Jaké by měly být priority evropského výzkumu v oblasti stárnutí?


What should be the priorities of European ageing research?

The article summarizes key priorities of European research in the field of ageing both at individual and population levels and reviews the process of preparation of the “road map” for European ageing research under the FuturAge project. The project focused on four key priority themes: 1. Biogerontology, 2. Social and economic resources, 3. Environments of ageing and 4. Healthy ageing. Besides recognized experts from academia, professionals and representatives from practice, public administration, civil society, and the private sector participated in the consultation process on priorities for the Road Map.

Keywords:
ageing research – population ageing – health – quality of life – public policy


Autoři: P. Wija ;  I. Holmerová
Působiště autorů: Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Praha ;  Děkan: doc. PhDr. Ladislav Benyovszky, CSc. ;  Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče ;  International Longevity Centre, Česká republika ;  Vedoucí: doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2013; 93(3): 90-92
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Článek shrnuje hlavní priority evropského výzkumu stárnutí na úrovni jedince a populace a proces přípravy „cestovní mapy“ výzkumu stárnutí v rámci projektu FuturAge. Během tohoto projektu se diskuze zaměřovala na čtyři klíčové tematické okruhy: 1. biogerontologii, 2. sociální a ekonomické zdroje, 3. prostředí a stárnutí a 4. zdravé stárnutí. Na návrhu témat a priorit se kromě předních odborníků z akademické sféry podíleli také odborníci z praxe, zástupci veřejné správy, neziskového a soukromého sektoru a uživatelé.

Klíčová slova:
výzkum stárnutí – stárnutí populace – zdraví – kvalita života – veřejná politika

ÚVOD

Institut pro studia stárnutí Univerzity v Sheffieldu koordinoval projekt FuturAge, jehož cílem bylo připravit „cestovní mapu“ evropského výzkumu stárnutí pro následujících 10–15 let (1). Strategie by měla být východiskem koordinovaného evropského přístupu k výzkumu v této oblasti. Odborným garantem projektu je vedoucí sheffieldského institutu prof. Alan Walker, který vedl několik významných výzkumů stárnutí ve Velké Británii. V současnosti vede dosud největší projekt spolupráce výzkumných center na problematice stárnutí ve Velké Británii s názvem „New European Dynamics of Ageing Programme“.

Projekt FuturAge navazuje na projekt „The European Research Area in Ageing“ (ERA-AGE 2) (2) a na projekt „European Forum on Population Ageing Research“, který probíhal v letech 2002–2005. Všechny uvedené evropské projekty byly financovány prostřednictvím rámcových programů Evropské komise na podporu výzkumu.

Cílem projektu FuturAge je podpora spolupráce v oblasti výzkumu stárnutí a snížení bariér mezi výzkumem, politikou a praxí. Jeho součástí je zhodnocení současných priorit, témat a metod v oblasti výzkumu stárnutí jedince a populace a příprava  přehledné a konkrétní „cestovní mapy“ evropského výzkumu stárnutí, a to za účasti zainteresovaných subjektů z veřejné správy, praxe, soukromého sektoru (zejména malých a středních podniků) a uživatelů. První konzultační seminář zainteresovaných subjektů a akademické sféry se uskutečnil dne 11. května 2010 v Evropském parlamentu  v Bruselu na pozvání STOA (Science and Technology Options Assessment). Druhý konzultační seminář se konal dne 18. května 2011 v Londýně. Program a podkladové materiály obou seminářů lze nalézt na stránkách projektu FuturAge (http://futurage.group.shef.ac.uk).

Výstupy projektů ukázaly na potřebu koordinovaného přístupu k výzkumu stárnutí v Evropské unii. Přes dílčí individuální výzkumné úspěchy neexistuje společná vize ani koordinace aktivit v této oblasti. V různých členských zemích dochází k duplicitám ve výzkumných aktivitách a objevování objeveného. Dochází sice k výměně zkušeností v rámci seminářů a diskuzí a konferencí, neexistuje však žádná systematická spolupráce mezi centry excelence.

Zkušenosti z realizace projektu ERA-AGE vedly k doporučení na vytvoření institutu pro výzkum stárnutí na úrovni Evropské unie, nikoliv v podobě fyzické instituce ale spíše jako virtuální koordinace aktivit, nebo podpory a rozvoje nových výzkumných pracovníků, kteří budou připraveni reagovat na nové problémy výzkumu. Ke splnění druhého z uvedených cílů přispívá například program FLARE („Future Leaders of Ageing Research in Europe“), v rámci kterého se poprvé spojily univerzity z devíti členských zemí EU, aby poskytly tříleté stipendium mladým vědcům – absolventům doktorských programů.

POTŘEBUJEME NOVOU MULTIDISCIPLINÁRNÍ VĚDU O STÁRNUTÍ?

Projekt FuturAge ukázal na potřebu interdisciplinárního výzkumu orientovaného na praxi a praktické problémy. Výzkum může být zdrojem inovací v politice, v klinické praxi a dalších oblastech a při rozvoji nových produktů a služeb. Mezi principy výzkumu v této oblasti patří celoživotní přístup, multidisciplinarita a interdisciplinarita, holistický přístup a orientace na osobu, zapojení zainteresovaných subjektů, zaměření se na makro/mikro úroveň (jedince i populaci), nadnárodní charakter výzkumu napříč kulturami a skupinami nebo snížení nerovností v průběhu stárnutí a životního cyklu. Projekt představuje zatím nejrozsáhlejší proces konzultace různých subjektů působících v této oblasti výzkumu. Výzvou není ani tak stárnutí populace jako otázka, jak učinit stárnoucí populaci zdravější. Výsledky výzkumu je třeba uplatnit a převést do života a praxe s cílem zlepšení kvality života. Celoživotní přístup poukazuje na potřebu zaměření se na stárnutí jako postupný a kontinuální proces.

V procesu přípravy „evropské bílé knihy výzkumu stárnutí“ se projekt FuturAge zaměřil na čtyři prioritní témata, a to:

  1. biogerontologii,
  2. sociální a ekonomické zdroje,
  3. prostředí a stárnutí,
  4. zdravé stárnutí.

Ke každému z témat se v průběhu projektu uskutečnily expertní semináře, v rámci kterých byly formulovány priority a otázky, na které by se měl výzkum zaměřit a principy, z nichž by měl vycházet.

BIOGERONTOLOGIE

Výzkum v oblasti biogerontologie se zaměřuje na pochopení biologických příčin lidského stárnutí a dlouhověkosti. Mezi klíčová témata této disciplíny patří výzkum determinant a mechanismů procesu stárnutí. Cílem výzkumu je zvýšit možnosti ovlivnit stárnutím podmíněnou křehkost, disabilitu a nemoci. Na biogerontologii se zaměřily některé projekty financované prostřednictvím 6. a 7. rámcového programu Evropské komise. Jedná se např. o projekt MARK-AGE, který se zaměřuje na identifikací biomarkerů stárnutí a měření biologického stáří, projekt Ling-Age zaměřený na koordinaci a konsolidaci evropské biogerontologie a projekt “WhyWeAge“ zaměřený na molekulární aspekty zdravého stárnutí, nebo projekt LIFESPAN zaměřený na vytvoření sítě center excelence v oblasti výzkumu stárnutí.

PROSTŘEDÍ A STÁRNUTÍ

Význam fyzického, materiálního prostředí a prostoru je v evropské společnosti stále podceňován. Environmentální gerontologie  upozorňuje na důležitost prostředí v průběhu stárnutí. Zamýšlené a skutečné využívání prostoru a jeho vnímání se často liší. Důležité je odlišit viditelné, objektivní prostředí od vnímání a významů s tímto prostředím (jeho prvky) spojených.

Hlavním cílem výzkumu prostředí a stárnutí je lepší pochopení vzájemných vztahů mezi stárnoucí osobou (jedinci) a jejich fyzickými, technickými a sociálními prostředími, okolím a podmínkami. Problematika zahrnuje domácí i venkovní prostředí včetně pracovního prostředí, podpůrné a kompenzační pomůcky, nové technologie apod. Zásadní otázkou je, jakým způsobem vztah osoby a okolí ovlivňuje funkční kompetence (soběstačnost a nezávislost), zdraví a participaci (začlenění). Důležitým výzkumným tématem je např. hloubková analýza role soukromého domácího prostředí pro různé starší osoby, tj. osoby s různými potřebami, včetně těch s kognitivním postižením, nebo role prostředí a jeho optimalizace v kontextu stárnutí ekonomicky aktivní populace a potřeb starších pracovníků. Výzkum v této oblasti je významný také pro podporu „stárnutí v místě“ a komunitě („ageing in place“), včetně umírání v domácím prostředí, pro koncepci bydlení a design bydlení, prevenci pádů, podporu zdraví atd. Interdisciplinární výzkum zahrnuje problematiku z oblasti architektury, dopravy, psychologie a dalších oborů. Při výzkumu hraje významnou roli longitudinální přístup a respektování heterogenity populace. Co může být dobré pro jednu skupinu, nemusí být dobré pro jiné uživatele, např. snadnost dosahu a manipulace v domácím prostředí je dobrá pro osobu se sníženou mobilitou, naopak u zdravé osoby může vést ke škodlivému snížení žádoucí fyzické aktivity.

SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ ZDROJE

Tato oblast výzkumu se zaměřuje na problematiku péče a na druhé straně na využití potenciálu stárnoucí populace jako sociálního a ekonomického zdroje. Zahrnuje starší osoby jako poskytovatele péče a současně jako příjemce péče. Výzkum by se tedy měl zaměřovat jak na socioekonomický potenciál stárnoucí populace (a seniorů jako důležité části společnosti), tak současně na analýzu socioekonomických potřeb stárnoucí populace. Mezi významná výzkumná témata v této oblasti patří problematika finančních zdrojů a kvality života, neformální podpory v rodině, podpory rodinných (neformálních) pečovatelů, dopady migrace, posílení mezigenerační solidarity a další otázky.

ZDRAVÉ STÁRNUTÍ

Zdravé stárnutí označuje schopnost být sociálně zapojen, být produktivní a fungovat nezávisle z hlediska tělesného a kognitivního zdraví. Ve výzkumu faktorů a determinant ovlivňujících zdravé stárnutí hraje důležitou roli celoživotní přístup, vliv socioekonomického statusu (příjmu a vzdělání) na životní styl, křehkost a disabilitu, role psychosociální determinant a životních událostí, behaviorální změny a osobní rozvoj, vztah penzionování a zdraví, prevence nemoci a podpora zdraví a další otázky.

Mezi výzkumné priority identifikované v rámci projektu FuturAge patří koncept zdravého stárnutí a křehkosti (frailty), jejich definice, pochopení a vzájemný vztah, formy a metody podpory zdraví, včasné markery nemoci a poruchy zdraví, model vztahu mezi nemocí a disabilitou (funkčním zdravím) v průběhu života, geriatrická péče a její efektivita, vztah zdravého stárnutí a celoživotního učení, environmentální podmínky pro zdravé stárnutí, zdravé stárnutí nejstarších seniorů („oldest old“, 85+), fenotyp a genotyp zdravého stárnutí nebo prediktory zdravého stárnutí. Mezi konkrétnější témata patří otázka, jakou roli ve zdravém stárnutí hraje fyzická aktivita, výživa a stravování, sociál-ní interakce a jak a pro koho by měla být diferencována. Průřezovými principy v této oblasti výzkumu by měly být genderové rozdíly, pohled a vnímání zdravého stárnutí ze strany seniorů, diverzita a rozdíly mezi mladšími a staršími seniory, kontext a kontextové faktory (kulturní a socioekonomické faktory). Stejná nemoc či disabilita může mít různé dopady v závislosti na kontextu a prostředí. Specifickými otázkami je zvládání a kontrola (management) demence, inkontinence, osteoporózy, optimální farmakologická léčba u komorbidity či preventivní medikace.

CESTOVNÍ MAPA EVROPSKÉHO VÝZKUMU STÁRNUTÍ

Cestovní mapa evropského výzkumu zpracovaná v rámci projektu FuturAge identifikuje sedm hlavních výzkumných témat (1):

  • zdravé stárnutí a zvýšení kvality delšího života,
  • udržení a získání duševního potenciálu a kapacity,
  • začlenění a účast ve společnosti a na trhu práce,
  • zajištění kvalitních a udržitelných systémů sociální ochrany,
  • stárnutí v prostředí domova a komunity,
  • nerovné stárnutí a nerovnosti spojené s věkem,
  • biogerontologie: od mechanismů k intervencím.

Práce vznikla v rámci řešení projektu NT11325 IGA MZ ČR „Dlouhodobá péče pro seniory: problematika kvality péče v institucích, kultury organizace a podpory důstojnosti starých křehkých pacientů“.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Mgr. Petr Wija, Ph.D.

Gerontologické centrum

Šimůnkova 1600, 182 000 Praha 8 – Kobylisy

e-mail: petr.wija@gmail.com


Zdroje

1. The Future of Ageing Research in Europe. A Road Map. The University of Sheffield, 2011. Dostupné na: http://futurage.group.shef.ac.uk/road-map.html

2. The European Research Area in Ageing 2 (ERA-AGE 2) [online]. Dostupné na: www.era-age.group.shef.ac.uk/.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2013 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se