Alkohol u závislých na jiných látkách a jiné látky u závislých na alkoholu: závažný problém a velké riziko

Souhrn

Závislí na psychoaktivních látkách poměrně často přecházejí od ilegálních drog k alkoholu. Alkohol ovšem píjí nekontrolovaně a to v mnoha ohledech zhoršuje jejich zdravotní stav. To se týká onemocnění jater, sociální adaptace, kognitivních funkcí, recidiv, úrazů, interakcí alkoholu a jiných látek. Má to i důsledky pro prevenci.

Klíčová slova:
Alkohol, ilegální drogy, interakce, závislost

Úvod

Opakovaně se sekáváme se závislými na alkoholových drogách, kteří po mnoha letech zneužívání pervitinu nebo opiátů přešli k alkoholu. S ohledem na existující návykovou nemoc nebyli schopni pít alkohol únosným způsobem. Rychle se u nich objevovala závažná jaterní poškození a typické projevy pokročilé závislosti na alkoholu, jako jsou těžké odvykací stavy včetně deliria tremens. Mezi závislými na drogách v Česku je značně rozšířena hepatitis typu C. Alkohol pronikavě zhoršuje průběh i prognózu tohoto onemocnění. Navíc zhoršuje poruchy kognitivních funkcí, k nimž dochází zejména u závislých na pervitinu.

Alkohol, jak známo, působí v mozku mimo jiné na dopaminové receptory (podobně jako např. metamfetamin nebo kokain) a také na opiátové receptory (podobně jako např. heroin). Je proto pochopitelné, že alkoholový exces  může snadno přejít v recidivu drogové závislosti.

Někteří laici se mylně domnívají, že pití alkoholu chrání dospívající před nealkoholovými drogami. Empirická fakta ovšem svědčí právě o opaku. U dospívajících, kteří zneužívají alkohol, je podstatně vyšší riziko zneužívání nealkoholových drog (2, 3). Pro zajímavost dodáváme, že v našem souboru 78 závislých mužů se první alkoholová opilost objevila v průměru v 16,4 letech (s. o. = 3,1; medián = 16,5). Skupina závislých na nealkoholových drogách udávala významně nižší průměrný věk první opilosti ve srovnání se závislými na alkoholu (15,1 let oproti 16,9).

Co si myslí závislí o alkoholu

Závislí na nealkoholových drogách alkohol nijak nepodceňují. Ve zmiňovaném souboru mezi závislými na nealkoholových drogách považovalo za důležité abstinovat od alkoholu 85,0 %. To se blíží údajům ze skupiny závislých na alkoholu, kde to bylo 88 %.

Obezřetnost závislých na nealkoholových drogách je plně zdůvodněná, jejich poslední recidiva byla zahájena alkoholem ve 35 %.

Stručná kasuistika

Panu bylo M. H. v době vzniku této práce 46 let. Měl ukončené středoškolské vzdělání, ale dlouhodobě nikdy nepracoval. Alkohol pil od 13 let, následovala hypnotika, pervitin a opiáty. Drogy zneužíval nitrožilně. Byla u něj zjištěna chronická hepatitis typu C, prodělal i hepatitis typu A, B a četné úrazy včetně úrazu hlavy s bezvědomím. Nitrožilní aplikace pervitinu a heroinu zanechal přibližně ve 31 letech, následně zneužíval „pouze“ buprenorfin a alkohol. Opakované léčby v různých zařízeních včetně dlouhodobého pobytu v terapeutické komunitě zmírnily průběh závislosti a škody, které působila. K trvalé remisi však nedošlo. Denní dávky alkoholu, které uváděl kolem 45. roku věku, se pohybovaly kolem 6 litrů (!) vína za den. Tento údaj nebylo možno ověřit. Při odvykacích stavech po alkoholu v nechráněném prostředí prodělal opakovaně záchvaty typu grand mal. K poslední hospitalizaci ve věku 46 let byl přivezen s obrazem typického deliria tremens. Kromě toho zjištěny diseminovaný scabies a četná infekční ložiska. To vyžadovalo infúzní terapii, péči o vnitřní prostředí, lokální léčbu, podávání antibiotik a masivní medikaci benzodiazepiny. Dávky diazepamu dosahovaly až 100 mg za den. Postupně se dařilo stav stabilizovat a psychotropní medikaci vysadit. Po zlepšení stavu pacient sděluje, že nemá zájem o dlouhodobou protialkoholní léčbu. Jeho odchod proti radě lékaře se jeví jako pravděpodobný.

Závěr

Zneužívání alkoholu představuje u drogově závislých, podobně jako neužívání drog u závislých na alkoholu závažný problém z více důvodů:

• Alkohol zhoršuje průběh chronické hepatitis typu C i dalších, u drogové závislých častých onemocnění a znesnadňuje jejich léčbu.
• Alkohol zhoršuje přizpůsobivost a znesnadňuje sociální adaptaci těchto osob i jejich vztahy.
• Zneužívání alkoholu závislých na jiných drogách zhoršuje kognitivní funkce, a tak znesnadňuje psychoterapii.
• Kognitivní funkce zhoršují i úrazy hlavy, k nimž pod vlivem alkoholu často dochází.
• Alkohol často stojí na počátku recidivy. Ta pak někdy pokračuje jinou drogou, např. pervitinem nebo heroinem. Podobně může zneužívání jiných drog spustit recidivu závislosti na alkoholu. V našem souboru začala recidiva závislosti na alkoholu u 7 % osob zneužíváním marihuany.
• Dalším velkým rizikem jsou interakce alkoholu a jiných drog nebo léků. Ty zvyšují riziko těžkých otrav a dalších projevů intoxikací, včetně např. rizika agresivního jednání (4). Alkohol představuje také závažnou komplikaci při metadonové terapii a zvyšuje riziko letálních intoxikací (6). Kombinace alkoholu a kanabis zvyšuje riziko dopravní nehody ještě podstatně více než samotný alkohol (5).
• Závislí na nealkoholových drogách si mnohem rychleji než běžná populace vytvářejí závislost na alkoholu s jejími zdravotními, psychologickými a i sociálními riziky. To platí i naopak. V případě závislých na alkoholu bývá zejména častý přechod k závislosti na benzodiazepinech.
• Uvedené skutečnosti mají význam i v primární prevenci drogových závislostí. Namísto efektních, ale neefektivních akcí by mnohem více pomohlo snížit hrozivě vysokou spotřebu alkoholu u dětí a dospívajících (1).

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Psychiatrická léčebna Praha-Bohnice

Mužské odd. pro léčbu závislostí

181 02 Praha 8

E-mail: drnespor@gmail.com

www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor