Validita medicínských informací na internetu – věčně visící Damoklův meč?


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(4): 230-231
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

Většina praktiků, ale i ambulantních specialistů se čím dál častěji setkává s tím, že si pacienti sami hledají informace, týkající se jejich nemoci. Kromě knihoven používají ve stále větší míře jako informační zdroj internetovou síť.

Většinou lze tuto iniciativu uvítat, protože webové zdroje nejen přispívají edukaci pacientů (byť všetečné a občas i záludné dotazy některých „všeználků“ mohou být pro odborníka občas i mírně stresující), ale podněty od pacientů mohou i velmi erudovaného a zkušeného lékaře v některých případech poučit a navést ke zcela novým poznatkům a léčebným metodám, které k němu ještě nestačily klasickými cestami proniknout. Problémem ale je, že spolehlivost medicínských informací na internetu je největší slabinou těchto zdrojů a zřejmě ještě dlouho zcela nepřeváží výhody jejich aktuálnosti a všeobecné a rychlé dostupnosti. Týká se to nejen informací pro pacienty, ale mnohdy i příspěvků, určených pro odbornou medicínskou veřejnost. Ukažme si to na několika příkladech.

Příklad 1

WIKIPEDIA a medicína

Jednou z nejpoužívanějších autorit poslední doby se stala např. internetová encyklopedie Wikipedia. Vzhledem k tomu, že se na tvorbě hesel mohou podílet i uživatelé, je tak zajištěn neustálý přísun a aktualizace vystavených informací. Horší je to ovšem s ověřováním validity textů. Jak údajně ukázal nový (září 2010) výzkum Dr. Kevina A. Clausona z Nova Southeastern University v Palm Beach Gardens na Floridě, můžete zde např. narazit na problém opomíjení některých nebezpečných vedlejších účinků léků či jejich interakcí (8).

Tento vědec sledoval validitu informací na vzorku 80-ti různých léků a léčebných bylin. Zjistil, že u řady z nich chyběly důležité varující informace. Tak např. autoři z Wikipedie zcela pominuli zmínit život ohrožující vedlejší účinky protizánětlivého léku Arthrotec (hledej i pod názvy Diclofenac nebo Misoprostol), o němž je známo, že může vyvolat potrat u těhotných žen.

Dalším alarmujícím případem bylo vynechání důležité informace o tom, že jinak užitečná Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), po staletí hojně použí­vaná bylina – středověký reformátor medicíny Paracelsus ji např. považoval za nejlepší lék vůbec (4) – zahánějící nespavost, stres i deprese, může na druhou stranu významným způsobem eliminovat účinky léku Prezista, používaného pro terapii HIV.

Jako kladný příklad internetového zdroje farmaceutických informací naproti tomu studie uvádí známý peer-reviewovaný portál www.medscape.com, který obsahuje v základním menu i odkaz na mnohem přesnější (82 % proti 40 % u Wikipedie) reference o léčivech (9).

Když už jsme nakousli tuto problematiku, z vlastní dlouholeté rešeršní zkušenosti považuji za jeden z nejlepších serverů tohoto typu např. www.rxlist.com (jenom je třeba pamatovat na různé obchodní názvy stejných generik v Evropě a USA). Najdeme zde mj. dost zajímavé interakce psychofarmak s kardiofarmaky, které patří v praktickém lékařství k nejběžnějším a mnohdy bohužel opomíjeným. Jen pro zajímavost uvádím, jak důkladně si jeho správci poradili s vedlejšími účinky a interakcemi výše uvedeného Arthrotecu (11).

Příklad 2

Měření teploty u dětí

Spolehlivostí medicínských informací na internetu, určených široké veřejnosti, se před časem v časopisu British Medical Journal zabývali italští odborníci z Laboratory for Mother and Child Health v Milánu. Vybrali si zcela banální téma, které důvěrně zná téměř každý z nás – léčbu horečky u dětí (7).

Nejprve pomocí známých vyhledávacích serverů Yahoo a Excite našli 41 renomovaných různojazyčných medicínských portálů určených pacientské veřejnosti (consumers), které poskytovaly informace k výše uvedenému problému. Byly sledovány zejména tyto parametry:

  • jaká naměřená teplota je už považována za horečku;
  • jaké je optimální místo pro měření teploty u dětí;
  • doporučená farmakologická léčba;
  • metody fyzikální léčby;
  • určení hranice, kdy už je nutná návštěva lékaře.

Získané údaje byly porovnávány s tehdejším všeobecně uznávaným standardem doporučovaným pediatry.

Jaké byly průběžné výsledky této studie?

  • jenom 28 serverů udávalo limit, kdy už má dítě horečku;
  • pouze 26 serverů doporučilo optimální místo k měření teploty;
  • 31 serverů sice doporučilo vhodné antipyretikum, ale jen osm z nich uvedlo také správné dávkování.
  • jeden server dokonce rodičům (místo předepsaného paracetamolu) doporučoval potenciálně nebezpečný a v USA a Velké Britanii zakázaný lék Dipyrone (účinná látka metamizol), o kterém se ví, že může vyvolat agranulocytózu a jiné choroby (jen tak pro zajímavost, na toto téma lze v největší bibliografické databázi Pubmed, spravované americkou Národní lékařskou knihovnou, nalézt 134 záznamů 10).
  • 38 serverů uvedlo alespoň nějakou metodu fyzikální léčby.
  • dvě internetové stránky zcela nevhodně doporučovaly dítě potírat alkoholem (rodiče by jistě udělali lépe, kdyby ho raději vypili).
  • 36 serverů poradilo, kdy volat doktora

Jinými slovy,

  • jen 4 servery (tedy pouhá desetina!!!) poskytly veřejnosti správnou, úplnou a přesnou informaci;
  • většina serverů poskytovala nepřesné a neúplné údaje.

Příklad 3

Jak se zachránit při infarktu, když je člověk sám

Třetí příklad nebezpečné informace je zajímavý ze dvou hledisek. Kromě toho, že na něho můžeme narazit při běžném googlování (1, 12), šíří se lavinovitě už po dvanáctý rok (!) jako zaručená novinka elektronickou poštou, kterou nás v dobré víře zásobují naši blízcí a známí. Sám jsem tímto tzv. hoaxem – definici najdete na stejnojmenném serveru www.hoax.cz (5) setkal už nejméně pětkrát, a to dokonce v různých verzích 6), včetně powerpointové na jinak užitečných stránkách, věnovaných edukaci kardiaků (2).

Nechoďme ale kolem horké kaše a řekněme si, oč vlastně vůbec jde. Podle tohoto klamavého článku, údajně napsaného jistým F. Danielem Rochmanem, MD, a údajně zveřejněném v Journal of Rochester General Hospital (tento časopis ve skutečnosti vůbec neexistuje), budete-li např. řídit auto a pocítíte náhle silné příznaky blížícího se infarktu – bez cizí pomoci vám do ztráty vědomí zbývá asi 10 sekund – můžete se zachránit tak, že začnete dlouze a intenzivně kašlat. Hluboké vdechy údajně dodají do plic kyslík a pohyby při kašli stlačují srdce a udržují krevní oběh. Tlak na srdce také údajně pomůže obnovit jeho normální rytmus a vy si dojedete do nejbližší nemocnice sám pro další pomoc.

Celosvětově šířená, velmi důvěryhodně vyhlížející, ve skutečnosti ale velmi nebezpečná kachna, které uvěřili i mnozí zdravotníci, vyvolala dementi nejen American Heart Association, Britské rady pro resuscitaci, ale nakonec i velmi fundované odmítavé stanovisko odborníka Ondřeje Fraňka na českém serveru zdravotnické záchranné služby (3).

Závěr

Validita není na internetu nikde stoprocentně zaručena – můžeme se k ní jen ve větší či menší míře blížit.

Nejvalidnější informace obvykle nezískáme „googlováním“ (nebo využíváním jiných internetových vyhledávačů), ale zejména hledáním v tzv. neviditelném či hlubokém webu, např. v databázíchčlánkůpeer-reviewovaných renomovaných biomedicínských časopisů (jako registrovaným čtenářům nám do nich umožní on-line vzdálený přístup mnohé lékařské a vědecké knihovny).

Relativně spolehlivým zdrojem jsou i odborníky připomínkované renomované medicínské portály (např. typu výše zmíněného Medscape).

Nejlepším vodítkem je vlastní zkušenosta individuální „šestý smysl“ pro orientaci v síti, který se dá rozvíjet pouze neustálým, kritickým a skeptickýmvyhledáváním a využíváním nalezených referencí na stažené informace. Platí klasikovo surfovat, surfovat, surfovat!!!

Evaluaci validity zatím nelze (možná se situace změní v souvislosti s připravovaným zaváděním tzv. sémantického webu) dělat pouze softwarem (automatizovaně). Tento způsob ale může pomoci při hrubém třídění velkého množství informačního materiálu.

P. S. Jen si tak říkám, proč si v infarktových situacích tak často myslíme, že se na to můžeme vykašlat?

Jiří Menoušek
emeritní vedoucí střediska vědeckých informací NsP Louny
Žižkova 351
43907 Peruc
E-mail: jiri.menousek@tiscali.cz


Zdroje

1. Celysvet.cz. Jak přežít infarkt, když je člověk sám [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.celysvet.cz/n1185-jak-prezit-infarkt—kdyz-je-clovek-sam.php>

2. Edukace-kardiaku.wz.cz. Jak na infarkt svépomocí [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.edukace-kardiaku.wz.cz/ materialy/jak_na_infarkt_svepomoci.ppt>

3. Franěk, O. Samozáchrana kašláním. Jak to je doopravdy? [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.zachrannasluzba.cz/ zajimavosti/07_resuscitace_kaslanim.htm>

4. Grygárková, S. Třezalka tečkovaná [on line]. 2006-07-14 [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.celostnimedicina.cz/trezalka-teckovana.htm?gclid=CPyS76iDj6cCFQY03woddGLGcQ>

5. Hoax.cz. Co je to HOAX [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.hoax.cz/ hoax/co-je-to-hoax>

6. Hoax.cz. Jak přežít infarkt [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.hoax. cz/hoax/jak-prezit-infarkt/>

7. Impicciatore, P., Pandolfini, Ch., Casella, N., et al. Reliability of health information for the public on the world wide web: systematic survey of advice on managing fever in children at home. BMJ, 1997, 314, p.1875 [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.bmj.com/content/ 314/7098/1875.full>

8. MedHealthInsurance.com. Wikipedia Unreliable for Health Care Information [on line]. 2010-09-16 [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.medhealthinsurance.com/blog/wiki-health-resource/>

9. Medscape.com. Drugs [on line]. 2006-07-14 [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http:// search.medscape.com/drug-reference-search>

10. PubMed.gov. Dipyrone Agranulocytosis [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed?term=dipyrone%20agranulocytosis&itool=QuerySuggestion>

11. Rxlist.com. Arthrotec Drug Description [on line]. 2006-07-14 [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.rxlist.com/arthrotec-drug.htm>

12. Zdravi4u.cz. Jak přežít infarkt, když je člověk sám [on line]. [cit. 2011-02-20]. Dostupný také z WWW: <http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2009031201>

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2011 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×