Profesní rinitida jako nemoc z povolání na jižní Moravě v letech 2003–2006


Occupational rhinitis as an occupational disease in southern Moravia in the years 2003–2006

The author analyzed 86 cases of occupational rhinitis that had been diagnosed and confirmed as an occupational disease at the Occupational Medicine Clinic at St. Anne’s University Hospital Brno and at Masaryk University Hospital in Brno in the period stretching from 1/1/2003 to 31/12/2006. Of these, 59 were female (68.6 %) and 27 male (31.4 %). The average age (median) of the affected subjects at the time of confirmation of occupational disease was 39.5 years, the median exposure to the etiological noxious substance was 7 years. 46 probands (54 % of the sample) suffered concurrently from occupational asthma.

Key words:
occupational allergic rhinitis, bronchial asthma, occupational disease.


Autoři: P. Malenka
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství FN u sv. Anny a LF MU Brno ;  Přednosta: prof. MUDr. Petr Brhel, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(4): 203-205
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Autor analyzuje 86 případů profesní rinitidy, která byla diagnostikována a ohlášena jako nemoc z povolání na jižní Moravě, přesněji na Klinice pracovního lékařství FN u sv. Anny v Brně a LF MU Brno v období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2006. Jednalo se o 59 žen (68,6 %) a 27 mužů (31,4 %).

Střední věk (medián) celé skupiny v době ohlášení nemoci z povolání byl 39,5 let, střední délka expozice etiologické noxe (medián) byla 7 let. U 46 probandů (54 % souboru) kromě profesní rinitidy bylo uznáno i profesní astma.

Klíčová slova:
Profesní alergická rinitida, astma bronchiale, nemoc z povolání.

Úvod

Alergická rýma (rhinitis alergica) je definována jako rhinopatie s klinickými projevy vyvolávanými zánětem vnitřní výstelky nosní sliznice, jehož hlavními příznaky jsou:

  • převážně svědivá iritace nosní sliznice,
  • kýchání,
  • vodnatá hypersekrece, a
  • obturace nosu. (8, 9)

Rhinitis alergica se manifestuje u osob s genetickou predispozicí k alergickým onemocněním, u nichž se po iniciální expozici alergenům vytváří protilátky třídy IgE. Při opakované expozici témuž alergenu dochází v nosní sliznici k reakci, v níž dominuje degranulace žírných buněk pojivové tkáně, následovaná uvolňováním mediátorů zánětu. Mediátory způsobují klinické projevy:

  • intermitentní obstrukci nosu (částečná nebo úplná),
  • svědění,
  • kýchání,
  • hypersekreci,
  • zvýšenou produkci slz.

Projevy alergické rýmy jsou často sdruženy s alergickou konjunktivitidou. (1, 10)

Profesionální rinitida (dále jen PR) je alergická rinitida, u které bylo objektivně prokázáno, že příčinou, či hlavní převažující příčinou onemocnění, je škodlivina – inhalační alergen, kterému je nebo byl pacient vystaven ve svém pracovním prostředí. Často se vyskytuje současně s profesionálním bronchiálním astmatem. (4, 11)

PR je definována přílohou k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Kapitola III, položka 10 seznamu nemocí z povolání uvádí, že za nemoc z povolání můžeme považovat alergická onemocnění horních dýchacích cest – tedy i alergickou rinitidu – pokud vzniká při práci, u níž je prokázána expozice prachu nebo plynným látkám s alergizujícími účinky. Uznat jako profesionální onemocnění můžeme tedy pouze alergickou rinitidu, nikoliv rinitidu nealergickou (12, 13).

Diagnóza profesionální rinitidy nemůže být postavena pouze na anamnestických údajích či běžných laboratorních testech, ale musí být řádně objektivizována, neboť se zde často kromě zdravotního aspektu jedná i o rekvalifikaci pacienta či přeřazení na jiné pracoviště a dále též o finanční odškodnění (2, 3).

Včasná diagnostika PR je mimořádně důležitá i z hlediska prognostického, protože alergická rinitida je obecně považována za preastmatický stav. (6, 7)

Soubor vyšetřených a metodika

Byl proveden rozbor všech případů onemocnění profesionální rinitidou, které byly uznány a ohlášeny na Klinice pracovního lékařství FN u sv. Anny v Brně a LF MU Brno v období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2006.

Statistická analýza byla provedena za využití programu Excel a Statistica pro Windows.

Výsledky

Ve sledovaném období bylo diagnostikováno a ohlášeno 86 případů profesionální rinitidy. Jednalo se o 59 (68,6 %) žen a 27 (31,4 %) mužů. Střední věk (medián) celé skupiny v době ohlášení nemoci z povolání byl 39,5 let, věkové rozmezí bylo široké, pohybovalo se od 19 do 63 let. (tab. 1, 2 a 3.)

Tab. 1. Základní ukazatele souboru
Základní ukazatele souboru
Legenda: n = počet, SD = směrodatná odchylka, min. = nejnižší hodnota, max. = nejvyšší hodnota

Tab. 2. Další ukazatele souboru
Další ukazatele souboru
Legenda: n = počet, SD = směrodatná odchylka, min. = nejnižší hodnota, max. = nejvyšší hodnota

Tab. 3. Distribuce postižených dle věku v době ohlášení nemoci z povolání
Distribuce postižených dle věku v době ohlášení nemoci z povolání
Legenda: n = počet

Střední délka expozice etiologické noxe (medián) byl 7 let, délka expozice kolísala od 0,83 až do 30 let. (tab. 4.) Také jsem zjišťoval dobu, která uplynula od manifestace prvních příznaků rinitidy do uznání nemoci z povolání, medián byl 1 rok (viz tab. 2). U žádného z výše uvedených parametrů nebyl zjištěn mezi ženami a muži statisticky významný rozdíl (p > 0,05).

Tab. 4. Distribuce postižených dle délky expozice etiologické noxe
Distribuce postižených dle délky expozice etiologické noxe

Profese, ve kterých byli postižení za­měst­náni, shrnuje tabulka 5.

Tab. 5. Distribuce postižených dle profese
Distribuce postižených dle profese

Převažovala práce v pekárnách, textilním průmyslu a v živočišné výrobě. Jako profesionální etiologická agens se nejčastěji uplatnily:

  • mouka pšeničná či žitná,
  • textilní vlákna (bavlna, vlna, syntetika),
  • různé krmné směsi,
  • dřevný prach,
  • sláma,
  • konzervační přípravky,
  • laky,
  • lepidla.

V době ohlášení rinitidy jako nemoci z povolání bylo součastně postiženo i astmatem bronchiale 46 z 86 probandů, což je 54% souboru.

Srovnával jsem základní časové parametry u skupiny pacientů s uznanou samostatnou rinitidou oproti skupině zároveň postiženou i astmatem bronchiale. Při srovnání mediánu délky expozice a mediánu doby první manifestace nazálních příznaků do uznání nemoci z povolání vidíme, že ve skupině, kde byla ohlášena jen rinitida, byla expozice noxe i délka příznaků kratší než u skupiny i s astmatem. (viz tab. 2). Zjištěné rozdíly však nebyly statisticky významné (p>0,05).

Také jsem v souboru zjišťoval počet kuřáků. Cigarety v době uznání nemoci z povolání kouřilo 18,6 %, 72,1 % probandů nekouřilo a ostatní (9,3 %) byli bývalí kuřáci.

Diskuse

Profesní rinitida v letech 2003 až 2006 se podílela na všech nemocech z povolání hlášených na jižní Moravě v 7,2 %. Při srovnání se souborem z let 1996–1999 (5) nedošlo k zásadním změnám. Také v mém souboru převažují ženy, nejčastější věková skupina je 40–44 let. Celkový průměrný věk byl v mém souboru jen nepatrně vyšší (38,7 oproti 34,7 let). Délka expozice potřebná ke vzniku onemocnění byla také mírně vyšší (medián 7 oproti 5), statisticky však nebyla signifikantní (p>0,05).

Podíváme-li se na etiologické noxy a jednotlivé profese u uznaných profesních rinitid nyní a v minulosti, stále převažují práce v pekárnách, textilním průmyslu a v živočišné výrobě.

Při pohledu na počet kuřáků zjišťuji, že v mém souboru je kuřáků mnohem méně než v minulém souboru, což je potěšující zpráva.

Domnívám se, že profesní rinitidě není věnováno dostatek pozornosti, jelikož PR nemá tak dramatický obraz jako profesionální astma (10). V subjektivním vnímání kvality a kvantity příznaků PR a v míře jejich tolerance je značná individuální variabilita. Pracoviště s výskytem potenciálních etiologických nox PR nejsou vždy vyhlášena jako riziková, proto nejsou pracující vyšetřováni v rámci periodických preventivních prohlídek, a registrujícímu obvodnímu lékaři příznaky PR (i kvůli neinformovanosti) mohou uniknout. Mnozí zaměstnanci také mohou disimulovat vzhledem k obavám ze ztráty pracovního místa.

Obecně je známo, že alergická rýma způsobuje snížení kvality života s omezeními fyzickými, psychologickými i sociálními, možnými poruchami spánku, problémy s učením a významnými dopady ekonomickými jak pro postiženého, tak pro celou společnost.

Závěr

Alergická rinitida se vyskytuje na celém světě. Ačkoli není sama o sobě u většiny pacientů vysloveně závažným (život ohrožujícím) onemocněním, významně zhoršuje kvalitu života a je často spojena s dalšími komorbiditami.

V pracovním prostředí pobýváme minimálně 8,5 hodiny denně, proto je třeba sledovat, zda nedochází k senzibilizaci na inhalační alergeny z pracovního prostředí. Pečlivá anamnéza, pracovně lékařské znalosti, ochota zvažovat kauzální souvislost mezi vznikem alergické rýmy a pracovním prostředím i následné užití doporučených vyšetřovacích postupů umožní PR včas odhalit a ve většině případů přesně verifikovat etiologické agens.

Po uznání nemoci z povolání je nutná eliminace pacienta z expozice kauzální noxe. Zabráníme tím možnému rozvoji profesionálního bronchiálního astmatu a dalších přidružených chorob, které chronickou alergickou rýmu doprovázejí.

MUDr. Petr Malenka
Klinika pracovního lékařství
LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Pekařská 53
656 91 Brno
E-mail: petr.malenka@fnusa.cz


Zdroje

1. Bardana, E.J. Jr. Occupational asthma and related respiratory disorders. Dis. Month, 41, 1995, p. 145-199

2. Bascom, R., Shusterman, D. Occupational and environmental exposures and the upper respiratory tract. In: Naclerio R. M., Durham S. R., Mygind N. (eds.). Rhinitis mechanisms and management. New York-Basel-Hongkong: Marcel Dekker Inc., 1999, p. 65-99.

3. Braunstahl, G.J. et al. Nasal provocation results in bronchial inflammation in allergic rhinitis patients. Am. J. Respir. Crit. Care Med. 2000, 161, A, p. 325.

4. Brhel, P. Zkušenosti s diagnostikou profesionální alergické rinitidy. Pracov. Lék. 51, 1999, 2, s. 82-85.

5. Brhel, P., Vomelová, K., Říhová, A. Profesionální rinitida na jižní Moravě. Pracov. Lék. 52, 2000, 3, s. 116-119.

6. Cauwenberge van, P., Bachert, C., Passalacqua, G. et al.: Consensus statement on the treatment of allergic rhinitis. Allergy, 55, 2000, p. 116-134.

7. Corren, J. The impact of allergic rhinitis on bronchial asthma. J. Allergy Clin. Immunol. 101, 1998, p. 352-356.

8. Horwath, P.H. Mucosal inflammation and allergic rhinitis. In: Naclerio R. M., Durham S. R., Mygind N. (eds.). Rhinitis mechanism and management. New York-Basel-Hongkong: Marcel Dekker Inc., 1999: p. 109-133.

9. Guideline: Management of allergic rhinitis and its impact on asthma. Geneva (Switzerland): World Health Organization (WHO); 2008.

10. Slavin, R.G. Occupational rhinitis. Ann. Allergy Asthma Immunol. 83, 1999, p. 597-601.

11. Vignola, A.M. Relationship between rhinitis and asthma. Allergy 53, 1998, p. 833-839.

12. Vyhláška č.32/1965 Sb., o bolestném a ztížení společenského uplatnění ve znění pozdějších předpisů.

13. Vyhláška č. 440/2001 Sb., o bolestném a ztížení společenského uplatnění.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2011 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se