Populace, její zdraví a proměny (2. část)


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(2): 117-120
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

Nejrozšířenějším infekčním onemocněním byly tradičně i v loňském roce plané neštovice se zhruba třetinovým podílem na celkovém počtu infekčních onemocnění. Na druhém místě byly opět jiné bakteriální střevní infekce (diagnóza A04) s incidencí 225,1 případů na 100 000 obyvatel. Jiné infekce způsobené salmonelami zaznamenaly další výrazný pokles o 40 %, a jejich výskyt 11 tisíc případů, byl nejnižší za posledních 20 let. Naproti tomu incidence virové hepatitidy A zaznamenala obrovské zvýšení, ze 128 případů v roce 2007 na 1 648 v roce 2008.

Podle údajů z Registru tuberkulózy bylo hlášeno 879 případů všech forem a lokalizací TBC (což znamená nepatrné zvýšení o 8 případů); v relaci na 100 tisíc obyvatel to představuje 8,4 případu. Výskyt TBC je výrazně častější u mužů (11,1 případu na 100 tisíc mužů) než u žen (5,8 případu na 100 tisíc žen). Česká republika patří do skupiny zemí s nízkou TBC zátěží (graf 1).

Incidence tuberkulózy podle věku
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Graf 1. Incidence tuberkulózy podle věku Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Incidence syfilis zaznamenala opět nárůst, i když ne tak výrazný jako v roce předchozím. Bylo hlášeno 850 případů, což představuje zvýšení o 5,5 %. Naproti tomu počet hlášených případů gonokokové infekce (816) byl oproti roku 2007 o 28,5 % nižší.

Mezi nejrozšířenější chronické choroby nadále patří v ČR nemoci oběhové soustavy (hypertenze, ischemická choroba srdeční), nemoci trávicí soustavy, onkologická onemocnění, nemoci dýchací soustavy (astma bronchiale, chronická obstrukční plicní nemoc), nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (diabetes), nemoci pohybové soustavy (dorzalgie).

Příčiny úmrtí

Nejčastěji využívaným zdrojem informací o zdraví, respektive nemocnosti populace, jsou příčiny úmrtí, a to i z důvodu nejlepší dostupnosti a mezinárodní srovnatelnosti dat. Více než polovina úmrtí v České republice je spojena s nemocemi oběhové soustavy. Tato hodnota je mezi zeměmi OECD nadprůměrná. Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou onkologická onemocnění. Třetí nejvýznamnější skupinu příčin úmrtí tvoří úrazy (včetně sebevražd). Příčiny úmrtí se mění s věkem a liší se mezi pohlavími (graf 2 a 3).

Struktura standardizované úmrtnosti
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Graf 2. Struktura standardizované úmrtnosti Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Struktura standardizované úmrtnosti
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Graf 3. Struktura standardizované úmrtnosti Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Nemoci oběhové soustavy patří mezi hlavní příčiny smrti obyvatel v mnoha zemích. V ČR jsou nejčastější příčinou úmrtí u skupiny obyvatel starších 65 let (u skupiny osob starších 90 let tvoří přibližně tři čtvrtiny příčin úmrtí). V ČR nicméně dochází k pozitivnímu vývoji – v roce 2005 zemřelo na nemoci oběhové soustavy o 39 % méně mužů a o 32 % méně žen než v roce 1990 (1).

Onkologická onemocnění

Výskyt onkologických onemocnění stejně tak jako úmrtnost na zhoubné novotvary v České republice je jedno z nejvyšších v Evropě i ve světě. Z evropských zemí má Česká republika druhou nejvyšší úmrtnost na zhoubné novotvary u mužů (nejvyšší má Maďarsko) a třetí nejvyšší úmrtnost na zhoubné novotvary u žen (za Dánskem a Maďarskem) (2).

V roce 2006 bylo do Národního onkologického registru ČR nově zařazeno celkem 71 913 případů zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (diagnóza. C00–C97 a D00–D09; dále jen ZN), z toho 36 682 případů u mužů a 35 231 u žen. U mužů počet nově zjištěných nádorů poprvé od roku 1990 meziročně klesl (nepatrně o 0,4 %), u žen pokračoval dlouhodobý stoupající trend. Nejčastěji diagnostikovaným zhoubným novotvarem, kromě zhoubného novotvaru kůže, je u mužů od roku 2005 ZN předstojné žlázy (96,3 případů na 100 tisíc mužů), ten vystřídal do té doby nejpočetnější ZN průdušnice, průdušek, plíce a kolorekta. U žen je dlouhodobě nejčetnější ZN prsu (112,0 případů na 100 tisíc žen), dále nádory kolorekta, plic, gynekologického a močového ústrojí (graf 4 a 5).

Vývoj standardní incidence novotvarů (C00–C97, D00–D09) a standardní úmrtnosti na zhoubné novotvary (C00–C97) na 100 000 mužů / žen v roce 2008
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Poznámka: Slovní označení kódů diagnóz
C00–C97 – zhoubné novotvary
D00–D09 – novotvary in situ
C18 – zhoubný novotvar tlustého střeva
C19 – zhoubný novotvar rektosigmoideálního spojení
C20 – zhoubný novotvar konečníku-recta
C21 – zhoubný novotvar řiti a řitního kanálu
C33 – zhoubný novotvar průdušnice-trachey
C34 – zhoubný novotvar průdušky-bronchu a plíce
C50 – zhoubný novotvar prsu
C53 – zhoubný novotvar hrdla děložního-cervicis uteri
C61 – zhoubný novotvar předstojné žlázy-prostaty
Graf 4. Vývoj standardní incidence novotvarů (C00–C97, D00–D09) a standardní úmrtnosti na zhoubné novotvary (C00–C97) na 100 000 mužů / žen v roce 2008 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Poznámka: Slovní označení kódů diagnóz C00–C97 – zhoubné novotvary D00–D09 – novotvary in situ C18 – zhoubný novotvar tlustého střeva C19 – zhoubný novotvar rektosigmoideálního spojení C20 – zhoubný novotvar konečníku-recta C21 – zhoubný novotvar řiti a řitního kanálu C33 – zhoubný novotvar průdušnice-trachey C34 – zhoubný novotvar průdušky-bronchu a plíce C50 – zhoubný novotvar prsu C53 – zhoubný novotvar hrdla děložního-cervicis uteri C61 – zhoubný novotvar předstojné žlázy-prostaty

Zhoubný nádor průdušnice, průdušek a plic a zhoubný nádor prsu; incidence a úmrtnost na 100 000 mužů / žen v roce 2008
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Graf 5. Zhoubný nádor průdušnice, průdušek a plic a zhoubný nádor prsu; incidence a úmrtnost na 100 000 mužů / žen v roce 2008 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Riziko diagnózy onkologického onemocnění s věkem stoupá. V roce 2004 byl zjištěn nejvyšší počet nádorů (10 297) u osob mezi 70 a 75 lety. V relativním pohledu je výskyt nejvyšší u nejstarší věkové skupiny – u osob starších 85 let (3 521,3 případu zhoubných novotvaru na 100 000 obyvatel). Přes 80 % nově zjištěných případů bylo diagnostikováno u osob starších 50 let (3).

Nejčastější příčinu úmrtí mužů do 40-ti let tvoří úrazy. (Mezi lety 2005–2006 byl v této kategorii zaznamenán nárůst o 8 %). K největšímu množství úrazu dochází ve volném case, při zájmové a sportovní činnosti, nejtěžší následky mají však dopravní nehody. Čtvrtina ze všech ošetřených úrazů postihla děti ve věku do 14 let. Téměř každým rokem mírně roste počet úrazu pod vlivem alkoholu a drog, a tyto úrazy se objevují i u dětí (4) (graf 6).

Ztracené roky života v důsledku úrazu, muži Zdroj: OECD Health Data 2007, poslední dostupný rok,
Poznámka: země řazeny podle úmrtí v důsledku dopravních nehod sestupně
Graf 6. Ztracené roky života v důsledku úrazu, muži Zdroj: OECD Health Data 2007, poslední dostupný rok, Poznámka: země řazeny podle úmrtí v důsledku dopravních nehod sestupně

Chronická onemocnění a nemoci z povolání

Chronická onemocnění bývala považována za nemoci z nadbytku, která ohrožují pouze staré a bohaté obyvatele. Současný vývoj však tyto názory odmítá. Data z mezinárodních srovnání ukazují, že chronické nemoci zatěžují také chudé skupiny obyvatel a mladší populaci (5). Chronické nemoci ovlivňují ekonomickou situaci nejen pacientu a jejich rodin, ale také výkonnost celých ekonomik (6). Tyto nemoci působí na rozhodování jednotlivců o úsporách a spotřebě a mají vliv na jejich participaci na trhu práce.

Jednou z nejvýznamnějších chorob je z tohoto pohledu diabetes mellitus. Toto onemocnění, které zkracuje délku dožití a zvyšuje riziko vzniku handicapu (ztráta zraku, amputace končetiny), negativně ovlivňuje kvalitu života (7).

Počet léčených pacientů s tímto onemocněním každoročně roste, ke konci roku 2008 bylo evidováno 773 561 léčených diabetiků. Struktura léčby má trvalý trend, snižuje se podíl léčených pouze dietou ve prospěch ostatních druhů léčby (graf 7).

Vývoj struktury léčených diabetiků podle druhu léčby
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Graf 7. Vývoj struktury léčených diabetiků podle druhu léčby Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Po dlouhodobém poklesu počtu hlášených nemocí z povolání, který se zastavil v roce 2007, došlo v roce 2008 k nárůstu, a to o 99 případů na 1 327. Příčinou zvýšení incidence byla zejména nejpočetnější skupina příčin nemocí z povolání způsobené fyzikálními faktory (nárůst o 64 případů), dále nemoci kožní a nemoci přenosné a parazitární. Naopak došlo k dalšímu poklesu počtu nemocí z povolání týkajících se dýchacích cest, pohrudnice a pobřišnice. Ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno 76 případů (graf 8).

Vývoj počtu nově hlášených nemocí z povolání
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Graf 8. Vývoj počtu nově hlášených nemocí z povolání Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR v roce 2008 významně ovlivnily změny v nemocenském pojištění uskutečňované v průběhu roku 2008, a to zejména úpravy ve způsobu stanovení výše dávek nemocenského pojištění. Přestože úpravy provedené v 2. pololetí roku vývoj ukazatelů poněkud zmírnily, za celý rok došlo ke snížení počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti o 18,5 % v absolutním vyjádření a o 18,1 % v přepočtu na 100 pojištěnců. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se zvýšila oproti roku 2007 o 4,5 dne na 39,05 dne. Průměrné procento pracovní neschopnosti kleslo z 5,619 na 5,184, což je nejnižší hodnota za posledních 16 let.

Výskyt vrozených vad zaznamenal oproti předchozímu roku nárůst. Vrozená vada do jednoho roku života byla zjištěna u 4 562 dětí narozených v roce 2007 (z toho u 2 692 chlapců a 1 866 dívek). To znamená, že z 10 000 živě narozených bylo postiženo vrozenou vadou 398 dětí (oproti 357 dětem narozeným v roce 2006).

Subjektivní zdraví

Pro současný i budoucí vývoj nákladů zdravotní péče má značný význam přístup obyvatel k vlastnímu zdraví. Hodnocení vlastního zdraví vypovídá o kvalitě života obyvatel ,a tato hodnota také velmi dobře koreluje se zdravotním stavem. Subjektivní zdraví je sice značně propojeno s ekonomickou situací obyvatel, avšak síla této korelace s rostoucím příjmem klesá (8). Rozdíl ve vnímaném zdraví je značný nejen mezi zeměmi, ale v ČR je propastný rozdíl i mezi věkovými kategoriemi. Zatímco se věkové kategorie 25–44 neliší od svých vrstevníku v ostatních zemích OECD, rozdíly u seniorů jsou více než značné (graf 9).

Subjektivní zdraví
Poznámka: země řazeny sestupně podle mužů
Zdroj: OECD Health at Glance 2005
Graf 9. Subjektivní zdraví Poznámka: země řazeny sestupně podle mužů Zdroj: OECD Health at Glance 2005

Zdroj: Fakta o českém zdravotnictví

Kulatý stul k budoucnosti financování zdravotnictví v České republice

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR


Zdroje

1. Zemřelí 2005. Praha UZIS 2006.

2.Zemřelí 2005. Praha UZIS 2006.

3. Novotvary 2004. Praha: ÚZIS, 2005.

4. Zdravotnictví ČR 2005 ve statistických údajích. Praha, ÚZIS, 2006.

5. Suhrcke, M., Nugent, R.A., Stuckler, D. et al. Chronic disease: an economic perspective, London: Oxford Health Aliance, 2006.

6.Suhrcke, M., Nugent, R.A., Stuckler, D. et al. Chronic disease: an economic perspective, London: Oxford Health Aliance, 2006.

7. Stock, S.A.K., Redaelli, M., Wendland, G. et al. Diabetes—prevalence and cost of illness in Germany: a study evaluating data from the statutory health insurance in Germany. Diabetic. Medicine 2006, 23, 3, p. 299-305.

8. Mackenbach et al. The shape of the relationship between income and self-asessed health: an international study. International Journal of Epidemiology 2005, 34, p. 286-293.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2010 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se