Výživa a její vliv na zdravotní stav dětí


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(2): 121-122
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

Jak by měl vypadat zdravý jídelníček denně slyšíme ze všech stran, ale zdaleka ne všichni se těmito zásadami řídíme. Závažné zdravotní následky má nedodržování zásad zdravé výživy zejména u dětí. Zatímco v případě dospělých se může nedostatek nebo naopak přebytek některých živin projevit konkrétními potížemi či onemocněními, v případě dětí může dojít nejen k rozvoji daných onemocnění, ale také k poruchám růstu a vývoje, a to nejen tělesného, ale i duševního.

Mezi hlavní složky potravy s přímým vlivem na růst a vývoj mozku a nervové soustavy patří především omega-3 nenasycené mastné kyseliny a vitaminy:

  • kyselina dokosahexaenová – DHA,
  • kyselina alfa-linolenová – ALA), a 
  • vitaminy B.

Jejich dostatek v jídelníčku je velmi důležitý.

DHA – kyselina dokosahexaenová

Kyselina DHA je mastná kyselina, která se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce a v tučném rybím mase. Velkou část mozku (zhruba 60 % jeho suché hmotnosti) tvoří tuky, a významná část těchto tuků připadá právě na kyselinu DHA. Je proto často označována za stavební prvek mozku.

Pokud mají děti omega-3 nenasycených mastných kyselin ve stravě dostatek, dětský mozek a nervová soustava se mohou rozvíjet snadněji, děti jsou bystřejší, pozornější, lépe se učí a pamatují si. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny mají také příznivý vliv na zdraví srdečně-cévní soustavy, snižování srážlivosti krve či hladiny cholesterolu.

Nejlepším zdrojem DHA jsou ryby. Ty je třeba zařadit do zdravého jídelníčku dětí i dospělých asi 2x týdně. Z jednotlivých druhů ryb bychom měli upřednostňovat spíše tučnější druhy (makrela, tuňák, kapr).

V našich zeměpisných šířkách ale ryby stále nepatří k neoblíbenějším, což dokazuje celá řada průzkumů. Podle Českého statistického úřadu sní průměrný Čech asi 5,5 kg rybího masa za rok, především sladkovodních druhů, zatímco na západ od našich hranic je průměrná roční konzumace ryb více než dvojnásobná.

Malou oblibu ryb u českých spotřebitelů doložily i výsledky průzkumu na webových stránkách Nadoma.cz. Ukázalo se, že ryby jí pravidelně pouhých 10,5 % dospělých a 8 % dětí a téměř polovina všech respondentů jí ryby méně než 1x týdně nebo dokonce vůbec.

I z dotazníků stravovacích zvyklostí, které byly v poradenském centrum Výživa dětí vyhodnoceny v první polovině roku 2006, vyplývá, že celých 69 % dětí jí ryby jen zřídka nebo vůbec.

Příznivý vliv omega-3 nenasycených mastných kyselin je znám již celou řadu let, jistě si ještě někteří dobře pamatují na neoblíbenou, ale povinnou lžičku rybího tuku po ránu. V současné době již tento způsob dodávání důležitých živin „vyšel z módy“. Potřebné omega-3 nenasycené mastné kyseliny však můžeme přijímat v podobě potravin obohacených o rybí olej.

ALA - kyselina alfa-linolenová

Kyselina ALA (alfa-linolenová) je tzv. esenciální mastná kyselina, která je nezbytná ke zdravému růstu a vývoji (včetně duševního vývoje). Tělo si ji neumí vytvářet samo, proto mu jí musíme dodávat ve stravě. ALA se přirozeně vyskytuje v rostlinných olejích.

Rostlinné tuky a oleje by měly ve zdravém jídelníčku tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků, oproti 1/3 tuků živočišných. Nejlepšími zdroji nenasycených mastných kyselin jsou oleje lisované ze semen – lněný, řepkový, sójový či olej z vlašských ořechů. Dobrým zdrojem ALA jsou také vlašské ořechy.

Rostlinné tuky i oleje by měly být každodenní součástí jídelníčku dospělých i dětí. Pro použití v  teplé kuchyni se hodí například olej řepkový či olivový, které nebyly lisovány za studena, tzv. „extra panenské“.

Co se týče tuků k namazání na pečivo, možná se řídíte dobře míněnými radami našich babiček, avšak jejich tvrzení, že „pro dítě je nejlepší máslo a sádlo“, se s doporučeními odborníků rozchází.

Nedostatečný příjem nenasycených mastných kyselin ze stravy má na lidský organismus prokazatelně nežádoucí vliv. Dokládá to i celá řada studií a výzkumů.

Tab. 1. Obsah nenasycených mastných kyselin (včetně DHA) ve 100 g rybího masa
Obsah nenasycených mastných kyselin (včetně DHA) ve 100 g rybího masa

Tab. 2. Obsah nenasycených mastných kyselin v rostlinných olejích
Obsah nenasycených mastných kyselin v rostlinných olejích

Děti

V případě nedostatku nenasycených mastných kyselin a vitaminů skupiny B u malých dětí může dojít k nedostatečnému vývoji centrální nervové soustavy, děti se hůře učí a soustředí.

Příkladem může být např. studie NEMO v letech 2004–2005 mezi dětmi v Austrálii a Indonésii. Děti dostávaly po dobu jednoho roku každý den směs vitaminů, minerálních látek a nenasycených mastných kyselin. Po roce se u nich prokazatelně zlepšila paměť i verbální učení. Pomocí nenasycených mastných kyselin se také podle některých studií daří stabilizovat stav hyperaktivních dětí.

Dospělí

Dánští vědci se zabývali vlivem pravidelné konzumace rybího masa, a tím i nenasycených mastných kyselin v období těhotenství ve vztahu k předčasnému porodu. Mezi ženami, které v období těhotenství nejedly ryby vůbec, prodělalo předčasný porod téměř 8 %, kdežto mezi ženami, které ryby do svého jídelníčku pravidelně zařazovaly, se předčasný porod týkal jen 1,9 % žen. Navíc nedostatek vitaminu B12 v době těhotenství může vést k poškození (rozštěpu) nervové trubice u plodu.

Zkoumá se také vliv nenasycených mastných kyselin na omezování depresivních stavů, změny nálady či sportovní výkon.

Senioři

To, že jsou nenasycené mastné kyseliny nezbytné i ve stáří, dokládají jiné výzkumy, podle nichž mají senioři pravidelně konzumující ryby nejméně 1x týdně podstatně lepší paměťové testy než lidé, kteří se rybám vyhýbají. Pravidelnou konzumací ryb také mohou starší lidé předcházet rozvoji některých degenerativních onemocnění (například Alzheimerovy choroby).

Vitaminy B

Vitaminy skupiny B jsou nezbytné k fungování mozku. Pomáhají při komunikaci mezi mozkovými buňkami tím, že se podílejí na metabolizmu a produkci tzv. neurotransmiterů. Tyto přenašeče nervových vzruchů uvolňují mozkové buňky. Slouží k zajišťování správné komunikace v mozku mezi jednotlivými buňkami.

Protože si vitaminy lidské tělo, až na výjimky, nedokáže v potřebném množství vytvářet nebo skladovat, je třeba je dodávat ze stravy. Každý vitamin má svou specifickou funkci, a dětský organismus je na případný nedostatek vitaminů velmi citlivý.

Na správném fungování nervové soustavy a duševním vývoji se podílí hned několik vitaminů, mezi nimiž jsou nejdůležitější vitaminy B1, B6, B12 a kyselina listová (vitamin B4). Díky nim jsou nervová vlákna zdravá a informace mohou proudit rychleji.

Každý vitamin skupiny B má pak ještě svou vlastní specifickou úlohu, kterou ke správnému fungování nervové soustavy přispívá.

  • Vitamin B1

se někdy nazývá také „duševní vitamin“, nebo „vitamin radosti“. Chrání nervy před zánětlivými onemocněními a navíc působí proti náladovosti a podrážděnosti. Je potřebný pro dobrou paměť a udržení pozornosti. Najdeme jej především v droždí, nejrůznějších semínkách, ořeších, luštěninách, mase či celozrnném pečivu.

  • Vitamin B6

podporuje schopnost soustředit se, jeho dostatek omezuje nervozitu. Je vhodný mimo jiné také pro sportovce, protože podporuje obnovu svalů. Stejně jako vitamin B1 se vitamin B6 nachází v droždí, semínkách, např. slunečnicových, dále v ořeších, obilovinách a některých druzích zeleniny (kapusta, zelí).

  • Vitamin B12

se přímo podílí na výrobě látek zajišťujících dobrou náladu (např. serotonin nebo dopamin). Podporuje vyrovnanost a pomáhá zmírnit projevy stresu a deprese. Podporuje zdraví srdce, říká se o něm, že je „nositelem životní energie“. Nejvíce jej získáme z jater, masa, ryb a mléčných výrobků.

  • Kyselina listová (vitamin B4)

pomáhá udržovat duševní zdraví, celkově dobrou psychickou pohodu a uvažuje se o tom, že svým příznivým účinkem na metabolismus nervové tkáně může ovlivňovat např. i hyperaktivní projevy dětí. Ovlivňuje také tvorbu krve, podporuje činnost jater, žaludku a střev. Mezi hlavní zdroje patří hovězí játra, obiloviny, listová zelenina, mléko či vejce.

Závěr

Dostatečný přísun nenasycených mastných kyselin a vitaminů má prokazatelně pozitivní účinky na růst a vývoj centrální nervové soustavy a na duševní vývoj od početí po dospělost. Protože se člověk učí a osvojuje si nové dovednosti v průběhu celého svého života, měly by být tyto živiny nedílnou součástí jeho stravy po celý život.

Dostatečný příjem omega-3 nenasycené mastné kyseliny DHA si můžeme zajistit dvěma porcemi rybího masa týdně, potřebné množství ALA získáme z rostlinných tuků, olejů a ořechů. Velká část současné populace podle zkušeností toto doporučení nesplňuje, řešení tedy nabízejí potravinové doplňky nebo obohacené potraviny.

Jitka Tomešová

Nutriční terapeutka

Poradenské centrum Výživa dětí


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2010 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se