Celoživotní vzdělávání všeobecných praktických lékařů v ČR a e-learning


Continuing postgraduate education of general practitioners and E-learning in the Czech Republic

Continuing postgraduate education of physicians is considered as an inevitable requirement for assurance and enhancement of their qualification and quality of provided medical care. The Society of General Practitioners of the Czech Medical Association J.E. Purkyně (SGP CMA JEP), one of the guarantors of education of general practitioners (GPs), has prepared and offered a comprehensive and unique education system based on traditional educational activities –

– seminars,

– conferences,

– publications in the special journal Practicus issued by the SGP CMA JEP, in combination with current teaching approaches like educational tests,

publications with GP guidelines and distance learning.

Recently, the distance learning has been developed in the form of publications at SGP web site www.svl.cz and e-learning in cooperation with www.euni.cz. A development of e-learning has brought positive results and currently its use by GPs has highly exceeded the average usage of other specialties in the Czech Republic. The review of continuing medical education of GPs, and namely the use of e-learning and its further development is given in this article.

Key words:
Continuing education, e-learning, general practitioners.


Autoři: S. Býma 1;  B. Seifert 2;  J. Laňková 3;  V. Finsterle 4;  K. Klodner 5
Působiště autorů: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové Ústav sociálního lékařství Pověřený vedením: doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. 1;  1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav všeobecného lékařství Přednosta: doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D. 2,3;  Pears Health Cyber, s. r. o., Praha 4,5
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(10): 578-581
Kategorie: Přehledy

Souhrn

Celoživotní vzdělávání lékařů po složení atestace v příslušné specializaci je nezbytnou podmínkou udržování a zvyšováni jejich kvalifikace a kvality poskytované léčebné a preventivní péče (LPP). Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP (SVL ČLS JEP) jako jeden z garantů vzdělanosti všeobecných praktických lékařů (VPL) připravila a nabízí dlouhodobě komplexní a jedinečný systém vzdělávání, který je založen na kombinaci tradičních vzdělávacích aktivit:

– seminářů,

– konferencí,

– publikací v odborném časopisu SVL ČLS JEP Practicus s edukačními testy,

– publikacemi doporučených postupů a nové formy distančního elektronického vzdělávání.

V poslední době rozvíjí elektronické distanční vzdělávání ve formě publikací na stránkách SVL www.svl.cz a formou e-learningu ve spolupráci s portálem www.euni.cz. Dosavadní rozvoj poslední jmenované formy vzdělávání VPL přinesl pozitivní výsledky a v jejím využívání jsou VPL v současné době vysoko nad průměrem jiných specializací v ČR. Přehled možností celoživotního vzdělávání VPL a zejména využití e-learningu a jeho další rozvoj je obsahem tohoto sdělení

Klíčová slova:
celoživotní vzdělávání, e-learning, všeobecní praktičtí lékaři.

Úvod

Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP (dále SVL) od roku 2002 rozvíjí a nabízí dlouhodobě komplexní a jedinečný systém vzdělávání, který je založen na kombinaci klasických vzdělávacích aktivit (seminářů, konferencí, publikací v odborném časopisu SVL Practicus s edukačními testy, publikacemi doporučených postupů) a distančního elektronického vzdělávání (viz obr 1). V poslední době rozvíjí elektronické distanční vzdělávání jednak formou publikací na stránkách SVL www.svl.cz a dále formou e-learningu ve spolupráci s EUNI na stránkách www.euni.cz.

Systém vzdělávání lékařů nabízený SVL ČLS JEP.
Obr. 1. Systém vzdělávání lékařů nabízený SVL ČLS JEP.

V rámci klasických metod kontinuálního vzdělávání SVL realizuje systém, který se skládá z krajských seminářů, které jsou pořádány 10x ročně ve všech krajích, nadregionálních seminářů pořádaných 4–5x do roka a dvou celostátních konferencí SVL.

V letech 2006-2009 SVL uspořádala 620 seminářů v krajích a v Praze. O jejich kvalitě svědčí nárůst meziroční účasti. V roce 2009 jsme zaznamenali 8 461 kontaktů s VPL v porovnání s rokem 2006, kdy bylo zaznamenáno 6 896 kontaktů. Můžeme konstatovat, že účast na seminářích stoupla za poslední 4 roky téměř o jednu čtvrtinu (graf 1). Semináře jsou v plné organizační a obsahové režii sekretariátu SVL a příslušných krajských konzultantů.

Vývoj celkové účasti na seminářích SVL ČLS JEP v letech 2006–2009
Graf 1. Vývoj celkové účasti na seminářích SVL ČLS JEP v letech 2006–2009

Semináře jsou členěny na část, která je plánovaná centrálně a týká se zpravidla implementace doporučených postupů pro VPL, a na část s volnou volbou vzdělávacích témat podle potřeb regionů a podle rozhodnutí krajských konzultantů. Vzdělávání formou seminářů je důležitou součástí celoživotního vzdělávání lékařů, neboť nabízí možnost přímého setkání VPL a lokálních specialistů a vytváří důležitou platformu pro diskuse a kuloární výměnu zkušeností. Semináře jsou hodnoceny 4 kredity ČLK.

Další součástí klasické formy vzdělávání jsou 2 celostátní konference SVL:

  • Jarní interaktivní konference, a 
  • Výroční konference.

Jarní konference SVL ČLS JEP se pořádá pravidelně ve Slovanském domě v Praze. Interaktivní pojetí přednášek, včetně možnosti vstupu do řešení problému pomocí hlasovacího zařízení, se výrazně podílí na zlepšování komunikace mezi VPL a specialisty, usnadňuje vzájemné předávání poznatků a zkušeností a umožňuje pružně reagovat na informační potřeby všech zúčastněných. Z tohoto hlediska lze Jarní konference považovat za velmi zdařilé.

Počet účastníků v průběhu let 2006–2009 se navýšil ze 600 na 900 účastníků. Na každé konferenci je prezentováno okolo 40 sdělení, která jsou zpracována z pohledu specialistů i praktických lékařů.

Uvedená akce je hodnocena 18 kredity ČLK.

Výroční konference SVL ČLS JEP se tradičně střídají v Brně a Karlových Varech. Jedná se o hlavní akci SVL ČLS JEP, kde jsou prezentována a diskutována klíčová odborná témata daného roku. Na výročních konferencích se dlouhodobě registruje okolo 1 200 účastníků a je předneseno více než 60 sdělení, která moderují a řídí praktičtí lékaři. Pozornost je zaměřena především na aktuální problémy a doporučené postupy pro praktické lékaře, které prezentují buď sami praktičtí lékaři, nebo pozvaní specialisté. Jedním z nezanedbatelných výsledků uvedených konferencí je vznik týmů, které dále spolupracují při tvorbě doporučených postupů i jiných projektů.

Výroční konference je hodnocena 20 kredity ČLK.

Na výše uvedených vzdělávacích akcích každoročně zaznamenáme celkem cca 10 000 kontaktů s VPL, což při počtu 5 160 VPL svědčí o velkém zájmu VPL o vzdělávání na našich akcích.

SVL ČLS JEP také vlastní a vydává odborný časopis SVL ČLS JEP Practicus. V letech 2006–2009 Časopis Practicus vyšel 40x (10 čísel ročně) a byl rozesílán zdarma všem praktickým lékařům v ČR. Celkový náklad časopisu byl v r. 2008 zvýšen na 6 000 ks, a kromě praktických lékařů je dodáván i do lékařských knihoven, na lékařské fakulty, je rozesílán lékařům ve specializační přípravě v oboru VPL a také předplatitelům. S časopisem jsou distribuovány i doporučené postupy vydané CDP-PL (Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře SVL ČLS JEP). Pravidelnou součástí časopisu je znalostní test hodnocený 9-ti kredity ČLK. Ročně je redakci zasláno kolem 3 000 testů s cca 80% úspěšností.

Z dalších pravidelných vydávaných tištěných publikací, které slouží ke kontinuálnímu vzdělávání VPL, jsou

  • Doporučené postupy pro VPL,
  • Učebnice všeobecného lékařství

a připravujeme ediční řadu příruček „malých oborů“ pro VPL. K dispozici jsou i www stránky SVL ČLS JEP, kde jsme v roce 2009 zaznamenali 275 000 kontaktů.

Poslední rozvíjený prostředek vzdělávání je e-learning, který nabízí mnoho možností (1, 7). SVL ČLS JEP v souladu s jinými edukačními pracovišti, chápe e-learning jako důležitý didaktický prostředek pro distanční a kombinované vzdělávání VPL využívající informační a komunikační technologie pro podporu vzdělávacího procesu (5). Uvedený přístup umožňuje splnit cíl záměru, kterým je vytvoření kurzů kontinuálního vzdělávání a specializačních kurzů pro VPL.

Přehled programů e-learningu a jejich využití VPL

E-learningová forma kontinuálního vzdělávání lékařů se poprvé objevila v České republice v květnu roku 2006, kdy byl na internetové adrese www.euni. cz spuštěn vzdělávací portál EUNI, který si hned od počátku získal velkou oblibu mezi VPL (graf 2). K této skutečnosti jistě přispěl i fakt, že na rozvoji tohoto mezioborového portálu se soustavně podílejí přední odborníci české medicíny, zástupci SVL ČLS JEP, a celý projekt je navíc edukačně zastřešen 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci.

Vývoj počtu VPL studujících na EUNI (údaje platné k 10. 10. 2010)
Graf 2. Vývoj počtu VPL studujících na EUNI (údaje platné k 10. 10. 2010)

VPL mají v současné době na EUNI největší absolutní zastoupení (celkem 2 209 registrovaných VPL) ze všech medicínských odborností, což však, s ohledem na celkový počet VPL v ČR (cca 5 200) není zase až tak velkým překvapením. Co ale je naopak překvapením, je procento VPL, kteří se do projektu zapojili (41,9 %). V tomto směru jsou „lepší“ pouze urologové (46,5 %), ostatní specializace mimo onkologů „ztrácí“ 10 a více procent (graf. 3).

Podíl registrovaných z celkového počtu lékařů ve specializaci (údaje platné k 10. 10. 2010)
Graf 3. Podíl registrovaných z celkového počtu lékařů ve specializaci (údaje platné k 10. 10. 2010)

Vlastní princip EUNI je postaven na systému dynamicky aktualizovaných lekcí, jejichž nosným prvkem je review s interaktivními odkazy do hlubší úrovně daného tématu. Každá lekce dále obsahuje přednášku se zvukovým nebo videokomentářem autora lekce.

Je velmi zajímavé, že i když je na portále EUNI k dispozici 65 lekcí, které pokrývají stěžejní témata medicíny a jsou ve valné většině cíleny na specialisty, je dlouhodobě průměrný počet návštěv lekcí připadajících na jednoho specialistu prakticky shodný s průměrným počtem návštěv VPL (graf. 4). Tento ukazatel jednoznačně potvrzuje velký zájem VPL o e-learningovou vzdělávací formu.

Vývoj průměrného počtu návštěv EUNI specialisty a VPL (údaje platné k 10. 10. 2010)
Graf 4. Vývoj průměrného počtu návštěv EUNI specialisty a VPL (údaje platné k 10. 10. 2010)

Z široké nabídky vzdělávacích lekcí EUNI jsou VPL nejvíce navštěvována témata:

  • Diagnostika akutního zánětu v ambulantní péči;
  • Vakcinace;
  • Deprese v klinické praxi;
  • Hypertenze;
  • Ischemická choroba dolních končetin;
  • Diabetes mellitus,
  • Infekce močových cest;
  • Kolorektální karcinom;
  • Angíny a jejich komplikace, a 
  • Kardiopulmonální resuscitace.

Kompletní seznam lekcí je dostupný na www.svl.cz.

V květnu roku 2007 získala EUNI, jako vůbec první internetový portál pro lékaře v České republice, akreditaci ČLK, která tak velmi kladně ohodnotila kvalitu zpracování jednotlivých lekcí a rozhodla o udělení 8 kreditů do kontinuálního vzdělávání za každý úspěšně absolvovaný zkouškový test, kterým je zakončena každá z lekcí.

Ve zkouškovém testu musí lékař na sadě testových otázek a kazuistik prokázat získané znalosti z teoretické části lekce. Ještě před vlastním zkouškovým testem si může své znalosti ověřit na tzv. edukačních otázkách a kazuistikách.

V letech 2007–2009 bylo VPL tímto způsobem připsáno 6 920 kreditů do kontinuálního vzdělávání. V porovnání s ostatními specialisty získali VPL průměrně 3x až 4x více kreditů (graf 5).

Vývoj počtu získaných kreditů na jednoho lékaře (údaje platné k 10. 10. 2010)
Graf 5. Vývoj počtu získaných kreditů na jednoho lékaře (údaje platné k 10. 10. 2010)

Plánuje se, že díky úzké spolupráci mezi portálem EUNI a SVL ČLS JEP budou tyto kredity automaticky generovány do souhrnného certifikátu za daný rok vydávaného SVL, který obsahuje údaje o získaných kreditech ze všech vzdělávacích aktivit absolvovaných členem SVL za dané období.

Diskuse

Uvedené údaje dokumentují překvapivě rychlé rozšíření e-learningové formy vzdělávání mezi VPL. Dané skupině lékařů je tradiční spíše zdravý konzervatismus a také vzhledem k průměrnému věkovému složení o 10 let staršímu proti jiným specializacím, jsme nepředpokládali tak rychlé a masivní rozšíření v praxi. Jaké mohou být příčiny tohoto jevu? SVL ČLS JEP tak jako jiná edukační pracoviště chápe e-learning jako aktuální didaktický prostředek pro distanční vzdělávání nebo kombinovaného vzdělávání (2). Definic e-learningu je celá řada:

  • E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu (4).
  • E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. V českém prostředí je spojován zejména s řízeným studiem v rámci LMS (3).
  • E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia (9).
  • E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky:

– prezentace a texty s odkazy,

– animované sekvence,

– video snímky,

– sdílené pracovní plochy,

– komunikaci s lektorem a spolužáky,

– testy,

– elektronické modely procesů, atd.

v systému pro řízení studia (LMS) (8).

  • Jde o takový typ učení, při němž získávání a používání znalostí je distribuováno a usnadňováno elektronickými zařízeními (6).
  • E-learning zahrnuje jak teorii a výzkum, tak i jakýkoliv vzdělávací proces (s různým stupněm intencionality), v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie pracující s daty v elektronické podobě. Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech a obsahu, charakteru vzdělávacího prostředí, potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu (10).

Jak se potvrdilo v praxi, jsou více či méně využitelné aspekty všech uvedených definic, pokud ale hovoříme o e-learningu, respektujeme, že uvedený pojem je nutné odlišit od prostých elektronických textů. E-learning není možné vytvořit jen konverzí klasického formátu na textový včetně obrázků a umístit jej na internet nebo CD. Není ani možné chápat jej jako samostatné audio či videozáznamy z přednášek nebo konferencí a ani jako články v elektronické podobě bez návazností na studijní cíle, uvedení do problematiky a úloh potřebných k výuce.

Jaké jsou tedy výhody vzdělávání s využitím e-learningu, které mohou být zajímavé pro VPL? Předpokládáme, že to mohou být zejména následující, které přispěly k tak rychlému rozšíření této formy vzdělávání:

  • snížení poplatků na kurzy o náklady na studijní materiály, dopravu, a další náklady na standardní klasickou výuku,
  • dostupnost širokého výběru studijních témat a aktuálních studijních materiálů,
  • možnost výuky nebo opakování podle potřeby, kdykoliv a kdekoliv,
  • efektivní využití času,
  • zajištění vysoké kvality kurzů, které jsou vytvářeny a oponovány předními odborníky v ČR i zahraničí ,
  • možnost výhodné kombinace s kontaktní formou výuky například u specializačních kurzů.

Za nevýhody zejména pro některé skupiny VPL, pokládáme :

  • nutnost pořízení HW, SW a internetového připojení a zvládnutí „nových“ technologií, zejména u starších VPL, pokud nepoužívají PC v rámci informačních systémů pro VPL
  • anonymita výuky a omezení kontaktů mezi vzdělávajícími se VPL, kteří povětšině pracují izolovaně, a tím snížení možností vzájemného předávání zkušeností, tvoření lokálních týmů se specialisty apod.,
  • omezení bezprostředních kontaktů s lektory, pokud není možný kontakt on-line.

I když nemůžeme předpokládat, mj. na základě uvedených nevýhod, 100% rozšíření této formy vzdělávání mezi všechny VPL, diskutované výhody převažují natolik, že v blízké budoucnosti se e-learningové vzdělávání jistě stane další standardní formou vzdělávání VPL, a to jak samostatně, nebo v kombinaci s klasickými vzdělávacími aktivitami.

Závěr

Klasické vzdělávání pod vedením lektorů existuje již od počátku historie lidstva a pro určité oblasti bude nezastupitelné i v budoucnosti. Vzdělávání pouze pomocí lektorů má však i řadu nedostatků a e-learning se snaží tyto eliminovat a může tak být optimálním řešením pro rozšíření komplexního vzdělávání VPL. Kromě klasického e-learningu v rámci distančního vzdělávání jej lze využít i v rámci kombinované výuky. Jedná se o vhodné sloučení klasických přístupů a e-learningu například u výuky první lékařské pomoci.

U praktické výuky resuscitace je osobní kontakt s lektorem považován za nezastupitelný. Je ale možné před praktickou částí teoreticky připravit VPL pomocí e–learningu. Ti pak na školení s lektorem přicházejí po přezkoušení z teorie, a lektor se může věnovat pouze praktickým nebo zajímavým částem látky. Tím lze významně zkrátit dobu kontaktní výuky, nebo naopak ji plně využít pro zkvalitnění praktického nácviku.

Předpokládáme, že obliba této moderní formy vzdělávání mezi VPL ještě poroste, neboť v dnešní hektické době je e-learning velmi efektivní a snadno dostupnou alternativou, která pomáhá udržovat vysokou odbornou úroveň VPL. Navíc je zde ještě jeden významný fakt, a to že díky financování z edukačních grantů je portál EUNI přístupný VPL zdarma, pouze na základě vyplnění registračního formuláře na adrese www.euni.cz.

doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

LF UK v Hradci Králové

Šimkova 878

500 38 Hradec Králové

E-mail: byma@lfhk.cuni.cz


Zdroje

1. Dušek, L., Štípek, S., Mihál, V., Schwarz, D., Štuka, Č. a Koordinační rada projektu MEFANET: MEFANET: Projekt meziuniversitní spolupráce při vytváření vzdělávací sítě lékařských fakult v České republice a na Slovensku. Edukační sborník z 1. celostátní konference lékařských fakult ČR na téma e-learning a zdravotnická informatika ve výuce lékařských oborů. Masarykova universita Brno,2008, s 13-16, ISBN 978-80-210-4539-2.

2. E-learning. [online, cit. 2010-10-27]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning.

3. Kopecký, K., Kalafut, J. Základy e-learningu. [CDROM]. Olomouc : NetUniversity 2005.

4. Korviny, P. Moodle (nejen) na OPF: příručka uživatele. [online, cit. 2010-10-27]. Dostupné z WWW: http://www.zs-spicak.cz/moodle/mod/resource/ view.php?id=21.

5. Laňková, J. Vzdělávací portál EUNI v ordinaci praktického lékaře. Practicus 2009, 7, s. 6-9.

6. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 4. rozšíř. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2009. 400 s. ISBN - 978-80-7367-647-6.

7. Turner-Smith, A., Devlin, A. E-learning for assistive technology professionals : a reviw of the TELEMATE project. Medical engineering&physics, 2005, 27(7), p. 561-570.

8. Virtuální Ostravská univerzita (virtualni.osu.cz).[online , cit. 2010-10-27]. Dostupné z WWW: http://cit.osu.cz/index.php?kategorie= 34437&id=2285.

9. Wagner, J. Nebojme se e-learningu. [online] (Česká škola), 2005 [cit. 2010-05-04].

Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/Knihovna%2F1.Pedagogicky_lexikon%2FE%2FE-learning

10. Zounek, J. E-learning: jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 37-38. ISBN 978-80-210-5123-2.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 10

2010 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×