Zdraví a zdravotní obtíže českých dětí


Health status and health problems in Czech children

The aim of the study:
Determine subjectively perceived health status and psychosomatic problems in a representative sample of Czech children and to compare monitored variables with respect to the children’s place of residence, gender, and age.

Study sample and methods:
The target population for this study included children aged 11, 13, and 15 years. The monitored cohort consisted of 4.782 children. Data were obtained in May 2006 using a standardized questionnaire within a WHO study called “The Health Behaviour in School-Aged Children: A WHO Cross-National Study“(HBSC).

Results:
Almost 90 % of Czech children rated their health status as excellent or good. More than one tenth of the children perceived their health status as not very good or as poor. The relationship between subjective evaluation of the children’s health status and gender was found to be statistically significant. Girls evaluated their health status more negatively than boys. We did not find a statistically significant relationship between the children’s evaluation of their health status, age, and place of residency. The children complained about psychological problems more frequently than about somatic ones. Since 2002, the Indices of psychological, somatic, and global problems in children have increased, on average, by 0.1 to 1.0.

Key words:
czech children, health, health problems.


Autoři: E. Hlaváčková 1;  L. Hodačová 2;  L. Csémy 3;  J. Šmejkalová 4;  E. Čermáková 5
Působiště autorů: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií Děkan: prof. MUDr. Arnošt Pellant, DrSc. 1;  Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství Přednosta: doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. 2;  Psychiatrické centrum Praha, Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Ředitel: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. 3;  Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav hygieny a preventivního lékařství Přednosta: doc. MUDr. Jindra Šmejkalová, CSc. 4;  Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Oddělení výpočetní techniky Ústav lékařské biofyziky Přednosta: doc. Ing. Josef Hanuš, CSc. 5
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2009; 89(5): 252-255
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl šetření:
Zjistit subjektivně vnímaný zdravotní stav a psychosomatické obtíže u reprezentativního vzorku českých dětí a porovnat sledované proměnné ve vztahu k místu bydliště, pohlaví a věku dětí.

Výzkumný vzorek a metodika:
Cílovou populací pro výzkum byly děti ve věku 11, 13 a 15 let. V sledovaném souboru bylo 4 782 dětí. Data byla získána v rámci studie WHO „The Health Behaviour in School-Aged Children: A WHO Cross-National Study“ (HBSC), v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku.

Výsledky:
Téměř 90 % českých dětí hodnotilo svůj zdravotní stav jako vynikající a dobrý. Více než desetina dětí vnímala zdravotní stav jako ne moc dobrý a špatný. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi subjektivním hodnocením zdravotního stavu a pohlavím dětí. Dívky hodnotily svůj zdravotní stav hůře než chlapci. Neprokázali jsme statisticky významnou souvislost mezi hodnocením zdravotního stavu, věkem dětí a místem bydliště. Častěji si děti stěžovaly na obtíže psychické než somatické. Indexy psychických, somatických i celkových obtíží u dětí od roku 2002 vzrostly v průměru o 0,1 až 1,0.

Klíčová slova:
české děti, zdraví, zdravotní obtíže.

Zdraví je individuálně i společensky vysoce ceněnou hodnotou, je zdrojem produktivního a smysluplného života a základní podmínkou k seberealizaci jedince. U dětí je zásadním předpokladem úspěšného vývoje. Subjektivní vnímání a hodnocení zdraví závisí na mnoha faktorech, především na věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomickém statusu posuzovatelů (10). Subjektivně vnímaná úroveň zdravotního stavu se tak může lišit od jeho objektivního posuzování. Zdraví je v dnešní době pojímáno komplexně, zohledňována je složka tělesná, duševní, sociální i duchovní.

Objektivně je zdravotní stav populace posuzován nepřímo, ve smyslu poruch zdraví. K jeho vyjádření se užívají různé ukazatelé nemocnosti a úmrtnosti (9, 10). U dětí se sleduje novorozenecká a kojenecká úmrtnost, výskyt vrozených vývojových vad a eviduje se dispenzarizace.

Úmrtnost dětí do 1 roku je v České republice (ČR) dlouhodobě nízká. V  roce 2007 byla nejnižší v historii ČR vůbec. Novorozenecká úmrtnost dosáhla hodnoty 2,1 promile, kojenecká úmrtnost 3,1 promile. Z vrozených vad mají v ČR opakovaně nejvyšší zastoupení (zhruba 40 %) vady srdeční. Nejčastějšími příčinami dispenzarizace dětí a dorostu v roce 2007 byla onemocnění dýchací soustavy a poruchy zraku (19).

Uvedené údaje poskytují důležité, avšak pouze dílčí informace o zdravotním stavu dětí. Další fakta je možné získat z výsledků výzkumů zaměřených na sledování zdravotního stavu a behaviorálních komponent zdraví dětí a dospívajících (4, 5, 11, 12, 16, 17, 18). Šetření v ČR poukazují na rozšiřování nadváhy a obezity u dětí, nárůst kuřáctví, pití alkoholu, vysokou míru konzumace sladkostí, snižování konzumace ovoce a zeleniny s věkem, nízkou pohybovou aktivitu, nárůst počtu hodin strávených u počítače a zvyšování počtu dětí s vadným držením těla, zvláště ve starších věkových kategoriích (4, 5, 11, 12, 16).

Výzkum Státního zdravotního ústavu Praha, který byl realizován v letech 2002–2004 u dětí ve věku 7, 11 a 15 let, zjistil vadné držení těla u 38 % vyšetřených dětí. Jeho výskyt stoupal s věkem;     30 % dětí ze sledovaného souboru mělo nadváhu nebo obezitu, jejich sportovní a pohybová aktivita s věkem klesala (12). Nárůst obezity u českých dětí na druhou stranu vyvracejí závěry semilongitudinální studie sledující somatický vývoj českých dětí v letech 1997–2000 (3).

Dlouhodobě se sledováním pozitivních i negativních vlivů na zdraví dětí a mládeže zabývá mezinárodní studie WHO „The Health Behaviour in School-Aged Children: A WHO Cross-National Study“ (HBSC). Jedná se o dlouhodobou studii, která byla iniciována v Evropě v roce 1982 prvními výsledky výzkumu ze tří zemí – Finska, Norska a Anglie. Její výzkumná šetření se opakují každé 4 roky, výsledky jsou publikovány v závěrečných zprávách. Posledního šetření v roce 2006 se zúčastnilo 41 zemí (8). ČR je do studie HBSC zapojena od roku 1993.

Cílem našeho výzkumu bylo zjistit subjektivně vnímaný zdravotní stav a psychosomatické obtíže u reprezentativního vzorku českých dětí a porovnat je ve vztahu k místu bydliště, pohlaví a věku dětí.

Výzkumný vzorek a metodika

Cílovou populací pro výzkum byly děti ve věku 11, 13 a 15 let. Ve sledovaném, souboru bylo 4 782 dětí, z toho 2 416 chlapců a 2 366 dívek. Na vesnici žilo 1 432 dětí, na malém městě 1 922 a ve velkém městě 1 416 dětí. Ve dvanácti dotaznících nebylo bydliště uvedeno.

Data byla získána v rámci studie HBSC prostřednictvím standardizovaného dotazníku obsahujícího 76 položek. Sběr dat byl proveden v souladu s kritérii stanovenými WHO unifikovaným postupem. Byl realizován v měsíci květnu roku 2006 na osmdesáti šesti náhodně vybraných základních školách a víceletých gymnáziích ČR, po získání souhlasu ředitelů škol. Rodiče dětí byli o výzkumu písemně předem informováni.

Z obsáhlého dotazníku jsme pro tento příspěvek vybrali dvě položky:

  • subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu, a 
  • výskyt psychosomatických obtíží.

Celkový zdravotní stav děti hodnotily pomocí čtyřbodové škály

Otázka: Co soudíš o svém zdravotním stavu?

Možnosti: je vynikající, dobrý, ne moc dobrý, špatný.

Položka zjišťující psychosomatické obtíže zahrnovala 11 podotázek na konkrétní obtíže:

  • bolesti hlavy,
  • žaludku,
  • ramen,
  • krční páteře,
  • bolesti v zádech,
  • pocity skleslosti,
  • podrážděnost,
  • špatná nálada,
  • nervozita,
  • napětí,
  • potíže při usínání,
  • malátnost,
  • závratě,
  • obavy,
  • strach,
  • únava a vyčerpání.

Děti odpovídaly pomocí pětibodové škály od tvrzení zhruba každý den po zřídka či nikdy.

Odpovědím jsme přidělili body v rozmezí 3–0 (tvrzení zhruba každý den 3 body; častěji než jednou týdně 2 body; asi tak jednou týdně 1 bod; asi tak jednou měsíčnězřídka či nikdy 0 bodů).

Součet hodnot odpovědí (index) dosahoval rozmezí 0–33 u všech obtíží; 0–18 u obtíží psychických (pocity skleslosti, podrážděnost, špatná nálada, nervozita, napětí, potíže při usínání, obavy, strach, únava a vyčerpání) a 0–15 u obtíží somatických (bolesti hlavy, žaludku, v zádech, malátnost, závratě, bolesti ramen, krční páteře).

Výsledky

Zdravotní stav jako vynikající a dobrý hodnotilo 87,9 % dětí (90,2 % chlapců, 85,5 % dívek), jako ne moc dobrý a špatný 12,1 % dětí (9,7 % chlapců a 14,5 % dívek). Byla prokázána statisticky významná souvislost (p < 0,001) mezi subjektivním hodnocením zdravotního stavu a pohlavím dětí. Dívky celkově hodnotily svůj zdravotní stav hůře než chlapci. Na druhou stranu jedenáctiletí chlapci nejčastěji ze všech sledovaných kategorií hodnotili zdravotní stav jako špatný. Výsledky uvádíme v tab. 1.

Tab. 1. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu, údaje uvedeny v %
Subjektivní hodnocení zdravotního stavu, údaje uvedeny v %

Neprokázali jsme statisticky významnou souvislost mezi hodnocením zdravotního stavu, věkem dětí a místem bydliště.

Psychosomatické obtíže

V šetření jsme zjišťovali výskyt psychosomatických obtíží u dětí za posledních 6 měsíců. Index psychosomatických obtíží dosahoval v oblasti obtíží psychických vyšších hodnot než v kategorii somatických. Nejvyšší hodnoty, což znamená nejhorší výsledky ve všech třech sledovaných kategoriích obtíží psychických, somatických i celkových, uváděly dívky (tab. 2).

Tab. 2. Index obtíží v posledních šesti měsících
Index obtíží v posledních šesti měsících

Pro zjišťování vztahů mezi mírou obtíží, pohlavím, věkem a místem bydliště dětí jsme indexy obtíží rozdělili do tří kategorií, na průměrné (průměr ± SD), podprůměrné (méně jak průměr – SD) a nadprůměrné (více jak průměr + SD). Po vyhodnocení chí kvadrát testem jsme prokázali statisticky významnou souvislost     (p < 0,001) mezi mírou obtíží, pohlavím a věkem. U vztahu somatických obtíží k věku byla hladina významnosti p < 0,01. Míra celkových obtíží se s přibývajícím věkem zvyšovala a byla vyšší u dívek než u chlapců.

Při zaměření pozornosti na konkrétní obtíže jsme zjistili nejvyšší indexy u únavy, vyčerpání, nervozity a napětí. Nejméně si děti stěžovaly na bolesti žaludku. Ze somatických problémů děti nejčastěji uváděly bolesti v zádech. V tab. 3 uvádíme přehled jednotlivých obtíží a jejich četnost v intervalu „zhruba každý den“.

Tab. 3. Obtíže každý den, údaje uvedeny v %
Obtíže každý den, údaje uvedeny v %

Únavu a vyčerpání pociťovalo každý den 14,4 % dětí bez rozdílu v pohlaví, ale s rozdíly v jednotlivých věkových kategoriích. Nejvíce dětí, které si stěžovaly na únavu a vyčerpání každý den, bylo z nejmladší věkové kategorie (16,0 %) a nejméně si stěžovaly děti patnáctileté (12,8 %).

Desetina dětí si stěžovala na nervozitu a napětí a téměř desetina dívek a jedenáctiletých dětí také na potíže při usínání. Ze somatických obtíží si děti nejvíce stěžovaly na bolesti v zádech, a to především děti patnáctileté (8,5 %). Na každodenní bolesti hlavy si stěžovalo téměř dvakrát více dívek než chlapců (7,2 % proti 3,8 %). Nejméně dětí uvádělo, že trpí denně bolestmi žaludku a závratěmi.

Diskuse

V našem výzkumu jsme se zaměřili na subjektivní hodnocení zdravotního stavu u českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let. Sledování subjektivních obtíží u dětí má velký význam, neboť subjektivně vnímaná pohoda výrazně ovlivňuje objektivní chování dítěte. Necítí-li se dítě dobře, nechodí do školy, užívá léky, navštěvuje lékaře a chová se jako nemocné, i když chybí objektivní příčiny potíží (7).

Pozitivní je zjištění, že téměř 90 % dětí z našeho sledovaného souboru hodnotilo svůj zdravotní stav jako vynikající a dobrý. Na druhou stranu více než desetina dětí vnímala zdravotní stav jako ne moc dobrý a špatný. Jednalo se ve větší míře o dívky. Komplikované období dospívání, kdy dochází k velkým změnám v tělesné, psychické i sociální oblasti, může vést ke zhoršení vnímaného zdravotního stavu. Dospívající se denně musí vyrovnávat s řadou běžných problémů, které často působí dlouhodobě a mohou se promítat do úrovně životní pohody a zdraví (13).

Postoje dívek jsou více komplikované, dospívání jim přináší omezení v souvislosti s menstruací, přibýváním na váze či zvýšenou kontrolou ze strany rodičů, což může negativně ovlivnit celkovou spokojenost se životem a vnímání zdraví (14). Naše výsledky jsou srovnatelné s výsledky studie HBSC z roku 2002 (6) a podporují je i závěry z mezinárodních šetření, které uvádějí, že starší děti a dívky hodnotí obvykle svůj zdravotní stav hůře (7, 8).

Ne příliš potěšující skutečností je, že v posledním šetření studie HBSC se české jedenáctileté děti, které hodnotily své zdraví jako ne moc dobré a špatné, umístily na 16. místě, tedy v první polovině mezi 41 sledovanými zeměmi. Starší děti v mezinárodním srovnání dopadly lépe – třináctileté se umístily na 29. a patnáctileté dokonce na 33. místě (8).

Při zaměření pozornosti na jednotlivé konkrétní obtíže jsme zjistili, že více si děti stěžují na obtíže psychické než somatické. Zajímalo nás, které obtíže se u českých dětí vyskytují denně nejvíce.

Nejčastěji si děti z našeho sledovaného souboru stěžovaly na únavu a vyčerpání. Ty pociťovalo každý den 14,4 % dětí, přičemž nejvíce trápily děti z nejmladší věkové kategorie (16,0 %). Nejméně si na únavu a vyčerpání stěžovaly děti patnáctileté (12,8 %).

Podobně tomu bylo i u většiny ostatních psychických obtíží – podrážděnosti, špatné náladě, potížích při usínání, obavách, strachu. Počet dětí, které měly tyto obtíže denně, se snižoval s rostoucím věkem a lišil se zároveň podle pohlaví. Nejvíce se výsledky lišily u obav a strachu. Ty denně pociťovalo o 4 % více dívek než chlapců (9,4 % dívek, 5,4 % chlapců).

Ze somatických obtíží děti nejčastěji uváděly bolesti v zádech, a to především děti patnáctileté (8,5 %), a bolesti hlavy. Bolesti v zádech mohou být důsledkem vadného držení těla, jehož výskyt stoupá s věkem dětí (12), jsou spojeny se sedavým způsobem života, nedostatkem všestranného pohybu nebo obezitou. Na každodenní bolesti hlavy si stěžovalo téměř dvakrát více dívek než chlapců (7,2 % proti 3,8 %). Poruchy cévní dynamiky, zvláště migrénové bolesti hlavy, patří mezi somatické stavy, které jsou výrazně ovlivňovány duševní složkou (2).

Pokud porovnáme naše výsledky s výsledky studie z roku 2002, zjistíme, že indexy celkových psychosomatických obtíží vzrostly v průměru o 0,1 až 1,0. Nejvyšší nárůst je v oblasti celkových obtíží u dívek (o 1,0) a u patnáctiletých dětí (o 0,9). Výrazně stoupl index celkových obtíží také u jedenáctiletých dětí (o 0,7). V této kategorii bylo nejvíce dětí, které si stěžovaly na každodenní únavu a vyčerpání. Jednou z příčin uváděných potíží může být horší fyzická kondice dětí, způsobená nedostatkem pohybu a převažujícím pasivním trávením volného času (5, 16).

Na druhou stranu snaha některých rodičů vyplnit dětem volný čas co nejvíce, a vysoké požadavky na výkony a výsledky dětí ve škole i v oblasti mimoškolní činnosti mohou zvyšovat jejich každodenní únavu a vyčerpání. Neadekvátně vysoké nároky, které nezohledňují individuální předpoklady a neodpovídají schopnostem a možnostem dítěte, vytvářejí vnitřní konflikty, napětí, tlak, strach, tíseň a další negativní emoce. Pokud dítě není schopno takové citové přetížení ventilovat, vzrůstá pravděpodobnost vzniku psychosomatické poruchy nebo dokonce poruchy ve vývoji osobnosti dítěte (1, 2). Psychickým obtížím dětí je třeba věnovat pozornost a nepodceňovat je. U dětí je psychická složka daleko více než u dospělých propojena se somatickou, a čím jsou děti mladší, tím snadněji se přetížení různými patologickými vlivy přenáší z jedné složky do druhé (2).

Příčiny zdravotních obtíží u dětí mohou být různé, kromě biologických to může být např. situace v rodině, prostředí školy nebo vztahy s vrstevníky. Příliš těsné nebo naopak příliš volné vztahy v rodině, vysoká ambivalence ve vztazích, nebo např. tzv. triangulace, kdy rodiče řeší svoje vzájemné konflikty prostřednictvím dítěte, jsou rizikovými prvky pro vznik psychosomatických poruch (2). Česká rodina je přes stagnaci rozvodů v 90. letech v porovnání s Evropou málo stabilní a rozvodem končí polovina z uzavřených manželství (15). Ukazatelé rozvodovosti v ČR z roku 2007 vykazují pokles rozvodů, přesto rozvodem v tomto roce skončilo 49 manželství ze sta a podíl rozvedených manželství s nezletilými dětmi činil 59,1 % z celkového počtu 31 129 (19).

Je dokázáno, že existuje oboustranný vztah mezi subjektivním vnímáním zdraví, životní spokojeností a školou. Děti, které vykazují méně zdravotních potíží a uvádějí vyšší míru životní spokojenosti, se ve škole cítí lépe (7). Vztah českých dětí ke škole není moc příznivý. Výsledky posledního šetření studie HBSC ukazují, že české jedenáctileté děti mají školu rády nejméně ze všech sledovaných zemí. Pouze polovina českých dětí této kategorie vnímá spolužáky jako přátelské a nápomocné (8).

Psychické a sociální faktory zdravotního stavu dětí je třeba zohledňovat stejně jako faktory biologické. Příčiny nemocí jsou v dnešní době převážně multifaktoriální, nedají se tak jednoznačně definovat a odstraňovat, jako tomu bylo v případě infekčních chorob. Kromě biologických příčin se na vzniku onemocnění podílí velkou měrou psychická a sociální složka a ne vždy se dá jednoznačně určit, která z příčin nemoci byla primární.

Závěr

V našem výzkumu jsme se zaměřili na subjektivní hodnocení zdravotního stavu u českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let. Pozitivní je zjištění, že téměř 90 % dětí z našeho sledovaného souboru hodnotilo svůj zdravotní stav jako vynikající a dobrý. Na druhou stranu více než desetina dětí vnímala zdravotní stav jako ne moc dobrý a špatný. Byla prokázána statisticky významná souvislost (p < 0,001) mezi subjektivním hodnocením zdravotního stavu a pohlavím dětí. Dívky hodnotily svůj zdravotní stav hůře než chlapci. Neprokázali jsme statisticky významnou souvislost mezi hodnocením zdravotního stavu, věkem dětí a místem bydliště.

Při zaměření na jednotlivé konkrétní obtíže jsme zjistili, že více si děti stěžují na obtíže psychické než somatické. Nejčastěji si děti z našeho sledovaného souboru stěžovaly na únavu a vyčerpání, ze somatických obtíží nejčastěji uváděly bolesti v zádech. Indexy psychických, somatických i celkových obtíží u dětí od roku 2002 vzrostly v průměru o 0,1 až 1,0.

Eva Hlaváčková

Univerzita Pardubice,

Fakulta zdravotnických studií

Průmyslová 395,

532 10 Pardubice

e-mail: eva.hlavackova@upce.cz


Zdroje

1. Čáp, J.; Mareš, J. Psychologie pro učitele. 1. vyd., Praha: Portál 2001. 656 s. ISBN 80-7178-463-X.

2. Balcar, K. Psychologické aspekty psychosomatických poruch v dětství a dospívání. In: Říčan, P.; Krejčířová, D. a kol. (Eds.) Dětská klinická psychologie. 4. vyd. Praha: Grada 2006. s. 141 – 154. ISBN 80-247-1049-8.

3. Bláha, P. a kol. Somatický vývoj současných českých dětí. Praha: SZÚ, Univerzita Karlova, 2006. ISBN 80-86591-24-0.

4. Csémy, L.; Sovinová, H. Zdraví a škodlivé návyky v České republice – Reprezentativní šetření u obyvatel ČR ve věku 15 – 64 let. Praha, SZÚ 1997. 94 s.

5. Csémy, L. a kol. Závěrečná zpráva o řešení projektu podpořeného interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví České republiky. Zdravotní chování dětí školního věku – Mezinárodní srovnávací studie Světové zdravotnické organizace. Praha: 2004. 94 s.

6. Csémy, L. a kol. Životní styl a zdraví českých školáků. Z výsledků mezinárodní srovnávací studie Světové zdravotnické organizace The Health Behaviour in School-aged Childreen (HBSC). 1. vyd., Praha: Psychiatrické centrum 2005. 140 s. ISBN 80-85121-94-8.

7. Currie, C. et al. Young people’s health in context. Health Behaviour in School-aged Childreen (HBSC) study: internatonal report from the 2001/2002 survey. (Health Policy for Childreen and Adolescents); No. 4. WHO 2004. 237 s. ISBN 92 890 1372 9.

8. Currie, C. et al. Inequalities in Young People´s Health. Health behaviour in school-aged children international report from the 2005/2006 survey. No 5. 1. vyd. WHO, 2008. 206 s. ISBN 978 92 890 7195 6.

9. Hodačová, L. Metody měření zdravotního stavu obyvatel. In: Mareš J., Hodačová L., Býma S. Vybrané kapitoly ze sociálního lékařství. Praha: Karolinum, 2005, s. 40-51. ISBN 80-246-1062-0.

10. Kebza, V. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd., Praha: Academia 2005. 263 s. ISBN 80-2001307-5.

11. Kolektiv autorů. Jak jsou na tom se zdravím naše děti na prahu 21. století? 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav 1999. 67 s.

12. Kříž, J. a kol. Zdravotní stav populace. Jak jsme na tom se zdravím? 1. vyd., Praha: Státní zdravotní ústav 2004.

13. Macek, P. Adolescence. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 1. vyd. Praha: Portál 1999. 207 s. ISBN 80-7178-348-X.

14. Macek, P. Adolescence a čeští dospívající na přelomu století. In: Smékal, V.; Macek, P. (Eds.) Utváření a vývoj osobnosti. Psychologické, sociální a pedagogické aspekty. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal – studio, s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-85947-83-8.

15. Možný, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: Slon 2002. 250 s. ISBN 80-86429-05-9.

16. Rážová, J. Mladí lidé a zdraví – faktory chování dětí a mládeže a možnosti jejich ovlivnění jako součást politiky ochrany a podpory veřejného zdraví. Dizertační práce. Hradec Králové, 2005.

17. ÚZIS. Světové šetření o zdraví v České republice. Praha: ÚZIS ČR, 2004. 95 s. ISBN 80-7280-419-7.

18. ÚZIS. Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 2002 HIS CR 2002. Praha: ÚZIS ČR, 2003. 137 s. ISBN 80-7280-296-8.

19. ÚZIS. Zdravotnická ročenka České republiky. Praha: ÚZIS ČR, 2008. 260 s. ISSN 1210-9991. ISBN 978-80-7280-783-3.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek Jubilea

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2009 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Imunitní trombocytopenie (ITP) u dospělých pacientů
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D., MBA

Pěnová skleroterapie
Autoři: MUDr. Marek Šlais

White paper - jak vidíme optimální péči o zubní náhrady
Autoři: MUDr. Jindřich Charvát, CSc.

Hemofilie - série kurzů

Faktory ovlivňující léčbu levotyroxinem
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×