Škody působené alkoholem v pracovním prostředí a jejich prevence


Alcohol damages in workplace environment and their prevention

Alcohol damages rise above all in consequence of lower productivity of labour and these claims exceed alcohol and liqour tax. Serve survey of alcohol risk in workplace and sum possibilities prevention at the level employers and employees. Allude to short intervention and about it, how recognize drinking problems in workplace and how effectively communicate to intoxcated persons.

Key words:
Alcohol, working environment, prevention, short intervention.


Autoři: K. Nešpor 1;  L. Csémy 2
Působiště autorů: Odděleni léčby závislostí – muži Primář: MUDr. Karel Nešpor, CSc. Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha Ředitel: MUDr. Martin Hollý 1;  Psychiatrické centrum Praha Ředitel: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. FRCPsych 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2009; 89(5): 256-260
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Škody působené alkoholem vznikají především v důsledku nižší produktivity práce a tyto škody přesahují zisky ze zdanění alkoholu. Podáváme přehled rizik alkoholu v pracovním prostředí a shrnujeme možnosti prevence na úrovni zaměstnavatelů i zaměstnanců. Zmiňujeme se o krátké intervenci a o tom, jak rozpoznat problémy s alkoholem v pracovním prostředí a jak efektivně komunikovat s intoxikovanými osobami.

Klíčová slova:
Alkohol, pracovní prostředí, prevence, krátká intervence.

Podle propočtů prováděných v USA je na alkoholu nejdražší nižší produktivita práce v důsledku vyšší nemocnosti, předčasné invalidity a smrti (17). Škody působené alkoholem přicházejí poměrně rychle a často u mladých lidí, kteří na alkoholu nejsou závislí (např. pracovní úrazy, dopravní nehody, násilné chování vedoucí k úrazu nebo smrti, otravy apod.) Podle Rehma a spol. (26) se alkohol celosvětově podílel na letech ztracených v důsledku nemoci nebo smrti 4 %. U mužů ve střední a západní Evropě, kam autoři řadí i Česko, to bylo u mužů dokonce 11,1 %. Jedná se tedy o problém, který z globálního hlediska podstatným způsobem ovlivňuje konkurenceschopnost celých průmyslových odvětví. To ostatně konstatuje i materiál Světové banky výstižně nadepsaný „Proč je omezení problémů souvisejících s alkoholem prioritou“ (32).

Odhadovaná struktura škod působených alkoholem byla v roce 1998 podle amerických pramenů následující (tab. 1):

Tab. 1. Struktura škod způsobených alkoholem v USA, (odhad pro rok 1998)
Struktura škod způsobených alkoholem v USA, (odhad pro rok 1998)
Zdroj: 10th Special Report, 2000

Pohled na výše uvedenou tabulku ukazuje, že největší podíl škod připadá na nižší produktivitu práce. Náklady na léčbu závislosti jsou mnohem menší a nedosahují ani součet nákladů na alkoholovou kriminalitu plus alkoholem způsobené požáry. Uvedený výpočet ovšem není úplný, protože zahrnout některé ekonomické škody je obtížné, byť jsou prokazatelné. To se týká např. vyšší nemocnosti v rodinách, kde se vyskytuje závislost na alkoholu (25).

Další nezahrnutou položkou je nižší vzdělání a mzdy dospívajících, kteří zneužívají alkohol. Renna (27) uvádí, že zneužívání alkoholu snižuje pravděpodobnost, že dospívající dokončí školu bez propadnutí; tito dospívající pak mají nižší výdělky. Ekonomické škody působené alkoholem byly podle japonské práce pokryty zdaněním alkoholu pouze ze třetiny (16). Chung a spol. (14) odhadují škody působené alkoholem pro korejskou ekonomiku na 2,86 % hrubého národního produktu. Citovaní autoři proto vyzývají k intenzivnější prevenci. Ve Francii činily v roce 1996 škody působené alkoholem 115 420,91 miliónů franků, tedy 1,42 % hrubého národního produktu. To bylo více nežli ekonomické škody působené tabákem a ilegálními drogami dohromady (10). K závěrům, že alkohol působí značné ekonomické škody, dospěla i studie provedená na Novém Zélandu (6).

Jak snížit škody působené alkoholem?

Zde si dovolíme citovat doporučení Světové banky. Nejčinnější způsobem, jak omezit problémy působené alkoholem, je implementace komplexního souboru opatření ke snížení spotřeby alkoholu. To zahrnuje zvýšení cen (tj. vyšší zdanění), omezování dostupnosti (např. věková omezení, omezení týkající se místa a času prodeje alkoholu), silnou legislativu týkající se řízení pod vlivem alkoholu a snadnou dostupnost léčby.

Možnosti prevence

V tomto sdělení se zaměříme na možnosti prevence na pracovištích. To je v zájmu pracovníků, odborů, zaměstnavatelů i státu. Úvodem je třeba zdůraznit, že většina škod působených alkoholem v pracovním prostředí jde na vrub lidem, kteří nejsou na alkoholu závislí, ale pijí umírněně nebo epizodicky. Důvodem je skutečnost, že těchto lidí je v porovnání se závislými na alkoholu mnohem více (25).

Některá rizika alkoholu v pracovním prostředí

Vyšší nemocnost a vyšší riziko předčasné smrti.

Na nižší produktivitu práce připadá v USA zhruba dvoutřetinový podíl škod, které působí alkohol (23).

Kocovina.

Značné ekonomické škody přináší i to, když se pracovník objeví v zaměstnání v kocovině. Wiese a spol. (31) odhadli škody, které americké ekonomice alkohol ročně působí na 148 miliard dolarů. I když už alkohol z krve vymizel, přetrvává nevyspání, rozvrat minerálního hospodářství, dehydratace, hormonální změny, postižení kognitivních funkcí, někdy i hypoglykémie a další změny. Po požití alkoholu byla zhoršena výkonnost na trenažérech 14 hodin poté, co klesla hladina alkoholu u pokusných osob na 0,1 až 0,12 promile alkoholu v krvi (33).

Vyšší riziko pracovních úrazů (7).

Příčinou jsou změny, k nimž dochází během intoxikace alkoholem, jako jsou oslabené soustředění, zhoršení pohybové koordinace, paměti, rozhodování a delší reakční doba. Při intoxikaci alkoholem dochází i poruchám zraku (tunelové vidění nebo horší rozpoznávání barev) a zhoršuje se odhad vzdálenosti. Zaloshnja a spol. (34) odhadují škody způsobené americkým zaměstnavatelům pouze dopravními nehodami pod vlivem alkoholu na téměř 60 miliard ročně.

Vyšší riziko interpersonálních konfliktů na pracovišti.

Podle práce Hewitta a spol. (13) došlo ke 48 % vražd na pracovišti pod vlivem alkoholu. I v naší praxi jsme se setkali s předtím netrestaným člověkem, který bezprostředně před přijetím do lůžkového zařízení zabil pod vlivem alkoholu svého nadřízeného.

Vzdělání.

Alkohol působí negativně na úroveň vzdělání, což je faktor pro dnešní pracovní prostředí velmi důležitý.

Riziko chyb.

Vyšší riziko chyb, často i ohrožení dalších osob. To se týká řidičů autobusů a dalších pracovníků v dopravě, četných profesí ve zdravotnictví, ozbrojených silách atd.

Trestná činnost.

Zneužívání alkoholu a jiných drog zvyšuje riziko násilné i majetkové kriminality v pracovním prostředí. Té se mohou dopouštět zaměstnanci, ale často dochází k násilí vůči zaměstnancům. U nás i ve světě je např. opakovaně popisováno násilí opilých osob vůči zdravotníkům (24). Sexuální obtěžování na pracovišti souvisí často právě s alkoholem (2).

Rodina.

Závažnou a někdy opomíjenou stránkou problémů s alkoholem je jejich vliv na celou rodinu, klesá tedy práceschopnost a soustředění nejen u např. alkohol zneužívajícího muže, ale také u jeho manželky (9).

Rizikové faktory pro problémy působené alkoholem v pracovním prostředí

  • Tolerování alkoholu v pracovním prostředí a nedostatečná supervize.
  • Nepsané normy, které pití alkoholu při práci tolerují nebo schvalují (3).
  • Snadná dostupnost alkoholu v zaměstnání.
  • Profesionální stres, přetíženost, nárazový charakter práce.
  • Nerovnováha mezi úsilím a odměnou (12).
  • Fyzické nebo sexuální zneužívání a obtěžování (23).
  • Interpersonální konflikty na pracovišti, nevhodné sociální klima (30).
  • Trojsměnný provoz, noční práce a spánková deprivace.
  • Negativně se uplatňuje i monotónní práce a nuda (23).
  • Pocit odcizení. Ten souvisí s malou samostatností, nedostatečným využíváním schopností pracovníka a nemožnosti se podílet na rozhodování. (11).
  • Existenční nejistota nebo nezaměstnanost.
  • Nejnebezpečnějšími obory jsou ty, kde se rizikové faktory kombinují (např. pracovníci barů a restaurací nebo stavební dělníci; podle amerických odhadů se nadměrné pití alkoholu vyskytuje v těchto oborech zhruba 2x častěji než v běžné populaci).

Prevence problémů působených alkoholem v pracovním prostředí na úrovni zaměstnavatelů

Dále uvedené možnosti se většinou kombinují podle potřeb jednotlivých pracovišť a dalších okolností (rizikovost pracoviště, jeho velikost atd.). V USA se prevence v pracovním prostředí soustřeďuje zejména do dvou typů programů:

1. Health promotion programs

(programy podpory zdraví).

Ttyto programy bývají zaměřeny na celé pracovní týmy.

2. Employee assistance programs

Jde o prgramy zaměřené na pracovníky, kteří už mají problém s alkoholem nebo jiné problémy.

Efektivita těchto programů je u problémově pijících a závislých překvapivě vysoká (70 % i více), což je patrně dáno silnou motivaci klientů, kteří si chtějí udržet místo, a tím, že o pomoc zde žádají lidé spíše s počínajícími problémy.

Materiály Amerického ministerstva zdravotnictví (9) doporučují zaměstnavatelům postupovat v následujících krocích:

1. Orientujte se v právní situaci.

To je u nás podstatně jednodušší, nejpodstatnějšími jsou příslušná ustanovení zákoníku práce a zákona 379/2005 Sb. Pro zajímavost uvádím, že americká legislativa zakazuje odmítnout někomu zaměstnání jen proto, že se protialkoholně léčí nebo léčil.

2. Zaměřte se na prevenci.

Pokud je to možné, vytvořte tým, který se bude prevencí zabývat. Úkolem týmu je mimo jiné informovat pracovníky o programu a vysvětlit jim jeho smysl. Odbory bývají často ochotny se zaměstnavateli v této oblasti spolupracovat, kromě nich je do týmu vhodné přizvat další pracovníky a experty podle velikosti a charakteru organizace.

3. Odhadněte situaci.

Spíše než spoléhat na nahodilé informace je vhodné postupovat systematicky. Doporučuje se např. tento problém konzultovat na společných setkání i při individuálních rozhovorech, analyzovat četnost absencí, fluktuaci, ztráty zařízení, poškození majetku, krádeže, úrazy a disciplinární akce. Kromě toho lze využívat i anonymní dotazníková šetření. Toto stadium umožňuje stanovit cíle programu a najít způsoby, jak jich dosáhnout.

4. Stanovte pravidla.

Ta by měla mít písemnou podobu, obsahovat odkazy na zákonné normy, výhody jejich dodržování (větší bezpečnost, nabídka léčby, ochrana soukromí) a sankce za jejich porušení.

5. Program uskutečněte.

To může zahrnovat spolupráci se zdravotnickým zařízením, testování na přítomnost alkoholu a drog, vzdělávání včetně nabídky tištěných a jiných informací (např. web) a trénink vedoucích pracovníků v prevenci, rozpoznávání a zvládání alkoholových problémů.

6. Udržujte program v běhu, průběžně ho vyhodnocujte a přizpůsobujte.

K tomu se požívají různé komunikační prostředky (osobní kontakt, tištěné materiály, elektronická pošta atd.). Při vyhodnocování se berou v úvahu kvalitativní data (např. zprávy od zaměstnanců a manažerů o tom, jak se změnila situace) i kvantitativní data (absence, nemocnost, úrazy, krádeže, počet zmetků atd.).

Některé postupy používané zaměstnavateli

Jasné normy týkající se zákazu alkoholu v práci, dostatečná supervize, zkoušky na přítomnost alkoholu.

Jedná se o účinné postupy. Podle Millera a spol. (15) přinesl preventivní program zahrnující i namátkové testování na alkohol 26x vyšší úspory než činily výdaje na tento program. Pozitivní nález orientační dechové zkoušky je vhodné ověřit vyšetřením krve, zejména pokud by zaměstnance požití alkoholu popíral.

Programy využívající sociální učení (5).

Ty mohou využívat např. připravené videomateriály, na nichž se osoby v podobné situaci chovají správně. O těchto materiálech se pak diskutuje.

Programy zahrnující ozdravění životního stylu a prevenci stresu u zaměstnanců (28).

Jedná se o široké spektrum intervencí, které se týkají zdravého trávení volného času, plánování času, nácvik relaxačních technik, zdravých pohybových návyků (např. doporučit u sedavých profesí i jen jít část cesty do práce pěšky), cvičení atd. Je také třeba zdůrazňovat, že alkohol se nehodí jako prostředek mírnění stresu, a nabízet lepší možnosti.

Programy zaměřené na rozpoznávání problémů působených alkoholem spolupracovníky.

V těchto programech jde zpravidla o včasné rozpoznání problému a nácvik toho, jak jednat v případě, že se tyto problémy vyskytnou (např. doporučit léčbou) (4).

Časná intervence u pracovníků, kteří pijí problémově.

Ta může probíhat individuální (1) nebo skupinovou formou. K progresivním postupům patří i využívání internetového poradenství pro počínající problémy s alkoholem. Dobré zkušenosti jsou se svépomocnou organizací Anonymní alkoholici. Včasná léčba je levnější než neléčený problém na pracovišti. Propustit problémově pijící zaměstnance může být riskantní, protože na jeho místo může být přijat někdo ještě horší, o jehož alkoholových problémech se zatím neví.

Prevence odcizení.

Pomáhá větší podíl na rozhodování (participative management), větší transparence (29) a lepší komunikace vertikálně i horizontálně.

Využívání vyškolených pracovníků téže profese (peer assistance).

Výhodou je to, že takovíto pracovníci se dokáží do situace problémově pijících lidí svého oboru lépe vcítit a snáze získají jejich důvěru. Lze je využívat k časné intervenci i k ovlivnění „pijácké kultury“ pracoviště.

U některých profesí je užitečný nácvik komunikace s intoxikovaným podřízeným, zákazníkem apod. (viz dále).

Programy určené nově nastupujícím zaměstnancům často zahrnují i prevenci škod působených alkoholem.

Organizování akcí pro zaměstnance a případně i jejich rodiny, kde se nesmí podávat alkohol.

Angažovanost v preventivních aktivitách v širší společnosti a osobní příklad nadřízených.

Prevence problémů působených alkoholem v pracovním prostředí na úrovni jednotlivce

Zahrnuje prevenci profesionálního stresu a eliminování nebo oslabení dalších výše uvedených rizikových faktorů. Prevenci profesionálního stresu jsme zpracovali mimo jiné pro lékaře (19, 20). Z efektivních postupů lze zmínit následující.

Prevence na úrovni jednotlivce – přehled

  • Zdrželivý vztah k alkoholu nebo abstinence i mimo pracovní prostředí.
  • Nácviky relevantních sociálních dovedností zahrnujících také schopnost využívat i poskytovat sociální podporu ve vztahu ke kolegům.
  • Ze zdravotního hlediska kvalitní trávení volného času. To by se mělo dít v bezpečném prostředí, mělo by se jednat o zájmy nesouvisející s prací, které zaměstnají jiné části těla a psychiky a případně navíc posílí významné sociální vazby (nejčastěji rodinné).
  • Doporučuje se také vést hranici mezi zaměstnáním a soukromím.
  • Posilování sítě kvalitních mezilidských vztahů (např. v rámci rodiny), což zvyšuje odolnost vůči stresu
  • Zvládnutí relevantních pracovní a sociálních dovedností.
  • Osvojení si a využívání relaxačních nebo a meditačních technik (17).
  • Dobrá organizace času.
  • Dobré vnímání sebe sama (sebeuvědomění) na tělesné i duševní úrovni. To umožňuje včas reagovat na příznaky stresu a vyčerpání. S tím souvisí dobrá pracovní poloha.
  • Odolnost vůči profesionálnímu stresu zvyšuje pestrost a zajímavost práce. Pracovník tedy udělá dobře, když bude střídat různé pracovní aktivity, pokud to situace umožní.
  • Realistické nároky na sebe.
  • Dostatek spánku a dostatek nealkoholických tekutin.
  • Alkohol, kofein a tabák stres nemírní, ale zvyšují (např. tepovou frekvenci, krevní tlak apod.), i když to může být provázeno chvilkovou subjektivní úlevou.
  • Náležitá péče o vlastní zdraví.
  • Pozitivní význam mají přiměřená a vhodná tělesná cvičení. Přiměřeně intenzívní tělesný pohyb nebo práce navíc snižují úzkosti i deprese a existují také údaje o příznivém vlivu tělesné aktivity na duševní výkonnost.
  • Pomáhají i smích a humor (18) a spiritualita (21).

Časné rozpoznání problému

Některé z dále uvedených známek jsou významnější než jiné. Nepřítomnost těchto známek nevylučuje komplikace působené alkoholem už proto, že obrovské problémy může způsobit i nahodilá intoxikace u předtím spolehlivého pracovníka. Výskyt více známek současně ovšem riziko pronikavě zvyšuje.

Známky týkající se alkoholu

  • Alkohol v dechu (někdy maskovaný bonbóny apod.), pozitivní zkouška na alkohol v pracovní době.
  • Ovlivnění alkoholem na pracovišti.
  • Nadměrné pití při nevhodných příležitostech.
  • Pracovník byl spatřen, jak během pracovní doby pije alkohol.

Psychické příznaky

  • Poruchy paměti.
  • Podrážděnost.
  • Ospalost.
  • Deprese nebo kolísání nálad.
  • Lítostivost, vztahovačnost.

Fyzické příznaky

  • Zarudlé oči, otok obličeje, rozšíření povrchových žil a kožní nemoci.
  • Nezřetelná výslovnost.
  • Nejistá chůze, bolesti končetin, zhoršená koordinace pohybů.
  • Třes, zejména ráno.
  • Žaludeční obtíže, ranní nevolnost,
  • Jaterní nemoci, projevující se někdy zežloutnutím pokožky a bělma.
  • Epileptický záchvat.
  • Abnormální hodnoty jaterních testů, krevního obrazu a jiných laboratorních vyšetření.

Sociální a behaviorální příznaky

  • Vyšší nemocnost, častější úrazy (např. pády).
  • Straní se druhých (typické u žen).
  • Časté chyby při práci.
  • Nižší výkon.
  • Zhoršená pověst.
  • Škody na pracovním vybavení a podezření z krádeže.
  • Pozdní příchody, absence, zejména po víkendech nebo po dech volna.
  • Oslabení zábran, interpersonální problémy, slovní nebo i fyzická agrese.
  • Fluktuace.
  • Finanční krize.

Jak komunikovat s podřízeným, zákazníkem nebo jinou osobou pod vlivem alkoholu

  • Nejlépe ne o samotě, a mít možnost přivolat pomoc.
  • V místnosti je pro pracovníka výhodnější poloha blíže dveřím.
  • Pokud to jde, je lépe nemít na pracovišti nebezpečné předměty.
  • Užitečné je nabídnout, aby se intoxikovaný posadil, protože se tak snižuje riziko agrese. Netrvat na tom, když odmítne.
  • Umět rozpoznat hrozící známky útoku. K nim patří slovní agrese, neklid, upřený pohled, přibližování se.
  • Udržovat bezpečnou vzdálenost.
  • Hovořit klidně, nijak hlasitě, nepoužívat prudká gesta a pohyby.
  • Sdělení by mělo být jednoduché a jednoznačné. Osvědčuje, se oslovovat jménem nebo „pane“. Někdy pomáhá klidné a věcné varování před následky agrese.
  • Při značném riziku (např. skupina opilých nebo člověk pod vlivem alkoholu je ozbrojen) je třeba volat policii.
  • Pokud je nutný zásah, zasahovat v dostatečném počtu. Přečíslení často vede k tomu, že se intoxikovaný zklidní.
  • V případě otravy alkoholem, která se projevuje bezvědomím nebo při kombinaci opilosti a zranění je třeba urgentně volat lékaře, do jeho příchodu je třeba zajistit vitální funkce. Vyvolávat u intoxikovaných zvracení je riskantní, hrozí nebezpečí vdechnutí zvratků.
  • Během interakce s intoxikovaným si nic nezapisovat, vše dokumentovat, ale až dodatečně.

Krátká intervence

Krátká intervence je poměrně jednoduchá a časově nenáročná. Přesto může být, zejména u počínajících problémů, velmi efektivní. Krátkou intervenci by měli provádět nejen zdravotníci nebo psychologové, ale i např. vedoucí pracovníci.

Poskytnutí zpětné vazby

Příklady:

  1. Přicházíte do práce nevyspalý a dnes je z vás cítit alkohol.
  2. V poslední době klesá vaše výkonnost. Vaše polední přestávky trvají neúměrně dlouho. Podle spolupracovníků jste byl v práci pod vlivem alkoholu.

Jasné doporučení abstinovat od alkoholu v práci a abstinovat nebo omezit jeho pití po pracovní době.

U lidí, kteří nejsou na alkoholu závislí, lze kromě abstinence doporučit i omezení pití alkoholu do dávky 16 g pro ženu a 24 g pro muže (odpovídá asi půl litru piva nebo 200 ml vína). To je vhodné srozumitelně vysvětlit. Jasná rada nebo doporučení přestat pít k efektivním postupům. V našich podmínkách je třeba dodat, že alkoholickým nápojem je i pivo. Tzv. bezalkoholní piva obsahují do 0,5 % alkoholu a nevedou k podstatnému zvýšení hladiny alkoholu v krvi. Ani ta ale nedoporučíme závislým, protože by u nich mohla vyvolat craving (bažení) po alkoholu. Tzv. nízkoalkoholická piva mají vyšší obsah alkoholu a vedou k zvýšení hladiny alkoholu v krvi. Naprostou abstinenci od alkoholu je třeba doporučit zejména v následujících případech:

  • a) závislost na alkoholu nebo jiné návykové látce, dřívější pokusy o kontrolované pití selhávaly,
  • b) těhotenství nebo jeho možnost,
  • c) choroby, které alkohol zhoršuje (nemoci jater, epilepsie, onemocnění slinivky břišní atd.),
  • d) léčba léky, které vstupují s alkoholem do nebezpečných interakcí,
  • e) řízení automobilu a vykonávání jiné rizikové činnosti,
  • f) zhoršené sebeovládání a sklony k násilí, věk pod 18 let.

Příklady:

  1. Tady se alkohol v práci pít nesmí, a když někdo přijde pod vlivem alkoholu, je propuštěn (informace novému zaměstnanci).
  2. Alkohol se odbourává pomalu, když někdo vypije večer pět piv, může mít alkohol v krvi ještě další den dopoledne. Uděláte dobře, když se večer před pracovním dnem alkoholu vyhnete.

Práce s motivací

Zaměstnavatelé disponují silnými motivačními nástroji (finance, trvání pracovního poměru, možnost přeřazení na lepší nebo horší místo atd.). Toho je třeba využívat. V terapeutické a poradenské praxi se při posilování motivace k změně  využívají především vhodné otázky.

Příklady:

  1. Neměl jste problémy s alkoholem už v minulém zaměstnání?
  2. V čem by byl váš život lepší, kdybyste se alkoholu úplně vyhýbal?
  3. Neměl jste strach, že byste mohl utrpět úraz, když jste přišel do práce v takovém stavu?

Informovat o diskrétních způsobech pomoci včetně Internetu

Zaměstnavatel může pracovníky informovat, ať plošně nebo adresně o svépomocných příručkám (pro závislé na alkoholu, na drogách a patologické hráče volně dostupné na www.drnespor.eu). Lze také poskytnout kontakty na svépomocnou organizaci Anonymní alkoholici (viz www.sweb.cz/aacesko), účast jejich na setkáních zvyšuje pravděpodobnost abstinence.

Aktivní předání

V tomto případě se nespokojíme s obecným doporučením „měl byste se jít léčit“, ale jdeme dále.

Příklady:

  1. Po tom, co se stalo, očekáváme, že se půjdete ambulantně protialkoholně léčit. Tady máte adresu a telefonní číslo jednoho zařízení. Kdybyste nám do týdne nepřinesl potvrzení, že jste zahájil léčbu, museli bychom s vámi rozvázat pracovní poměr.
  2. Mluvil jsem o vašem problému s lékařem. Navrhuje ústavní protialkoholní léčení a dohodl by vám nástup. Po dobu léčby vám podržíme místo.

Rozšíření preventivního programu o další prvky

Pracovní prostředí umožňuje efektivní prevenci problémů působených alkoholem a jinými látkami v rodině, tj. může zahrnovat nácvik rodičovských dovedností (6). Je také běžné, že preventivní programy v pracovním prostředí zahrnují kromě alkoholové i drogovou problematiku. Lze včlenit i další prvky důležité pro zdraví jako jsou správná výživa, zvládání stresu, prevence kardiovaskulárních onemocnění, pohybové aktivity kompenzující jednostranné pracovní zatížení atd.

Tato práce vznikla v rámci Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotní organizace a je možné ji šířit bez omezení. Další informace o prevenci a léčbě návykových nemocí, relaxačních technikách atd. viz www.drnespor.eu

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Psychiatrická léčebna

Ústavní 91

181 02 Praha 8

E-mail: nespor.k@seznam.cz


Zdroje

1. Anderson, B.K., Larimer M.E. Problem drinking and the workplace: an individualized approach to prevention. Psychol. Addict. Behav. 2002, 16(3), p. 243-251.

2. Bacharach, S.B., Bamberger, P.A., McKinney, V.M. Harassing under the influence: the prevalence of male heavy drinking, the embeddedness of permissive workplace drinking norms, and the gender harassment of female coworkers. J. Occup. Health Psychol. 2007, 12(3) p. 232-50.

3. Barrientos-Gutierrez, T., Gimeno, D., Mangione, T.W. et al. Drinking social norms and drinking behaviours: a multilevel analysis of 137 workgroups in 16 worksites. Occup. Environ. Med. 2007, 64(9) p. 602-608.

4. Bennett, J.B., Patterson, C.R., Reynolds, G.S. et al. Team awareness, problem drinking, and drinking climate: workplace social health promotion in a policy context. Am. J. Health Promot. 2004, 19(2), p. 103-113.

5. Cook, R.F., Back, A.S., Trudeau, J. Preventing alcohol use problems among blue-collar workers: a field test of the Working People program. Subst. Use Misuse. 1996, 31(3), p. 255-275.

6. Cook, R.F, Schlenger, W. Prevention of Substance Abuse in the Workplace: Review of Research on the Delivery of Services. www.drugfreeworkplace.gov/Prevention/Pages/Synopsis_Overview/ reviewWPresearch.doc, Accessed 11. 6. 2007

7. Crouch, D.J., Birky, M.M., Gust, S.W. et al. The prevalence of drugs and alcohol in fatally injured truck drivers. J. Forensic. Sci. 1993, 38, p. 1342-1353.

8. Devlin, N.J., Scuffham, P.A., Bunt, L.J. The social costs of alcohol abuse in New Zealand. Addiction 1997, 92(11), p. 1491-1505.

9. Drug-free workplace kit. www.drugfreeworkplace.gov/WPWorkit/2007. Accessed 6. 11. 2007.

10. Fenoglio, P., Parel, V., Kopp, P. The social cost of alcohol, tobacco and illicit drugs in France, 1997. Eur. Addict. Res. 2003, 9(1), p. 18-28.

11. Greenberg, E.S., Grunberg, L. Work alienation and problem alcohol behavior J. Health Soc. Behav. 1995, 36(1), p. 83-102

12. Head, J., Stansfeld, S.A., Siegrist, J. The psychosocial work environment and alcohol dependence: a prospective study. Occup. Environ. Med. 2004, 61(3) p. 219-224.

13. Hewitt, J.B., Levin, P.F., Misner, S.T. Workplace homicides in Chicago. Risk factors from 1965 to 1990. AAOHN J. 2002, 50(9), p. 406-412.

14. Chung, W.J., Chun, H.J., Lee, S.M. Socioeconomic costs of alcohol drinking in Korea. J. Prev. Med. Pub. Health 2006, 39(1), p. 21-29.

15. Miller, T.R., Zaloshnja, E., Spicer, R.S. Effectiveness and benefit-cost of peer-based workplace substance abuse prevention coupled with random testing. Accid. Anal. Prev. 2007, 39(3), p. 565-573.

16. Nakamura, K., Tanaka, A., Takano, T. The social cost of alcohol abuse in Japan. J. Stud. Alcohol. 1993, 54(5), p. 618-625

17. Nešpor, K. Uvolněně a s přehledem. Relaxace a meditace pro moderního člověka. Praha: Grada; 1998, 96, s.

18. Nešpor, K. Návykové látky a pracovní prostředí. České pracovní lékařství. 2001, 4, s. 124-128.

19. Nešpor, K. Léčivá moc smíchu. Praha: Vyšehrad 2007; 160 s.

20. Nešpor, K. Prevence profesionálního stresu a syndromu vyhoření. Med. pro praxi 2007, 4(9), s. 371-373.

21. Nešpor, K., Csémy, L. Spiritualita v medicíně. Čas. lék. čes. 2006, 145(9), s. 743-745.

22. Nešpor, K., Knor, J. Alkohol, neúmyslně způsobená poranění a násilí vůči záchranářům. Česká a slovenská psychiatrie, 100, 2004, 6, s. 383-385.

23. NIAAA. Alcohol and the Workplace, Alcohol Alert. 1999; 44. http://pubs.niaaa.nih.gov/publications/aa44.htm. Accessed 27. 11.2007.

24. NIAAA. Economic Costs of Alcohol and Drug Abuse Estimated at $ 246 Billion in the United States. Citováno podle www.niaaa.nih. gov/News Events/NewsReleases/economic.htm. Accessed 30. 10. 2007.

25. Pidd, K.J., Berry, J.G., Roche, A.M. et al. Estimating the cost of alcohol-related absenteeism in the Australian workforce: The importance of consumption patterns. Med. J. Aust.. 2006, Dec 4-18, 185(11-12), p. 637-41.

25. Ray, G.T., Mertens, J.R., Weisner, C. The excess medical cost and health problems of family members of persons diagnosed with alcohol or drug problems. Med. Care 2007, 45(2), p. 116-22.

26. Rehm, J., Room, R., Monteiro, M. et al. Alcohol as a Risk Factor for Global Burden of Disease. Eur. Addict. Res. 2003, 9, 157-164.

27. Renna, F.The economic cost of teen drinking: late graduation and lowered earnings. Health Econ. 2007, 16(4), p. 407-419.

28. Richmond, R., Kehoe, L., Heather, N., Wodak A. Evaluation of a workplace brief intervention for excessive alcohol consumption: the workscreen project. Prev. Med. 2000, 30(1), p. 51-63.

29. Roman, P.M., Blum, T.C. The workplace and alcohol problem prevention. Alcohol Res. Health 2002, 26(1), p. 49-57.

30. Svare, G.M., Miller, L., Ames, G. Social climate and workplace drinking among women in a male-dominated occupation. Addict Behav. 2004, 29(8), p. 1691-1698.

31. Wiese, J.G., Shlipak, M.G., Browner, W.S. The alcohol hangover. Ann. Intern. Med. 2000, 132(11), p. 897-902.

32. World Bank. Why is reducing alcohol-related problems a priority? Podle /web.worldbank.org. Accessed 4. 11. 2007.

33. Yesavage, J.A., Leirer, V.O. Hangover effects on aircraft pilots 14 hours after alcohol ingestion: A preliminary report. American Journal of Psychiatry 1986, 143, p. 1546-1550.

34. Zaloshnja, E., Miller, T.R., Hendrie, D. et al. Employer costs of alcohol-involved injuries. Am. J. Ind. Med. 2007, 50(2), p. 136-42.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek Jubilea

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2009 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více