Příspěvek ke zdravotním aspektům expozice výfukovým plynům


Contribution to health aspects of exposure to exhaust emissions

The authors present the results of a three year follow-up study on a total of 44 customs officers occupationally exposed to exhaust emissions (polycyclic aromatic hydrocarbons, PAHs). Emissions concentrations measured in the customs outdoor workplace vary, with the number cars, from 20 to 980 μg.m⁻³ NOx (on average 180 to 390 μg.m⁻³), and from 1 to 27 mg.m-3 CO (on average 4 to 8 mg.m⁻³). The measurement of the presence of 16 PAHs in the air of the workplace using active personal dosimetry was performed by personal long-term sampling in 25 exposed individuals. Total PAHs levels in the air of the workplace reached, in individual sampling terms, values in the range of 0.11 to 8.96 μg.m⁻³. Biological monitoring established the mean values of the content of 1-hydroxypyrene (1-OHP) in the urine of exposed persons to be 0.56 ± 1.04 μg.g⁻¹ creatinine (maximum 6.30 μg.g⁻¹ creatinine) and in the urine of control individuals 0.08 ± 0.08 μg.g⁻¹ creatinine (maximum 0.30 μg.g⁻¹ creatinine). The observation of parameters of the state of general health included a guided interview with a questionnaire, haematological examination (14 items), biochemical examination of serum (12 items), examination of humoral and cellular immunity (23 items), examination of tumour markers in blood (CEA, NSE, TK, CA 19-9, CYFRA), and cytogenetic analysis of peripheral lymphocytes (CALPL). The health complaints of the examined persons correspond to a normal distribution in a general population of the same age range, 47 % of the exposed customs officers have subjective complaints. Signs of damage to the immune system, compared to the general population, have not been observed except in a few exceptions; an increased level of αα-1-antitrypsin in individuals exposed to the polluted atmosphere was shown in 18 % of the examined subjects, but only once. The life-long risk of carcinogenic effects for the exposed persons turned out to be in the range of 7.2 x 10⁻⁶ to 7.5 x 10⁻⁵ depending upon climatic conditions.

Key words:
custom officers, occupational exposure, exhaust gases, polycyclic aromatic hydrocarbons, health aspects.


Autoři: M. Tuček 1;  V. Bencko 1;  J. Volný 2;  L. Novotný 1;  J. Petanová 3
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN Ústav hygieny a epidemiologie Přednosta: prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc. 1;  Zařízení zdravotní péče, Generální ředitelství cel, Praha 2;  Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN Ústav imunologie a mikrobiologie Přednosta: prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc. 3
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(5): 300-304
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Autoři hodnotí výsledky opakovaného sledování v průběhu tří let celkem 44 celníků profesionálně exponovaných výfukovým plynům a 177 kontrol (221 osob, 179 mužů, 42 žen). Imisní koncentrace NOx měřené v ovzduší venkovních pracovišť celnic v průběhu dne kolísaly v závislosti na počtu odbavovaných vozidel od 20 do 980 μg.m⁻³ (průměr 180 až 390 μg.m⁻³ ), imisní koncentrace CO od 1 do 27 mg.m⁻³ (průměr 4 až 8 mg.m⁻³). Měření obsahu 16 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) aktivní osobní dozimetrií v pracovním ovzduší osobními dlouhodobými odběry u 25 celníků prokázalo u celníků hodnoty koncentrací v rozpětí 0,11 až 8,96 μg.m⁻³ (suma PAU). Biologickým monitorováním byly zjištěny průměrné hodnoty obsahu 1-hydroxypyrenu (1-OHP) v moči exponovaných osob 0,56 ± 1,04 μg.g⁻¹ kreatininu (maximálně 6,30 μg.g⁻¹ kreatininu) a v moči kontrol 0,08 ± 0,08 μg.g⁻¹ kreatininu (maximálně 0,30 μg.g⁻¹ kreatininu). Sledování parametrů zdravotního stavu zahrnovalo řízený pohovor s vyplňováním dotazníků, hematologické vyšetření (14 parametrů), biochemické vyšetření séra (12 parametrů), vyšetření humorální a buněčné imunity (23 parametrů), vyšetření nádorových markerů v krvi (CEA, NSE, TK, CA 19-9, CYFRA), cytogenetickou analýzu lymfocytů periferní krve (CALPL). Zdravotní potíže vyšetřovaných celníků odpovídaly obvyklému rozložení v běžné populaci příslušného věkového rozmezí, subjektivní obtíže uvádělo 47 % vyšetřených celníků. Známky poškození imunitního systému oproti běžné populaci až na výjimky nebyly zjištěny, zvýšená hladina αα-1-antitrypsinu vyskytující se při pobytu ve znečištěném ovzduší byla v souboru prokázána u 18 % vyšetřených jedenkrát. Celoživotní riziko karcinogenních účinků vycházelo pro celníky v rozmezí 7,2.10⁻⁶ až 7,5.10⁻⁵ v závislosti na klimatických podmínkách.

Klíčová slova:
celníci, profesionální expozice, výfukové plyny, zdravotní riziko.

Úvod

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou absorbovány kůží, plícemi a gastrointestinálním traktem experimentálních zvířat, rychle metabolizovány a vylučovány stolicí. U lidí jsou pomalu absorbovány z částic jako nosičů, které pronikly respirační cestou, jsou aktivovány arylhydroxylázou na reaktivní produkty – epoxidy, které se mohou kovalentně vázat na DNA, a to pravděpodobně vysvětluje karcinogenní aktivitu. Epoxidy jsou pak přeměněny na konjugáty před vyloučením do moče a žluče.

Akutní expozici PAU charakterizují bolesti hlavy, nauzea, zvracení, slzení, hemolytická anémie, erytém, dermatitis (naftalén), fototoxicita, kožní erytém, pálení, svědění, slzení (dehty). Při chronickém působení je řada těchto sloučenin karcinogenních; průkaz karcinogenního působení u člověka podal Percival Pott v roce 1775, když popsal vztah rakoviny skrota u kominíků s jejich dlouhodobou expozicí dehtu a sazím.

Konec osmdesátých let minulého století znamenal otevření západních hranic bývalého Československa. Tento fakt vedl k obrovskému nárůstu počtu motorových vozidel přejíždějících hranice, aniž byly původní celnice na takový provoz vybudovány. Zejména v kamionové dopravě docházelo k enormnímu přečerpání kapacity přechodů, a tím i k zvýšené expozici pracovníků celnic výfukovým plynům z motorů projíždějících vozidel.

Výfukové plyny jsou komplexní směsí spalin benzínových nebo naftových spalovacích motorů. Obsahují širokou paletu cizorodých látek představujících různá rizika pro zdraví člověka (1, 2, 3). Významnou součástí této směsi spalin jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) – organické sloučeniny složené ze tří nebo více aromatických jader obsahující pouze uhlík a vodík s jádry spojenými párem atomů uhlíku. V pracovním a životním prostředí bylo identifikováno kolem 500 různých PAU s různorodými toxikologickými vlastnostmi (mutagenní a karcinogenní účinky, vlastnosti vývojových a reprodukčních toxikantů).

Zdrojem PAU je pyrolýza nebo nedokonalé spalování látek organického původu jako koks, dehet či smola, asfalt a olej. Zdrojem expozic jsou kromě výfukových plynů koksovny, plynárny, hliníkárny, železárny, ocelárny, výroba asfaltových hmot a jejich aplikace. PAU obsahují uhelné saze (riziko v gumárnách a u kominíků), inkousty a barviva, živice užívané v silničním hospodářství, materiály s obsahem PAU jsou v obalech trub i v pojivu briket.

Autoři uvádějí zdravotní aspekty expozice výfukovým plynům u celníků na hraničních přechodech v období konce devadesátých let minulého století na základě objektivního měření nox v ovzduší a biologického monitorování 1-hydroxypyrenu v moči. Vedle anamnestického zhodnocení zdravotního stavu celníků zmiňují rovněž dříve publikované výsledky vyšetření imunologických, chromozomálních aberací lymfocytů periferní krve a vybraných nádorových markerů (13, 14).

Materiál a metody

Vyšetřovaný soubor tvořilo celkem 221 osob (179 mužů – 84,4 %, 42 žen – 15,6 %), z toho 44 celníků profesionálně exponovaných PAU a 177 kontrol (pracovníků hygienické stanice a 2 dalších kontrolních skupin pracovníků průmyslových závodů profesionálně neexponovaných chemickým látkám (tabulka 1 a 2).

Tab. 1. Charakteristika souborů k datu vyšetření
Charakteristika souborů k datu vyšetření

Tab. 2. Počet provedených vyšetření
Počet provedených vyšetření

Měření koncentrací vybraných PAU, oxidů dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO) bylo uskutečněno na pracovištích dvou celnic u celníků provádějících odbavování osobních vozidel a odbavování kamionů. Expozice PAU byla objektivizována měřením obsahu 16 PAU (acenaften, acenaftylen, antracen, benz[a]antracen, benzo[a]pyren, benz[k]fluoranten, benz [ghi]perylen, benz[b]fluoranten, chrysen, dibenz[ah]antracen, fluoranten, fluoren, indeno [1, 2, 3cd] pyren, naftalen, fenantren, pyren) v pracovním ovzduší 51 vybrané osoby aktivní osobní dozimetrií a biolo-gickým monitorováním (biologickými expozičními testy) stanovením obsahu celkového 1-hydroxypyrenu (1-OHP) v moči.

Měření obsahu chemických škodlivin (16 PAU) aktivní osobní dozimetrií v pracovním ovzduší bylo provedeno osobními dlouhodobými odběry u 25 celníků. Technické provedení odběrů bylo zajištěno odběrem vzorku ovzduší speciální odběrovou aparaturou s odběrovou sondou složenou z několika sekcí umožňujících záchyt i nejvíce těkavých polyaromatických uhlovodíků (naftalén) (15). Vlastní analýza vzorku proběhla podle akreditované metodiky stanovení PAU na kapalinovém chromatografu (13, 15), měření obsahu NOx a CO v ovzduší pracovišť celníků se uskutečnilo měřicím vozem analyzátory fy HORIBA.

Principem metody stanovení 1-hydroxypyrenu v moči (1-OHP) je enzymatické rozštěpení 1-hydroxypyren-konjugátů a uvolnění 1-hydroxypyrenu analyzovaného vysokotlakou kapalinovou chromatografií (HPLC) (12, 15). Analýza HPLC byla provedena na sestavě kapalinového chromatografu TSP (THERMO SEPARATION PRODUCTS) s připojeným fluorimetrickým detektorem JASCO FP-920 (13, 15).

Tříletý projekt zahrnoval vyšetření celníků a kontrol podle schématu:

  • řízený pohovor s vyplňováním dotazníků (zdravotní stav, pracovní a rodinná anamnéza, životní styl, subjektivní potíže)
  • hematologické vyšetření (krevní obraz s rozpočtem, trombocyty, hemoglobin, hematokrit – 14 parametrů),
  • biochemické vyšetření séra (bilirubin, ALT, AST, GMT, ALP, glykémie, celková bílkovina, cholesterol, triglyceridy, kreatinin, močovina, kyselina močová – 12 parametrů)
  • vyšetření humorální a buněčné imunity (imunoglobuliny IgG, IgA, IgM, IgE, C3 a C4 složka komplementu, lysozym, orosomukoid, transferin, prealbumin, ceruloplasmin, alfa-1-antitrypsin, alfa-2-makroglobulin, albumin, fetoprotein, haptoglobin, hemopexin, C-reaktivní protein, antistreptolysin O, revmatoidní faktor, cirkulující imunokomplexy, absolutní a relativní počet T-lymfocytů – celkem 23 parametrů)
  • vyšetření nádorových markerů v krvi (karcinoembryonální antigen CEA, neuronspecifická enoláza NSE, thymidinkináza TK, CA 19-9, CYFRA)
  • cytogenetickou analýzu lymfocytů periferní krve (CALPL)

Hematologické a biochemické vyšetření bylo provedeno běžnými laboratorními metodami. U imunologických vyšetření byla stanovení plazmatických bílkovin provedena mikroturbidimetricky za použití specifických antisér Q-SWAHu (SEVAC a.s. Praha). Pro stanovení ceruloplasminu (CPL) a alfa-l-antitrypsinu (αα-lAT) se používala metoda jednoduché radiální imunodifuze (RID) za použití Q-antisér (SEVAC a.s. Praha). Stanovení imunoglobulinu E a alfa-l-fetoproteinu bylo provedeno soupravami SEVAC ELISA. Pro vyšetření lysozymu byla použita čistá kultura Micrococcus lysodeicticus (testovaný vzorek se smísí se suspenzí mikrokoka a po 20 minutách se hodnotí projasnění zákalu způsobené lytickou aktivitou lysozymu). Cirkulující imunokomplexy (rozpustné komplexy antigenů s protilátkami) selektivně precipitují v přítomnosti lineárních polymérů za tvorby zákalu, který se měří turbidimetricky při 405 nm po 30minutové inkubaci. Stanovení revmatoidního faktoru bylo provedeno diagnostickou soupravou RF latex-fixační test (IMUNA Šarišské Michalany) v mikrodestičkách (aglutinační reakce latexových částic). Pro stanovení C-reaktivního proteinu byla použita souprava na semikvantitativní stanovení precipitační metodou CRP test (IMUNA Šarišské Michalany). Antistreptolyzín O byl vyšetřen pomocí diagnostické soupravy ASLO test Imuna (IMUNA Šarišské Michalany). Principem titrace je vazba aktivovaného streptolyzínu O s protilátkou ASLO přítomnou v séru pacienta (neutralizační test s králičími erytrocyty). T-lymfocyty byly stanoveny rozetovým testem po předchozí izolaci mononukleárů z periferní krve gradientovou centrifugací včetně promytí a standardizace počtu buněk. K stanovení absolutního a relativního počtu T-lymfocytů byly použity hodnoty diferenciálu z hematologického vyšetření. Metody vyšetření byly detailně popsány (15). Cytogenetická analýza lymfocytů periferní krve (CALPL) byla provedena podle standardní metodiky (příloha č. 20/1989 AHEM). Nádorové markery detekovatelné jako cirkulující látky v krvi či jiných tělních tekutinách. Byly stanoveny metodikou popsanou detailně v literatuře (15).

Výsledky

Suma PAU v pracovním ovzduší dosahovala v jednotlivých odběrových termínech u celníků hodnot v rozpětí 0,11 až 8,96 μg.m-3. Výsledky stanovení 1- hydroxypyrenu (1-OHP) v moči jsou uvedeny v tabulce č. 3.

Tab. 3. 1-hydroxypyren (1-OHP) v moči [μg.g-1 kreatininu]
1-hydroxypyren (1-OHP) v moči [μg.g-1 kreatininu]
*) hodnoty pod mezí citlivosti metody

Imisní koncentrace NOx měřené v ovzduší venkovních pracovišť celnic v průběhu dne kolísaly v závislosti na počtu odbavovaných vozidel od 20 do 980 μg.m-3 (průměr 180 až 390 μg.m-3) (graf č. 1), imisní koncentrace CO od 1 do 27 mg.m-3 (průměr 4 až 8 mg.m-3).

Průběh průměrných, minimálních a maximálních koncentrací oxidů dusíku (NOx) v ovzduší venkovních pracovišť celnic
Graf 1. Průběh průměrných, minimálních a maximálních koncentrací oxidů dusíku (NOx) v ovzduší venkovních pracovišť celnic

Při sledování parametrů zdravotního stavu nebyla nalezena žádná častější neobvyklá nakupení diagnóz. Ze subjektivních potíží byly uváděny celníky dráždivý kašel (u 13 % osob), bolesti hlavy (u 15 % osob), únava a stres (u 11 % osob), nepříjemný zápach (u 11 % osob), pocit na zvracení (u 5 % osob), dráždění očí (u 7 % osob). Bez obtíží bylo 53 % vyšetřovaných celníků. Celníci udávali častější nachlazení (24 % osob). U jednoho pracovníka bylo zjištěno závažné onemocnění (těžká forma ischemické choroby srdeční).

Výsledky stanovení hladin jednotlivých vybraných nádorových markerů byly souhrnně publikovány spolu s výsledky cytogenetické analýzy lymfocytů periferní krve (15). Známky poškození imunitního systému oproti běžné populaci až na výjimky nebyly zjištěny. Naprostá většina výsledků imunologických vyšetření byla od 0 do 4 odchylek od referenčních mezí (hodnocení naměřených výsledků podle aktuálně platných norem). Zvýšená hladina α-1-antitrypsinu byla u celníků v jednom termínu prokázána u 18 % vyšetřených. Pro všechny parametry byla provedena analýza rozptylu, která porovnala vždy všechny skupiny mezi sebou. Pokud byl rozdíl mezi skupinami statisticky významný, byl proveden Duncanův test pro zjištění, která skupina se odlišuje statisticky od ostatních.

Zastoupení žen bylo v kontrolních skupinách poněkud vyšší. Také délka expozice byla odlišná a zřejmě souvisela s odlišným stářím sledovaných osob. Jako statisticky významně mladší vyšla skupina celníků a částečně kontrol 2. Nevyvá-ženým parametrem bylo kuřáctví sledovaných osob, které je při expozici PAU důležitým faktorem (kuřáctví dosahovalo 38 až 58 %). Zjištěn byl statisticky významný rozdíl ve výšce sledovaných osob, nikoliv však v hmotnosti a v hodnotě BMI. Pro tyto nevyváženosti detailní statistická analýza dat vzala v úvahu kuřáctví, věk a BMI jako kovarianční proměnné při porovnávání průměrných hodnot výsledků stanovení jednotlivých sledovaných laboratorních ukazatelů. Vliv kuřáctví byl podle statistické analýzy zanedbatelný. Výsledky získané biologickým monitorováním obsahu celkového 1-hydroxypyrénu v moči byly podrobeny statistickému testování analýzou rozptylu. Průměrné hodnoty 1-OHP v moči u celníků a u kontroly nebyly statisticky významně odlišné.

Regresní analýza zohledňující kuřáctví, věk a BMI prokázala statisticky významně (alespoň na p=0,05), že počet aberantních buněk se zvyšoval s kouřením, hladina CEA se zvyšovala s kuřáctvím a věkem, hladina NSE se snižovala s kuřáctvím, hladina CYFRA se zvyšovala s věkem, hladina IgG i IgA se snižovala s kuřáctvím, hladina transferinu se snižovala s věkem, hladina prealbuminu se zvyšovala s kuřáctvím a snižovala s věkem, hladina ceruloplasminu se zvyšovala s věkem, hladina α-1-antitrypsinu se zvyšovala s věkem i s kuřáctvím, hladina albuminu se snižovala s kuřáctvím i věkem, hladina haptoglobinu narůstala s kuřáctvím i věkem, hladina hemopexinu narůstala s věkem, počet leukocytů, lymfocytů i T-lymfocytů rostl s kuřáctvím, glykémie narůstala s věkem, hladina celkové bílkoviny v krvi klesala s věkem, hladina cholesterolu narůstala s věkem i kuřáctvím, hladina močoviny v krvi narůstala s věkem, kreatinin v krvi měl tendenci spíše narůstat s věkem (p=0,06), hladina bilirubinu v krvi s kuřáctvím klesala, počet erytrocytů s věkem klesal, počet segmentovaných neutrofilů rostl s věkem, počet lymfocytů klesal s věkem, tělesná výška klesala s věkem, tělesná hmotnost rostla s věkem, konzumace kávy narůstala s kuřáctvím i s věkem (15).

Diskuse

PAU jsou absorbovány kůží, plícemi a gastrointestinálním traktem experimentálních zvířat, rychle metabolizovány a vylučovány stolicí. U lidí jsou pomalu absorbovány z částic jako nosičů, které pronikly respirační cestou, jsou aktivovány arylhydroxylázou na reaktivní produkty – epoxidy, které se mohou kovalentně vázat na DNA, a to pravděpodobně vysvětluje karcinogenní aktivitu. Epoxidy jsou pak přeměněny na konjugáty před vyloučením do moče a žluče.

Akutní expozici PAU charakterizují bolesti hlavy, nauzea, zvracení, slzení, hemolytická anémie, erytém, dermatitis (naftalén), fototoxicita, kožní erytém, pálení, svědění, slzení (dehty). Při chronickém působení je řada těchto sloučenin karcinogenních; průkaz karcinogenního působení u člověka podal Percival Pott v roce 1775, když popsal vztah rakoviny skrota u kominíků s jejich dlouhodobou expozicí dehtu a sazím.

Seznam 16ti PAU vybraných americkou Agenturou pro životní prostředí (EPA) do „Priority Pollutant List” je uveden v tabulce 4.

Tab. 4. Polycyklické aromatické uhlovodíky z „Priority Pollutant List” (EPA).
Polycyklické aromatické uhlovodíky z „Priority Pollutant List” (EPA).

Americký Národní institut pro bezpečnost a zdraví při práci (NIOSH) doporučil limit pro 10 hodinový pracovní den a 40 hodinový pracovní týden (REL-TWA) pro produkty dehtu 100 μμg.m-3PAU v pra-covním ovzduší. Americká Asociace průmyslových hygieniků (ACGIH) doporučila limit 200 μμg.m-3PAU v pracovním ovzduší (pro 8hodinový pracovní den a 40hodinový pracovní týden). Americký Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) stanovila legislativně vymahatelný limit 200 μμg.m-3PAU v pracovním ovzduší pro 8hodinovou pracovní expozici. Zjištěné koncentrace PAU v pracovním ovzduší tvořily u celníků nejvýše 9 % navrhovaných limitů. Zajímavý byl poměr koncentrací pyrenu a benzo[a]pyrenu v ovzduší, který je typický pro emise z dieselových motorů (pohybuje se mezi 50–100) (8), u celníků dosahoval hodnot 10 až 88 (13, 14, 15).

Koncentrace NOx překračovaly průměrný denní imisní limit ve venkovním ovzduší 100 μμg.m-3 a koncentrace CO většinou překračovaly průměrný denní imisní limit ve venkovním ovzduší 5 μμg.m-3. Limity uvedených nox platné pro pracovní ovzduší nebyly překročeny a dosahovaly u NOx nejvýše 4 % přípustného expozičního limitu (PEL) a 5% nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší (NPK-P), u CO nejvýše 27 % PEL a 18 % NPK-P. Naměřené hodnoty tak signalizují významně zhoršenou kvalitu ovzduší prostorů celnic.

Navrhovaný limit pro 1-hydroxypyren v moči je 1,95 μμmol.mol-1 kreatininu, tj. 3,76 μμμg.g-1 kreatininu. Při koncentraci 4,0 μμμmol.mol-1 kreatininu, tj. 7,7 μμμg.g-1 kreatininu je odhadováno zvýšené riziko karcinomu plic na základě provedených regresí mezi vznikem onemocnění a obsahem 1-OHP v moči (6, 8). Expozice v hodnotách 1-OHP v moči 2,3 μμμmol.mol-1 kreatininu, tj. 4,4 μμμg.g-1 kreatininu představuje relativní riziko karcinomu plic pravděpodobně 1,3 (8, 9). Koncentrace 1-OHP v moči, která korespondovala s koncentrací 200 μμg.m-3PAU (stanovených jako látek rozpustných v benzenu, tzv. benzene-soluble matter, BSM) byla odhadnuta na 1,79 μμμmol.mol-1 kreatininu, tj. 3,45 μμμg.g-1 kreatininu (8). Za horní limit 1-OHP pro průmyslovou populaci profesionálně neexponovanou PAU je považován 0,51 μμμmol.mol-1 kreatininu, tj. 0,99 μμg.g-1 kreatininu (5). Navrhovaný limit pro 1-hydroxypyren v moči 3,76 μμg.g-1 kreatininu byl u celníků v jednotlivých případech překročen, nikoliv však u kontrolních osob (skupina č.1). Pokud přijmeme hodnotu 1-OHP v moči 7,7 μμg.g-1 kreatininu za hodnotu signalizující zvýšené riziko karcinomu plic, pak toto riziko nebylo pro celníky reálné.

Záměr autorů vyšetřit opakovaně stejné celníky nebyl téměř realizovatelný pro neustálé změny směn jednotlivých pracovníků a hlavně pro přechody zkušenějších pracovníků k práci v kanceláři. Navíc docházelo i k vysoké fluktuaci celníků. Vzhledem k poměrně málo početným skupinám vyšetřených a vzhledem k tomu, že se nepodařilo v dostupných podmínkách zajistit přibližně stejný věkový průměr jednotlivých skupin, je srovnávání zdravotních problémů značně obtížné. Navíc i charakter práce jednotlivých osob je značně odlišný (míra fyzické námahy, různé pracovní polohy, pracovní režim a tím ovlivnění životního stylu – jako např. práce v l2hodinových denních a nočních směnách u celníků s nepravidelným volnem). Vysoký počet subjektivních obtíží u celníků je patrně způsoben vynuceným tempem práce a častými konfliktními situacemi během služby. Častější nachlazení celníků (24 % osob) bylo zřejmě důsledkem opakovaných přechodů z venkovního prostředí do kanceláří.

Nádorové markery jsou středem pozornosti především při diagnostice, léčbě a dlouhodobém sledování nemocných s maligním onemocněním jako látky produkované maligními buňkami či organismem jako odpověď na nádorové bujení (10). Škodliviny zevního prostředí narušují buněčný metabolismus a vedou ke vzniku buněčných mutací, což se může projevit mnohdy i několik let před klinickou manifestací nádoru v hladinách především CEA, enzymatických a cytokeratinových nádorových markerů (tyto markery byly zvoleny ke studiu). Pro odhalení i sebemenších změn nádorových markerů byly proto jako referenční hladina zvoleny hodnoty ze souboru dárců krve (benigní příčiny, které mohou ovlivnit nádorové markery, byly vyloučeny).

Výsledky cytogenetické analýzy lymfocytů periferní krve prokázaly celkově statisticky významné rozdíly mezi celníky a kontrolou č. 3 pouze na hladině významnosti 5 % a nálezy ve sledovaném období byly v úrovních běžných pro populaci neexponovanou genotoxickým látkám (15). Expozici celníků genotoxickým látkám tak bylo možné považovat za zdravotně přijatelnou.

Hlavní funkcí imunitního systému je zajištění homeostázy organismu. Úroveň schopnosti imunitního systému reagovat na jakýkoli signál je dána geneticky a v průběhu života je modifikována působením prostředí. Většina faktorů zevního prostředí má supresivní vliv na celkový imunitní potenciál. Celková odezva imunitního systému na xenobiotika má zpočátku charakter imunostimulace, která se projevuje zvýšenou aktivitou některých ukazatelů, při protrahovaném a intenzivním působení noxy nebo při přetížení kombinovanou zátěží kvalitativně odlišnými podněty může dojít až k vyčerpání imunitního systému projevujícímu se poklesem jeho efektorových funkcí (11).

Detailní diskusi na dané téma byl věnován prostor v předchozím sdělení autorů (15). Zde lze pouze zopakovat, že zjištěné statisticky významné rozdíly v různých imunologických ukazatelích při srovnání jednotlivých skupin nelze tedy z uvedených důvodů spolehlivě interpretovat.

Při hodnocení rizika karcinogenity lze vycházet ze známých údajů, že hlavním cílovým orgánem při inhalační expozici PAU jsou plíce; kromě karcinomu plic je ovšem nutné počítat u expozice PAU s riziky karcinomu kůže a močového měchýře (4). Celoživotní riziko karcinogenních účinků vycházelo pro celníky v rozmezí 7,2.10-6 až 7,5.10-5 v závislosti na klimatických podmínkách (15).

Vzhledem k výsledkům regresní analýzy, která prokázala statisticky významnou závislost řady hematologických a biochemických ukazatelů na kuřáctví, věku, eventuláně BMI, nelze uvedené rozdíly mezi jednotlivými skupinami hodnotit jako významné. Určitou výpovědní hodnotu měla zvýšená hladina ααμ-1-antitrypsinu, která se vyskytuje při pobytu ve znečištěném ovzduší a například u celníků byla v jednom termínu prokázána u 18 % vyšetřených.

Protože se ve třech letech za sebou nepodařilo pro velkou fluktuaci opakovaně vyšetřit stejné osoby, byl při souhrnném statistickém vyhodnocení výsledků použit pro jednu osobu jen výsledek jediného vyšetření každého z parametrů s výjimkou obsahu 1-hydroxypyrenu v moči tak, že chybějící výsledek jednoho roku byl nahrazen vyšetřením dalšího roku. Stejně tak se postupovalo i v případě kontrolních skupin.

Závěr

Expozice výfukovým plynům zhodnocená na základě výsledků měření 16 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v dýchací zóně celníků dosahovala nejvýše 9 % navrhovaných limitů. Koncentrace NOx překračovaly průměrný denní imisní limit ve venkovním ovzduší a koncentrace CO většinou překračovaly průměrný denní imisní limit ve venkovním ovzduší, limity uvedených nox platné pro pracovní ovzduší nebyly překročeny a dosahovaly u NOx nejvýše 4 % PEL a 5 % NPK-P, u CO nejvýše 27 % PEL a 18 % NPK-P. Tyto hodnoty signalizovaly významně zhoršenou kvalitu ovzduší prostorů celnic.

Biologickým monitorováním celkového 1-hydroxypyrenu (1-OHP) v moči celníků bylo potvrzeno překročení navrhovaného limitu pro 1-hydroxypyren (1-OHP) v moči 3,76 μμμg.g-1 kreatininu u celníků v jednotlivých případech. Subjektivní zdravotní obtíže u 47 % vyšetřených celníků lze přičíst zhoršené kvalitě ovzduší pracovišť celnic, vynucenému tempu práce a častým konfliktním situacím během služby. Sledování koncentrací vybraných nádorových markerů nepřineslo prakticky využitelné výsledky z hlediska predikce důsledků profesionálních expozic noxám. Expozici celníků genotoxickým látkám bylo možné považovat za zdravotně přijatelnou. Známky poškození imunitního systému oproti běžné populaci až na výjimky nebyly zjištěny. Určitou výpovědní hodnotu měla zvýšená hladina ααμ-1-antitrypsinu, která se vyskytuje při pobytu ve znečištěném ovzduší a byla u celníků jednou prokázána u cca 18 % vyšetřených. Byla prokázána statisticky významná závislost řady hematologických a biochemických ukazatelů na kuřáctví, věku, eventuálně indexu tělesné hmotnosti (BMI).

Celoživotní riziko karcinogenních účinků vyšlo pro celníky v rozmezí 7,2.10-6 až 7,5.10-5 v závislosti na klimatických podmínkách. Podařilo se prosadit postupné budování oddělených odbavovacích pracovišť. Doporučeny byly každoročně lékařské preventivní prohlídky a intervence spočívající v doporučení suplementace vitaminy a látkami s antioxidačními účinky.

Poděkování

Práce vznikla za finanční podpory grantů IGA MZ ČR č. 3524-3 a 7553-3 a grantu GA MD ČR č. 1F54H/098/520.

Doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.

Dvořákova 228/III

339 01 Klatovy


Zdroje

1. Adamec, V., Bencko, V., Dufek, J., Jedlička, J. Persistent organic pollutants in transport emissions and health. The Czech Republic experience. Epidemiology, 16, 2005, 5, p. 146.

2. Bencko,V., Tuček, M., Volný, J. Health aspects of human exposure to exhaust gases. Vol.V, XIV. Asian Conference on Occupational Health, Beijing, China, 1994, p. 423.

3. Bencko,V., Šuta, M., Tuček, M., Volný, J. Health aspects of human exposure to oxidants and exhaust pipe gases. In: Indoor Air 1996, Nagoya, Japan, 1996, p. 1137-1142.

4. Bofetta, P., Jourenkova, N., Gustavsson, P. Cancer risk from occupational and environmental exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons. Cancer Causes Control (England), 1997, 8, p. 444-472.

5. Boogard, P. J., van Sittert, N.J. Exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons in petrochemical industries by measurement of urinary 1-hydroxypyrene. Occup. Environ. Med. 1994, 51, 4, p. 250-258.

6. Buchet, J. P., Gennart, J. P., Mercado Calderon, F. et al. Evaluation of exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons in a coke production and a graphite electrode manufacturing plant: Assessment of urinary excretion of 1-hydroxypyrene as a biological indicator of exposure. Brit. J. Ind. Med. 1992, 49, 11, p. 761-768.

7. Holoubek, I. Osud PAU v prostředí. Polycyklické aromatické uhlovodíky. Sborník ze semináře Aktuální ekologické otázky, BIJO, 1995, s. 23.

8. Jongeneelen, F.J. Biological exposure limit for occupational exposure to coal tar pitch volatiles at cookeovens. Int. Arch. Occup. Environ. Health, 1992, 63, 8, p. 511-516.

9. Jongeneelen, F.J. Benchmark guideline for urinary 1-hydroxypyrene as biomarker of occupational exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons. Ann. Occup. Hyg., 2001, 45, 1, 3-13.

10. Kaušitz, J. Rádioimunoanalýza v onkológii. Plzeň: LF UK v Plzni, 1991.

11. King, J.C. Specific nutrient requirements: Trace elements. In: Gershwin, German, Keen (eds.): Nutrition and immunology: principles and practice. Totowa: Humana Press 2000, p. 65-74.

12. Singh, R., Tuček, M., Maxa, K. et al. A rapid and simple method for the analysis of 1-hydroxypyrene glucuronide: a potential biomarker for polycyclic aromatic hydrocarbon exposure. Carcino-genesis 1995, 16, 12, p. 2909-2915.

13. Tenglerová, J., Tuček, M., Maxa, K. a kol. Zhodnocení karcinogenního rizika při profesionální expozici polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU). Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu IGA MZ ČR 3524 - 3: Doba řešení 1996-1998.

14. Tuček, M., Krýsl, S., Maxa, K., Tenglerová, J. Carcinogenic risk assessment in occupational exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs).Book of Abstracts. The Fifth International Symposium on Biological Monitoring in Occupational and Environmental Health, Banff , Canada, 2001, p. 17.

15. Tuček, M., Bencko, V., Volný, J., Petanová, J. Příspěvek k odhadu zdravotních rizik expozice výfukovým plynům u celníků na hraničních přechodech. České prac. lék., 2006, 7, 2, s. 76-83.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2008 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se