Odhady absolutního kardiovaskulárního rizika v České republice


Estimates of absolute cardiovascular risk in the Czech Republic

Aim:
The aim was to validate estimates of absolute ten-year cardiovascular risk in men from the Czech Republic:

a) the risk of coronary heart diseases (CHD) estimated by the Framingham risk function (1998), and

b) the risk of fatal cardiovascular disease estimated by the SCORE nomogram (2005).

Material and Methods:
The estimates were validated within the longitudinal primary prevention study of atherosclerotic risk factors (STULONG). Calibration and discrimination accuracies of the estimates were evaluated by the Hosmer-Lemeshow test and ROC curve, respectively.

Results:
The 10-year risk of CHD was estimated according to the Framingham risk function (1998) for each man (n=646). Men were categorized into five groups defined by quintiles of the estimated risk. The estimated ten-year risk was lower than that observed in all five groups (p=0.013). Discrimination accuracy of the Framingham risk function was 63.8 %, 95% CI (58.4 %, 69.1 %). The SCORE nomogram was validated in 1025 men. The largest difference between the estimated and observed risk was in the groups at the highest estimated risk. Totally, no significant difference between the estimated and observed risk was found at 5% significance level (p=0.068). Discrimination accuracy of the SCORE nomogram was 75.0 %, 95% CI (66.4 %, 83.6 %).

Conclusion:
The Framingham risk function (1998) significantly underestimated the risk of CHD in men from the study STULONG. The SCORE nomogram (2005) estimated the risk of fatal cardiovascular risk better - excluding men at high-risk. Discrimination accuracy of the SCORE nomogram (2005) was somewhat better than that of the Framingham risk function (1998).

Key words:
Framingham heart study, SCORE study, estimate of cardiovascular risk, validation study.


Autoři: J. Reissigová 1;  J. Zvárová 1,2
Působiště autorů: Evropské centrum pro medicínskou informatiku, statistiku a epidemiologii Ředitelka: prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. ;  Oddělení medicínské informatiky, Ústav informatiky AV ČR v. v. i., Praha 1;  Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN Ústav hygieny a epidemiologie Přednosta: prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2008; 88(5): 288-292
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:
Cílem bylo vyhodnotit přesnost odhadů absolutního desetiletého kardiovaskulárního rizika u mužů z České republiky:

a) rizika ischemické choroby srdeční (ICHS) odhadovaného dle framinghamské rizikové funkce (1998),

b) rizika fatálního kardiovaskulárního onemocnění odhadovaného dle SCORE nomogramu (2005).

Materiál a metody:
Platnost odhadů byla ověřována v rámci longitudinální primární studie rizikových faktorů aterosklerózy (STULONG). Kalibrační přesnost odhadů se vyhodnotila Hosmerovým-Lemeshowým testem, diskriminační přesnost ROC křivkou.

Výsledky:
Na základě bazálního vyšetření bylo každému muži (n=646) odhadnuto riziko ICHS v následujících 10 letech. Potom byli muži rozděleni do pěti skupin na základě kvintilů odhadnutého rizika. Odhadnuté desetileté riziko ICHS bylo ve všech pěti skupinách nižší než odpovídající pozorované riziko (p=0,013). Diskriminační přesnost framinghamské rizikové funkce byla 63,8 %, 95% CI (58,4 %; 69,1 %). Validita SCORE nomogramu (2005) byla ověřována na souboru 1 025 mužů. Největší rozdíl mezi odhadnutým a pozorovaným rizikem byl ve skupině s nejvyšším odhadnutým rizikem. Celkově však nebyl mezi odhadnutým a pozorovaným rizikem významný rozdíl na zvolené 5% hladině významnosti (p=0,068). Diskriminační přesnost SCORE nomogramu byla 75,0 %, 95 % CI (66,4 %; 83,6 %).

Závěr:
Framinghamská riziková funkce (1998) významně podhodnocovala riziko ischemické choroby srdeční u mužů ze studie STULONG. SCORE nomogram (2005) odhadoval fatální kardiovaskulární riziko mužů lépe vyjma osob vysoce rizikových. Ve srovnání s framinghamskou rizikovou funkcí (1998), vykazoval SCORE nomogram (2005) i o něco lepší diskriminační schopnost.

Klíčová slova:
Framinghamská studie, SCORE studie, odhad kardiovaskulárního rizika, validační studie.

Úvod

Přestože v řadě evropských států je pozorován klesající trend kardiovaskulární úmrtnosti, kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v Evropě (11). Jedním ze států, ve kterém došlo k poklesu úmrtnosti na KVO, je i Česká republika. V České republice se pokles úmrtnosti vysvětluje především změnou životního stylu po roce 1989, a tedy příznivým vývojem rizikových faktorů KVO (5). Je zřejmé, že primární prevence sehrává důležitou roli při snižování kardiovaskulární nemocnosti. Jedním z jejích cílů je i aktivní vyhledávání pacientů s vysokým rizikem vzniku KVO. U vysoce rizikových jedinců je důležité se zaměřit na intenzivní úpravu životosprávy a popřípadě zahájit farmakoterapii.

Na základě epidemiologických studií byla odvozena celá řada modelů, které odhadují absolutní kardiovaskulární riziko. Jinými slovy odhadují pravděpodobnost, že se u daného jedince do určité doby od změření rizikových faktorů vyvine KVO. A právě tyto modely by měly pomoci při vyhledávání vysoce rizikových osob, u nichž KVO ještě nepropuklo.

Nejznámější modely vycházejí z Framinghamské studie (Framingham heart study), a tedy byly odvozeny z údajů o americké subpopulaci (1, 2, 19, 7, 8). Naopak modely SCORE (Systematic Coronary Risk Evaluation), jejichž vznik iniciovala Evropská kardiologická společnost, vycházejí z dat 12 evropských studií – tabulka 1 (6).

Tab. 1. Charakteristika odhadů absolutního kardiovaskulárního rizika stanovovaných dle framinghamských rizikových funkcí (FRF) a dle SCORE rizikové funkce.
Charakteristika odhadů absolutního kardiovaskulárního rizika stanovovaných dle framinghamských rizikových funkcí (FRF) a dle SCORE rizikové funkce.
1. Ischemická choroba srdeční (ICHS): angina pectoris, koronární insuficience, infarkt myokardu, koronární úmrtí; Fatální ICHS: koronární úmrtí; Těžká ICHS: fatální ICHS, nefatální infarkt myokardu; kardiovaskulární onemocnění (KVO): dg 401-414, 426-443 (vyjma 426.7, 429.0, 430.0, 432.1, 437.3, 437.4 a 437.5), 798.1 a 798.2 dle MKN-9. 2 Hodnoty rizikových faktorů označené + jsou nutné ke stanovení odhadu rizika; FRF-1998: odvozen model jak s celkovým cholesterolem a bez LDL-cholesterolu, tak model bez celkového cholesterolu a s LDL- cholesterolem (+); FRF-2000: pro ženy odvozen model jak s triglyceridy, tak bez triglyceridů (+); SCORE-2003: odvozen model jak s celkovým cholesterolem, tak model s poměrem celkového cholesterolu a HDL-cholesterolu (+).

Důležitým faktem je, že modely kardiovaskulárního rizika, které byly odvozeny pro určité populace, se používají i v jiných populacích, v nichž nebyly vytvořeny vlastní modely. Rizikový profil těchto populací se však může diametrálně lišit od populace, pro kterou byl původně model určen. Z tohoto důvodu je prvořadým úkolem ověřovat, zda jsou odhady kardiovaskulárního rizika validní i v těchto populacích.

Ve společném doporučení českých odborných společností (4) se píše, že u asymptomatických zdánlivě zdravých jedinců v České republice by se mělo preventivní opatření provádět podle celkového kardiovaskulárního rizika. Pro stanovení celkového kardiovaskulárního rizika se doporučuje používat nomogramů z projektu SCORE, které odhadují absolutní fatální kardiovaskulární riziko, tzn. pravděpodobnost úmrtí na KVO v následujících 10 letech. V této publikaci uvedené nomogramy ze studie SCORE jsou standardizovány na úmrtnost v České republice a na hodnoty základních rizikových faktorů KVO získané u reprezentativního vzorku české populace.

Cílem tohoto článku je posoudit přesnost odhadů absolutního desetiletého kardiovaskulárního rizika u mužů z České republiky (4, 17), a to

  • a) framinghamského odhadu rizika ischemické choroby srdeční (ICHS) uvedeného v tabulce 1 (FRF – 1998), a 
  • b) odhadu fatálního kardiovaskulárního rizika stanovovaného na základě SCORE nomogramu (2005), jehož aplikace se v České republice doporučuje při prevenci KVO v dospělém věku (14).

Materiál a metodika

Longitudinální primární studie rizikových faktorů aterosklerózy

Platnost odhadů kardiovaskulárního rizika v české populaci byla ověřována v rámci longitudinální primární studie rizikových faktorů aterosklerózy (STULONG). Tato studie byla zahájena v roce 1975, kdy bylo náhodně vybráno z volebních seznamů 50 % (2 370) mužů ve věku 38–49 let z Prahy 2.

Celkem 1 417 (59,8 %) z 2 370 mužů souhlasilo s účastí ve studii a podrobilo se v letech 1975–1979 vstupnímu vyšetření. Při vstupním vyšetřování byl zjišťován výskyt těchto rizikových faktorů aterosklerózy (RFA):

  • pozitivní rodinná anamnéza,
  • obezita,
  • kuřáctví,
  • hypertenze,
  • hypercholesterolemie (4).

Na základě výskytu těchto RFA a zdravotního stavu při vstupním vyšetření byli muži (vyjma 55 mužů s neúplnými daty) klasifikováni do tří základních skupin:

Normální skupina (n=276):

Do normální skupiny (NS) patřili muži, u nichž při vstupním vyšetření nebyl zjištěn žádný RFA. Muži byli bez KVO, bez diabetu mellitu, bez patologického nálezu na EKG křivce a bez jiného závažného onemocnění, které by je vyřadilo z možnosti dlouhodobého sledování.

Riziková skupina (n=972):

Do rizikové skupiny (RS) patřili muži, u nichž byl při vstupním vyšetření zjištěn alespoň jeden RFA. Muži byli bez KVO, bez diabetu mellitu, bez patologického nálezu na EKG křivce a bez jiného závažného onemocnění, které by je vyřadilo z možnosti dlouhodobého sledování.

Patologická skupina (n=114):

Patologickou skupinu (PS) tvořili muži, u nichž bylo při vstupním vyšetření zjištěno KVO nebo diabetes mellitus nebo jiné závažné onemocnění, které by je vyřadilo z možnosti dlouhodobého sledování.

V této studii KVO odpovídaly diagnózy D410-D414, D427, D430-D438, D440-D444 (MKN-8); 410-414, 426-428, 431-438, 440-443 (MKN-9); I20-I25, I44-I50, I60-I67, I69, I70 (MKN-10) a ICHS diagnózy D410-D414 (MKN-8), 410-414 (MKN-9) a I20-I25 (MKN-10). Design této studie je podrobně popsán v jiných publikacích (4, 15).

Validační soubory

Do validačního souboru framinghamské rizikové funkce (1998) byli zahrnuti všichni muži z NS a RS, u kterých byly při kontrolním zjištěny hodnoty všech rizikových faktorů nutných k odhadu rizika dle framinghamské funkce (1998). Pokud takových kontrolních vyšetření bylo více, za bazální vyšetření se vzalo první kontrolní vyšetření splňující uvedenou podmínku. Odhad rizika ICHS se nestanovoval na základě vstupního vyšetření, neboť při vstupním vyšetření nebyla měřena hladina HDL cholesterolu nutná k výpočtu odhadu rizika. Celkově byla platnost framinghamské rizikové funkce ověřována na souboru 646 mužů, kteří se účastnili kontrolních vyšetření. Jde tedy jen o 52% vzorek mužů z NS a RS.

Do validačního souboru SCORE nomogramu (2005) byli zahrnuti všichni muži z NS a RS, u kterých byly při vstupním vyšetření zjištěny hodnoty všech rizikových faktorů nutných k odhadu rizika dle SCORE nomogramu (2005). Nomogram umožňuje odhadnout riziko fatálního KVO u mužů kuřáků a nekuřáků ve věku 40–65 let, jejichž celkový cholesterol je v rozmezí 3,5–8,5 mmol/l a systolický krevní tlak v rozmezí 110–190 mm Hg.

Soubor nakonec zahrnoval 1 025 (82 %) mužů z NS a RS (u 15 % mužů z NS a RS veličiny mimo definované rozpětí). Upozorněme na to, že definice KVO nebyly ve studiích STULONG a SCORE stoprocentně identické (Materiál a metodika, tabulka 1). Tyto metodické rozdíly však nebyly tak velké, aby fatální kardiovaskulární riziko bylo nevalidovatelné.

Statistické metody

Kalibrační schopnost framinghamské rizikové funkce (1998) a SCORE nomogramu (2005) se vyhodnocovala Hosmerovým-Lemeshowým testem (9). Diskriminační schopnost se kvantifikovala ROC (Receiver Operating Characteristic) křivkou (3, 10, 13). Všechny statistické testy byly oboustranné na zvolené 5% hladině významnosti. Statistická analýza dat se prováděla statistickým programem Statistica (StatSoft 1995).

Výsledky

Tabulka 2 uvádí popisné charakteristiky veličin měřených při bazálním vyšetření, na jejichž základě se u jednotlivých mužů odhadovalo absolutní desetileté kardiovaskulární riziko. Pod tabulkou jsou uvedeny počty onemocnělých a zemřelých mužů v průběhu deseti let od tohoto bazálního vyšetření.

Tab. 2. Popisné charakteristiky veličin nutných ke stanovení odhadu absolutního desetiletého rizika: a) rizika ischemické choroby srdeční (ICHS) dle framinghamské rizikové funkce (1998), b) rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) dle SCORE nomogramu (2005)
Popisné charakteristiky veličin nutných ke stanovení odhadu absolutního desetiletého rizika:
a) rizika ischemické choroby srdeční (ICHS) dle framinghamské rizikové funkce (1998),
b) rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) dle SCORE nomogramu (2005)
1. U kouření cigaret relativní četnost. 2. V průběhu deseti let od bazálního vyšetření onemocnělo ICHS 97 mužů, 45 mužů zemřelo z jiné příčiny, 54 mužů vystoupilo ze studie před ukončením desetiletého sledování, u 450 mužů nebyla v průběhu deseti let diagnostikována ICHS. 3. V průběhu deseti let od bazálního vyšetření zemřelo na KVO 37 mužů, 36 mužů zemřelo z jiné příčiny, 31 mužů vystoupilo ze studie před ukončením desetiletého sledování, 921 mužů se dožilo deseti let od bazálního vyšetření.

Platnost framinghamské rizikové funkce (1998) byla ověřována na souboru 646 mužů. Na základě bazálního vyšetření bylo každému muži odhadnuto riziko vzniku ICHS v následujících 10 letech. Potom byli muži rozděleni do pěti skupin na základě kvintilů odhadnutého rizika ICHS, graf 1a). V důsledku toho skupiny čítaly přibližně stejný počet mužů a se vzrůstajícím kvintilem se riziko ICHS zvyšovalo. Kalibrační schopnost framinghamské rizikové funkce se vyhodnotila porovnáním odhadnutého a pozorovaného rizika napříč skupinami. Odhadnuté desetileté riziko ICHS bylo ve všech uvažovaných skupinách nižší než odpovídající pozorované riziko. Framing-hamská riziková funkce riziko podhodnocovala významně (p=0,013).

Obdobným způsobem se postupovalo při analýze kalibrační schopnosti odhadu fatálního kardiovaskulárního rizika odečteného ze SCORE nomogramu (2005) (n=1025, graf 1b). Rozdíl byl jen v tom, že zmíněný nomogram odhaduje riziko s přesností na jednotky procent, a proto počty mužů ve skupinách nejsou tak vyvážené jako v předchozím případě. Celkově nebyl mezi odhadnutým a pozorovaným rizikem významný rozdíl na zvolené 5% hladině významnosti (p=0,068).

a) Odhadnuté a pozorované absolutní desetileté kardiovaskulární riziko: riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) odhadnuté dle framinghamské rizikové funkce (1998)
b) Odhadnuté a pozorované absolutní desetileté kardiovaskulární riziko:
riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) odhadnuté dle SCORE nomogramu (2005).
Graf 1. a) Odhadnuté a pozorované absolutní desetileté kardiovaskulární riziko: riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) odhadnuté dle framinghamské rizikové funkce (1998) b) Odhadnuté a pozorované absolutní desetileté kardiovaskulární riziko: riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) odhadnuté dle SCORE nomogramu (2005).

Diskriminační schopnosti framinghamské rizikové funkce a SCORE nomogramu byly graficky vyhodnoceny ROC křivkami. Do grafického zpracování byli zahrnuti jen muži s ukončeným sledováním (n=547, respektive n=958). V grafu 2a hodnoty senzitivity odhadují pravděpodobnost, že test bude pozitivní u osob, které v průběhu deseti let od bazálního vyšetření onemocněly ICHS a hodnoty specificity pravděpodobnost, že test bude negativní u osob, které ICHS neonemocněly. Například předpokládejme, že rozhodující úrovní je hodnota rizika 12 %. Potom osoba, které při bazálním vyšetření bylo odhadnuto riziko 12 % a více (test byl pozitivní), byla klasifikována do skupiny, v níž se očekává, že v průběhu následujících deseti let osoby onemocní ICHS. Naopak pokud byl test negativní (odhadnuté riziko nižší než 12 %), osoba byla zařazena do skupiny, v níž se výskyt ICHS neočekává. Klasifikace do skupin byla pak konfrontována se skutečností, vypočtena senzitivita a specificita testu a výsledky zaneseny do grafu ROC křivky.

Stejným způsobem se postupovalo i pro všechny úrovně testu, tj. pro všechny možné hodnoty rizika (0 % až 100 %). Hodnota plochy pod křivkou sumarizuje schopnost framinghamské rizikové funkce klasifikovat muže při vstupním vyšetření na ty, kteří v průběhu následujících deseti let onemocní ICHS a na ty, kteří ICHS neonemocní. Framinghamská riziková funkce klasifikovala muže s 63,2% přesností, 95% CI (57,2 %; 69,3 %).

a) ROC křivka s 95% intervalem spolehlivosti pro odhadnuté absolutní desetileté kardiovaskulární riziko (AUC=hodnota plochy pod křivkou): riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) odhadnuté dle framinghamské rizikové funkce (1998)
b) ROC křivka s 95% intervalem spolehlivosti pro odhadnuté absolutní desetileté kardiovaskulární riziko (AUC=hodnota plochy pod křivkou): riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) odhadnuté dle SCORE nomogramu (2005).
Graf 2. a) ROC křivka s 95% intervalem spolehlivosti pro odhadnuté absolutní desetileté kardiovaskulární riziko (AUC=hodnota plochy pod křivkou): riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) odhadnuté dle framinghamské rizikové funkce (1998) b) ROC křivka s 95% intervalem spolehlivosti pro odhadnuté absolutní desetileté kardiovaskulární riziko (AUC=hodnota plochy pod křivkou): riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) odhadnuté dle SCORE nomogramu (2005).

Sestrojování ROC křivky pro SCORE nomogram probíhalo obdobně (graf 2b). SCORE nomogram klasifikoval muže s 72,0% přesností, 95% CI (63,9 %; 80,1 %). Pokud se odhadovala přesnost framinghamské rizikové funkce a SCORE nomogramu z dat všech mužů (n=646, respektive n=1025), výsledky byly obdobné: přesnost framinghamské rizikové funkce byla 63,8 %, 95% CI (58,4 %; 69,1 %) a přesnost SCORE nomogramu 75,0 %, 95% CI (66,4 %; 83,6 %).

Diskuse

Obecně se uvádí, že framinghamské modely rizika nadhodnocují kardiovaskulární riziko v populacích, v nichž je incidence KVO nižší než ve framinghamské populaci. A naopak toto riziko podhodnocují v populacích s vyšší incidencí KVO. Přehled výsledků některých mezinárodních validačních studií framinghamských rizikových funkcí uvádíme jinde (16).

V některých uvedených studiích byly framinghamské modely rekalibrovány. To znamená, že byly adjustovány na prevalenci rizikových faktorů a KVO v té dané populaci. Česká republika se řadí mezi evropské státy s vysokou incidencí KVO. V souladu s mezinárodními výsledky framinghamská riziková funkce (1998) podhodnocovala riziko ischemické choroby srdeční u mužů z České republiky. Rekalibrovanou framinghamskou rizikovou funkci (1998) uvádíme v jiné publikaci (17).

Za zmínku stojí fakt, že i když kalibrační schopnost framinghamských rizikových funkcí selže, jejich diskriminační přesnost bývá lepší (pozn.: rekalibrace nemá na diskriminační přesnost žádný vliv). Zpravidla se diskriminační přesnost 60–70 % považuje za akceptovatelnou, 70–80 % za uspokojivou, 80–90 % za dobrou a 90–100 % za výbornou. Diskrimi-nační přesnost framinghamské rizikové funkce (1998) byla 64 %. Přesnost již dříve validované framinghamské rizikové funkce (1991) uvedené v tabulce 1, která také významně podhodnocovala riziko ICHS u mužů ze studie STULONG, byla 63 % (4). Je zřejmé, že zhruba 60% přesnost není nějak velká a její využití v praxi může být diskutabilní.

Zatímco framinghamské modely byly validovány v řadě populací, SCORE modely byly v důsledku pozdějšího data publikování validovány zatím méně často. V Německu SCORE riziková funkce určená pro vysoce rizikové populace nadhodnocovala riziko fatálního KVO (12). Tato studie však nebyla longitudinální, neboť počet kardiovaskulárních úmrtí v desetile-tém období se aproximoval na základě národních statistik úmrtnosti.

SCORE riziková funkce nadhodnocovala i riziko v Rakousku, kde byla aplikována její verze pro málo rizikové populace (18). Diskriminační přesnost byla 75 %.

Na rozdíl od těchto dvou studií jsme v naší studii ověřovali platnost SCORE nomogramu adjustovaného na rizikový profil české populace. Zjistili jsme, že mezi odhadnutým a pozorovaným absolutním desetiletým rizikem úmrtí na KVO nebyl významný rozdíl, avšak dosažená hladina významnosti byla těsně nad hranicí zvolené 5% hladiny významnosti. Nej-vět-ší rozdíl mezi odhadnutým a pozo-rovaným rizikem byl ve skupině vysoce rizikových osob (odhadnuté riziko ³ 5 %, graf 1b). S velkou pravděpodobností i jiné rizikové faktory, než ty které zohledňuje nomogram, měly vliv na hodnotu odhadovaného rizika (14). Protože v publikaci (14) nejsou uvedeny bližší informace o adjustaci SCORE nomogramu (2005), nemohli jsme porovnat rizikový profil našeho souboru a souboru mužů, na základě kterého byl nomogram adjustován. Rizikový profil našich mužů se však významně lišil od framinghamské populace (17).

V české populaci byly odhady absolutního kardiovaskulárního rizika dle framinghamského modelu a modelu SCORE ověřovány v rámci primárně preventivní studie STULONG, v níž však nebyl prokázán významný pozitivní vliv intervence rizikových faktorů na kardiovaskulární úmrtnost (15). Pravidelná vyšetření kardiology však mohla mít pozitivní vliv na zdravotní stav celé sledované populace ve srovnání s obecnou populací (4). Bez primární prevence mohla být kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost ve studii vyšší, a tedy rozdíly mezi odhadnutým a pozorovaným kardiovaskulárním rizikem mohly být větší. O tom všem však můžeme diskutovat pouze na úrovni hypotéz.

Závěr

Můžeme tedy shrnout, že u mužů ze studie STULONG:

Framinghamská riziková funkce (1998) významně podhodnocovala desetileté riziko ICHS, přičemž její diskriminační přesnost byla 64 %.

SCORE nomogram (2005) adjustovaný pro českou populaci odhadoval desetileté fatální kardiovaskulární riziko spolehlivěji (dosažená hladina významnosti byla těsně nad zvolenou 5% hladinou významnosti). Největší diskrepance byla zjištěna u vysoce rizikových osob, kde byly odhady rizika výrazně podhodnoceny. Diskriminační přesnost nomogramu byla 75 %.

Poděkování:

Práce byla částečně podpořena výzkumným záměrem AV0Z10300504 Ústavu informatiky AV ČR v.v.i.

RNDr. Jindra Reissigová, PhD.

EuroMISE centrum

Ústav informatiky AV ČR v.v.i.

Pod Vodárenskou věží 2

E-mail: reissigova@euromise.cz


Zdroje

1. Anderson. K.M., Wilson, P.W., Odell, P.M., Kannel, W.B. An updated coronary risk profile. A statement for health professionals. Circulation 1991, 83, 1, p. 356-362.

2. Anderson, K.M., Odell, P.M., Wilson, P.W., Kannel, W.B. Cardiovascular disease risk profile. Am. Heart. J. 1991, 121 (1 Pt 2), p. 293-298.

3. Bencko, V., Hrach, K., Malý, M. a kol. Statistické metody v epidemiologii. In: J. Zvárová, M. Malý (editoři): Biomedicínská statistika III. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelsví Karolinum, 2003.

4. Boudík, F., Reissigová, J., Hrach, K. et al. Primary prevention of coronary artery disease among middle aged men in Prague: twenty-year follow-up results. Atherosclerosis 2006, 184, 1, p. 86-93.

6. Conroy, R.M., Pyorala, K., Fitzgerald. A.P. et al. SCORE project group. Estimation of ten-year risk of fatal cardiovascular disease in Europe: the SCORE project. Eur. Heart. J. 2003, 24, 11, p. 987-1003.

7. D’Agostino, R.B., Russell, M.W., Huse, D.M. et al. Primary and subsequent coronary risk appraisal: New results from the Framingham study. Am. Heart J. 2000, 139 (2 Pt 1), p. 272-281.

8. D’Agostino, R.B., Grundy, S., Sullivan, L.M., Wilson, P. Validation of the Framingham coronary heart disease prediction scores: results of a multiple ethnic groups investigation. JAMA, 2001, 286, 2, p. 180-187.

9. D’Agostino, R.B., Nam, B-H. Evaluation of the performance of survival analysis models: discrimination and calibration measures. In: Balakrishnan N and Rao CR (editors): Handbook of Statistics Volume 23: Advances in Survival Analysis. Amsterdam: Elsevier 2004.

10. Eng, J. ROC analysis: web-based calculator for ROC curves [online]. Baltimore: Johns Hopkins University [updated 2007 Sep 11]. Dostupný na www.jrocfit.org.

11. Petersen, S., Peto, V., Rayner, M. et al. European Cardiovascular Disease Statistics. London: British Heart Foundation, 2005.

12. Neuhauser, H.K., Ellert, U., Kurth, B.M. A comparison of Framingham and SCORE-based cardiovascular risk estimates in participants of the German National Health Interview and Examination Survey 1998. Eur. Cardiovasc. Prev. Rehabil. 2005, 12, 5, p. 442-450.

13. Pencina, M.J., D’Agostino, R.B. Overall C as a measure of discrimination in survival analysis: model specific population value and confidence interval estimation. Statistics in Medicine 2004, 23, 13, p. 2109-2123.

14. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor et Vasa 2005, 47 (9 Suppl.), s. 3-14.

15. Reissigová, J., Tomečková, M. Intervence rizikových faktorů aterosklerózy a kardiovaskulární úmrtnost 20letá primárně preventivní studie z pohledu statistika. Cor et Vasa 2003, 45, 5, s. 249-255.

16. Reissigová, J., Tomečková, M. State of the art coronary heart disease risk estimations based on the Framingham heart study. Centr. Eur. J. Publ. Health 2005, 13, 4, p. 180-186.

17. Reissigová, J., Zvárová, J. The Framingham risk function underestimated absolute coronary heart disease risk. Methods of Information in Medicine, 2007, 46, 1, p. 43-49.

18. Ulmer, H., Kollerits, B., Kelleher, C., Diem, G., Concin, H. Predictive accuracy of the SCORE risk function for cardiovascular disease in clinical practice: a prospective evaluation of 44 649 Austrian men and women. Eur. J. Cardiovasc. Prev. Rehabil. 2005, 12, 5, p. 433-441.

19. Wilson, P.W., D’Agostino, R.B., Levy, D. et al. Prediction of coronary heart disease using risk factors categories. Circulation 1998, 97, 18, p. 1837-1847.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 5

2008 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se