II. Pánevní dno a porod


Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2013; 17(Supplementum): 10-12
Kategorie: 22. česká urogynekologie 2013: sborník abstrakt

Koordinátoři: doc. MUDr. Ladislav Krofta, MUDr. Oldřich Šottner, CSc., prim. MUDr. Ivan Huvar, CSc.

8. Vliv vaginálního porodu na pánevní dno

Feyereisl J, Krofta L, Krčmář M, Grohregin K

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 4-Podolí

V moderních společnostech prožije naprostá většina žen většinu svého života po porodu jednoho až dvou dětí. Dysfunkce pánevního dna postihuje značnou část dospělé ženské populace a má výrazný vliv na kvalitu života. Těhotenství a vaginálně vedený porod představují jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj dysfunkce dna pánevního. Cílem sdělení je analýza recentních epidemiologických studií, které hodnotí vztah vaginálního porodu a rozvoj dysfunkce pánevního dna.

9. Prevalence dysfunkce pánevního dna po porodu – longitudinální studie

Grohregin K, Krofta L, Krčmář M, Feyreisl J

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 4-Podolí

Cíl: Cílem naší práce je stanovit výskyt dysfunkce pánevního dna u primipar před porodem a po porodu.

Metodika: Naše studie je prospektivní a otevřená. V době od května 2011 do září 2012 jsme vyšetřili celkem 1 226 pacientek. Prezentované dílčí výsledky jsou součástí longitudinální studie zaměřené na změny pánevního dna po porodu. Pacientky jsou vyšetřovány v 1. trimestru těhotenství a dále 6 týdnů, 6 měsíců a 1 rok po porodu. Pacientky absolvují vaginální vyšetření a stanovení POP-Q skóre. 4D-ultrazvukové vyšetření je provedeno v supinní poloze, volumy jsou sejmuty v klidu, za kontrakce a při Valsalvově manévru a následně jsou analyzovány off-line. Morfologické parametry levátorového hiátu jsou měřeny v programu 4D View. Dále provádíme dotazníkové šetření, pacientky vyplňují PISQ-12 a ICIQ-SF dotazníky. Dále evidujeme údaje o průběhu porodu, jako jsou například trvání jednotlivých dob porodních, typ porodního poranění, postavení plodu na počátku porodu, porodní váha plodu či BMI matky.

Výsledky: Průměrný věk rodiček v naší studii byl 30,6 ± 3,6 let (min. 17; max. 46), průměrné BMI matek bylo 27,5 ± 3,7 kg/m2 (min. 18,6; max. 47,3). Z celkového počtu 1 226 rodiček jich 73,9 % porodilo vaginálně a 2,2 % per forcipem. 23,9 % porodilo císařským řezem, z toho 4,1 % elektivním a 19,5 % akutním. Před těhotenstvím udávalo výskyt stresové inkontinence a OAB 5,9 % resp 1,9 % žen. V těhotenství se výskyt stresové inkontinence zvýšil na 27,3 % a OAB na 5,2 %. Šest týdnů po porodu udávalo stresovou inkontinenci 27,3 % a OAB 3,5 %. Incidence stresové inkontinence byla signifikantně vyšší u žen po spontánním porodu (31,9 %) než u žen po císařském řezu (12,6 %), stejně tak byla vyšší incidence OAB u žen po spontánním porodu (4,7 %) než u žen po císařském řezu (1,0 %). Ultrazvukové známky levátorového traumatu byly přítomny u 225 žen (18,5 %), a to pouze u žen po vaginálním porodu. Vaginální porod byl dále asociován se signifikantně horšími hodnotami POP-Q, zejména ve středním a předním kompartmentu. 6 týdnů po porodu bylo sexuálně aktivních 68,5 % žen, z toho 12,4 % udávalo dyspareunii.

Závěr: U žen 6 týdnů po vaginálním porodu jsme prokázali větší incidenci symptomatických defektů pánevního dna. Levátorové trauma bylo přítomno u 18,5 % žen po spontánním porodu. U žen po císařském řezu jsme nenalezli avulzi. Avulzní poranění levátoru jsou spojena se závažnějšími defekty zejména v předním a středním kompartmentu. U žen po spontánním porodu jsme zaznamenali vyšší incidenci stresové inkontinence a příznaků OAB. Součástí ústní prezentace dále budou data pacientek 6 měsíců a 1 rok po porodu, která nyní statisticky zpracováváme.

10. Význam umístění prstů při manuální perineální protekci

Jansová M, Kališ V, Lobovský L, Zemčík R, Karbanová J, Rušavý Z

NTC ZČU Plzeň, Gynekologicko-porodnická klinika FN Plzeň, NTIS FAV ZČU Plzeň

Hlavním principem Vídeňské modifikace manuální perineální protekce (VMPP) je redukce perineální tenze v oblasti největších deformací pomocí rozložení tenze na větší plochu. Ve VMPP jsou konce prstů umístěny po stranách komisury a posouvány proti směru hlavního napětí ve tkáni. Je stále obtížné prokázat klinický význam MPP a randomizované studie neprokázaly její přínos. Avšak v nedávných studiích MPP jako součást setu intervencí snížila závažné perineální trauma. Nedávno bylo pomocí simulace vaginálního porodu na biomechanickém modelu prezentováno významné snížení perineální tenze při správném použití VMPP. Konečně-prvkový model je použit ke vzájemnému porovnání perineální tenze během vaginálního porodu bez VMPP a ve 38 modifikacích VMPP. Cílem studie je nalezení takového umístění prstů na perineu a jejich vzájemného pohybu, při kterém dochází k největší redukci tenze. Počáteční geometrie modelu pánevního dna během druhé fáze porodní je založena na datech z experimentálních, klinických a biomechanických studií. Tento model umožňuje zobrazení natažení a pohybu tkáně perinea kolem hlavičky plodu během simulace vaginálního porodu. Přesné načasování přiložení prstů bylo založeno na stereofotogrametrických měřeních. Výpočet umístění prstů na perineu vychází z referenčního bodu na zadní komisuře. Ke koordinovanému pohybu prstů dochází podél horizontální a vertikální osy procházející referenčním bodem. Omezené množství umístění prstů a jejich vzájemného pohybu bylo zvoleno na základě reálného rozsahu deformací perineálních struktur, antropometrických statistik lidské ruky a limitů klinické přesnosti a zásahu. Natažení a pohyb tkáně perinea byl zaznamenán pro všechny zvolené varianty VMPP a bez VMPP. Měření byla provedena v okamžiku průchodu okcipito-bregmatického obvodu vaginálním introitem. Výsledky ukázaly snížení napětí v modifikacích VMPP o 0,5–26 % ve srovnání s modelem bez VMPP. Míra tohoto snížení závisí na použité modifikaci. Na průřezu perineem je u modelů s VMPP významné zmenšení oblastí odpovídajících stejným napětím. Biomechanická počítačová simulace ukázala, že VMPP výrazně snižuje tenzi v perineu v oblasti největších deformací. Při kvantifikaci tohoto snížení hraje významnou roli přesné umístění konečků prstů na kůži perinea a jejich vzájemný pohyb.

11. Zhodnocení časné poporodní perineální bolesti a procesu hojení po mediolaterální a laterální epiziotomii

Kališ V, Karbanová J, Rušavý Z, Betincová L, Nečesalová P, Jansová M

Gynekologicko-porodnická klinika FN Plzeň, NTIS FAV ZČU Plzeň

Východisko: Následky vaginálního porodu mohou významně ovlivnit celkovou kvalitu života ženy. Perineální bolest je častou konsekvencí vaginálního porodu a ovlivňuje až 97 % žen první porodní den a až 71 % žen 7–10 dní po porodu. Epiziotomie je významným faktorem perineální bolesti. Prevalence poporodní bolesti první den po porodu bývá podobná jako u spontánních ruptur perinea 1. a 2. stupně, ale vyšší než intaktní perineum a nižší než ruptura perinea 3. a 4. stupně. Intenzita této bolesti je rovněž ovlivněna instrumentálními porody, paritou, trváním porodu, typem šicího materiálu, technikou sutury a typem použité analgezie.

Cíl: Zhodnocení krátkodobé perineální bolesti a komplikací hojení v období 24 a 72 hodin a 10 dnech po porodu mezi prvorodičkami s provedenou mediolaterální (MLE) a laterální (LE) epiziotomií.

Metodika: Do prospektivní randomizované studie bylo zahrnuto 705 konsekutivních prvorodiček. Primárním cílem bylo zhodnocení krátkodobé bolesti pomocí Visual Analogue Scale (VAS), Verbal Rating Score (VRS), Interference with Activities of Daily Living (ADL) a množství užitých analgetik za předcházejících 24 hodin. Sekundárními cíli bylo hodnocení komplikací hojení: infekce, užití ATB, dehiscence, resutury a bolestivé defekace.

Výsledky: Bylo zahrnuto 340 žen s MLE and 365 s LE. Skupiny se nelišily v maternálních či neonatologických charakteristikách. Kompletní ústup bolesti 24 a 72 hodin a 10 dní po porodu byl registrován v 2,2 %; 8,0 % a 29,1 % u MLE a v 3,9 %; 7,7 % a 26,4 % u LE (p = 0,36). Nebyl pozorován žádný statisticky signifikantní rozdíl v bolesti skórované pomocí VAS, VRS nebo ADL. Rovněž nebyl pozorován rozdíl v užití analgetik. Incidence hematomu v epiziotomii byla signifikantně rozdílná 24 hodin postpartum (p = 0,009). Incidence infekce, užití ATB, dehiscence, nutnosti resutury a bolestivé defekace nevykazovaly signifikantní rozdíl mezi skupinami během celého sledování.

Závěr: Incidence a stupeň bolesti a komplikací hojení do 10. dne po porodu po LE koresponduje se stavem po adekvátně provedené MLE.


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo Supplementum

2013 Číslo Supplementum

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se