VIII. ročník Kongresu nemocí z povolání
Praha 15. 2. 2018


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 70, 2018, No. 1-2, s. 50-60.
Kategorie: Kongresy a konference

NEKUŘÁCKÁ POLITIKA JAKO SOUČÁST PROGRAMU PODPORY ZDRAVÍ NA PRACOVIŠTI Z POHLEDU SESTRY PLS

Non-smoking policy as a part of a workplace health promotion program from occupational health services nurse perspective

Bartošová I.

Centrum pro závislé na tabáku při Klinice pracovního a cestovního lékařství, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

Pracoviště bývají vhodným místem pro motivační programy, jejichž náplní je změna rizikových způsobů chování. Pracoviště se stává místem, kde se uplatňují opatření na podporu zdraví a prohlubování pozitivního aktivního přístupu ke zdraví, kde již nejde jen o prevenci úrazů a poškození zdraví. Z toho vyplývá, že přirozeným zájmem zaměstnavatele i zaměstnance je vytvářet zdravé pracovní podmínky. Zejména nemocnice by se proto měla aktivně podílet na ochraně zdraví svých zaměstnanců. V příspěvku uvedená nemocnice se proto zapojila do Evropské sítě nekuřáckých nemocnic (ENSH) a tímto členstvím se zavázala k důsledné realizaci opatření směřujících k vytvoření zdravého a nekuřáckého prostředí v nemocnici a současně k možnosti léčby závislosti na tabáku pacientů i přímo zaměstnanců nemocnice. Právě nemocnice hraje v oblasti prevence a léčby závislosti na tabáku přední roli. Jedním z cílů standardů ENSH je zřízení Centra pro závislé na tabáku při Klinice pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Autorka ve svém sdělení prezentuje činnost a služby tohoto Centra a také aktivity, jako je např. akce na podporu prevence závislosti na tabáku jako součást programů nemocnice zaměřující se na podporu zdraví pacientů, zaměstnanců a jejich blízkých. Tyto programy jsou neodmyslitelnou součástí kvality a bezpečí a hrají přední roli v motivaci zaměstnanců v ochraně nejen svého zdraví vlivem škodlivosti kouření, ale i v působení na pacienty závislých na tabáku.

EXOGENNÍ ALERGICKÉ ALVEOLITIDY – DALŠÍ VÝVOJ

Exogenous allergic alveolitis – further development

Bejčková H.

Klinika pracovního lékařství FN a LF UK, Plzeň

Exogenní alergická alveolitida je granulomatózní zánětlivé onemocnění plic způsobené inhalací antigenních organických částic nebo prachů. Vyvolávajících faktorů je velké množství. V minulosti byl hlavní výskyt onemocnění v zemědělství, poslední dobou se do popředí dostávají chemické látky – nejčastěji izokyanáty. Na naší Klinice pracovního lékařství (KPL) bylo v letech 2000–2017 uznáno 49 případů onemocnění. Z expozice zemědělským plísním bylo uznáno 15 případů, z expozice izokyanátům 29 případů, 1 nemoc chovatelů ptáků, 1 sladovnická plíce, 1 z expozice kovoobráběcí tekutině a 2 případy onemocnění učitelek z prokázaných plísní ve škole. K vzestupu onemocnění z expozice chemickým látkám – izokyanátům došlo zejména v letech 2009–2015 v souvislosti s provozem závodu na výrobu automobilových doplňků. Z tohoto podniku bylo uznáno celkem 22 případů. S výjimkou 5 pacientů (2 zemřeli, 1 se odstěhoval, 2 se nedostavují) jsou všichni pravidelně sledování na KPL. V přednášce je uveden další průběh onemocnění po ohlášení nemoci z povolání do současnosti, případně další údaje, které s tímto onemocněním souvisí.

WORK ABILITY INDEX QUESTIONNAIRE – PRVNÍ ZKUŠENOSTI Z AMBULANCE PRACOVNÍHO LÉKAŘE

Work Ability Index Questionnaire – the first experience from an occupational doctor’s ambulance

Bubeníčková J.

Klinika pracovního lékařství, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Work ability index – WAI – je nástrojem k hodnocení pracovní schopnosti. Tento sebehodnotící dotazník byl vyvinut ve Finsku již v 90. letech 20. století (FIOH – Finnish institute of Occupational Health; www.ttl.fi); byl prověřen a je stále využíván v řadě zemí (i mimoevropských). Dotazník je členěn na několik částí, využívá údajů o zdravotním stavu a „sebehodnocení“ v oblasti duševního zdraví, motivace.

Měření umožňuje hodnotit aktuální úroveň pracovní schopnosti jedince i skupiny, hodnotit dynamiku v čase, na základě rozboru výsledků jednotlivých částí dotazníku identifikovat konkrétní rizika poklesu pracovní schopnosti a následně tak zacílit „ozdravná“ opatření. V poslední době je ve světě využíván mj. k předpovědi dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Jakkoli se liší český výraz „zdravotní způsobilost“ od mezinárodně uváděné „pracovní schopnosti“, výsledný obsah obou slovních spojení je velmi podobný; pracovní lékař v ČR hodnotí zdravotní způsobilost ve vztahu k vykonávané práci komplexně, ne pouze podle znalosti údajů o zdravotním stavu.

V příspěvku jsou shrnuty prvotní zkušenosti s prací s dotazníkem a výsledky našich měření.

PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY A RADIAČNÍ OCHRANA PO NABYTÍ PLATNOSTI ATOMOVÉHO ZÁKONA Č. 263/2016 A VYHLÁŠKY Č. 422/2016

Occupational health and radiation protection after the entry into force of Atomic Act No. 263/2016 and Decree No 422/2016

Čechová H.

Klinika pracovního lékařství FN Plzeň a LF v Plzni UK Praha

Po nabytí platnosti obou výše uvedených předpisů došlo k rozšíření dávkových limitů a změnám v dohledu SÚJB nad čerpáním limitů. Byla zavedena evidence údajů o radiačních pracovnících na SÚJB a nově jsou posuzována také pracoviště s možným zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření (mimo pracoviště se získáváním nerostů), zahrnující zejména ozáření z radonu. Pracovnělékařská péče je stanovena jako povinná nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby činné mimo tento pracovněprávní vztah. Je stanovena povinnost provést hodnocení zdravotního stavu při vstupní, výstupní a periodické prohlídce minimálně 1krát ročně a mimořádné prohlídce při překročení limitů. Náplň těchto prohlídek je upravena ve vyhlášce č. 79/2013 v platném znění.

KARCINOM DUTINY NOSNÍ PŘIZNANÝ I NEPŘIZNANÝ JAKO NEMOC Z POVOLÁNÍ – KAZUISTIKY DVOU PŘÍPADŮ

Carcinoma of the nasal cavity recognized or not recognized as an occupational disease – case reports of two patients

Eichlerová A.1, Ivančáková K.1, Velebilová L.1, Michálek R.2 , Pokorný K.1

1Centrum pracovního lékařství, 2Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Pardubického kraje a. s., Pardubická nemocnice

Jsou popsány kazuistiky dvou případů sinonazálního karcinomu.

V prvním případě onemocněl muž ve věku 53 let. Expozice při práci truhláře v hřebčíně při zpracování tvrdých tuzemských dřev činila 23 let. Onemocnění bylo uznáno jako nemoc z povolání. Léčba byla operační, iradiační i cytostatická. Onemocnění recidivovalo po 5 letech a dále po 2 letech a vedlo k úmrtí v 62 letech věku po 9 letech průběhu nemoci. Jedná se o zatím jediný případ tohoto onemocnění, který byl v České republice uznán jako nemoc z povolání.

Ve druhém případě onemocněl 71letý muž, který byl zaměstnán 28 let jako dřevomodelář v kovo­zpracujícím závodu. Dále jako osoba samostatně výdělečně činná provozoval 15 let práci podlaháře-parketáře. Při obou činnostech byl vystaven vlivu dřevného prachu včetně tvrdých tuzemských dřev. Celkem doba expozice činila 40 let. O šetření případné profesionality onemocnění s ohledem na poslední výkon práce v rámci soukromé živnosti neměl zájem. Podstoupil operaci a protonovou terapii. Jeho stav je 2 roky od zjištění diagnózy dobrý, bez známek recidivy.

Sinonazální karcinom je diagnóza málo častá, avšak závažná. Na profesionální původ je třeba myslet u osob s  anamnézou práce s tvrdým dřevem. U osob samostatně výdělečně činných však chybí systém pracovnělékařských služeb a nebývá zájem o řešení otázky nemoci z povolání.

ROLE NLZP PŘI ZAJIŠTĚNÍ POTÁPĚČŮ POLICIE ČR

The role of paramedical medical work in the provision of divers of the Police of the Czech Republic

Fikarová J., Krčová E.

Zdravotnické zařízení MV ČR – Oblastní Zdravotnickézařízení Brno

Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra (dále jen ZZ MV) je organizační složkou státu a poskytovatelem kompletních pracovnělékařských služeb pro rezort Ministerstva vnitra ČR. Mezi další činnosti, které zdravotníci ZZ MV zajišťují, patří například zdravotnické zabezpečení služebních akcí a výcviku a přednášková činnost.

Nelékařští zdravotničtí pracovníci ZZ MV se mimo jiné podílejí na zajištění těchto činností u služebních potápěčů Policie ČR. Tito příslušníci zajišťují komplexní potápěčské činnosti včetně hloubkového potápění, potápění ve ztížených podmínkách, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, provádí pátrání po osobách pod vodní hladinou, pátrání po věcech souvisejících s trestnou činností, mezi jimi prováděné specifické činnosti náleží mimo jiné vyhledávání, identifikace a vyzvedávání explozivního materiálu z vodního prostředí. Většina ponorů policejních potápěčů probíhá ve znečištěných vodách, v prostředí kontaminovaném biologickým a chemickým materiálem a za velmi omezené viditelnosti. Při ponorech jsou využívány i hyperoxické a hypoxické směsi. Z uvedeného vyplývá, že potápěč je při výkonu služby vystaven celé řadě stresorů biologické, chemické či fyzikální povahy.

Zvýšené požadavky jsou kladeny i na zdravotníky, které při své práci zabezpečují příslušníky-potápěče s ohledem na znalosti a dovednosti, ale i na prostředí, ve kterém je péče poskytována (mimo péče ambulantní, poskytují zdravotníci péči v terénu – potápění probíhá v chráněné vodě v bazéně, ale také v terénu na volné vodě, případně v jeskyních či jiných specifických prostředích, součástí práce je i péče spojená s využitím mobilní hyperbarické komory). Mezi příslušníky vykonávajícími potápěčské činnosti a zdravotníky je úzká spolupráce. Hlavní aktivity, kterých se spolupráce dotýká, zahrnují zejména:

  • Zdravotnickou péči – provádění prohlídek v rámci zajištění pracovnělékařských služeb, hygienické dohledy na pracovištích.
  • Přednáškovou činnost.
  • Zdravotnické zajištění výcviků a kurzů.
  • Zajištění akcí v terénu – včetně zahraničních misí.

SOUVISLOST NOVĚ HLÁŠENÝCH NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ, OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ S KVALITOU PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB JIHOČESKÉHO REGIONU ZA ROK 2016 – STŘEDISKO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE (ANALÝZA A POROVNÁNÍ S ROKEM 2010)

Context of newly reported occupational diseases, occupational disease threats to the quality of work-related services of the South Bohemian Region in 2016 - Center of Occupational Diseases in České Budějovice (analysis and comparison with 2010)

Hejlek A.1,2

1Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.

2Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

Sdělení neformálně navazuje na přednášku, která byla prezentována na Kongresu pracovního lékařství v Praze v roce 2011. V celostátní statistice nově zjištěných profesionálních nemocí od roku 2010 je v rámci ČR trend spíše mírně klesající s lehkými výkyvy. Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s., ohlásilo v roce 2016 celkem 109 nemocí z povolání, tj. procentně 8,44 %. Jako klinické pracoviště pracovního lékařství se řadí v posledních letech mezi přední střediska v počtu nově zjištěných profesionálních chorob v rámci ČR (2.–4. místo), přestože spádové území Jihočeského regionu je oproti většině ostatních krajů méně lidnaté a i tzv. méně průmyslovější.

Autor používá k analýze dat oficiální celostátní statistické údaje včetně údajů regionálních. Dalším zdrojem dat je vlastní zdravotnická dokumentace českobudějovického střediska.

U hlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání, uvádí přehledný rozbor z pohledu druhů ekonomických činností rizik práce a podobně. Jako klinické pracoviště podrobněji analyzuje klinickou oblast této problematiky, a to podle diagnóz a seznamu nemocí z povolání, ale současně i související pracovnělékařské služby. Jeden z nesmírně důležitých parametrů kvality pracovnělékařských služeb se autorovi jeví to, kdo jako první vyslovil podezření na profesionalitu a případně jak se takový zaměstnanec-pacient dostal na dotčené středisko nemocí z povolání, oddělení pracovního lékařství. Z rozboru lze dovodit kvalitu pracovnělékařských služeb v Jihočeském regionu, především v její klinické části, tj. pracovnělékařské preventivní prohlídce. Její kvalita je odvislá od toho, zda ji provádí erudovaný odborník zodpovědně a s patřičným množstvím odborných pracovnělékařských informací. Skutečnosti prezentované autorem jsou negativní i pozitivní a přinášejí i překvapivá zjištění, zvláště při porovnání sedmiletého vývoje v oblasti této problematiky v Jihočeském regionu.

RŮZNÉ ZPŮSOBY STANOVENÍ VÝŠE FINANČNÍCH NÁHRAD ZA ŠKODY NA ZDRAVÍ

Various ways of determining the amount of financial compensation for damage to health

Hrnčíř E., Kneidlová M.

Klinika pracovního a cestovního lékařství Univerzity Karlovy 3. LF a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

Pracovní úrazy, nemoci z povolání i obecné úrazy mohou způsobovat velmi blízká nebo totožná postižení zdraví, a to zejména pokud jde o nemoci nervového nebo pohybového ústrojí. Stanovení výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění u těchto v podstatě stejných odchylek od normálního zdravotního stavu je ale prováděno podle rozdílných posudkových pravidel a vede k někdy velmi výrazně odlišným závěrům. Extrémní rozdíly při posouzení totožných zdravotních stavů, které se liší jenom tím, že jsou různě kvalifikovány z právního hlediska, mohou nastat zejména při stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění způsobené škodou na zdraví. To může být z řady důvodů velkou nevýhodou v posudkové praxi a vede to někdy k nepříznivým společenským i jiným dopadům. Sdělení uvádí příklady takto rozdílně hodnocených stejných patologických zdravotních stavů a otevírá otázku, zda by nebylo správné pokusit se tyto rozdíly při lékařském hodnocení shodných odchylek od normálního zdravotního stavu odstranit vyvíjením úsilí na změnu předpisů a pravidel, která v nynější době určují výši finančního odškodnění za vzniklou nemateriální újmu na zdraví.

OVĚŘOVÁNÍ PODMÍNEK VZNIKU ONEMOCNĚNÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ ZAMĚSTNANCI KHS MSK

Verification of disease conditions for the assessment of occupational diseases by employees of Regional Hygiene Station of the Moravian--Silesian Region

Hrnčířová A.

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě uznáván nejvyšší počet nemocí z povolání v celé České republice. S tím souvisí i vysoký počet žádostí z oddělení nemocí z povolání o ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání, který v posledních letech enormně narůstá.

Zaměstnanci KHS se potýkají s řadou problémů, které nemůžou sami vyřešit a které by bylo vhodné na Kongresu nemocí z povolání nastínit. Jde zejména o důsledné využívání diferenciální diagnostiky u onemocnění (např. již dříve diagnostikované polyneuropatie u diabetiků léčených inzulinem u suspektní NzP neuropatie n. mediani, vrozené vady kyčlí u suspektní NzP koxartróza, ekzémy rukou u suspektní NzP kontaktní alergický ekzém a další), splnění klinických kritérií u daného onemocnění (např. chybí trojfázová scintigrafie). Stanovení kritéria dlouhodobosti, zejména u položek II/9,10 seznamu nemocí z povolání u různých typů onemocnění (šetříme a měříme expozice LSZ v trvání několika směn), stanovení rozhodné doby před první verifikaci onemocnění, kdy šetříme pracovní podmínky a expozici relevantním faktorům. Upřesnit objektivní metody pro stanovení expozice LSZ u jednotlivých typů šetřených onemocnění (např. burzitidy v oblasti ramene, skákavý prst, koxartróza, artrózy v oblasti rukov, epikondylitidy a další), tj. upřesnit, kdy použít měření LSZ, kdy pracovní polohy, měření tažných a tlačných sil, eventuálně více objektivních metod. Dále je vhodné zabývat se nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, zda je vhodné převádět takto odpracovanou dobu na tzv. průměrnou směnu, nebo zda může dojít k poškození zdraví, pokud zaměstnanec je exponován každou druhou 11 hodin trvající směnu nadlimitní lokální svalovou zátěží, ale průměrná směna vyjde lehce podlimitní.

Klíčová slova: ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání, diferenciální diagnostika, rozhodná doba šetření podmínek výkonu práce, dlouhodobost u položek II/9 a 10 seznamu nemocí z povolání

VEREJNOZDRAVOTNÉ ASPEKTY FLEXIBILNÝCH FORIEM ZAMESTNANIA

Public health aspects of flexible forms of employment

Hrušková M.1, Buchancová J.1, 2, Strýčková M.2, Baková E.2, Baška T.2, Zelník Š.1

1ŽILPO, s. r. o., Pracovná zdravotná služba, Žilina, Slovenská republika

2Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, Slovenská republika

Novodobé flexibilné formy organizácie práce sa stávajú jedným z kľúčových aspektov pre rast zamestnanosti a adaptability pracovníkov. Atypické formy zamestnania získavajú na význame na všetkých úrovniach (zamestnanec, zamestnávateľ, štát). Táto forma práce je úzko prepojená so zvýšenou kvalifikačnou úrovňou a flexibilitou pracovníkov s využívaním novodobých technológií (telefón, mobil, zobrazovacie jednotky, internet a i.). To môže u pracovníkov prinášať aj niektoré zdravotné problémy, ktoré nie sú doteraz v našich podmienkach podrobnejšie sledované.

Cieľom práce bolo upozorniť na trend flexibilných foriem práce zaznamenaný v ostatných rokoch v krajinách V4 v porovnaní s EÚ27 a potrebu sledovania foriem záťaže u rôznych profesií vrátane skúmania vplyvu flexibilných foriem práce na zdravie aj na Slovensku.

Pri dočasnom zamestnaní u niektorých druhov profesií bolo potvrdené zvýšené riziko úrazov aj preto, že sa zanedbala inštruktáž o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci personálnou agentúrou alebo zamestnávateľom. Dočasné formy práce sú častejšie spojené s vyšším fyzickým a psychickým zaťažením.

Pružný pracovný čas môže však mať z pohľadu pracovníka aj viaceré výhody nielen zo sociálneho ale aj zo zdravotného hľadiska (prispôsobenie času dochádzania do práce svojim preferenciám a možnostiam dopravy – odbúranie stresu, „Flexi-time“ je najlepším prostriedkom na vytvorenie rovnováhy medzi osobným a pracovným životom).

V období po roku 1989 začali aj pracovníci Slovenska viac využívať flexibilné formy zamestnania. Bolo by potrebné zvýšiť záujem o týchto pracovníkov aj na úseku zdravotného dohľadu.

Flexibilné formy zamestnávania treba vnímať individuálne. Podľa toho je možné navrhnúť opatrenia na podporu a ochranu zdravia. Pri výkone závislej práce je potrebné zabezpečiť pracovníkom primeraný zdravotný dohľad. Realizácia bude závisieť na povahe, druhu a charaktere prác. Pri uplatnení optima prevencie by mali participovať zamestnávateľ, pracovník a preventívne a ochranné služby – pracovná zdravotná služba (PZS) a bezpečnostno-technická služba (BTS) s dôrazom na flexicuritu (flexiistota = bezpečnosť, ktorá nie je na úkor flexibility).

Kľúčové slová: flexibilita, dočasné zamestnania, pružný pracovný čas, primeraný zdravotný dohľad, flexicurita

PROFESIONÁLNA EXPOZÍCIA NANOČASTICIAM

Occupational exposure to nanoparticles

Hurbánková M., Moricová Š.

Slovenská zdravotnícka univerzita, Fakulta verejného zdravotníctva, Bratislava, Slovenská republika

Nanočastice (NČ) sú častice, ktorých jeden rozmer je menší ako 100 nm. Ich veľkosti sa blížia k rozmerom molekúl, či atómov. Látky pozostávajúce z nanočastíc sa momentálne považujú za technologicky najvyspelejšie. Nanotechnológia predstavuje výrobné techniky využívajúce materiály v nanorozmeroch – nanomateriály. Nástup nanotechnológií je považovaný za najväčšiu inžiniersku inováciu od čias priemyselnej revolúcie.

Nanočastice sa vyznačujú unikátnymi fyzikálno-chemickými vlastnosťami napr.: magnetickými, elektronickými, elektrickými, optickými, tepelnými, mechanickými atď.), kvôli ktorým sa používajú v mnohých oblastiach, ako napr. v:

  • elektrotechnike
  • elektronike
  • optike
  • strojárenstve
  • stavebníctve
  • chemickom, potravinárskom, automobilovom, kozmickom, textilnom, vojenskom priemysle a značné použitie majú aj
  • v medicíne pri diagnostike a terapii.

Nebezpečenstvo NČ narastá: so znižujúcou veľkosťou častíc. Čím sú NČ menšie:

  • a) tým ľahšie môžu prechádzať všetkými biologickými membránami,
  • b) tým narastá ich celkový povrch, na ktorý sa môžu adherovať rôzne skupiny škodlivých reaktantov.

Nakoľko toxicita všetkých NČ nie je známa, môžu predstavovať nové zdravotné riziká pre človeka a ďalšie živočíšne druhy či rastliny. V skutočnosti sa môže stať, že normálne ľudské obranné mechanizmy nebudú schopné adekvátne reagovať na novovytvorené častice. Nanočasticiam sú profesio­nálne exponovaní zamestnanci pri výrobe nanočastíc, pri výrobe produktov z nanočastíc – hlavne syntetických, pri ich spracovaní, balení, čistení zariadení a údržbe nanomateriálov [Hurbánková et al., 2014].

Napriek permanentnému technologickému pokroku každú pracovnú činnosť od nepamäti sprevádza určité riziko poškodenia zdravia z práce. Profesionálne ochorenie vzniká ako patologická adaptácia pracovníka na pracovné prostredie. Profesionálne exponovaní nanočasticiam sú:

  • pracovníci zapojení do vývoja, výskumu, výroby NČ a nanomateriálov
  • pracovníci pri stavebných prácach, maliari a natierači, pri zváraní, zamestnanci v nanotechnológiách
  • profesionální vodiči vystavení expozíciam výfukovým plynom, pri údržbe a opravách áut
  • zamestnanci vystavení surovým nanomateriálom a odpadom v pracovnom procese
  • kaderníci
  • zamestnanci v zdravotníctve pri terapii a diagnostike, ktorí pracujú v oblasti zobrazovacích techník na báze nanočastíc (napr. fluorescenčné sondy pre detekciu a diagnózu chorôb), alebo používajú nanočastice pri terapii, ako nosiče liečivých látok na cielenú terapiu nádoru, pre minimálne poškodenie okolitého tkaniva a pre minimalizovanie vedľajších účinkov a zníženie toxicity liečiva.

Inhaláciou sa nanočastice môžu dostať do mozgu, pľúc, obehového a lymfatického systému, srdca a ďalších orgánov. Expozíciou cez kožu môžu NČ spôsobiť: autoiminitné ochorenie, dermatitídy, vaskulitídy, žihlavku. Expozíciou cez gastrointesticiálny systém môžu NČ vyvolať: Cronovu chorobu a rakovinu hrubého čreva [Rupová a Skřehot, 2011].

Prínosy nanomateriálov sú rôznorodé – zachraňujú životy, prinášajú prevratné objavy, ktoré umožňujú nové využitia alebo znižujú vplyv na životné prostredie a zlepšujú funkčnosť výrobkov každodennej potreby.

Ako z uvedeného vyplýva, problematika vplyvu nanočastíc na ľudský organizmus je vysoko aktuál­na, nakoľko novovytvorených NČ stále pribúda a používa sa aj bez toho, aby sme poznali ich potenciálne riziko. Preto akýkoľvek získaný výsledok z experimentálneho výskumu alebo z epidemiologických štúdií nanočastíc, či už negatívny alebo pozitívny, môže prispieť do mozaiky zistenia ich účinkov a tým aj prípadnému zabráneniu ohrozenia zdravia v dôsledku profesionálnej expozície.

Literatura:

1. Skřehot, P., Rupová, M.: Nanobezpečnost. Vydal: Výskumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Praha 2011, ISBN978-80-86373-89-0, 238 s.

2. Hurbánková M., Hrašková, D., Moricová Š.: Profesionálna expozícia nanočasticiam. Pracov. Lék., 2014, roč. 66, č. 2–3, s.78–84, ISSN 0032-6291.

NOVÉ NEMOCI Z POVOLÁNÍ V Roce 2017 V ZÁPADOČESKÉM REGIONU

New Occupational Diseases in 2017 in the West Bohemian Region

Kulová V., Machartová V., Vodička Z.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň, FN Plzeň--Lochotín

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň je pracoviště, které se věnuje problematice nemocí z povolání v Plzeňském a Karlovarském kraji na základě povolení MZ ČR.

V roce 2017 bylo v tomto regionu nově zjištěno celkem 124 nových nemocí z povolání a 4 ohrožení nemocí z povolání. V dlouhodobém sledování je nejčastější kapitolou u nově zjištěných onemocnění kapitola II. platného seznamu nemocí z povolání, onemocnění z fyzikálních faktorů – v roce 2017 bylo zjištěno celkem 49 onemocnění z této kapitoly. Následují onemocnění z kapitoly IV., kožní onemocnění – 34 onemocnění, a kapitola III., plicní onemocnění – 30 onemocnění. V kapitole V., infekčních onemocnění, bylo zjištěno 7 nových případů nemocí z povolání, v 6 případech šlo o pracovníky ve zdravotnictví.

Klíčová slova: nemoci z povolání, chemické látky, onemocnění z fyzikálních faktorů, neurologická onemocnění, plicní onemocnění, kožní onemocnění

TREND VÝVOJE A SPEKTRA PROFESIONÁLNÍCH INTOXIKACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V LETECH 1983–2017 (35 LET)

Development trend and spectrum of professional intoxications in the Pardubice Region in the years 1983–2017 (35 years)

Korolová E., Eichlerová A., Ivančáková K.

CPL Pardubice

Během našeho 35letého sledování jsme hlásili celkem 420 intoxikací. V prvních 10 letech celkem 235 případů, v dalších 10 letech 125, v dalších 10 letech jen 56, v posledních 5 letech pouze 4.

Sledovali jsme i spektrum hlášených intoxikací zařazených podle seznamu nemocí z povolání. Největší počet hlášených intoxikací byl podle položky č. 40 – nemoci z aromatických nitro- nebo aminosloučenin – celkem 106 případů. Tato onemocnění mohou vznikat i po více letech od expozice. Nejzávažnější diagnózou této položky bylo 36 papilokarcinomů močového měchýře. Na druhém místě byly intoxikace položky č. 13 – nemoc z chloru a jeho sloučenin celkem 55 případů. Na třetím místě byly intoxikace podle položky č. 18 – nemoc z oxidů dusíku, 34 onemocnění. Čtvrtá v pořadí byla nemoc z fosgenu, položka č. 22, celkem 31 případů. Na pátém a šestém místě se společně s 19 případy umístily nemoc z oxidů síry položka č. 19 a nemoc z alifatických a alicyklických uhlovodíků položka č. 28. Na sedmém a osmém místě se s 12 případy umístily nemoci z homologů benzenu položka č. 36 a s 12 případy nemoci z amoniaku položka č. 26. Na devátém místě se umístily s 10 případy nemoci z izokyanátů položka č. 21, na desátém místě s 9 případy nemoc z oxidu uhelnatého položka č. 17.

Podle převážného spektra působení toxických látek se jednalo o 267 látek s dráždivým účinkem (65 %), 46 látek neurotoxických (12 %), 41 látek s kancerogenním účinkem (9 %), 33 látek hepatotoxických (8 %) a o 25 látek s hematotoxickým účinkem (6 %).

Postrádali jsme v seznamu nemocí z povolání položku zahrnující onemocnění z esterů kyseliny sírové, protože jsme hlásili 18 onemocnění z dimetylesterů kyseliny sírové (DMS). Včetně této noxy jsme hlásili celkem 72 různých intoxikací, které nebylo možno zařadit podle položek seznamu nemocí z povolání.

Za příčinu poklesu všech hlášených intoxikací pokládáme nejen ukončení výroby některých toxických látek v roce 1974 a 2002, také celkový pokles zaměstnanců v  provozu největšího chemického podniku v tomto kraji, z původních cca 12 000 zaměstnanců, na současných cca 1 600 a dále hlášení některých intoxikací jako pracovní úrazy.

PROBLEMATIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Z PŘETĚŽOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Work-related musculosceletal disorders in the Czech Republic

Lehocká H.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Onemocnění z přetěžování pohybového aparátu tvoří v současné době více než 1/3 všech hlášených nemocí z povolání v České republice. Vzhledem ke snižujícímu se trendu ve výskytu všech ostatních nemocí z povolání podíl těchto onemocnění neustále vzrůstá. Souvisí to zejména se změnou struktury průmyslu, kdy řada manuálních profesí vykazuje tendence nadměrné jednostranné zátěže horních končetin. Důraz na prevenci těchto onemocnění by tak měl být v současné době jednou z priorit pracovního lékařství.

V souvislosti s výše uvedenou skutečností vyvstává potřeba jednotného přístupu nejen z hlediska klinického, ale zejména z hlediska hodnocení expozice relevantním faktorům pracovních podmínek. Řada prací je spojena s velkou variabilitou výroby, s časově nerovnoměrnou expozicí apod., což klade na objektivizaci expozice ze strany krajských hygienických stanic, potažmo zdravotních ústavů, značné časové i finanční nároky.

Z výše uvedeného vyplývá významná potřeba vzájemné spolupráce všech součástí oboru pracovní lékařství (hygiena práce, pracovní lékařství včetně fyziologie práce a nemoci z povolání) na sjednocení metodického postupu pro objektivizaci expozice onemocnění z přetěžování. Jedná se o jednoznačné vymezení pojmu „rozhodné období“ pro jednotlivé druhy diagnóz a dále procentuální splnění kritérií přetěžování v tomto rozhodném období.

Jde o podobnou úvahu jako v případě návrhu profesionálního onemocnění bederní páteře, kdy expoziční kritéria byla v návrhu primárně stanovena pro rozhodné období 3 roky při současném splnění minimálně 60 směn za každý rok. Tuto definici v celém rozsahu je možné nazvat značně nešťastnou, neboť by znamenala pro orgán ochrany veřejného zdraví 3 roky zpětně prověřit každou směnu, což je prakticky nereálné.

Nicméně kdyby bylo splnění expozičních kritérií při šetření suspektních nemocí z povolání z přetěžování definováno procentuálním zastoupením přetěžujících směn (rozuměj směn v riziku), např. minimálně 50 % přetěžujících směn v rozhodném období, mohl by být vyřčený závěr o splnění nebo nesplnění kritérií naprosto jednoznačný.

Tento příspěvek nechť je tak pochopen jako iniciace vzájemného jednání obou odborných společností ke stanovení jednoznačných expozičních kritérií pro všechny varianty profesionálních onemocnění z přetěžování.

ROLE PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB V PODPOŘE ZDRAVÍ NA PRACOVIŠTI

The role of occupational health services in workplace health promotion

Lipšová V., Janošová K.

Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Praha

Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž hlavním cílem je chránit zdraví zaměstnanců před poškozením z práce. Podpora zdraví na pracovišti je souhrn aktivit, jimiž zaměstnavatel nad rámec zákona pečuje o zdraví svých zaměstnanců. Přínos podpory zdraví na pracovišti je dostatečně prokázán zejména v oblasti snížení fluktuace, nemocnosti, pracovní úrazovosti a zvýšení loajality zaměstnanců. Zároveň se zvyšuje efektivita práce a pohoda na pracovišti, což je výhodné pro každého zaměstnavatele. Aktuální informace o zdravotním stavu české populace (EHES 2014, ČSÚ 2016) ukazují, že jen necelá ¼ respondentů své zdraví považuje za velmi dobré, nad hranicí normální hmotnosti se podle hodnot BMI pohybuje 64 % populace, více než 60 % populace vůbec nesportuje, prevalence kuřáctví je v populaci 24 %, také stravovací návyky zůstávají u české populace spíše nezdravé. Často lidé ani o svém zdravotním problému nevědí – například 40 % mužů nevědělo o tom, že mají hypertenzi, v případě dyslipidémie se jednalo až o 77 % mužů. Zároveň pracovní populace stárne a se stoupajícím věkem přibývá chronických chorob, které mohou omezovat zdravotní způsobilost k práci, ale přitom nemusí být prací zapříčiněny. Právě možnost aplikování programů podpory zdraví na pracovišti je velmi efektivním nástrojem, jak zdraví zaměstnanců zlepšovat. Hlavním zaměřením programu by měla být zdravá strava, fyzická aktivita, podpora protikuřáckých a antistresových aktivit. Lékaři poskytující pracovnělékařské služby jsou těmi odborníky, kteří mají kvalifikaci i příležitost poskytovat poradenství a odbornou pomoc zaměstnavateli při organizaci a provádění aktivit podporujících zdraví. Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu již 13 let hodnotí úroveň podpory zdraví na pracovišti podle jednotných Kritérií kvality u podniků v rámci soutěže Podnik podporující zdraví. Celkově bylo oceněno 69 podniků, 78 % podniků se opakovaně certifikuje (ocenění má platnost 3 roky), proběhlo 156 auditů.

Podpořeno MZ ČR – RVO („Státní zdravotní ústav – SZÚ, 75010330“).

STK PRO CHLAPY

MOT for men

Lukášková K.

Nadační fond Petra Koukala, Praha

Motto: „Až se chlapi začnou starat o své zdraví jako o auta, budeme mít vyhráno!“

prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.,

předseda České onkologické společnosti

Tato myšlenka stála u zrodu projektu „STK pro chlapy“. Hledali jsme spojnici mezi myšlením a chováním chlapů a jejich vztahem k vlastnímu zdraví a proč většina z mužů zajde k lékaři, až když už smlouvá o život, nebo přinejmenším o jeho kvalitu. Našim cílem je provádět v České republice osvětu a podporu zdraví mužů s využitím osobního příběhu olympionika Petra Koukala, který v 25 letech překonal rakovinu varlat.

ONEMOCNĚNÍ Z CHEMICKÝCH LÁTEK V ZÁPADOČESKÉM REGIONU V LETECH 2013–2017

Diseases from chemical substances in the West Bohemian Region in years 2013–2017

Machartová V.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň, FN Plzeň--Lochotín

Nemoci z povolání, které vznikly na podkladě expozice chemickým látkám, jsou v platném seznamu nemocí z povolání uvedeny v kapitole I. Dostupné statistické údaje by ale mohly vést k omylu, že daná onemocnění se v naší republice prakticky nevyskytují. Na našem pracovišti dlouhodobě zjišťujeme klinická onemocnění, která jsou zařazena do kapitoly III – plicní onemocnění, nebo do kapitoly IV – onemocnění kůže. Ale vyvolávajícím faktorem daných klinických onemocnění byla expozice chemické látce. V západočeském regionu máme dlouhodobě zvýšený počet onemocnění bronchiálním astmatem vzniklým na podkladě expozice izokyanátům. U kožních onemocnění jsou nejčastější noxou vyvolávající obraz kontaktního ekzému epoxidové pryskyřice.

V letech 2013–2017 bylo v západočeském regionu hlášeno celkem v kapitole I pouze 5 onemocnění. V kapitole III v tomto období bylo zjištěno 91 onemocnění bronchiálním astmatem z chemických látek a 18 onemocnění exogenní alergickou alveolitidou, která byla způsobena expozicí chemickým látkám. V kapitole IV bylo v letech 2013–2017 zjištěno 140 onemocnění z chemických látek. Celkem bylo v letech 2013–2017 zjištěno 254 onemocnění, která vznikla na základě expozice chemickým látkám.

Chemické látky jsou v současnosti součástí pracovních operací v řadě odvětví. V západočeském regionu jde především o provozy, kde se vyrábí interierové vybavení pro automobilový a letecký průmysl.

Klíčová slova: chemické látky, plicní onemocnění, kožní onemocnění, izokyanáty, epoxidové pryskyřice

KAZUISTIKA – NEMOC ZE SIROVODÍKU

Case report – disease of hydrogen sulphide

Malenka P.1, Babičová V.1

1Klinika pracovního lékařství FN u sv. Anny v Brně; 

2Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně

V kazuistice autoři popisují případ technika, který prováděl revize a čištění kanalizace. V rámci práce vlezl do odčerpané fekální jímky, kde ztratil vědomí, byl vyproštěn hasiči asi po 15 minutách. Na místě byl detekován sirovodík. Hygienickým šetřením bylo ověřeno, že u pacienta byly podmínky vzniku nemoci ze sirovodíku splněny. Na KPL byla tedy pacientovi uznána nemoc z povolání. Zaměstnavatel rozšířil bezpečnostní opatření, která nyní přikazují pracovníkům provádění měření škodlivých plynů i před zahájením prací v tlakové kanalizaci.

ENZYMOTERAPIE A AUTOKINEZIOTERAPIE V LÉČBĚ INICIÁLNÍHO SYNDROMU KARPÁLNÍHO TUNELU

Enzymotherapy and autokinesiotherapy in the treatment of initial syndrome carpal tunnel

Nakládalová M.1, Žídková V.2, Boriková A.1

1Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc; 

2Všeobecný praktický lékař, Baška

Úvod:
Syndrom karpálního tunelu (SKT) je již řadu let na prvním místě v počtu nově uznávaných nemocí z povolání. Nejčastěji postiženou profesí jsou montážní dělníci v automobilovém průmyslu, kde incidence jeví dokonce vzrůstající trend. Lze tento trend zvrátit? Cílem naší práce bylo ověřit účinnost enzymoterapie a kompenzačních cviků u iniciálních stadií SKT.

Materiál a metodika:
Do prospektivní pilotní studie byli zařazováni zaměstnanci automobilového závodu pracující v riziku lokální svalové zátěže s iniciálním stadiem SKT (podle nálezu při EMG vyšetření). Zaměstnanci si sami volili zařazení do skupin ze tří možností – skupina léčená Wobenzymem (WE), skupina kontrolní (KO), skupina s rehabilitačním cvičením (CV). Bylo zařazeno 72 případů iniciálního SKT, jednalo se o léze senzitivního nebo motorického vedení, či o kombinované léze senzomotorické. Celková doba sledování byla 15 týdnů, Wobenzym byl podáván 9 týdnů. Cvičení zaměstnanci prováděli po celou dobu sledování. EMG bylo vyšetřeno před zařazením, po 9 týdnech (Ko9) a po 15 týdnech (Ko15). Subjektivní obtíže byly hodnoceny ve stejných intervalech a byly hodnoceny pomocí sumárního skóre.

Výsledky:
Elektromyograficky zjišťovaná rychlost senzitivního vedení: Skupina WE – při Ko9 byl zaznamenán vysoce signifikantní vzestup proti výchozí hodnotě (p < 0,0001), při Ko15 signifikantní vzestup trvá (p = 0,0008). Obdobného zlepšení dosahuje i skupina CV (Ko9: p = 0,00013, Ko15: p = 0,00001). Hodnoty skupiny KO se prakticky nemění (Ko9: p = 0,66, Ko15: p = 0,54). Co se týká distální motorické latence vzhledem k malému počtu patologických nálezů ve skupinách KO a CV, byla statisticky zhodnocena pouze skupina WE, kde byl při Ko9 zaznamenán statisticky vysoce významný pokles trvání DML (p = 0,008), při Ko15 zlepšení DML trvá (p = 0,013).

Zlepšení subjektivních obtíží u skupiny WE i CV odpovídal při Ko9 statisticky významný pokles sumárního skóre (p < 0,0001). U skupiny KO se skóre prakticky nezměnilo (p = 0,25).

Diskuse a závěr: V pilotní studii, která probíhala při trvající pracovní zátěži zaměstnanců, byl prokázán příznivý efekt podávání Wobenzymu a rovněž cvičení mělo velmi dobré výsledky. Lze tedy oba postupy doporučit. Nejlépe potom by mělo fungovat spojení cvičení i enzymoterapie. Oba postupy však vyžadují aktivní přístup poskytovatele pracovnělékařských služeb, zaměstnanců i zaměstnavatele, který může přispět k realizaci enzymoterapie, např. formou bonusů pro zaměstnance.

Práce byla podpořena IGA LF_UP 2017_014 a za podpory prostředků RVO 61989592 a RVO (FNOl,0098892).

PROFESIJNÉ NÁDOROVÉ OCHORENIA V DATABÁZE KLINIKY PRACOVNÉHO LEKÁRSTVA A KLINICKEJ TOXIKOLÓGIE – RETROSPEKTÍVNA ANALÝZA

Occupational cancer in database Department of Occupational Medicine a Clinical Toxicology – retrospective analyse

Perečinský S., Maruščáková V., Jančová A.

Klinika pracovného lekárstva a klinickej toxikológie, Lekárskej Fakulty Univerzity P. J. Šafárika a Univerzitnej Nemocnice L. Pasteura, Košice

Profesijné nádorové ochorenia patria k najzávažnejším chorobám z povolania so zlou prognózou. Vo všeobecnosti je však tejto problematike venovaná pomerne malá pozornosť. Viaceré štúdie zo Slovenskej i Českej republiky potvrdili, že napriek zvyšujúcej sa incidencii onkologických ochorení v populácii, profesijný pôvod malignít je dokázaný v minimálnom počte prípadov. Naopak, v posledných rokoch počet hlásených profesijných nádorových ochorení v SR vykazuje klesajúci trend. U pomerne širokého spektra malignít je dobre zdokumentovaná súvislosť s pracovným prostredím. Predchádzajúca štúdia týkajúca sa výskytu profesijných nádorových ochorení vo Východoslovenskom regióne v rokoch 1990–2016 potvrdila, že najčastejším nádorom bol karcinóm pľúc z rádioaktívnych látok v ťažbe a dobývaní rúd, zriedkavo leukémia, mezotelióm, karcinóm ústnej dutiny a karcinóm prínosových dutín.

Predkladaná práca priamo nadväzuje na predchádzajúcu štúdiu, pričom u zistených prípadov boli sledované histologické typy, štádia podľa TNM klasifikácie, etiologické faktory, dĺžka expozície danému agensu i doba latencie medzi ukončením expozície a manifestáciou nádoru.

PŘÍPAD AKCELEROVANÉ SILIKÓZY U TRYSKAČE SKLOPÍSKEM

Case of accelerated silicosis in a sandblaster

Štěpánek L.1, Nakládalová M.1, Vildová H.1, Tichý T.2, Žurková M.3, Kolek V.1

1Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc; 

2Ústav klinické a molekulární patologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc;

3Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc

Úvod:
Silikóza postihuje desítky milionů pracovníků v rizikových profesích po celém světě. Akcelerovaná (subakutní) forma tohoto onemocnění je zcela raritní a setkáváme se s ní obvykle jen ve formě kazuistik. Ve srovnání s chronickou silikózou bývá příčinou akcelerované silikózy kratší, ale intenzivnější expozice prachu s vysokou frakcí krystalického křemene doprovázená nedostatečnou úrovní ochranných hygienických opatření. Stran klinického nálezu, zobrazovacích metod i histologického obrazu kombinuje do značné míry akcelerovaná silikóza jak projevy chronické, tak akutní formy silikózy, což dokládá i následující kazuistika.

Kazuistika:
28letý muž se zhruba dvouletou pracovní anamnézou tryskání sklopískem při renovaci starých karoserií za nedostatečného použití ochranných pomůcek byl přijat do Fakultní nemocnice v Olomouci pro několik měsíců progredující, zejména námahovou dušnost, kašel a nechutenství s hubnutím. V rámci diagnostického běhu byla na zadopředním skiagramu hrudníku shledána difuzně oboustranně téměř symetricky plošně splývavá neostře ohraničená zastínění s voštinovitě formovaným emfyzémem a na HRCT plic pak byly patrné rozsáhlé, téměř symetrické konsolidace zejména v horních a středních plicních polích. Vstupní spirometrie prokázala těžkou kombinovanou ventilační poruchu s převahou restrikce. Laboratorně byla v krvi zjištěna pozitivita protilátek proti cytoplazmě neutrofilů, hraniční pozitivita antinukleárních protilátek, mírná leukocytóza (13,34 x 109/l) a zvýšený C-reaktivní protein (8,7 mg/l). Vyšetření revmatologem však bylo bez průkazu systémového onemocnění. Kompletní laboratorní vyšetření odhalila rovněž zvýšení tumorózních markerů, a to v případě CA 125 (cancer antigen; 70,1 µg/l), CYFRA 21-1 (cytokeratin 19 fragment; 4,26 µg/l), NSE (neuron-specific enolase; 46,21 µg/l) a neopterinu (3,99 µg/l). Následně k vyloučení malignity indikované PET/CT vyšetření zobrazilo hypermetabolismus glukózy zánětlivého charakteru v nepravidelných kondenzacích obou plic a v lymfatických uzlinách mediastina. Biopsie plicní tkáně byla s nálezem fibrotizujících histiocytárních infiltrátů s drobným hyalinním uzlíkem silikotického vzhledu a sekundární alveolární lipoproteinózou s cholesterolovými krystaly. Při vyšetření v polarizovaném světle byly odhaleny opticky aktivní krystaly, vzhledově vyhovující křemeni. Nález svědčil pro pneumokoniózu odpovídající akcelerované silikóze. Po 12 měsících od vstupního vyšetření jsme svědky povšechného zhoršení ventilačních parametrů a nemocný je kandidátem na zařazení do čekací listiny před transplantací plic.

Závěr:
Byť je incidence akcelerované silikózy extrémně nízká, je třeba o ní vzhledem k její značné preventabilitě a závažné prognóze zachovávat povědomí.

Podpořeno IGA LF_UP_2017_014 a RVO 00098892.

PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY V ZAJETÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Occupational medical services in the hold by law regulation

Tuček M.

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie, Praha

Pracovnělékařské služby jako součást tzv. specifických zdravotních služeb jsou definovány jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Principiálně napomáhají zajištění přiměřeného zdraví při práci (occupational health), neboli proklamativně tělesné, duševní a sociální pohody. Tato obecně přijímaná hodnota má být obstarána i v podmínkách ekonomických snah o zvýšení kvantity a kvality produkce a o minimalizaci nákladů na ni. Zdraví pracovníků má být odpovídajícím způsobem chráněno, avšak dlouhodobé udržení pracovní schopnosti a odpovídající výkonnosti v práci spolu s požadavkem zachování zdraví vyžaduje nejen tuto pasivní formu, ale zejména aktivní přístup označovaný podpora zdraví. Pracovní kultura (working culture) představuje základní posloupnost hodnot přijatých v konkrétním podniku a odráží se v řídicích systémech, v podnikové personální politice a v zásadách realizace školení a řízení kvality v podniku. V zajišťování zdraví při práci mají své kompetence zaměstnavatelé, zaměstnanci, státní orgány a v neposlední řadě speciální odborné služby. Ty se v medicíně historicky postupně konstituovaly na úrovni podniků do podoby služeb poskytovaných závodními lékaři, později nabývaly nových forem označovaných occupational health/medical services, Arbeitsmedizinische Dienste, pracovnělékařské služby, pracovná zdravotná služba. Přestože ekonomické rozbory signalizují, že racionální ochrana zdraví pracovníků představuje přibližně desetinu finančních nákladů na ekonomické ztráty způsobené pracovními úrazy a nemocemi spojenými s prací, potřebný společenský konsenzus týkající se fungování těchto služeb není ustálený. Nabízí se především otázka, kde je únosná mez mezi požadovanou flexibilitou pracovní síly a mírou rizika pro zdraví pracovníka.

Při rozboru současného stavu pracovnělékařských služeb v mezinárodním kontextu je nutné klást důraz na základní požadavek pracovnělékařské praxe, jímž je odborná nezávislost podle článku 10 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o závodních zdravotních službách a zásad Mezinárodního etického kodexu pro odborníky v ochraně zdraví při práci (occupational health professionals). Velmi detailní tuzemská právní úprava pracovnělékařských služeb a její neustálá novelizace bez dostatečné provázanosti se zvláštními právními předpisy přináší řadu komplikací poskytovatelům, čímž se postupně vytrácí pravý smysl primární prevence poškození zdraví. V praxi je nutné postupovat podle aktuálních odborných doporučení, přiměřeně a rozumně podle uvážení lékaře (lege artis). Obecně se podceňuje zejména přiměřená znalost pracovního prostředí a pracovních podmínek – jako by bylo možné tuto znalost přenést na někoho jiného a tuto zprostředkovanou znalost pak efektivně použít. Přitom právě identifikace nebezpečí a hodnocení rizik na základě hodnocení expozic je onou zcela specifickou součástí pracovního lékařství, která bývá mylně chápána jako součást jakési „technické“ disciplíny (hygiena práce), již lékař nepotřebuje proto, že postačují tzv. klinické znalosti a zkušenosti.

Zajišťování dostatečné kvality pracovnělékařských služeb je šancí pro zlepšení akceptace smluvních lékařů zaměstnavateli i zaměstnanci a rovněž výzvou pro pracovní lékařství. Společnost pracovního lékařství zpracovala nabídku dobrovolné kontroly kvality poskytovatelů pracovnělékařských služeb dostupnou na www.pracovni-lekarstvi.cz.

Podpořeno vědeckým programem PROGRES Q25/LF1, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika.

PŘEHLED SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA KLINICE PRACOVNÍHO LÉKAŘSTVÍ FN PLZEŇ

Overview of services provided at the Clinic of Occupational Medicine, Faculty Hospital Plzeň

Ulčová R.

Klinika pracovního lékařství FN a LF UK Plzeň

Sdělení přináší přehled o poskytovaných službách na Klinice pracovního lékařství Fakultní nemocnice Plzeň v letech 2012–2017.

MOŽNOSTI ORIENTAČNÍHO MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH FAKTORŮ NA PRACOVIŠTI

Possibilities of orientation measurement of physical factors in the workplace

Vodička Zbyněk

Klinika pracovního lékařství FN a LF UK Plzeň

Předmětem sdělení jsou praktické zkušenosti s prováděním orientačního měření osvětlení, hluku a mikroklimatu při pravidelném dohledu na pracovišti při poskytování pracovnělékařských služeb na Klinice pracovního lékařství FN Plzeň.


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1-2

2018 Číslo 1-2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se