#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

MUDr. František Kotěšovec
(26. 1. 1932–27. 1. 2018)


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 70, 2018, No. 1-2, s. 61.
Kategorie: Osobní zprávy

Dr. Kotěšovec, bývalý okresní hygienik v Teplicích, se celý život snažil realizovat prevenci vlivu znečištěného prostředí na populaci v pánevních okresech v praxi.

Jako první zjistil zvýšený výskyt karcinomů plic u horníků exponovaných radonu na dole Cínovec. V roce 1983 organizoval studie o vlivu zvýšených expozic polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU) na horníky v povrchových dolech a ve sklářství, které prokázaly u pracovníků genetické poškození.

V letech 1982–1986 se podílel na výzkumu vlivu znečištěného ovzduší na výsledky těhotenství, který prokazoval v okrese Teplice a Ústí nad Labem, kdy byla zjištěna zvýšená incidence dětí s vrozenými vývojovými vadami a nízkou porodní hmotností. Vyhodnocení těchto výsledků v roce 1989 se stalo základem návrhu Programu Teplice.

Velkou pozornost věnoval správnému stravování dětské a stárnoucí populace. Studie suplementace vitaminem C a E v domovech důchodců v letech 1988–1989 prokázala příznivý vliv na imunitu, charakteristiky procesu stárnutí (peroxidace lipidů) i výsledky psychologických vyšetření.

Po listopadu 1989 bylo možné výsledky vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace zveřejnit. Dr. Kotěšovec upozorňoval na zvýšený výskyt respiračních onemocnění u dětí a zkrácení střední délky života u mužů i žen. Inicioval proto vznik Programu Teplice, který měl objektivně analyzovat vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace v pánevních okresech. Vláda ČR přijala v listopadu 1990 usnesení ke zlepšení této situace v pánevních okresech, mezi tato opatření byl zahrnut i výzkumný Program Teplice. Právě díky léta trvající aktivitě dr. Kotěšovce byl za modelový exponovaný okres zvolen okres Teplice a výzkumný projekt nazván Program Teplice.

Návrh výzkumného projektu byl připravován již od února 1990 ve spolupráci s dr. Joellen Lewtas z US EPA. Po schválení programu vládou se v dubnu 1991 zúčastnili dr. Kotěšovec a dr. Šrám jednání v USA, kde byla dohodnuta struktura Programu Teplice a vzájemná spolupráce. V roce 1993 byla instalována v Teplicích monitorovací stanice, která patrně jako první v Evropě měřila denně koncentrace PM2.5.

Díky spolupráci s US EPA byly identifikovány zdroje znečištění PM10 v pánevních okresech –⁠ 70 % lokální topeniště, 15 % tepelné elektrárny. Vláda ČR proto v roce 1994 uvolnila 6,2 miliardy Kč na plynofikaci pánevních okresů. Dr. Kotěšovec analyzoval vliv na úmrtnost. Při srovnání období 1982–1994 a 1995–2004 prokázal, že díky přijatým opatřením došlo k zásadnímu zlepšení kvality ovzduší a v období 1995–2004 zemřelo méně o 1950 mužů a 920 žen, zejména díky snížení kardiovaskulární úmrtnosti.

Výsledky Programu Teplice prokázaly oprávněnost iniciativ dr. Kotěšovce a vzhledem k vysokému stupni znečištění ovzduší v Severočeském kraji přinesly i prioritní výsledky, jak může být zdravotní stav populace ovlivněn: za genotoxické účinky jsou zodpovědné karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, jejich zvýšené koncentrace ovlivňují výsledky těhotenství zvýšeným výskytem nitroděložní růstové retardace a nízké porodní hmotnosti, zvýšený výskyt bronchitid u dětí předškolního věku, ovlivnění kvality spermií.

Zajistit úspěšné plnění Programu Teplice bylo také organizačně velmi náročné, na plnění se podílelo 20 pracovišť z ČR. Velmi průkopnická byla práce dr. Kotěšovce v zavedení mateřských poraden, jejichž cílem bylo usměrnění správné výživy v průběhu těhotenství.

Dr. Kotěšovec se dlouhodobě věnoval analýze úmrtnosti v pánevních okresech. Původní rozdíl střední délky života u mužů a žen o 2 roky ve srovnání s ČR je i po 25 letech stejný, což indikuje dlouhodobě poškozenou populaci.

Díky dr. Kotěšovcovi byla práce v OHS Teplice velmi výjimečná, vždy se snažil o zajištění vysoké odborné úrovně svých spolupracovníků. Práce dr. Kotěšovce zůstává příkladem velmi kvalitní práce hygienické služby a skutečné péče o zdravotní stav populace, pionýrem v chápání prevence jako služby exponované populaci.

Radim Šrám, Jan Ševčík


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1-2

2018 Číslo 1-2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#