MUDr. František Kotěšovec
(26. 1. 1932–27. 1. 2018)


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 70, 2018, No. 1-2, s. 61.
Kategorie: Osobní zprávy

Dr. Kotěšovec, bývalý okresní hygienik v Teplicích, se celý život snažil realizovat prevenci vlivu znečištěného prostředí na populaci v pánevních okresech v praxi.

Jako první zjistil zvýšený výskyt karcinomů plic u horníků exponovaných radonu na dole Cínovec. V roce 1983 organizoval studie o vlivu zvýšených expozic polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU) na horníky v povrchových dolech a ve sklářství, které prokázaly u pracovníků genetické poškození.

V letech 1982–1986 se podílel na výzkumu vlivu znečištěného ovzduší na výsledky těhotenství, který prokazoval v okrese Teplice a Ústí nad Labem, kdy byla zjištěna zvýšená incidence dětí s vrozenými vývojovými vadami a nízkou porodní hmotností. Vyhodnocení těchto výsledků v roce 1989 se stalo základem návrhu Programu Teplice.

Velkou pozornost věnoval správnému stravování dětské a stárnoucí populace. Studie suplementace vitaminem C a E v domovech důchodců v letech 1988–1989 prokázala příznivý vliv na imunitu, charakteristiky procesu stárnutí (peroxidace lipidů) i výsledky psychologických vyšetření.

Po listopadu 1989 bylo možné výsledky vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace zveřejnit. Dr. Kotěšovec upozorňoval na zvýšený výskyt respiračních onemocnění u dětí a zkrácení střední délky života u mužů i žen. Inicioval proto vznik Programu Teplice, který měl objektivně analyzovat vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace v pánevních okresech. Vláda ČR přijala v listopadu 1990 usnesení ke zlepšení této situace v pánevních okresech, mezi tato opatření byl zahrnut i výzkumný Program Teplice. Právě díky léta trvající aktivitě dr. Kotěšovce byl za modelový exponovaný okres zvolen okres Teplice a výzkumný projekt nazván Program Teplice.

Návrh výzkumného projektu byl připravován již od února 1990 ve spolupráci s dr. Joellen Lewtas z US EPA. Po schválení programu vládou se v dubnu 1991 zúčastnili dr. Kotěšovec a dr. Šrám jednání v USA, kde byla dohodnuta struktura Programu Teplice a vzájemná spolupráce. V roce 1993 byla instalována v Teplicích monitorovací stanice, která patrně jako první v Evropě měřila denně koncentrace PM2.5.

Díky spolupráci s US EPA byly identifikovány zdroje znečištění PM10 v pánevních okresech – 70 % lokální topeniště, 15 % tepelné elektrárny. Vláda ČR proto v roce 1994 uvolnila 6,2 miliardy Kč na plynofikaci pánevních okresů. Dr. Kotěšovec analyzoval vliv na úmrtnost. Při srovnání období 1982–1994 a 1995–2004 prokázal, že díky přijatým opatřením došlo k zásadnímu zlepšení kvality ovzduší a v období 1995–2004 zemřelo méně o 1950 mužů a 920 žen, zejména díky snížení kardiovaskulární úmrtnosti.

Výsledky Programu Teplice prokázaly oprávněnost iniciativ dr. Kotěšovce a vzhledem k vysokému stupni znečištění ovzduší v Severočeském kraji přinesly i prioritní výsledky, jak může být zdravotní stav populace ovlivněn: za genotoxické účinky jsou zodpovědné karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, jejich zvýšené koncentrace ovlivňují výsledky těhotenství zvýšeným výskytem nitroděložní růstové retardace a nízké porodní hmotnosti, zvýšený výskyt bronchitid u dětí předškolního věku, ovlivnění kvality spermií.

Zajistit úspěšné plnění Programu Teplice bylo také organizačně velmi náročné, na plnění se podílelo 20 pracovišť z ČR. Velmi průkopnická byla práce dr. Kotěšovce v zavedení mateřských poraden, jejichž cílem bylo usměrnění správné výživy v průběhu těhotenství.

Dr. Kotěšovec se dlouhodobě věnoval analýze úmrtnosti v pánevních okresech. Původní rozdíl střední délky života u mužů a žen o 2 roky ve srovnání s ČR je i po 25 letech stejný, což indikuje dlouhodobě poškozenou populaci.

Díky dr. Kotěšovcovi byla práce v OHS Teplice velmi výjimečná, vždy se snažil o zajištění vysoké odborné úrovně svých spolupracovníků. Práce dr. Kotěšovce zůstává příkladem velmi kvalitní práce hygienické služby a skutečné péče o zdravotní stav populace, pionýrem v chápání prevence jako služby exponované populaci.

Radim Šrám, Jan Ševčík


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1-2

2018 Číslo 1-2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se