Vakuově kompresivní terapie v pracovním lékařství


Vacuum compression therapy in occupational medicine

Vacuum compression therapy is a physiotherapy method serving in the treatment and prevention of peripheral circulation, in disorders of metabolism and extremity trophic of different etiology. In occupational medicine the main indications include various stages of Raynaud’s phenomenon from vibrations and the carpal tunnel syndrome. The principle of the therapy is the alternative action of the phase of negative pressure and positive pressure on the treated extremity. The experience of the authors indicate that in patients with Raynaud’s phenomenon from vibrations a substantial diminution of subjective complaints develops after 6 to 12 months of treatment

Keywords:
vacuum compression therapy – Raynaud’s phenomenon from vibrations – carpal tunnel syndrome


Autoři: Nakládalová Marie ;  Křibská Michaela ;  Smolková Petra ;  Hrubá Věra ;  Brlková Iva
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, přednostka doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 66, 2014, No. 4, s. 151-153.
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Vakuově kompresivní terapie je fyzioterapeutická metoda sloužící k léčbě a prevenci poruch periferního prokrvení, při poruchách metabolismu a trofiky končetin různé etiologie. V pracovním lékařství patří mezi hlavní indikace různá stadia Raynaudova fenoménu z vibrací a syndrom karpálního tunelu. Podstatou léčby je střídavé působení fáze podtlaku a přetlaku na léčenou končetinu. Podle zkušeností autorek dochází u pacientů s Raynaudovým fenoménem z vibrací po této léčbě průměrně na 6 měsíců až 1 rok k podstatnému zmírnění subjektivních obtíží.

Klíčová slova:
vakuově kompresivní terapie – Raynaudův fenomén z vibrací – syndrom karpálního tunelu

ÚVOD

Vakuově kompresivní terapie je fyzioterapeutická metoda pracující na hemodynamickém principu. Uplatňuje se při léčbě a prevenci poruch periferního tepenného prokrvení, při poruchách metabolismu a trofiky končetin různé etiopatogeneze (cévní, diabetická, neurocirkulační, poúrazová, degenerativní a zátěžová). Vakuově kompresivní terapie (VKT) zahrnuje tedy široké indikační spektrum s mezioborovým medicínským využitím, především v oborech léčebné rehabilitace, angiologie, diabetologie, neurologie, chirurgie a traumatologie a v neposlední řadě v oboru pracovního lékařství.

První zmínky o léčbě cév končetin pomocí změn tlaku pocházejí ze začátku 19. století. Byly používány např. mosazné boty s koženou manžetou na konci holeně, umožňující těsné uzavření léčené končetiny, spojené pomocí tubusu s mosaznou ruční pumpičkou. Místní pasivní hyperémie prostřednictvím částečného vakua se dále prováděla přikládáním plamenem předem ohřátého skleněného zvonu, sklenice či baňky na pokožku; ochlazení vzduchu ve sklenici či baňce potom způsobilo podtlak s následným pevným přisátím k pokožce [6]. V roce 1932 byl sestrojen první přístroj, který umožňoval automatické změny tlaku působící na léčenou končetinu, s možností regulovat intenzitu i dobu trvání negativních a pozitivních tlaků. V roce 1956 navrhli Erler a Itting první přístroj k provádění vakuově kompresivní terapie v moderním pojetí – Vasotrain [6]. Tento přístroj prošel rychlým vývojem a modernizací. V současné době jsou k dispozici přístroje se zpětnovazebným řízením a dálkovou supervizí s maximální automatizací provozu.

PRINCIP METODY

Dnešní přístroje jsou plně elektronicky řízeny, včetně možnosti výběru z nabídky optimalizovaných léčebných programů. Přístroje pro vakuově kompresivní terapii sestávají z ovládacího panelu a válce (upevněného na pojízdném podstavci), ve kterém má pacient léčenou končetinu upevněnou v gumové manžetě (obr. 1, 2).

Vakuově kompresivní terapie horní končetiny
Obr. 1. Vakuově kompresivní terapie horní končetiny

Vakuově kompresivní terapie dolní končetiny
Obr. 2. Vakuově kompresivní terapie dolní končetiny

Vakuově-kompresivní terapie je založena na pravidelném opakování cyklů s negativními a pozitivními hodnotami tlaků, které působí na léčenou končetinu, která je vložena a utěsněna uvnitř válce z plexiskla. Při podtlaku (negativním tlaku) je krev přiváděna tepnami do léčené končetiny, končetina je překrvená, zvyšuje se náplň cév a rychlost proudění krve, dochází také k otevírání cévního řečiště a tvorbě nových cévních kolaterál. Díky této hloubkové hyperémii se usnadňuje filtrace plynů a látek do tkání, nutrienty jsou přiváděny ve větším množství, čímž se příznivě ovlivňuje hojení ran.

Ve fázi přetlaku je krev vytlačena žilním systémem z periferie oběhu centripetálním směrem, zvyšuje se absorpce tekutiny z tkání, odvod lymfy, potencuje se fibrinolytická aktivita krve [7]. Klinicky je v této fázi pozorovatelné zblednutí především periferních částí končetin. Obecně dochází při střídání hypobarické a hyperbarické fáze ke změně transmurálního tlaku na stěny kapilár, a tím ke zlepšení výměny plynů a látek mezi tkáněmi a krví, podpoře tvorby kolaterálního řečiště vasa nervorum, ke zlepšení lymfatické drenáže tkání [5, 7]. Hlavní účinek vakuum-kompresivní terapie je tedy přímý trofotropní a přímý antiedematózní [6, 7]. Nejvyšší profit z VKT je při jejím užití jako součásti komplexní terapie, která zahrnuje i farmakoterapii s efektivnější distribucí léků.

INDIKACE A KONTRAINDIKACE

VKT vytváří mnoho předpokladů pro příznivé ovlivnění léčebného procesu, hlavně při obstrukčních a ischemických organických poruchách tepen končetin, při funkčních tepenných poruchách končetin (včetně Raynaudova fenoménu profesní i neprofesní etiologie), při ulceracích a poruchách žilního a lymfatického oběhu, u poúrazových a pooperačních stavů, při poruchách prokrvení neurogenního původu, omrzlinách, dekubitech, v určitých fázích degenerativních onemocnění pohybového aparátu, komplikacích vertebrogenního algického syndromu v lumbosakrální oblasti s propagacemi do končetin, také u celulitidy a nepatogenního kosmetického edému dolních končetin [2, 3, 4, 5, 6]. Některé randomizované kontrolované studie z poslední doby potvrzují výrazné benefity vakuově kompresivní terapie při léčbě ulcerózní diabetické nohy [1]. VKT je také součástí rehabilitačních, rekondičních a preventivních lázeňských programů, kde se uplatňuje v prevenci některých kardiovaskulárních obtíží (podobně jako aktivní cvičení).

Kontraindikace použití vakuově kompresivní terapie zahrnují relativně úzké spektrum vyhraněných klinických stavů. Jedná se obecně o poruchy koagulace (trombembolické stavy, stavy se zvýšeným rizikem krvácivosti či medikace antikoagulancii), aneurysmata v oblasti ošetřované končetiny s rizikem mikroembolizace z lokálního trombu, rizika rozsevu metastáz a infekce, pokročilá ne­króza tkáně a ložiska infekce, edémy kardiálního původu, kardiální selhávání, dále lokální tumory s rizikem šíření metastáz, febrilní, záchvatovité či život ohrožující stavy a také alergie na gumu [5, 6].

ZKUŠENOSTI NAŠEHO PRACOVIŠTĚ

Na Klinice pracovního lékařství v Olomouci se VKT užívá již od r. 1993, především v terapii Raynaudova fenoménu. Léčbu absolvovalo více než 3 500 pacientů. K léčbě je používán přístroj, který charakterově odpovídá popisu přístroje pro vakuově kompresivní terapie uvedenému výše.

Léčbu indikuje vždy lékař, který pacienta vyšetří a stanoví harmonogram léčby, prakticky ji provádí všeobecná sestra za přítomnosti lékaře. Léčebná série sestává většinou z 10 sezení. Na začátku léčby je volen přetlak 4 kPa, podtlak 8 kPa působící v čase 5 minut na léčenou končetinu, s dalším sezením zvyšujeme působící tlak a prodlužujme čas – až do maximálních hodnot ve druhé polovině léčby, které činí: přetlak 5 kPa a podtlak 10 kPa v celkovém čase 30 minut na jednu končetinu. I když ve většině případů je léčba snášena bez obtíží, všímá si sestra možných nežádoucích účinků a informuje o nich ošetřujícího lékaře. Výjimečně se mohou objevit alergické kožní reakce na gumovou manžetu nebo petechie na léčené končetině. Konkrétní harmonogram terapie (příslušné parametry přetlaků, podtlaků a časů) je tedy individuální, záleží na léčebném záměru a adaptaci pacienta. Při případné mírné bolestivosti během aplikace, která se může objevit např. při současné přítomnosti periferních neuropatií horních končetin, jsou voleny individuálně nižší hodnoty tlaků a časů jednotlivých fází léčby.

Naši pacienti s Raynaudovým fenoménem mívají po této léčbě kombinované s infuzní vazodilatační léčbou průměrně po 6 měsíců až rok subjektivně mírnější a méně časté obtíže než před léčbou. Pacienti jsou obecně s touto terapií velmi spokojeni a žádají ji opakovaně. Zlepšení kvality života díky tomuto způsobu léčby potvrzuje také multicentrická studie pocházející z USA [8].

Do redakce došlo dne 8. 10. 2014.

Do tisku přijato dne 21. 10. 2014.

Adresa pro korespondenci:

Doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D.

Klinika pracovního lékařství

I. P. Pavlova 6

775 20 Olomouc

e-mail: marie.nakladalova@fnol.cz


Zdroje

1. Akbari, A., Moodi, H., Ghiasi, F., Sagheb, H. M., Rashidi, H. Effects of vacuum-compression therapy on healing of diabetic foot ulcers: Randomized controlled trial. Journal of Rehabilitation Research and Development, 2007, 44, č. 5, s. 631–636.

2. Kunc, Z. Vakuově-kompresní léčba z pohledu rehabilitačního lékaře. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2004, č. 4, s. 180–183.

3. Matoušek, P. Zkušenosti s vakuovou kompresívní terapií při léčbě ischemické choroby dolních končetin. Praktický lékař, 2003, roč. 83, č. 10, s. 585–586.

4. McCulloch, J. M., Kemper, C. C. Vacuum-Compression Therapy for the Treatment of an Ischemic Ulcer. Physical Therapy, 1993, 73, č. 3, s. 165–169.

5. Pitr, K., Průcha, J., Resl, V., Záhlava, J., Zábran J. Vakuově-kompresní terapie: Hemodynamická metoda fyzikální léčby – pět let výzkumů a zkušeností. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2001, č. 1, s. 18–32.

6. Tielrooy, W. F. Vacuum-compression therapy. A guide to ­treatmen with the Vasotrain 447. Delft-Holand, 1989, Enraf- Nonus, 47 s.

7. Michalíček, P. Možnosti neinvazivní rehabilitační terapie úžinových syndromů horní končetiny. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 2010, č. 4, s. 143–149.

8. Armstrong, D. G., Marston, W. A., Reyzelman, A. M., Kirsner, R. S. Comparative effectiveness of mechanically and electrically powered negative pressure wound therapy device: A multicenter randomized controlled trial. Wound Repair and Regeneration, 2012, 20, s. 332–341.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 4

2014 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se