Diagnostika profesionálního astmatu (PA) – návrh guidelines*


Autoři: Z. Hajduková ;  Kolektiv
Působiště autorů: Klinika pracovního a preventivního lékařství FN Ostrava
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 60, 2008, No. 4, s. 177.
Kategorie: Diskuze

Asthma bronchiale je charakterizováno jako chronické celoživotní zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se v jednotlivých etapách života projevuje známými klinickými příznaky, a to významně, méně významně nebo vůbec. Bylo prokázáno, že zánětlivé změny v dýchacích cestách přetrvávají i v čase, kdy jsou pacienti dlouhodobě zcela bez klinických potíží. Ačkoli příznaky (alergického) astmatu často vymizí, nebo se alespoň zmírňují v období puberty, podstatné části pacientů se obtíže v pozdějším věku vrací. Mohou to být právě spouštěče v pracovním prostředí, které vyprovokují návrat potíží u neprofesionálního astmatu.

Diagnostika imunologicky podmíněného PA

  • Potvrdit diagnózu alergického astmatu jako chronického eozinofilního zánětu průdušek způsobujícího bronchiální hyperreaktivitu, která se klinicky projevuje záchvatovitou dušností, nebo hvízdavým dýcháním, nebo záchvatovitým kašlem.
  • Zjistit alergický profil pracovníka: anamnéza (zaměříme se na všechny formy alergických onemocnění v rodině i v předchorobí, pátráme po charakteru dechových potíží a jejich vazbě na spouštěče pracovní a mimopracovní), průkaz senzibilizace na běžné obecné neprofesní alergeny: IgE protilátky (např. Phadiatop, prick testy),eozinofily, ECP, průkaz hyperreaktivity průdušek (při normálních spirometrických hodnotách nespecifický bronchoprovokační test, při sníženém FEV1 bronchodilatační test. Měření denní variability hodnot PEF nebo FEV1), průkaz zánětlivých parametrů: vydechovaný NO, indukované sputum (eozinofily a ECP), medikamentózní reakce na léčbu.
  • Posouzení profesionality alergického astmatu: potvrdit vznik astmatu v dospělém věku a jeho absenci před nástupem do inkriminovaného zaměstnání (anamnéza, dokumentace praktického lékaře, dokumentace alergologa nebo pneumologa), podrobná pracovní anamnéza, potvrdit spojitost mezi vznikem astmatických obtíží a prací (vazba přitom může být specifická i nespecifická), tzv. eliminační a reexpoziční pracovní test je při diagnostice PA významnou pomůckou. Průkaz senzibilizace na alergeny pracovního prostředí (prick testy s podezřívanými profesními alergeny, IgE specifické protilátky na podezřelé profesní alergeny). Monitorování bronchiální odpovědi na profesní alergen nebo na pracovní prostředí:
  • Monitorování na pracovišti
  • Série spirometrických vyšetření (křivka průtok-objem) – srovnání výsledků spirometrií v době pracovního volna s dobou pracovní aktivity, a to na konci pracovního týdne a potom po víkendu nebo po dovolené.
  • Srovnání stupně bronchiální reaktivity pomocí nespecifického bronchoprovokačního testu (koncen-trace metacholinu nebo histaminu použitého ke snížení FEV1 o 20 %). Porovnáme výsledek po fázi 2–4týdenní eliminace z pracovního prostředí s výsledkem po alespoň týdenní fázi pracovní expozice. Za pozitivní lze považovat alespoň 2násobné snížení koncentrace látky nutné k poklesu FEV1 o 20 %.
  • Bronchoprovokační test s podezřelou látkou z pracovního prostředí, který provádíme formou reexpoziční pracovního testu přímo na pracovišti nebo formou specifického testu v laboratorních podmínkách na středisku nemoci z povolání.

Stanovení diagnózy PA a uznání nemoci z povolání je v České republice vyhrazeno pouze střediskům nemocí z povolání (viz vyhláška MZč. 342/1997 Sb.).

Za prognosticky nepříznivé faktory jsou u PA považovány atopická konstituce, výrazná bronchiální hyperreaktivita a stupeň bronchiální obstrukce v době stanovení diagnózy PA, stejně jako dlouhá doba latence od vzniku prvních symptomů do vyřazení mimo expozici etiologickému profesnímu činiteli.

MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D.

přednostka Kliniky pracovního a preventivního lékařství

Fakultní nemocnice Ostrava

17. listopadu 1790

708 52 Ostrava-Poruba

e-mail: zdenka.hajdukova@fnspo.cz

*Předneseno na IV. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí v Luhačovicích ve dnech 24.–25. 10. 2008.


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství
Článek Fagocytóza

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 4

2008 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se