#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Doporučené postupy pro léčbu hypertenze: aktuální rozdíly mezi USA a Evropou


Autoři: Redakce Meditorial
Vyšlo v časopise: Oborový speciál
Kategorie: Převzatý článek

Na posledním setkání Americké kardiologické společnosti (AHA – American Heart Association) v listopadu 2017 byly představeny nové doporučené postupy pro léčbu vysokého krevního tlaku (TK), které se výrazně liší od současných mezinárodních doporučených postupů vypracovaných Evropskou společností pro hypertenzi (ESH – European Society of Hypertension) a Evropskou kardiologickou společností (ESC – European Society of Cardiology) v roce 2013.

Úvod

Nové 2017 High Blood Pressure Clinical Practice Guidelines, vypracované American College of Cardiology (ACC) a AHA, přinášejí řadu zásadních změn proti doporučeným postupům JNC (Joint National Committee) VII i proti zprávě JNC VIII. V analýze publikované v European Heart Journalbyly porovnány hlavní rozdíly mezi těmito novými americkými doporučeními a dosud platnými guidelines ESH/ESC 2013. Také ESH a ESC však v současnosti připravují nové doporučené postupy, které mají být zveřejněné v průběhu roku 2018.

Hlavní rozdíly

1. Změny v klasifikaci hypertenze

Revize kategorií hypertenze bude mít za následek změnu prevalence hypertenze v populaci USA. Hranice normálního TK je stanovena na < 120/80 mmHg a hypertenze 1. stupně začíná na hodnotě 130/80 mmHg (systolický tlak 130–139 mmHg nebo diastolický tlak 80–89 mmHg) oproti hodnotě 140/90 mmHg, kterou uvádějí aktuální evropské guidelines; hypertenze 2. stupně je pak definována jako systolický tlak ≥ 140 mmHg nebo diastolický tlak ≥ 90 mmHg. Výsledkem těchto změn v klasifikaci bude přibližný nárůst prevalence hypertenze v celé americké populaci o 14–46 %, přičemž ve skupině osob ve věku > 65 let bude nejméně 75 % hypertoniků. V nové klasifikaci ACC/AHA není uveden 3. stupeň a byl vypuštěn koncept izolované systolické hypertenze, kterou nové doporučené postupy vůbec nezmiňují. 

2. Měření TK mimo ordinaci

Při diagnostice hypertenze, „hypertenze bílého pláště“ a maskované hypertenze a také pro titraci dávek antihypertenziv je kladen velký důraz na měření TK mimo ordinaci. Na rozdíl od evropských guidelines nejsou pro diagnostiku hypertenze užity odlišné hraniční hodnoty TK zjištěné v ordinaci a mimo ni, ale pro jednotlivé způsoby měření jsou navržené příslušné odpovídající hodnoty (viz tabulka). Dle autorů nových guidelines ACC/AHA se hypertenze téměř nevyskytuje u osob, které mají při měření v ordinaci hodnotu TK ≤ 130/80.

 

Tab. Porovnání hodnot krevního tlaku při měření v ordinaci, v domácích podmínkách a při ambulantním monitorování krevního tlaku podle doporučených postupů ACC/AHA 2017 a ESH/ESC 2013. 

Měření v ordinaci Měření v domácích podmínkách Ambulantní monitorování TK (den)
ACC/AHA*)    
120/80 120/80 120/80
130/80 130/80 130/80
140/90 135/85 135/85
160/100 145/90 145/90
ESH/ESC 2013**)    
140/90 135/85 135/85

Pozn.: Hodnoty jsou uvedené v mm Hg. *) = odpovídající hodnoty; **) = definice hypertenze podle 3 jednotlivých metod.

 

3. Velký význam přičítán nefarmakologické léčbě

Dle nových guidelines ACC/AHA má nefarmakologická léčba, která zahrnuje redukci tělesné hmotnosti, dodržování dietních doporučení DASH (dietary approaches to stop hypertension), snížení příjmu soli, zvýšení příjmu draslíku, zvýšení tělesné aktivity a omezení příjmu alkoholu, je-li to nutné, hrát v současné léčbě významnější roli. Autoři nových guidelines jsou si vědomi toho, že velké množství dříve normotenzních osob bude nyní zařazeno do skupiny osob se zvýšeným TK nebo s hypertenzí 1. stupně s nízkým kardiovaskulárním (KV) rizikem. Pro tyto subjekty je doporučeno zahájit nefarmakologickou léčbu a stav znovu zhodnotit po 3 a 6 měsících. Není však specifikován terapeutický postup v případě, že zlepšení nebude po 6 měsících dosaženo, k čemuž v praxi dochází často. Toto doporučení proto může vést k vyššímu procentu pacientů s hypertenzí, kteří budou léčeni farmakoterapií bez ohledu na KV riziko.

4. Farmakoterapii u pacientů s KV rizikem zahájit při nižších hodnotách TK

Léčba hypertenze má být založena nejen na hodnotách krevního tlaku, ale také na míře kardiovaskulárního rizika. Z tohoto obecně přijímaného konceptu vycházejí i guidelines ACC/AHA 2017, ale v porovnání s evropskými doporučeními uvádějí mnohem nižší hodnoty TK a silně doporučují zahájit nefarmakologickou léčbu u hypertenzních pacientů s 10letým KV rizikem < 10 % a zvýšeným TK či hypertenzí prvního stupně. U vyšších hodnot TK a vyššího KV rizika má být promptně zahájena farmakoterapie.

5. Nižší cílové hodnoty TK

Důsledkem změn v klasifikaci hypertenze je, že cílové hodnoty tlaku krve se mění. V guidelines ESH/ESC 2013 jsou cílové hodnoty TK při léčbě hypertenze definované s ohledem na charakteristiky skupin pacientů. V nových doporučených postupech ACC/AHA je pro všechny pacienty bez ohledu na jejich věk a přidružená onemocnění stanovena cílová hodnota TK na ˂ 130/80 mmHg.

Závěr

Na základě nových guidelines bude řada osob v USA náhle klasifikována jako hypertonici a v důsledku toho bude muset změnit svůj životní styl. Zda dojde v Evropa k následování stejného trendu, bude jasné po zveřejnění nových doporučených postupů ESH/ESC pro léčbu hypertenze v tomto roce.

(blu)

Zdroj: Burnier M. Hypertension guidelines. Eur Heart J 2018 Mar; 39 (11): 908–910, doi: 10.1093/eurheartj/ehy063.


Štítky
Dětská kardiologie Dětská onkologie Dětská radiologie Chirurgie cévní Chirurgie všeobecná Interní lékařství Kardiochirurgie Kardiologie Onkologie Radiodiagnostika Radioterapie

Článek vyšel v časopise

Oborový speciál

Číslo 2 Kardiologie

2018 Číslo 2 Kardiologie
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#