Editorial

Úspěchy imunologické léčby inhibitory kontrolních bodů v onkologii jsou nezpochybnitelné. V posledních 10 letech způsobily tyto léky revoluci v léčbě melanomu a podstatně zlepšily prognózu pacientů s metastatickým renálním karcinomem, plicním karcinomem, kolorektálním karcinomem s mikrosatelitovou instabilitou, nádory sliznic hlavy a krku, trojitě negativním karcinomem prsu, uroteliálními nádory a některými dalšími malignitami.

Fyziologickou rolí receptorů PD-1 a CTLA-4 je limitace imunitní reakce proti cizorodým antigenům tak, aby nedošlo k závažnému poškození orgánů, nebo dokonce celého organizmu. Autoimunitní nežádoucí účinky jsou relativně časté, zejména u podávání kombinací imunoonkologických léků, avšak jejich fatální průběh je při správné a včasné léčbě naštěstí vzácný. Žádný z imunoonkologických léků není bez potenciálu tyto reakce vyvolávat. Podle rozsáhlé metaanalýzy studií u nemalobuněčného plicního karcinomu není většího rozdílu v toxicitě mezi anti-PD-1 a anti-PD-L1 protilátkami. Míra imunitně podmíněných nežádoucích účinků při léčbě inhibitory PD-1 byla 16 % ve srovnání s 11 % u inhibitorů PD-L1 (p = 0,07), při incidenci závažných toxicit (stupně 3–5) 3 % u anti-PD-1 a 5 % u anti-PD-L1 (p = 0,4) [1,2].

Prediktivní parametry pro účinek ani toxicitu imunoonkologické léčby zatím nebyly validovány. Některé studie ukazují na spojení mezi toxicitou imunoterapie a složením střevního mikrobiomu. Francouzská studie u nemocných s melanomem léčených ipilimumabem ukázala, že pacienti, jejichž střevní mikrobiota byla obohacena rodem Faecalibacterium a jinými zástupci kmene Firmicutes, měli jednak delší přežití, jednak vyšší riziko kolitidy ve srovnání s pacienty s vyšším obsahem bakterií kmene Bacteroidetes [3].

Jak píše v tomto čísle ve svém článku Ondřej Fiala, souvislost mezi efektem imunoterapie a výskytem nežádoucích účinků lze považovat za prokázanou. Proto lze usuzovat i na společnou podstatu a neoddělitelnost léčebného a terapeutického účinku a zaměřit úsilí především na dostatečnou edukaci nemocných a připravenost onkologických pracovišť rychle a účinně zasáhnout v případě nežádoucích účinků.

Velká část tohoto čísla Klinické onkologie je věnovaná právě nejčastějším typům imunitní toxicity inhibitorů kontrolních bodů, především jejich diagnostice a léčbě. Autory článků jsou odborníci z předních pracovišť, která mají s imunoonkologickou léčbou již dlouholeté zkušenosti a stovky léčených pacientů.

doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.

Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice