#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Aktuality z odborného tisku


Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2019; 32(3): 237-238
Kategorie: Aktuality z odborného tisku

Effect of Chemotherapy With Docetaxel With Androgen Suppression and Radiotherapy for Localized High-Risk Prostate Cancer –⁠ the Randomized Phase III NRG Oncology RTOG 0521 Trial

Rosenthal SA, Hu C, Sartor O et al.

J Clin Oncol 2019; 37 (14): 1159–1168. doi: 10.1200/JCO.18.02158.

Radioterapie (RT) a dlouhodobá androgenní suprese (AS) jsou v současné době standardní terapie pacientů s vysoce rizikovým lokalizovaným karcinomem prostaty. V této analýze autoři předpokládali, že chemoterapie docetaxelem (CT) může zlepšit celkové přežití (overall survival –⁠ OS) a klinické výsledky u těchto nemocných. Do této multicentrické randomizované studie NRG Oncology RTOG 0521 bylo v letech 2005–2009 zařazeno 612 pacientů s vysoce rizikovým nemetastatickým karcinomem prostaty. Pacienti byli náhodně rozděleni do ramene se standardním dlouhodobým podáváním androgenní supresivní terapie v kombinaci s RT s adjuvantní chemoterapií s docetaxelem nebo bez ní. Celkem bylo hodnoceno 563 nemocných. Medián prostatického specifického antigenu byl 15,1 mg/ml; 53 % pacientů mělo Gleasonovo skóre 9–10; 27 % cT3–cT4. Medián sledování byl 5,7 let. Léčba byla dobře tolerována v obou ramenech. Čtyřleté OS bylo 89 % (95% CI 84–92) pro AS + RT a 93% (95% CI 90 –⁠ 96) pro AS + RT + CT (HR 0,69; 90% CI 0,49–0,97; p = 0,034). V rameni AS + RT bylo 59 úmrtí a v rameni AS + RT + CT bylo 43 úmrtí, v rameni AS + RT + CT bylo pozorováno méně úmrtí v důsledku karcinomu prostaty oproti AS + RT (23 vs. 16 úmrtí). Vznik vzdálených metastáz v 6 letech byl 14 % pro AS + RT a 9,1 % pro AS + RT + CT (HR 0,60; 95% CI 0,37–0,99; p = 0,044). Přežití bez onemocnění v 6 letech bylo 55 % pro AS + RT a 65 % pro AS + RT + CT (HR 0,76; 95% CI 0,58–0,99; p = 0,043). Závěrem autoři uvádí, že u pacientů s vysoce rizikovým nemetastatickým karcinomem prostaty zlepšilo přidání chemoterapie s docetaxelem OS z 89 na 93 % v následujících 4 letech a současně došlo ke zlepšení přežití bez známek onemocnění a snížení incidence vzdálených metastáz. Tato studie naznačuje, že docetaxel může být možností, o které lze diskutovat u vybraných mužů s vysoce rizikovým karcinomem prostaty.

Effect of Radiotherapy After Breast-Conserving Surgery Depending on the Presence of Tumor-Infiltrating Lymphocytes –⁠ a Long-Term Follow-Up of the SweBCG91RT Randomized Trial

Kovács A, Stenmark Tullberg A, Werner Rönnerman E et al.

J Clin Oncol 2019; 37 (14): 1179–1187. doi: 10.1200/JCO.18.02157.

Dosud nebyl zkoumán efekt radioterapie (RT) ve vztahu k přítomnosti lymfocytů infiltrujících tumor (TILs). Cílem této analýzy bylo zhodnotit asociaci TILs společně s pooperační RT s recidivou ipsilaterálního karcinomu prsu (ipsilateral breast tumor recurrence –⁠ IBTR). V této studii nazvané SweBCT91RT bylo 1 178 pacientek s karcinomem prsu ve stadiu I a II náhodně randomizováno do ramene s konzervativním operačním výkonem na prsu a pooperační RT nebo pouze k operaci prsu, medián sledování byl 15,2 let. Bloky nádorů byly získány od 1 003 nemocných. Celkem byla tumorózní infiltrace lymfocyty hodnocena u 936 pacientů; 670 (71 %) z nich mělo TILs < 10 %. RT (HR 0,42; 95% CI 0,29–0,61; p <0,001), velká přítomnost TILs (HR 0,61; 95% CI 0,39–0,96; p = 0,033) grade tumoru (3 vs. 1; HR 2,17; 95% CI 1,08–4,34; p = 0,029) a věk (≥ 50 vs. < 50 let; HR 0,55; 95% CI 0,38–0,80; p = 0,002) byly prediktivními faktory pro IBTR. RT byla významně přínosná ve skupině s nízkým TILs (HR 0,37; 95% CI 0,24–0,58; p < 0,001), ale ne ve skupině s vysokým TILs (HR 0,58; 95% CI 0,28–1,19; p = 0,138). Test interakce mezi RT a TILs nebyl statisticky významný (p = 0,317). Tato studie ukazuje, že vysoké hodnoty TILs v primárním nádoru nezávisle snižují riziko IBTR. Tato zjištění dále naznačují, že pacienti s karcinomem prsu s nízkým TILs mohou mít větší prospěch z RT, pokud jde o riziko vzniku ipsilaterálního karcinomu prsu.

Evaluation of Two Dosing Regimens for Nivolumab in Combination With Ipilimumab in PatientsWith Advanced Melanoma –⁠ Results From the Phase IIIb/IV CheckMate 511 Trial

Lebbé C, Meyer N, Mortier L et al.

J Clin Oncol 2019; 37 (11): 867–875. doi: 10.1200/JCO.18.01998.

Nivolumab 1 mg/kg plus ipilimumab 3 mg/kg (NIVO1 + IPI3) je obecně akceptovaná a schválená kombinace pro léčbu 1. linie pacientů s pokročilým melanomem v několika zemích. V této analýze fáze IIIb/IV (CheckMate 511), bylo testováno podávání nivolumab 3 mg/kg plus ipilimumab 1 mg/kg (NIVO3 + IPI1) vs. NIVO1 + IPI3. Celkem 360 pacientů s nepředléčeným neresekovatelným melanomem stadia III nebo IV bylo náhodně rozděleno 1 : 1 do ramene s NIVO3 + IPI1 nebo s NIVO1 + IPI3 s aplikací 1× za 3 týdny čtyři dávky. Po 6 týdnech byli všichni pacienti léčeni NIVO 480 mg 1× za 4 týdny až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Při minimální délce sledování 12 měsíců byla incidence nežádoucích účinků stupně 3–5 léčby 34 % s NIVO3 + IPI1 vs. 48 % s NIVO1 + IPI3 (p = 0,006). V deskriptivní analýze byla míra objektivní odpovědi 45,6 % ve skupině NIVO3 + IPI1 a 50,6 % ve skupině NIVO1 + IPI3, s kompletní regresí u 15,0 a 13,5 % pacientů. Medián přežití bez progrese byl 9,9 měsíce ve skupině s NIVO3 + IPI1 a 8,9 měsíce ve skupině s NIVO1 + IPI3. Medián celkového přežití nebyl v žádné skupině dosažen. Studie CheckMate 511 prokázala nižší výskyt nežádoucích účinků stupně 3–5 u ramene s NIVO3 + IPI1 oproti NIVO1 + IPI3. Deskriptivní analýzy pak ukázaly, že mezi skupinami nebyly žádné významné rozdíly v účinnosti, avšak delší sledování umožní lepší posouzení efektivity.

Diagnostic Accuracy of Whole-Body MRI vs. Standard Imaging Pathways for Metastaticdisease in Newly Diagnosed Colorectal Cancer –⁠ the Prospective Streamline C Trial

Taylor SA, Mallett S, Beare S et al.

Lancet Gastroenterol Hepatol 2019. pii: S2468–1253 (19) 30056-1. doi: 10.1016/S2468-1253 (19) 30056-1.

Magnetická rezonance celého těla (whole body magnetic resonance imaging –⁠ WB-MRI) by mohla být alternativou k multimodálnímu stagingu kolorektálního karcinomu, ale jeho diagnostická přesnost, dopad na délku stagingu, počet potřebných testů, náklady a vliv na rozhodnutí o léčbě nejsou známy. Cílem studie Streamline C bylo prospektivně porovnat diagnostickou přesnost a účinnost stagingových cest založených na WB-MRI se standardními cestami u pacientů s kolorektálním karcinomem. Studie byla prospektivní, multicentrická, provedená v 16 nemocnicích v Anglii. Způsobilí pacienti byli starší 18 let s nově diagnostikovaným kolorektálním karcinomem. Tito nemocní podstoupili WB-MRI, jehož výsledek byl zadržen, dokud nebyl dokončen standardní vyšetřovací proces a nebylo provedeno první rozhodnutí o léčbě. Multidisciplinární tým zaznamenal své rozhodnutí o léčbě založené na standardních vyšetřováních, poté na WB-MRI stagingu (WB-MRI plus další vytvořené testy) a nakonec na všech testech. Primárním výsledkem byl rozdíl v citlivosti u metastáz mezi standardním a WB-MRI stagingem. V letech 2013–2016 byl proveden screening 1 020 pacientů. Celkem 370 pacientů bylo zahrnuto do studie, 299 z nich studii dokončilo; 68 (23 %) mělo průkaz metastáz na základě základních vyšetřovacích metod. Citlivost postupu byla 67 % (95% CI 56–78) pro WB-MRI a 63 % (51–74) pro standardní testy, rozdíl v citlivosti 4 % (−5–13, p = 0,51). Nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky související se zobrazovacími metodami. Specifičnost se nelišila mezi WB-MRI (95 % [95% CI 92–97]) a standardními postupy (93% [90–96], p = 0,48). Shoda s konečným rozhodnutím o léčbě multidisciplinárního týmu byla 96 % pro WB-MRI a 95 % pro standardní postup. Čas do dokončení stagingu byl kratší pro WB-MRI (medián, 8 dnů [IQR 6–9]) než pro standard (13 dnů [11–15]); 5denní (3–7) rozdíl. WB-MRI vyžadovalo méně testů (medián, jeden [95% CI 1–1]) než standardní vyšetření (dvě [2–2]). Průměrné náklady na staging u pacienta byly £ 216 (95% CI 211–221) pro WB-MRI a £ 285 (260–310) pro standardní způsob stagingu. WB-MRI staging má podobnou přesnost jako standardní postupy, snižuje však počet potřebných testů, dobu stagingu a náklady na vyšetření.

Alpelisib for PIK3CA-Mutated, Hormone Receptor-Positive Advanced Breast Cancer

André F, Ciruelos E, Rubovszky G et al.

N Engl J Med 2019; 380 (20): 1929–1940. doi: 10.1056/NEJMoa1813904.

Mutace PIK3CA se vyskytují přibližně u 40 % pacientů se SR pozitivním, HER negativním karcinomem prsu. V randomizované studii fáze III byl porovnáván specifický inhibitor PI3Ka alpelisib (v dávce 300 mg denně) plus fulvestrant (v dávce 500 mg v den 15 a každých 28 dní) s placebem plus fulvestrantem u pacientek se SR pozitivním, HER2 negativním pokročilým karcinomem prsu, které dříve podstoupily endokrinní terapii. Nemocné byly zařazeny do dvou kohort na základě stavu mutace PIK3CA v nádorové tkáni. Celkem bylo randomizováno 572 žen, z toho 341 pacientů s potvrzenými mutacemi PIK3CA v nádorové tkáni. V kohortě pacientů s mutovanou PIK3CA bylo přežití bez progrese při mediánu sledování 20 měsíců 11,0 měsíce (95% CI 7,5–14,5) ve skupině léčené alpelisib-fulvestrantem ve srovnání se skupinou léčenou placebo-fulvestrant 5,7 měsíce (95% CI 3,7–7,4) (HR pro progresi nebo smrt 0,65; 95% CI 0,50–0,85; p <0,001). Celková odpověď u všech pacientek v kohortě bez mutace PIK3CA byla vyšší u alpelisib-fulvestrantu než u placeba-fulvestrantu (26,6 vs. 12,8 %). V celkové populaci byly nejčastějšími nežádoucími příhodami stupně 3 nebo 4 hyperglykémie (36,6 % ve skupině léčené alpelisib-fulvestrantem vs. 0,7 % ve skupině s placebem-fulvestrantem) a vyrážka (9,9 vs. 0,3 %). Průjem stupně 3 se vyskytl u 6,7 % pacientů ve skupině léčené alpelisib-fulvestrantem vs. 0,3 % pacientů ve skupině s placebem fulvestrantem. Léčba kombinací alpelisib-fulvestrant prodloužila dobu přežití bez progrese u pacientek s PIK3CA mutovaným, SR pozitivním, HER2 negativním pokročilým karcinomem prsu, které dříve podstoupily endokrinní terapii.

Články vybrala a komentovala MUDr. Jana Halámková, Ph.D.

Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno


Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 3

2019 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#