Chirurgická léčba ampulárního adenokarcinomu – zkušenosti jednoho centra a přehled literatury


Autoři: Lumír Kunovský 1,2;  Zdeněk Kala 1;  Vladimír Prochazka 1;  Martin Potrusil 1;  Milan Dastych 2;  Ivo Novotný 3,4;  Tomáš Andrasina 5;  Zdeněk Pavlovský 6;  Michal Eid 7;  Petr Moravcik 1
Působiště autorů: Department of Surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic 1;  Department of Gastroenterology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic 2;  Department of Gastroenterology, Masaryk Memorial Cancer Institute, Brno, Czech Republic 3;  Endoscopy Center, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic 4;  Department of Radiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic 5;  Department of Pathology, Faculty of Medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic 6;  Department of Hematology, Oncology and Internal medicine, Masaryk University, University Hospital Brno, Czech Republic 7
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2018; 31(1): 46-52
Kategorie: Originální článek
doi: 10.14735/amko201846

Souhrn

 

Východiska:
Ampulární adenokarcinom patří mezi vzácnější nádorová onemocnění trávicího traktu. U premaligních lézí převládá terapie endoskopická. Dle některých autorů i časné karcinomy (ohraničené na sliznici) je možné řešit endoskopicky. U maligních lézí postihujících hlubší vrstvu (submukózou počínaje) má zásadní význam léčba chirurgická. Cílem článku je podat současný pohled na možnosti chirurgické léčby nádorů Vaterské papily s prezentací vlastního souboru pacientů.

Materiál a metody:
V období let 2012–2016 podstoupilo celkem 17 pacientů resekční výkon pro nádor Vaterské papily. Pacienti absolvovali standardní stagingové vyšetření, byli předvedeni před multioborovou komisí a poté byli indikováni k chirurgickému resekčnímu výkonu. Mezi hlavní sledované parametry patřil typ operačního výkonu, 30denní morbidita a mortalita, histopatologický výsledek a následná onkologická léčba. K histologickému vyhodnocení resekátu po pankreatoduodenektomii (PD) byl užit Leedský protokol.

Výsledky:
U 9 pacientů byla provedena PD a v 8 případech transduodenální chirurgická ampulektomie (transduodenal surgical ampullectomy – TSA). TSA převažovala u polymorbidních pacientů. Ze všech histologických preparátů (n = 17) byl u 4 pacientů zjištěn adenom s high-grade dysplazií, diagnóza adenokarcinomu byla stanovena ve 13 případech. Adjuvantní onkologickou léčbu následně podstoupilo 8 pacientů, z toho 2 pacienti adjuvantní chemoterapii a 6 pacientů kombinaci chemoradioterapie.

Závěr:
Premaligní léze Vaterské papily lze převážně řešit endoskopicky. Pokud není možné technické provedení endoskopického výkonu, je indikována léčba chirurgická. Při průkazu adenokarcinomu je preferována PD. U rizikových a polymorbidních pacientů, kde není podezření na postižení spádových uzlin, připadá v úvahu i provedení TSA. Endoskopická ultrasonografie je metoda volby při stanovení stagingu nádorového onemocnění Vaterské papily a má významnou roli při volbě mezi provedením endoskopické, lokální chirurgické excize (TSA) nebo radikální resekce (PD). Výsledky našeho souboru pacientů prokazují oprávněnost provedení TSA především u starších a polymorbidních pacientů, kde v histologickém zpracování resekátu u těchto výkonů převažovaly časné T stadia s příznivějším gradingem tumoru.

Klíčová slova:
adenokarcinom Vaterské papily – duodenum – endoskopická resekce – ampulektomie – pankreatoduodenektomie – chirurgie

Obdrženo:
22. 8. 2017

Přijato:
29. 8. 2017

Podpořeno Ministrerstvem zdravotnictví ČR – koncepční rozvoj výzkumné organizace (FNBr, 65269705) – SUp 14/16.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Duffy JP, Hines OJ, Liu JH et al. Improved survival for adenocarcinoma of the ampulla of Vater: fifty-five consecutive resections. Arch Surg 2003; 138 (9): 941–950. doi: 10.1001/archsurg.138.9.941.

2. Feng J, Zhou X, Mao W. Prognostic analysis of carcinoma of the ampulla of Vater: pancreaticoduodenectomy versus local resection. Hippokratia 2012; 16 (1): 23–28.

3. Klein F, Jacob D, Bahra M et al. Prognostic factors for long-term survival in patients with ampullary carcinoma: the results of a 15-year observation period after pancreaticoduodenectomy. HPB surgery 2014; 970234. doi: 10.1155/2014/970234.

4. Pittayanon R, Imraporn B, Rerknimitr R et al. Advances in diagnostic endoscopy for duodenal, including ampullary, adenoma. Dig Endosc 2014; 26 (Suppl 2): 10–15. doi: 10.1111/den.12244.

5. De Palma GD. Endoscopic papillectomy: Indications, techniques, and results. World J Gastroenterol 2014; 20 (6): 1537–1543. doi: 10.3748/wjg.v20.i6.1537.

6. Gaspar JP, Stelow EB, Wang AY. Approach to the endoscopic resection of duodenal lesions. World J Gastroenterol 2016; 22 (2): 600–617. doi: 10.3748/wjg.v22.i2.600.

7. Kakushima N, Kanemoto H, Tanaka M et al. Treatment for superficial non-ampullary duodenal epithelial tumors. World J Gastroenterol 2014; 20 (35): 12501–12508. doi: 10.3748/wjg.v20.i35.12501.

8. Schneider L, Contin P, Fritz S et al. Surgical ampullectomy: an underestimated operation in the era of endoscopy. HPB 2016; 18 (1): 65–71. doi: 10.1016/j.hpb.2015.07. 004.

9. Ceppa EP, Burbridge RA, Rialon KL et al. Endoscopic versus surgical ampullectomy: an algorithm to treat disease of the ampulla of Vater. Ann Surg 2013; 257 (2): 315–322. doi: 10.1097/SLA.0b013e318269d010.

10. Ryska M, Hrabal P. Malignant tumours of the duodenum. Rozhl Chir 2015; 94 (12): 497–503.

11. Dindo D, Demartines N, Clavien PA. Classification of surgical complications: a new proposal with evaluation in a cohort of 6336 patients and results of a survey. Ann Surg 2004; 240 (2): 205–213.

12. Ahn DH, Bekaii-Saab T. Ampullary cancer: an overview. Am Soc Clin Oncol Educ Book 2014; 112–115. doi: 10.14694/EdBook AM.2014.34.112.

13. Dusek L, Muzik J, Maluskova D et al. Cancer incidence and mortality in the Czech Republic. Klin Onkol 2014; 27 (6): 406–423. doi: 10.14735/amko2014406.

14. Choi SB, Kim WB, Song TJ et al. Surgical outcomes and prognostic factors for ampulla of Vater cancer. Scand J Surg 2011; 100 (2): 92–98. doi: 10.1177/145749691110000 205.

15. Sudo T, Murakami Y, Uemura K et al. Prognostic impact of perineural invasion following pancreatoduodenectomy with lymphadenectomy for ampullary carcinoma. Dig Dis Sci 2008; 53 (8): 2281–2286. doi: 10.1007/s10620-007-0117-6.

16. Qiao Q, Zhao Y, Ye M et al. Carcinoma of the ampulla of Vater: factors influencing long-term survival of 127 patients with resection. World J Surg 2007; 31 (1): 137–143. doi: 10.1007/s00268-006-0213-3.

17. Gao Y, Zhu Y, Huang X et al. Transduodenal ampullectomy provides a less invasive technique to cure early ampullary cancer. BMC Surg 2016; 16 (1): 36. doi: 10.1186/s12893-016-0156-z.

18. Ostojic SM, Knezevic DR, Perisic M et al. The importance of choice of resection procedures in T1 and T2 stage of carcinoma of the ampulla of Vater. J BUON 2015; 20 (5): 1206–1214.

19. Amini A, Miura JT, Jayakrishnan TT et al. Is local resection adequate for T1 stage ampullary cancer? HPB 2015; 17 (1): 66–71. doi: 10.1111/hpb.12297.

20. Song J, Liu H, Li Z et al. Long-term prognosis of surgical treatment for early ampullary cancers and implications for local ampullectomy. BMC Surg 2015; 15: 32. doi: 10.1186/s12893-015-0019-z.

21. Lee H, Park JY, Kwon W et al. Transduodenal ampullectomy for the treatment of early-stage Ampulla of Vater Cancer. World J Surg 2016; 40 (4): 967–973. doi: 10.1007/s00268-015-3316-x.

22. Solaini L, Jamieson NB, Metcalfe M et al. Outcome after surgical resection for duodenal adenocarcinoma in the UK. Br J Surg 2015; 102 (6): 676–681. doi: 10.1002/bjs. 9791.

23. Verbeke CS, Leitch D, Menon KV et al. Redefining the R1 resection in pancreatic cancer. Br J Surg 2006; 94 (1): 1232–1237. doi: 10.1002/bjs.5738.

24. Hlavsa J, Prochazka V, Mazanec J et al. Standardization of pancreatic cancer specimen pathological examination. Rozhl Chir 2014; 93 (3): 132–138.

25. Verbeke CS, Menon KV. Redefining resection margin status in pancreatic cancer. HPB 2009; 11 (4): 282–289. doi: 10.1111/j.1477-2574.2009.00055.x.

26. Menon KV, Gomez D, Smith AM et al. Impact of margin status on survival following pancreatoduodenectomy for cancer: the Leeds Pathology Protocol (LEEPP). HPB 2009; 11 (1): 18–24. doi: 10.1111/j.1477-2574.2008.00013.x.

27. Hariharan D, Saied A, Kocher HM. Analysis of mortality rates for pancreatic cancer across the world. HPB 2008; 10 (1): 58–62. doi: 10.1080/13651820701883148.

28. Chathadi KV, Khashab MA, Acosta RD et al. The role of endoscopy in ampullary and duodenal adenomas. Gastrointest Endosc 2015; 82 (5): 773–781. doi: 10.1016/j.gie.2015.06.027.

29. Askew J, Connor S. Review of the investigation and surgical management of resectable ampullary adenocarcinoma. HPB 2013; 15 (11): 829–838. doi: 10.1111/hpb.12038.

30. Kunovský L, Kala Z, Hlavsa J et al. Tumory duodena jako vzácná diagnóza – naše zkušenosti za posledních 5 let. XL. brněnské onkologické dny a XXX. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky 27.–29. 4. 2016, Brno Klin Onkol 2017; 30 (Suppl 1): S94.

31. Ghosn M, Kourie HR, El Rassy E et al. Where does chemotherapy stands in the treatment of ampullary carcinoma? A review of literature. World J Gastrointest Oncol 2016; 8 (10): 745–750. doi: 10.4251/wjgo.v8.i10. 745.

32. Chang DK, Jamieson NB, Johns AL et al. Histomolecular phenotypes and outcome in adenocarcinoma of the ampulla of Vater. J Clin Oncol 2013; 31 (10): 1348–1356. doi: 10.1200/JCO.2012.46.8868.

33. Valsangkar NP, Ingkakul T, Correa-Gallego C et al. Survival in ampullary cancer: potential role of different KRAS mutations. Surgery 2015; 157 (2): 260–268. doi: 10.1016/j.surg.2014.08.092.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 1

2018 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se