Malignity žlučových cest


Autoři: Š. Tuček 1,2;  J. Tomášek 1,2;  J. Halámková 1;  I. Kiss 1,2;  T. Andrašina 3;  B. Hemmelová 4;  D. Adámková‑ krákorová 2;  R. Vyzula 1,2
Působiště autorů: Department of Clinical Oncology, Faculty Hospital Brno 1;  Masaryk Memorial Cancer Institute, Brno 2;  Department of Radiology, Faculty Hospital Brno 3;  Department of Surgery, Faculty Hospital Brno 4
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2010; 23(4): 231-241
Kategorie: Přehledy

Souhrn

Malignity žlučových cest zahrnují intra‑  a extrahepatální cholangiokarcinomy, karcinom žlučníku a karcinom Vaterské papily. Jsou to vzácné nádory s celkově špatnou prognózou. Incidence dosahuje 12,5/ 100 tis. obyvatel a mortalita 9,5/ 100 tis. obyvatel, obojí byly v posledních 30 letech pozoruhodně stabilní. Celkové přežití pacientů s těmito nádory je žalostné, většinou do 12 měsíců. Diagnostika má různá úskalí a velmi často přichází pozdě. Většina případů je při diagnóze neoperabilních, proto je zde hlavní modalitou paliativní léčba. Ta je však stále problematická, nové postupy mnoho nepřinesly. Chybí standardy paliativní péče a hodnocení kvality života je překvapivě velmi málo časté. I z nečetných dat se zdá být zřejmý pozitivní efekt multimodální individualizované léčby na přežití a kvalitu života pacientů. Ve specializovaných centrech zahrnují léčebné možnosti metody chirurgické, intervenční radiologii, klinickou onkologii a metody kvalitní podpůrné péče. Tyto metody jsou rozebírány v článku podrobněji. Zlepšení lze očekávat od nových diagnostických metod a nových postupů v chirurgii a intervenční radiologii. Také lepší poznání bio­logie nádorů na molekulární úrovni snad přinese více vyléčených pacientů. V paliativní léčbě lze zlepšení očekávat v nalezení nových cílových struktur a vývoji nových léčiv. Malé počty pacientů jsou limitující pro jakýkoli pokrok v tomto odvětví. Lze doufat, že nový volnější design mezinárodních randomizovaných multicentrických studií s pružným sdílením dat tento hlavní problém překlene. Nezbytným dalším krokem je definice standardů paliativní péče a hodnocení kvality života přinese pohled na skutečný přínos paliativní léčby pro pacienty.

Klíčová slova:
nádory žlučových cest –  cholangiokarcinom –  nádory žlučníku –  paliativní terapie


Zdroje

1. Carriaga MT, Henson DE. Liver, gallbladder, extrahepatic bile ducts, and pancreas. Cancer 1995; 75 (Suppl 1): 171– 190.

2. Jarnagin W. Cholangiocarcinoma of the extrahepatic bile ducts. Sem Surg Oncol 2000; 19(2): 156– 176.

3. Cancer Incidence in the Czech Republic 2006 [pdf file]. Available from: www.uzis.cz.

4. Wotke J, Foukal T. Korelace klinické bio­ptické diagnózy karcinomu žlučníku. Klin Onkol 1994; 7(4): 117– 119.

5. Patel T. Worldwide trends in mortality from biliary tract malignancies. BMC Cancer 2002; 2: 10.

6. Holzinger F, Z‘graggen K, Buchler MW. Mechanisms of biliary carcinogenesis: A pathogenetic multi‑stage cascade towards cholangiocarcinoma. Ann Oncol 1999; 10 (Suppl 4): 122– 126.

7. Park J, Tadlock L, Gores GJ et al. Inhibition of interleukin 6– mediated mitogen‑activated protein kinase activation attenuates growth of a cholangiocarcinoma cell line. Hepatology 1999; 30: 1128– 1133.

8. Que FG, Phan VA, Phan VH et al. Cholangiocarcinomas express Fas ligand and disable the Fas receptor. Hepatology 1999; 30: 1398– 1404.

9. Yee K, Sheppard BC, Domreis J et al. Cancers of the gallbladder and biliary ducts. Oncology (Williston Park) 2002; 16(7): 939– 946, 949.

10. Sandhu DS, Roberts LR. Diagnosis and management of cholangiocarcinoma. Curr Gastroenterol Rep 2008; 10(1): 43– 52.

11. Parkin DM, Ohshima H, Srivatanakul P et al. Cholangiocarcinoma: epidemiology, mechanisms of carcinogenesis and prevention. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1993; 2(6): 537– 544.

12. 41. Klener P et al. Klinická onkologie. Praha: Galén 2002: 421– 422.

13. Yamamoto S, Kubo S, Hai S et al. Hepatitis C virus infection as a likely etiology of intrahepatic cholangiocarcinoma. Cancer Sci 2004; 95(7): 592– 595.

14. Dutta U, Garg PK, Kumar R. Typhoid carriers among patients with gallstones are at increased risk for carcinoma of the gallbladder. Am J Gastroenterol 2000; 95(3): 784– 787.

15. de Bree E, Tsiftsis DD, Santos RM et al. Objective asses­sment of the contribution of each diagnostic test and of the ordering sequence in jaundice caused by pancreatobiliary carcinoma. Scand J Gastroenterol 2000; 35(4): 438– 445.

16. Broden G, Bengtsson L. Biliary carcinoma associated with methyldopa therapy. Acta Chir Scand 1980; 500: 7.

17. Ellis EF, Gordon PR, Gottlieb LS. Oral contraceptives and cholangiocarcinoma. Lancet 1978; 1(8057): 207.

18. Lowenfels AB, Norman J. Isoniazid and bile duct cancer. JAMA 1978; 240(5): 434– 435.

19. Mancuso TF, Brennan MJ. Epidemiological considerations of cancer of the gallbladder, bile ducts and salivary glands in the rubber industry. J Occup Med 1970; 12(9): 333– 341.

20. Kowalewski K, Todd EF. Carcinoma of the gallbladder induced in hamsters by insertion of cholesterol pellets and feeding dimethylnitrosamine. Proc Soc Exp Biol Med 1971; 136(2): 482– 486.

21. Harder J, Blum HE. Cholangiocarcinoma. Schweiz Rundsch Med Prax 2002; 91(34): 1352– 1356.

22. Epidemiology of malignant tumours in the Czech Republic [website]. [Cited Sept 15, 2009]. Available from: www.svod.cz.

23. Fleming J, Cooper J, Henson D et al (eds). Gallbladder and extrahepatic bile ducts. AJCC Cancer Staging Handbook. Philadelphia: Lippincott‑ Raven 1998; 97– 106.

24. Nakeeb A, Pitt HA, Sohn TA et al. Cholangiocarcinoma: a spectrum of intrahepatic perihilar, and distal tumours. Ann Surg 1996; 224(4): 463– 473.

25. Válek V, Kala Z, Kiss I. Úskalí v diagnostice a léčbě onemocnění HPB. Zobrazovací vyšetření –  senzitivita a specificita. Edukační sborník XXVIII. Brněnské onkologické dny. Brno 2004: 162– 166.

26. Hann LE, Greatrex KV, Bach AM et al. Cholangiocarcinoma at the hepatic hilus: sonographic findings. Am J Roentgenol 1997; 168(4): 985– 989.

27. Bach AM, Hann LE, Brown KT et al. Portal vein evaluation with US: comparison to angiography combined with CT arterial protography. Radiology 1996; 201(1): 149– 154.

28. Bohatá Š. Přínos kontrastního ultrazvukového vyšetření v diferenciální diagnostice ložiskových procesů jater. Doktorandská dizertační práce. Brno: LF MU 2009.

29. Loyer EM, Chin H, DuBrow RA et al. Hepatocellular carcinoma and intrahepatic peripheral cholangiocarcinoma: enhancement patterns with quadruple phase helical CT –  a comparative study. Radiology 1999; 212(3): 866– 875.

30. Lopera JE, Soto JA, Múnera F. Malignant Hilar and Perihilar Biliary Obstruction: Use of MR cholangiography to define the extent of biliary ductal involvement and plan percutaneous interventions. Radiology 2001; 220: 90– 96.

31. Campbell WL, Ferris JV, Holbert BL et al. Biliary tract carcinoma complicating primary sclerosing cholangitis: Evaluation with CT, cholangiography, US, and MR imaging. Radiology 1998; 207(1): 41– 50.

32. Hochwald SN, Burke EC, Jarnagin WR et al. Association of preoperative biliary stenting with increased postoperative infectious complications in proximal cholangiocarcinoma. Arch Surg 1998; 134(3): 261– 266.

33. Otto G, Romaneehsen B, Hoppe‑ Lotichius M et al. Hilar cholangiocarcinoma: resectability and radicality after routine diagnostic imaging. J Hepatobiliary Pancreat Surg 2004; 11(5): 310– 318.

34. Torok N, Gores GJ. Cholangiocarcinoma. Semin Gastrointest Dis 2001; 12(2): 125– 132.

35. Van Beers BE. Diagnosis of cholangiocarcinoma. Oxford: HPB 2008; 10(2): 87– 93.

36. Petrowsky H, Wildbrett P, Husarik DB et al. Impact of integrated positron emission tomography and computed tomography on staging and management of gallbladder cancer and cholangiocarcinoma. J Hepatol 2006; 45(1): 43– 50. Epub 2006 Apr 19.

37. Kluge R, Schmidt F, Caca K et al. Positron emission tomography with [(18)F]fluoro‑2- deoxy‑ D‑ glucose for diagnosis and staging of bile duct cancer. Hepatology 2001; 33(5): 1029– 1035.

38. Carr TG, Kazarian KK, Smego DR et al. Radionuclide cholescintigraphy in patients with suspected biliary tract obstruction. Am Surg 1991; 57(10): 673– 675.

39. Poneros JM, Tearney GJ, Shiskov M et al. Optical coherence tomography of the biliary tree during ERCP. Gastrointest Endosc 2002; 55(1): 84– 88.

40. Singh P, Chak A, Willis JE et al. In vivo optical coherence tomography imaging of the pancreatic and biliary ductal system. Gastrointest Endosc 2005; 62(6): 970– 974.

41. Gores GJ. Early detection and treatment of cholangiocarcinoma. Liver Transpl 2000; 6(6 Suppl 2): 30– 34.

42. Huang JL, Biehl TR, Lee FT et al. Outcomes after resection of cholangiocellular carcinoma. Am J Surg 2004; 187(5): 612– 617.

43. Shimada M, Takenaka K, Kawahara N et al. Chemosensitivity in primary liver cancers: evaluation of the correlation between chemosensitivity and clinicopathological factors. Hepatogastroenterology 1996; 43(11): 1159– 1164.

44. Marrelli D, Caruso S, Pedrazzani C et al. CA19- 9 serum levels in obstructive jaundice: clinical value in benign and malignant conditions. Am J Surg 2009; 198(3): 333– 339. Epub 2009 Apr 17.

45. Bedi MM, Gandhi MD, Jacob G et al. CA 19- 9 to dif­ferentiate benign and malignant masses in chronic pancreatitis: is there any benefit? Indian J Gastroenterol 2009; 28(1): 24– 27. Epub 2009 Jun 6.

46. Aljiffry M, Walsh MJ, Molinari M. Advances in diagnosis, treatment and palliation of cholangiocarcinoma: 1990– 2009. World J Gastroenterol 2009; 15(34): 4240– 4262.

47. Tompkins RK, Thomas D, Wile A et al. Prognostic factors in bile duct carcinoma. Analysis of 96 cases. Ann Surg 1981; 194(4): 447– 457.

48. Wade TP, Prasad CN, Virgo KS et al. Experience with distal bile duct cancers in U.S. Veterans Affairs hospitals: 1987– 1991. J Surg Oncol 1997; 64(3): 242– 245.

49. Okuda K, Kubo Y, Okazaki N et al. Clinical aspects of intrahepatic bile duct carcinoma including hilar carcinoma. A study of 57 autopsy‑ proven cases. Cancer 1977; 39(1): 232– 246.

50. Sako S, Seitzinger GL, Garside E. Carcinoma of the extrahepatic bile ducts. Review of the literature and report of six cases. Surgery 1957; 41(37): 416– 437.

51. Burke EC, Jarnagin WR, Hochwald SN et al. Hilar cholangiocarcinoma: patterns of spread, the importance of hepatic resection for curative operation, and a presurgical clinical staging system. Ann Surg 1998; 228(3): 385– 394.

52. Donohue JH, Stewart AK, Menck HR. The national Cancer Data Base report on carcinoma of the gallbladder, 1989– 1995. Cancer 1998; 83(12): 2618– 2628.

53. Duffy A, Capanu M, Abou‑ Alfa GK et al. Gallbladder cancer (GBC): 10‑year experience at Memorial Sloan‑ Kettering Cancer Centre (MSKCC). J Surg Oncol 2008; 98(7): 485– 489.

54. DeVita VT Jr, Hellman S, Rosenberg SA (eds). Cancer, Principles & Practice of Oncology. 7th ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins Publishers 2004; CD‑ ROM Chapter 29: Sec 5.

55. Jemal A, Tiwari RC, Murray T et al. American Cancer Society. Cancer statistics, 2004. CA Cancer J Clin 2004; 54(1): 8– 29.

56. Fong Y, Kemeny N, Lawrence TS. Cancer of the Liver and Biliary Tree. In: DeVita VT Jr, Hellman S, Rosenberg SA (eds). Cancer, Principles & Practice of Oncology. 6th ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins Publishers 2001: 1162– 1203.

57. De Aretxabala X, Roa I, Araya JC et al. Gallbladder cancer in Chile. A report on 54 potentially resectable tumors. Cancer 1992, 69(1): 60– 65.

58. De Groen PC, Gores GJ, LaRusso NF et al. Biliary Tract Cancers. N Engl J Med 1999; 341(18): 1368– 1378.

59. De Vita VT Jr, Hellman S, Rosenberg SA (eds). Cancer, Principles & Practice of Oncology. 7th ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins Publishers 2005: 1021.

60. Choi CW, Choi IK, Seo JH et al. Effects of 5– fluorouracil and leucovorin in the treatment of pancreatic‑ biliary tract adenocarcinomas. Am J Clin Oncol 2000; 23(4): 425– 428.

61. Chen H, Hardacre JM, Uzar A et al. Isolated liver metastases from neuroendocrine tumours: does resection prolong survival? J Am Coll Surg 1998; 187(1): 88– 92.

62. Bucher P, Chassot G, Durmishi Y et al. Long‑term results of surgical treatment of Vater’s ampulla neoplasms. Hepatogastroenterology 2007; 54(76): 1239– 1242.

63. Shirabe K, Shimada M, Harimoto N et al. Intrahepatic cholangiocarcinoma: its mode of spreading and therapeutic modalities. Surgery 2002; 131(1 Suppl): 159– 164.

64. Fong Y, Blumgart LH, Lin E et al. Outcome of treatment for distal bile duct cancer. Br J Surg 1996; 83(12): 1712– 1715.

65. Novotný J et al. C24 Zhoubný novotvar jiných a neurčených částí žlučových cest [website]. [cited June 6, 2009]. Available from www.koc.cz.

66. Li S, Jo YS, Lee JH et al. L1 cell adhesion molecule is a novel independent poor prognostic factor of extrahepatic cholangiocarcinoma. Clin Cancer Res 2009; 15(23): 7345– 7351. Epub 2009 Nov 17.

67. Karamitopoulou E, Tornillo L, Zlobec I et al. Clinical significance of cell cycle –  and apoptosis‑related markers in biliary tract cancer: a tissue microarray‑based approach revealing a distinctive immunophenotype for intrahepatic and extrahepatic cholangiocarcinomas. Am J Clin Pathol 2008; 130(5): 780– 786.

68. Alvaro D. Serum and bile bio­markers for cholangiocarcinoma. Curr Opin Gastroenterol 2009; 25(3): 279– 284.

69. Malouf G, Dreyer C, Guedj N et al. Prognosis factors of cholangiocarcinoma: contribution of recent molecular bio­logy tools. Bull Cancer 2009; 96(4): 405– 415.

70. NCCN Practice Guidelines in Oncology [website], Hepatobiliary Cancers. [cited January 5, 2010]. Available from www.nccn.org.

71. Meyer CG, Penn I, James L. Liver transplantation for cholangiocarcinoma: Results in 207 patients. Transplantation 2000; 69(8): 1633– 1637.

72. Heneghan MA, Tuttle‑ Newhall JE, Suhocki PV et al. De‑ novo cholangiocarcinoma in the setting of recurrent primary sclerosing cholangitis following liver transplant. Am J Transplant 2003; 3(5): 634– 638.

73. Rea DJ, Rosen CB, Nagorney DM et al. Transplantation for cholangiocarcinoma: when and for whom? Surg Oncol Clin N Am 2009; 18(2): 325– 337, ix.

74. McMasters KM, Tuttle TM, Leach SD et al. Neoadjuvant chemoradiation for extrahepatic cholangiocarcinoma. Am J Surg 1997; 174(6): 605– 608.

75. Freeman ML, Sielaff TD. A modern approach to malignant hilar biliary obstruction. Rev Gastroenterol Disord 2003; 3(4): 187– 201.

76. Prat F, Lafon C, De Lima DM et al. Endoscopic treatment of cholangiocarcinoma and carcinoma of the duo­denal papilla by intraductal high‑intensity US: Results of a pilot study. Gastrointest Endosc 2002; 56(6): 909– 915.

77. Burger I, Hong K, Schulick R et al. Transcatheter arterial chemoembolization in unresectable cholangiocarcinoma: initial experience in a single institution. J Vasc Interv Radiol 2005; 16(3): 353– 361.

78. Hidaka H, Kokubu S, Ono K. Radiofrequency ablation. Gan To Kagaku Ryoho 2001; 28(13): 1955– 1961.

79. Bachar GN, Greif F, Mor E et al. Radiofrequency ablation for the management of liver tumours. Isr Med Assoc J 2003; 5(7): 496– 500.

80. Siperstein A, Garland A, Engle K et al. Laparoscopic radiofrequency ablation of primary and metastatic liver tumours. Technical considerations. Surg Endosc 2000; 14(4): 400– 405.

81. Martin R, Jarnagin W. Intrahepatic cholangiocarcinoma. Current management. Minerva Chir 2003; 58(4): 469– 478.

82. Jarnagin WR, Ruo L, Little SA et al. Patterns of initial disease recurrence after resection of gallbladder carcinoma and hilar cholangiocarcinoma: implications for adjuvant therapeutic strategies. Cancer 2003; 98(8): 1689– 1700.

83. Yalcin S. Diagnosis and management of cholangiocarcinomas: a comprehensive review. Hepatogastroenterology 2004; 51(55): 43– 50.

84. Scheithauer W. Review of gemcitabine in biliary tract carcinoma. Semin Oncol 2002; 29(6 Suppl 20): 40– 45.

85. Hezel AF, Zhu AX. Systemic Therapy for Biliary Tract Cancers. Oncologist 2008; 13(4); 415– 423.

86. Melichar B, Cerman J Jr, Dvorak J et al. Regional chemotherapy in biliary tract cancers –  a single institution experience. Hepatogastroenterology 2002; 49(46): 900– 906.

87. Andrýsek O, Horák H, Linhart L et al. Naše výsledky kombinované systémové a intraarteriální chemoterapie jaterních metastáz kolorektálního karcinomu a karcinomu žlučových cest. Klin Onkol 1988; 1(4): 98– 101.

88. Lersch C, Classen M. Palliative therapy of carcinomas of the biliary system. Med Klin (Munich) 1997; 92(7): 401– 405.

89. Bosset JF, Mantion G, Gillet M et al. Primary carcinoma of the gallbladder. Adjuvant postoperative external irradiation. Cancer 1989; 64(9): 1843– 1847.

90. de Aretxabala X, Roa I, Burgos L et al. Preoperative chemoradiotherapy in the treatment of gallbladder cancer. Am Surg 1999; 65(3): 241– 246.

91. Macdonald OK, Crane CH. Palliative and postoperative radiotherapy in biliary tract cancer. Surg Oncol Clin N Am 2002; 11(4): 941– 954.

92. Czito BG, Anscher MS, Willett CG. Radiation therapy in the treatment of cholangiocarcinoma. Oncology (Williston Park) 2006; 20(8): 873– 884.

93. Saito H, Takada T, Miyazaki M et al. Japanese Association of Biliary Surgery; Japanese Society of Hepato‑ Biliary‑ Pancreatic Surgery; Japan Society of Clinical Oncology. Radiation therapy and photodynamic therapy for biliary tract and ampullary carcinomas. J Hepatobiliary Pancreat Surg 2008; 15(1): 63– 8. Epub 2008 Feb 16.

94. Zhai R, Qian X, Dai D et al. Malignant biliary obstruction: treatment with interventional radiology. Chin Med J (Engl) 2003; 116(6): 888– 892.

95. Válek V, Kysela P, Kala Z et al. Brachytherapy and percutaneous stenting in the treatment of cholangiocarcinoma: a prospective randomised study. Eur J Radiol 2007; 62(2): 175– 179. Epub 2007 Mar 6.

96. Guo ZJ, Li Q et al. Diagnosis and treatment of hepatic cholangiocarcinoma: report of 52 cases. Hepatobiliary Pancreat Dis Int 2003; 2(1): 62– 65.

97. Ortner ME, Caca K, Berr F et al. Successful photodynamic therapy for nonresectable cholangiocarcinoma: a randomized prospective study. Gastroenterology 2003; 125(5): 1536– 1538.

98. Berr F, Wiedmann M, Tannapfel A et al. Photodynamic therapy for advanced bile duct cancer: evidence for improved palliation and extended survival. Hepatology 2000; 31(2): 291– 298.

99. Ustundag Y, Bayraktar Y. Cholangiocarcinoma: a compact review of the literature. World J Gastroenterol 2008; 14(42): 6458– 6466.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 4

2010 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se