Psychometrická validace české verze Jacelonové sebeposuzovací škály důstojnosti


Psychometric validation of Czech version of the questionnaire Jacelon Attributed Dignity Scale.

Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS) questionnaire helps to understand the perception of dignity from the perspective of older people. The aim of the study was to verify the psychometric properties of the Czech version of this questionnaire. The group consisted of 150 older adults who were hospitalized for at least one week (mean age 77.7 ± 8 years; 104 women [69.3%], length of hospitalization at the time of completing the questionnaire [10.2 ± 5.8 days]). The total value of attributed dignity in the elderly was relatively high (63 ± 5.84). The reliability of the Czech version of JADS was good (á = 0.802). A weak positive correlation was found in JADS with the Attitude to Aging Questionnaire scale (r = 0.288, p = 0.0004) and a weak negative correlation with the Patient Dignity Inventory (r = -0.188, p = 0.021) and Geriatric Depression Scale (r = - 0.206, p = 0.011). Factor analysis resulted in a four-factor solution (Self-value; Perceived value from others; Self in relation to others; Behaviour with respect towards others). The results were compared with published results of psychometric validations of the JADS scale in the USA, Greece and Iran. Our study confirmed that the Czech version of JADS is a valid and reliable tool for measuring attributed dignity in Czech hospitalized older adults.

Keywords:

older adults – dignity – evaluation – questionnaire – validation


Autoři: Mgr. Bc. Jana Bermellová 1,2;  doc. PhDr. Helena Kisvetrová, Ph.D. 1
Působiště autorů: Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd, UP v Olomouci 1;  II. intermí klinika – gastroenterologická a geriatrická FN Olomouc 2
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2020, 9, č. 4: 203-208
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Vnímání důstojnosti z pohledu seniorů pomáhá pochopit dotazník Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS). Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze tohoto dotazníku. Soubor tvořilo 150 seniorů, kteří byli hospitalizování minimálně jeden týden (průměrný věk 77,7±8 let; 104 žen (69,3 %) délka hospitalizace v době vyplnění dotazníku [10,2±5,8 dne]). Celková hodnota přisuzované důstojnosti u seniorů byla poměrně vysoká (63±5,84). Reliabilita české verze JADS byla dobrá (á = 0,802). Byla nalezena slabá pozitivní korelace JADS se škálou Attitude to Ageing Questionnaire (r = 0,288, p =0,0004) a slabá negativní korelace se škálami Patient Dignity Inventory (r = -0,188, p = 0,021) a Geriatric Depresion Scale (r = -0,206, p = 0,011). Fakto-rová analýza vyústila ve čtyřfaktorové řešení (Hodnocení sebe sama; Hodnocení vnímané od ostatních; Hodnocení vztahů s druhými; Vyjádření respektu k druhým). Výsledky byly porovnány s publikovanými výsledky psychometrických validací JADS škály v USA, Řecku a Íránu. Naše studie potvrdila, že česká verze JADS je validní a spolehlivý nástroj pro měření přisuzované důstojnosti u českých hospitalizovaných seniorů.

Klíčová slova:

senior – důstojnost – hodnocení – dotazník – validizace

Úvod

Stárnutí populace patří mezi nejvýznamnější demografické výzvy 21. století ve většině zemí na světě, včetně České republiky (1,2). Předpokládá se, že v průběhu první poloviny 21. století se v České republice zastoupení 65 a víceletých osob zhruba zdvojnásobí z dnešní jedné šestiny (1,8 mil) až na jednu třetinu (3,2 mil) (3).

Stáří je spojováno s křehkostí, slabostí a snadnou zranitelností (4,5). Fyziologické a psychické změny i polymorbidita vedou k častějšímu využívání zdravotnických služeb (6,7, 8). Starší lidé jsou také citlivější k ohrožení své důstojnosti, a proto je nutné věnovat tomuto aspektu zvláštní pozornost (9,10). Aby bylo možné chránit seniory před ztrátou osobní i sociální důstojnosti, je důležité pochopit problémy spojené s ohrožením důstojnosti z jejich perspektivy (11). Porozumění konceptu důstojnosti je ve zdravotnických odvětvích klíčovým, protože ovlivňuje porozumění lidem i postoje a chování při poskytování zdravotní péče s ohledem na důstojnost pacienta (12). Důstojnost tak může být považována za základní koncept v etice ošetřovatelství (9).

Ačkoliv důstojnost byla již od 80. let minulého století potvrzována různými výzkumy jako základní hodnota pro úspěšné stárnutí (13), podporu zdraví (14), kvalitu života (15) i nezávislost seniorů (16,17), neexistoval žádný způsob, jak ji hodnotit. To bylo impulsem vytvoření nástroje pro posouzení důstojnosti (18). Přisuzovaná důstojnost představuje koncept vyvinutý na základě koncepční analýzy a několika kvalitativních studií (16, 19, 18).

Jacelon et al. (19) definovala dvě navzájem propojené komponenty přisuzované důstojnosti, a to sebeúctu a chování k sobě i druhým. Vysoká sebeúcta je základem pro respektující chování k sobě i k druhým. Naopak, vyjadřování respektu k druhým a k sobě samému může zvýšit pocit sebeúcty (16,19). Tyto atributy jsou zahrnuty v jednotlivých položkách dotazníku Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS, Jacelonové sebeposuzovací škála důstojnosti), který byl speciálně vyvinut pro seniorskou populaci. JADS je krátká, validní škála k měření přisuzované důstojnosti (20). Díky JADS může být hodnocena důležitost přisuzované důstojnosti u seniorů ve vztahu ke zdraví, funkčnosti, nezávislosti, kvalitě života a úspěšnému stárnutí (16,21,20). Jacelon (19) dále uvádí, že vysoká hodnota u přisuzované důstojnosti působí jako protektivní faktor zdraví, funkčnosti a nezávislosti. JADS byla přeložena do řečtiny (22) a perštiny (23). I když byla JADS původně vytvořena pro seniory v komunitě, doporučuje Jacelon, aby v dalších výzkumech byla použita také u hospitalizovaných seniorů a v odlišných kulturních prostředích (20).

Cílem naší studie byla psychometrická validace české verze JADS u hospitalizovaných seniorů.

Metodika a soubor českých respondentů

Byl použit kvantitativní výzkumný design, průřezová studie s baterií standardizovaných dotazníků v české verzi pro oblast důstojnosti, postoje ke stárnutí, soběstačnosti v aktivitách denního života a deprese.

Dotazníkový soubor

Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS) (20) obsahuje 18 položek s pozitivně formulovanými hodnotícími výroky, které zjišťují míru důstojnosti seniorů přisuzovanou sama sobě během posledního týdne. Ke každé otázce je přiřazena čtyřbodová Likertova škála, na které respondent hodnotí, jak je tvrzení pravdivé nebo nepravdivé.

Patient Dignity Inventory (PDI) (24) je nástroj vytvořený pro screening problémů, které mohou u nemocného vyvolávat obavy z ohrožení jeho důstojnosti. Skládá se z 25 položek hodnocených na pětibodové Likertově škále. Čím vyšší skóre, tím vyšší pocit ohrožení důstojnosti. V naší studii byla použita česká validovaná verze PDI-CZ (25).

Attitude to Ageing Questionnaire (AAQ) (26) obsahuje 24 položek, které se zaměřují na hodnocení postojů ke stáří a stárnutí ve třech doménách. S pomocí pětibodové Likertovy škály respondenti zvažují, jak dalece s uvedeným výrokem souhlasí či nesouhlasí. Dosažené vyšší skóre ukazuje na kladnější postoj ke stárnutí.

Mini Mental State Examination (MMSE) (27) slouží jako screeningová metoda pro zjištění kognitivního deficitu pacientů. Hodnotí se pět oblastí mentálních schopností testované osoby. Maximální počet bodů je 30, dosažené vyšší skóre značí lepší kognitivní stav jedince.

Barthelové Index základních všedních činností (BI) (28) hodnotí soběstačnost pacienta v deseti oblastech každodenních činností. Maximální počet bodů je 100. Nižší skóre svědčí o nutnosti větší dopomoci a s tím související závislosti jedince na pomoci druhých

Geriatric Depression Scale (GDS) (29) je screeningová škála vytvořená pro zjištění depresivních příznaků u seniorů. U 15 sebehodnotících výroků jedinec označuje, zda s danou položkou souhlasí či ne. Vyšší počet dosažených bodů poukazuje na vyšší závažnost deprese.

Soubor respondentů a realizace výzkumu

Soubor tvořili senioři ve věku 65 let a více, kteří byli hospitalizováni minimálně jeden týden na standardních interních a geriatrických odděleních Fakultní nemocnice Olomouc a souhlasili se zapojením do výzkumu. Vyřazujícím kritériem byla diagnostikovaná středně těžká nebo těžká demence jakéhokoliv typu, terminální stav a závažné postižení sluchu a zraku. Senioři měli možnost vyplnit dotazníkový soubor samostatně nebo s pomocí výzkumníků.

Výzkum byl schválen Etickou komisí Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci (protokol č. UPOL-611/1040-2019) a managementem Fakultní nemocnice Olomouc. Dotazníky byly administrovány v období 2019–2020. Pro statistické zpracování dat byla použita popisná statistika, Pearsonův a Spearmanův korelační koeficient a faktorová analýza. Všechny testy byly provedeny na hladině statistické významnosti 0,05. Ke zpracování dat byl použit statistický software IBM SPSS Statistics for Windows, Version 23.0. Armonk, NY: IBM Corp.

Výsledky

Soubor respondentů tvořilo 150 seniorů hospitalizovaných na standardních interních a geriatrických odděleních II. interní kliniky – gastroenterologie a geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc (průměrný věk = 77,7 ± 8,0 let, 104 [69,3 %] žen). Přehled základních sociodemografických charakteristik a výsledky jednotlivých testů ukazuje tab. 1.

Tab. 1. Charakteristika souboru respondentů
Charakteristika souboru respondentů
DpS = domov pro seniory; SD = směrodatná odchylka

Konstruktová validita

Hodnota Kaiser-Meyer-Olkinovy míry (KMO) byla 0,743. Bartlettův test sfericity byl signifikantní (p < 0,0001). Na základě výpočtu vlastních hodnot (eigenvalues) bylo 18 položek JADS redukováno do čtyř faktorů (eigenvalues vyšší než 1), což vysvětlilo 50,2 % celkové variability. První faktor (F1; Hodnocení sebe sama) obsahoval 8 položek (č. 10, 18, 3, 11, 15, 7, 6, 14) s podílem variability 24,2 %. Faktorové zátěže položek jsou v rozmezí 0,29 až 0,79. Druhý faktor (F2; Hodnocení vnímané od ostatních) obsahoval položky č. 12, 17, 13 a 8 s faktorovými zátěžemi 0,51 až 0,68 a podílem variability 12,2 %. Třetí faktor (F3; Hodnocení vztahů s druhými) tvořily čtyři položky (č. 5, 2, 1 a 9), které měly faktorové zátěže 0,58 až 0,81. Položky 4 a 16 s faktorovými zátěžemi 0,77 a 0,50 sytily čtvrtý faktor (F4; Vyjádření respektu k druhým), Rozdělení položek dotazníku do jednotlivých domén (faktorů) a výsledky faktorové analýzy ukazuje tabulka 2.

Tab. 2. Faktorová analýza JADS
Faktorová analýza JADS

Interní konzistence

Reliabilita a homogenita byly zhodnoceny měřením vnitřní konzistence a položkovou analýzou. Cronbachova alfa pro dotazník JADS byla 0,802, což ukazuje dobrou vnitřní konzistenci. Pro jednotlivé faktory pak bylo alfa v rozmezí 0,772 – 0,410, viz tabulka 2. Výsledky explorační faktorové analýzy JADS ukázaly nižší hodnoty alfa u faktorů F2 a F4 způsobené malým počtem otázek. Přehled hodnot položkové analýzy ukazuje tabulka 3.

Tab. 3. Položková analýza JADS
Položková analýza JADS

Konvergentní validita

Na základě provedené konvergentní validity byla zjištěna statisticky významná slabá pozitivní korelaci JADS se škálou AAQ (r = 0,288, p =0,0004) a slabá negativní korelace se škálami PDI-CZ (r = -0,188, p = 0,021) a GDS (r = -0,206, p = 0,011), viz tab. 4.

Tab. 4. Konvergentní validita JADS
Konvergentní validita JADS
r = Pearsonův korelační koeficient ; **korelace signifikantní na hladině 0,01; *korelace signifikantní na hladině 0,05

Diskuse

V naší studii se zkoumaly základní psychometrické vlastnosti české verze JADS pro soubor hospitalizovaných seniorů. Postup odpovídá metodice použité v předešlých validačních studiích JADS (20,22,23).

Interní konzistence české verze JADS byla velmi dobrá (α = 0,80) a je srovnatelná s výsledky originální anglické verze (α = 0,82) (20). V řecké (α = 0,9) (22) a perské (α = 0,93) (23) verzi byla hodnota interní konzistence lepší, což mohlo být způsobeno rozdíly ve složení souboru respondentů. Naši respondenti měli přibližně stejný věkový průměr jako ve studii Jacelon et al [20] (ČR = 77,7; USA = 77,4 let), na rozdíl od řeckých a íránských respondentů, kteří byli mladší (Řecko 71,0; Írán 68,8 let) (22,23). Dalšími faktory mohl být i rozdílný poměr zapojených mužů a žen a odlišná úroveň jejich vzdělání. V ČR stejně jako v USA poměr žen výrazně převyšoval poměr mužů (ČR 69,3 %, USA 74 %) (20), poměr zastoupení žen v Řecku a Íránu byl jen o málo nižší než mužů (49,5 % a 47,7 % respektive) (22,23). Rozdíly byly zjištěny i v úrovni dosaženého vzdělání. Zatímco v našem výzkumu jsou nejvíce zastoupeny skupiny vyučen/a (38,7 %) a středoškolské vzdělání (31,3 %), v USA (20) to bylo středoškolské (33 %) a vysokoškolské vzdělání (27 %), v Řecku (22) i v Íránu (23) pak základní vzdělání (50 % a 29 % respektive). Zajímavostí je, že 31,7 % Íránců ve studii bylo negramotných. Tento faktor v ČR nebyl zjišťován, protože vzhledem k povinné školní docházce se předpokládá 100% gramotnost obyvatelstva. Z tohoto důvodu jsme zjišťovaly jen nejvyšší dokončené vzdělání. Výrazné rozdíly byly nalezeny i v sociální situaci respondentů. V našem výzkumu 42 % respondentů uvedlo, že žije s partnerem, což se příliš neliší od výsledků v USA (36 %) (20). Rozdíl se ale ukázal ve srovnání se studií Papastavrou (22), kde bylo 77 % respondentů ženatých/vdaných, i s íránskou studií (69 %) (23). Domníváme se, že tyto rozdíly mohou být dány hlavně věkovým průměrem respondentů v jednotlivých studiích a odlišným kulturním prostředím.

Nejnižší faktorovou zátěž (0,29) v naší studii obsahovala položka 14 (Zasmál/a jsem se sám/sama sobě). Také Papastavrou (22) uvádí u této položky nejnižší faktorovou zátěž (0,42). Další položkou s nízkou faktorovou zátěží byla v zahraničních studiích položka č. 15 (Vážil/a jsem si sám sebe). V naší studii byla faktorová zátěž u této položky 0,54, ve srovnání s výsledky studií v Řecku (0,46 ) nebo USA (0,41) [22,20].

Rozdíly byly nalezeny také v zařazení položek do jednotlivých faktorů. Zatímco v naší studii čtyři faktory vysvětlovaly 50,2 % celkové variability, u Jacelon (20) to bylo 59,2 % a u Papastavrou (22) 65,28 %.

První faktor (Hodnocení sebe sama) obsahoval v naší studii osm položek (faktorová zátěž 0,29 – 0,79) a objasňoval největší podíl variability (24,2 %). Ve studii Jacelon (20) bylo do tohoto faktoru zařazeno jen pět položek (faktorová zátěž 0,41 – 0,74) a v řecké studii čtyři položky (faktorová zátěž 0,42 – 0,81). Druhý faktor (Hodnocení vnímané od ostatních) obsahoval čtyři položky (faktorová zátěž 0,51 – 0,68) a vysvětloval jen 12,2 % variability. Ve výzkumu Jacelon (20) zahrnoval tři položky (faktorová zátěž 0,74 – 0,90) a vysvětloval 6,72 % variability. V perské studii (22) obsahoval také tři položky (faktorová zátěž 0,70 – 0,77). Do třetího faktoru (Hodnocení vztahu s jinými) byly zařazeny čtyři položky (faktorová zátěž 0,57 – 0,81). Tento faktor měl ve výzkumu Jacelon (20) pět položek (faktorová zátěž 0,50 – 0,68) s podílem variability 6,27 %. Papastavrou (22) u tohoto faktoru uvádí také pět položek (0,59 – 0,83) a variabilitu 18,93 %. V našem výzkumu zahrnoval čtvrtý faktor (Vyjádření respektu k druhým) jen dvě položky (č. 4 a 16; faktorové zátěže 0,77 a 0,50). V originální anglické verzi (20) faktor obsahuje pět položek (faktorové zátěže 0,54 – 0,78) a vysvětloval 38,3 % variability. V řecké studii (22) pak tento faktor zahrnoval šest položek s hodnotami faktorové zátěže 0,42 – 0,81.

Je možné se domnívat, že rozdíly v zařazení jednotlivých položek do faktorů jsou ovlivněny odlišným historicko-sociálním a kulturním kontextem regionů, kde byly studie realizovány. V České republice nebyl v minulosti kladen takový důraz na sebevědomí jedince, a možnost volby jeho jednání. S tím souvisí i uvědomování si významu dopadu svého chování na ostatní a zodpovědnost za jednání vůči sobě i svému okolí. To se pak může odrážet v hodnocení přisuzované důstojnosti v rámci jednotlivých faktorů.

Nejslabší korelace mezi položkou a celkovým skóre v naší studii byla zjištěna u položky 14 (Zasmál/a jsem se sám/sama sobě; r = 0,202). Nejslabší korelaci u této položky (r = 0,254) uvádí i výzkum Papastavrou et al. (22). Ve výzkumu Jacelon et al. (20) dosahuje položka vyšší korelace (r = 0,45).

Nejvyšší průměrná hodnota (nejlepší hodnocení) byla u položky 1 (Choval/a jsem se zdvořile k druhým, průměr = 3,79), nejnižší (nejhorší hodnocení) u položky 10 (Pociťoval/a jsem, že jsem potřebný/á., průměr 3,09). Nejnižší variabilita odpovědí byla u položky 12 (Byl/a jsem upřímný/á; SD = 0,440), nejvyšší naopak u položky 10 (Pociťoval/a jsem, že jsem potřebný/a. SD = 0,965). Domníváme se, že pocit nepotřebnosti souvisel u seniorů se zhoršeným zdravotním stavem, který byl příčinou hospitalizace. Dále na tento pocit mohlo mít, na rozdíl od seniorů žijících v domácím prostředí, vliv i nemocniční prostředí a omezení soukromí související s poskytováním péče během hospitalizace.

Porovnáváním výsledků jednotlivých mezinárodních studií se ukazují rozdíly mezi jednotlivými kulturami. Ve studii Papastavrou (22) se ukazuje, že v řecké (kyperské) kultuře je zvláštní důraz kladen na názory druhých a na vnější dojem, kterým se osoba prezentuje. Vysvětlením je, že obyvatelé Kypru žijí v malých komunitách, kde znají jeden druhého. V íránské studii (23) nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi pohlavími, což znamená, že íránská verze JADS je vhodným nástrojem k výzkumu mezi skupinami íránských žen i mužů. Také nízké nasycení položky Zasmál/a jsem se sám/sama sobě je možno vysvětlit významem smíchu v kontextu íránské kultury. Pro některé respondenty to totiž mohlo znamenat „posmívat se“.

V naší studii část seniorů upřednostňovala vyplnění dotazníku formou strukturovaného rozhovoru. Výzkum vnímali jako příležitost s někým si promluvit o své nemoci a dalších pro ně důležitých aspektech jejich života. Naznačuje to, že JADS není jen měřicím nástrojem, ale může být použit i jako intervence usnadňující profesionální komunikaci s pacientem. Podobnou zkušenost uvádí i Chochinov et al. [24] při hodnocení důstojnosti pomocí PDI. Tuto zkušenost neuvádí žádná ze zahraničních studií využívající JADS. Na rozdíl od české studie tvořili výzkumný soubor v zahraničních studiích senioři žijící v komunitě, kteří se sami dopravili k místu výzkumu (komunitní centrum, ambulance nemocnice) a poté vyplňovali dotazník sami, pouze negramotným seniorům v Íránu (23) či lidem se zrakovými problémy či jinými zdravotními omezeními, které vyžadovaly asistenci, byly dotazníky čteny.

Limity

Mezi limity této studie patří velikost souboru a proměnné, které nebyly zkoumány, jako například komorbidity a rozsah sociální podpory. Také počet lůžek na pokoji a stupeň soběstačnosti ostatních pacientů nebyl sledován (mohl ovlivňovat odpověď na otázku č. 10 Pociťoval jsem, že jsem potřebný). V dalších výzkumech by bylo vhodné se zaměřit i na tyto proměnné a ověřit využitelnost JADS také u českých seniorů žijících v domácím prostředí nebo v trvalé institucionální péči.

Závěr

Naše studie potvrdila, že česká verze dotazníku (JADS-CZ) je validní a spolehlivý nástroj pro měření přisuzované důstojnosti u českých hospitalizovaných seniorů. Používání tohoto dotazníku umožní sestrám pochopit důležitost přisuzované důstojnosti u seniorů ve vztahu ke zdraví, funkčnosti, nezávislosti, kvalitě života i úspěšnému stárnutí a volit optimální intervence na ochranu důstojnosti seniorů v institucionálním prostředí.

Příspěvek je dedikován projektům IGA_FZV_2020_004 a JG_2019_004.

Mgr. Bc. Jana Bermellová1,2

doc. PhDr. Helena Kisvetrová, Ph.D.1

1Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd, UP v Olomouci

2II. intermí klinika – gastroenterologická a geriatrická FN Olomouc


Zdroje

1. Kabadayi S, Hu K, Lee Y, et al.: Fostering older adult care experiences to maximize well-being outcomes. Journal of Service Management, ahead-of-print 2020 doi:10.1108/josm-11-2019-0346 (cit. 2020–8-9). https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/JOSM-11-2019-0346/full/html

2. Kisvetrová H. Demence a kvalita života. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 2020.

3. Štyglerová T, Němečková M, Šimek M. Stárnutí se nevyhneme. Český statistický úřad.  2014 (cit. 2020–7-9). https://www.czso.cz/csu/czso/ea002b5947.

4. Sarvimaki A, Stenbock-Hult B. The meaning of vulnerability to older persons. Nurs Ethics 2016; 23: 372–383.

5. Merchant RA, Chen MZ, Tan LWL, et al. Singapore Healthy Older People Everyday (HOPE) Study: Prevalence of Frailty and Associated Factors in Older Adults. J Am Med Dir Assoc 2017; 18(8): 734.e9–734.e14.

6. Thiyagarajan JA, Araujo de Carvalho I, Peña-Rosas JP., et al. Redesigning care for older people to preserve physical and mental capacity: WHO guidelines on community-level interventions in integrated care. PLoS Med 2019; 16(10): e1002948. 

7. Allen, J, Hutchinson AM, Brown R, et al.: User Experience and Care Integration in Transitional Care for Older People From Hospital to Home. Qual Health Res 2016; 27(1): 24–36.

8. Digby R, Lee S, Williams A. The experience of people with dementia and nurses in hospital: an integrative review. J Clin Nurs 2017; 26(9-10): 1152–1171.

9. Lohne V, Høy B, Lillestø B, et al. Fostering dignity in the care of nursing home residents through slow caring. Nurs Ethics 2016; 24(7): 778–788.

10. Kisvetrová H, Herzig R, Bretšnajdrová M, et al.: Predictors of quality of life and attitude to ageing in older adults with and without dementia. Aging Ment Health 2019; 1–8. Early Access.

11. Oosterveld-Vlug, MG, Pasman, HRW, vanGennip, IE. et al: Dignity and the factors that influence it according to nursing home residents: a qualitative interview study. J Adv Nurs 2014; 70(1): 97–106.

12. Guo Q, Jacelon CS. An integrative review of dignity in end-of-life care. Palliat Med  2014; 28(7): 931–940.

13. Erikson, EH, Erikson, JM, Kivnick, HQ.: Vital involvement in old age. New York: WW Norton & Co. 1986.

14. Walsh, K. and Kowanko, I.: Nurses’ and patients’ perceptions of dignity. Int J Nurs Pract 2002; 8: 143–151.

15. George, LK.: Dignity and quality of life in old age. J Gerontol Soc Work 1998; 29(2/3): 39–52.

16. Jacelon, CS.: The dignity of elders in an acute care hospital. Qual Health Res 2003; 13: 543–556.

17. Tadd, W., Bayer, T. and Dieppe, P. Dignity in health care: Reality or rhetoric. Rev Clin Gerontol 2002; 12: 1–4.

18. Jacelon, C., Dixon, J. and Knafl, K. Development of the Attributed Dignity Scale. Res Gerontol Nurs 2009; 1(4): 202–213.

19. Jacelon, CS, Connelly, TW, Brown, R. et al. A concept analysis of dignity in older adults. J Adv Nurs 2004; 48(1): 76–83.

20. Jacelon, CS, and Choi, J. Evaluating the psychometric properties of the Jacelon Attributed Dignity Scale. J Adv Nurs 2014; 70: 2149–2161.

21. Jacelon, CS. Strategies used by older adults to maintain or restore attributed dignity. Res Gerontol Nurs 2014; 7(6):273–283.

22. Papastavrou E, Charitou P, Kouta C. Psychometric properties of the Greek version of Jacelon Attributed Dignity Scale. Nurs Ethics 2016; 24(5): 612–625.

23. Namjoo S, Allahverdipour H, Shaghaghi A, et al.: Psychometric Properties of Jacelon’s Attributed Dignity Scale with Iranian Older People. Nurs Ethics 2019; 096973301984512.

24. Chochinov HM, Hassard T, McClement S, et al.: The Patient Dignity Inventory: a novel way of measuring dignity-related distress in palliative care. J Pain Symp Manage 2008; 36:559–571.

25. Kisvetrová H, Školoudík D, Danielová L, et al.: Czech Version of the Patient Dignity Inventory: Translation and Validation in Incurable Patients. J Pain Symp Manage 2018; 55(2): 444–450.

26. Dragomirecká E, Prajsová J. WHOQOL-OLD. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum 2009.

27. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. „Mini-mental state“. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975 Nov;12(3):189–98.

28. Mahoney FI, Barthel D. “Functional evaluation: the Barthel Index.” Maryland State Med Journal 1965;14:56–61.

29. Yesavage, JA, Brink, TL, Rose, TL et al.: Development and validation of a geriatric depression screening scale: a preliminary report. J Psychiatr Res. 1982-83;17(1):37–49.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 4

2020 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se