Kvalita života ve vztahu k tělesné zdatnosti seniorek: pilotní studie


The relationship between the quality of life and physical fitness in older women: a pilot study

The aim of this pilot study was to determine the relationship between the quality of life and physical fitness in elderly women. This study consisted of 46 ostensibly healthy postmenopausal women over 60 years of age (age 69.0 ± 5.8 years; body weight 72.2 ± 11.6 kg; body height 160 ± 5.2 cm; body mass index 28.1 ± 4.4 kg.m-2). Participants were senior citizen club members in Prague. We used the Short Form 36 Health Survey (SF-36) to evaluate the quality of life. We assessed physical fitness using the 30-s chair stand, arm curl, handgrip strength, sit and reach, and 1-mile walk tests. Statistical analysis was performed using the Pearson correlation coefficient and Spearman correlation coefficient to verify the relationship between quality of life and physical fitness level. The results from this study did not show a relationship between the quality of life and the upper limb strength (r = 0.161). A weak positive correlation was found between the quality of life and the lower limb strength (r = 0.249) and hand-grip strength (r = 0.239). The correlation analysis showed a moderate positive correlation between the quality of life and the level of flexibility of lumbar spine and hamstring muscles (r = 0.360). Moderate negative correlation was found (r = -0.315) between the quality of life and the level of aerobic fitness. We conclude that physical fitness level may influence the quality of life in elderly women.

KEYWORDS:
ageing – 36-Item Health Survey – independence – physical performance tests


Autoři: V. Kramperová
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2017, 6, č. 3: 109-112
Kategorie: Původní práce/studie

Souhrn

Cílem této pilotní studie bylo zjistit vztah mezi kvalitou života a úrovní tělesné zdatnosti seniorek. Výzkumný soubor tvořilo 46 postmenopauzálních žen ve věku nad 60 let (věk 69,0 ± 5,8 roků; tělesná hmotnost 72,2 ± 11,6 kg; tělesná výška 160 ± 5,2 cm; body mass index 28,1 ± 4,4 kg.m–2), které byly bez objektivních zdravotních potíží. Jednalo se o skupinu seniorek navštěvujících klub seniorů na Praze 13. Kvalita života byla hodnocená dotazníkem SF-36 (Short Form 36 Health Subject Questionnaire). Pro zjištění úrovně tělesné zdatnosti byly zvoleny motorické testy (sed-vztyk ze židle za 30 sekund, počet flexí loketního kloubu za 30 sekund, síla stisku ruky, hloubka předklonu v sedu, chodecký test na 1600 m). Pro zjištění vztahů mezi kvalitou života a úrovní tělesné zdatnosti byl použit parametrický Pearsonův korelační koeficient a neparametrický Spearmanův korelační koeficient. Výsledky studie neprokázaly souvislost mezi kvalitou života a dynamickou sílou horních končetin (r = 0,161). Byla zjištěna mírná pozitivní korelace mezi kvalitou života a dynamickou sílou dolních končetin (r = 0,249) a sílou stisku ruky (r = 0,239). Korelační analýza prokázala střední pozitivní korelaci mezi kvalitou života a úrovní flexibility svalů v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen (r = 0,360). Mezi kvalitou života a úrovní aerobní zdatnosti byla nalezena střední negativní korelace (r = -0,315). Získané údaje poukazují na souvislost kvality života s úrovní tělesné zdatnosti seniorek.

Klíčová slova:
stárnutí – dotazník SF-36 – soběstačnost – motorické testy

Úvod

V současné době lze populační vývoj v Evropě charakterizovat demografickým stárnutím. Zatímco celkový počet obyvatel bude v ČR i ve většině krajů klesat, počet seniorů (osoby 65leté a starší) poroste. V ČR se zvýší o více než 1,3 milion osob(1). Stárnutí populace bude tedy pokračovat.

Problematika procesu stárnutí otevírá kromě jiných i téma kvality života, tj. v jakém zdravotním stavu prožívají lidé svůj prodlužující se věk. Střední délka života stoupá. V roce 2000 se muži dožívali věku 71,7 let, ale v roce 2015 to bylo již 75,8 let. Ženy se v roce 2000 dožívaly věku 78,4 let a v roce 2015 dosahovaly věku 81,5 let(2). Dalším důležitým ukazatelem je však délka života prožitá ve zdraví (bez zdravotního omezení). Délka života ve zdraví při narození v roce 2014 byla v ČR u mužů 63,4 let a 65 let u žen(3).

Stárnutí jako proces je provázeno snížením homeostatických rezerv, které se navenek projevují sníženou svalovou sílou a aerobní zdatností, poruchou mobility a stability seniorů. Nejčastější pokles homeostatických rezerv u seniorů můžeme pozorovat v oblasti pohybového aparátu, kdy dochází k omezení pohyblivosti vlivem osteoporózy a sarkopenie(4). Pokles úrovně pohybových schopností může vést ke snížení míry soběstačnosti, což nadále negativně ovlivňuje kvalitu života seniorské populace(5).

Určitá úroveň tělesné zdatnosti je nezbytným předpokladem pro udržení fyzické soběstačnosti a vykonávání každodenních aktivit. Podle Macháčové je fyzická soběstačnost dána úrovní jednotlivých komponent tělesné zdatnosti (svalová síla, aerobní zdatnost, flexibilita, stabilita), které podléhají procesům stárnutí. Hodnocení tělesné zdatnosti seniorské populace poskytuje důležité informace pro včasnou diagnostiku disability (neschopnosti vykonávat běžné denní činnosti)(6).

Kvalita života z pohledu gerontologie zahrnuje důležité ukazatele, jako jsou fyzická soběstačnost, nepřítomnost disability a bolesti, zachování smyslových schopností na adekvátní úrovni, sociální zapojení, pocit štěstí a užitečnosti pro další osoby(7). Za determinující faktor ovlivňující kvalitu života seniorské populace je považována fyzická soběstačnost. Soběstačnost má pro seniora velký význam ve vztahu k sobě samému, jako zdroj určité sebeúcty(8). Ve výzkumu Sýkorové a Chytila senioři vnímají fyzickou soběstačnost jako pozitivní jev, který je chápán jak s naprostou samozřejmostí – aktivní senioři –, tak s rezignací – nesoběstační jedinci s vážnými zdravotními problémy. Míra spokojenosti s tělesnou zdatností souvisí s úrovní soběstačnosti. Snížená nebo narušená schopnost mobility vede k deficitu soběstačnosti, což je významný faktor ovlivňující kvalitu života v seniorském věku(9). Výzkum Hudákové a Derňárové potvrzuje závislost úrovně soběstačnosti a kvality života seniorské populace(10).

Cílem této studie bylo zjistit, zda existuje vztah mezi kvalitou života a úrovní tělesné zdatnosti vybrané skupiny seniorek.

Výzkumný soubor a metody

Studie se zúčastnilo 46 postmenopauzálních žen ve věku nad 60 let (věk 69,0 ± 5,8 roků; tělesná hmotnost 72,2 ± 11,6 kg; tělesná výška 160 ± 5,2 cm; body mass index 28,1 ± 4,4 kg.m–2), které byly bez objektivních zdravotních potíží. Jednalo se o skupinu seniorek navštěvujících klub seniorů na Praze 13.

Probandky podstoupily základní antropometrické vyšetření (tělesná výška, tělesná hmotnost). Úroveň svalové síly dolních končetin byla zjišťována pomocí testu „30-Second Chair Stand Test“ (sed – vztyk ze židle za 30 sekund). Síla horních končetin byla posuzována pomocí testu „Arm curl Test“ (počet flexí loketního kloubu za 30 sekund). Celková dynamická síla horních končetin byla vypočtena jako součet výkonu levé a pravé horní končetiny, který byl vydělen dvěma (počet flexí levého loketního kloubu + počet flexí pravého loketního kloubu ÷ 2).

Svalová síla stisku ruky byla měřena pomocí dynamometru s nastavitelnou polohou rukojetí (Takei A5401, Japonsko). Celková síla stisku ruky byla vypočtena jako součet nejlepšího výkonu levé a pravé ruky, který byl vydělen dvěma (síla stisku levé ruky + síla stisku pravé ruky ÷ 2).

K posouzení úrovně kloubní pohyblivosti (flexibility) byl vybrán standardizovaný motorický test Hloubka předklonu v sedu („Sit and Reach Test“) s cílem zhodnotit rozsah pohyblivosti v lumbální části páteře, kyčelního kloubu a svalové pružnosti bedro-kyčlo-stehenních flexorů.

Úroveň aerobní zdatnosti byla měřena pomocí testu „1-Mile Walk Test“ (chodecký test na 1600 metrů). K měření kvality života byl použit generický dotazník „Short Form 36 Health Subject Questionnaire“, SF-36. Dotazník hodnotí osm oblastí, které zahrnují fyzické fungování, omezení ve vykonávání obvyklých činností v důsledku tělesných obtíží, tělesnou bolest, celkové vnímání zdraví, vitalitu, sociální fungování, omezení ve vykonávání obvyklých činností v důsledku emočních potíží a duševní zdraví(11). Vyhodnocení dotazníku je prováděno pomocí tzv. TS skóre (Transformed Scales Score) hodnoceného v intervalu 0–100. Čím vyšší dosažené skóre, tím se jedná o lepší kvalitu života. Hodnoty pod 50 mohou být interpretovány jako pod normou obecné populace. Nižší hodnoty SF-36 signalizují horší zdravotní stav, dlouhodobé onemocnění. Norma u zdravé populace je stanovena vždy pro určité věkové rozpětí a liší se v jednotlivých dimenzích. Ženy mají obecně nižší skóre. V ČR se pro vyhodnocení používají předběžné české normy(12).

Normalita dat byla posuzována Shapirovým-Wilkovým testem. Vztahy mezi parametry byly zjišťovány pomocí Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu (r). Hladina významnosti byla stanovena na úrovni p < 0,05. Pro výpočty a zpracování dat byl použit program SPSS 21,0.

Výsledky

V tabulce 1 jsou uvedeny základní charakteristiky sledovaného souboru, dále jsou zde zobrazeny výsledky motorických testů a celkové skóre kvality života.

Tab. 1. Základní charakteristiky souboru, výsledky motorických testů a celkové skóre kvality života
Základní charakteristiky souboru, výsledky motorických testů a celkové skóre kvality života
Legenda: měřené hodnoty jsou uvedeny jako průměry se svými směrodatnými odchylkami (SD); 95% CI = interval spolehlivosti

Úroveň dynamické síly dolních končetin byla u 10 žen (21,7 %) hodnocena jako nízká. Tyto ženy dosahovaly v motorickém testu sed – vztyk ze židle za 30 sekund výkonu pod 14 opakování, což může podle některých autorů signalizovat budoucí ztrátu tělesné nezávislosti(13). U všech žen bylo dosaženo normativních hodnot v parametru dynamická síla horních končetin. Čtrnáct žen (30,4 %) nedosahovalo normativních hodnot v parametru síla stisku ruky. Referenční hodnota síly stisku ruky pro věkovou kategorii 60–65 let byla stanovena na 26,5 kg, pro věkovou kategorii 65–70 let na 25,3 kg a pro věkovou kategorii nad 70 let byla hraniční hodnota stanovena na 21,4 kg(29). Nízká úroveň flexibility svalů v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen byla naměřena u jedné ženy (2,2 %). Referenční hodnota flexibility pro věkovou kategorii 60–69 let byla stanovena na 12,7 cm a pro věkovou kategorii 70–79 let na 10,1 cm. Nedostatečné úrovně aerobní zdatnosti dosahovalo 11 žen (23,9 %). Referenční hodnota aerobní zdatnosti pro věkovou kategorii 60–69 let byla stanovena na 17,3 min a pro věkovou kategorii 70 a více let byla stanovena na 21,5 min. V indexu celkové kvality života 6 žen (13 %) dosahovalo skóre menší než 50 bodů, což představuje horší kvalitu života, pocit špatného zdraví a riziko vzniku disability(14).

V tabulce 2 je znázorněna míra asociace mezi kvalitou života a úrovní tělesné zdatnosti. Nebyla nalezena významná korelace mezi dynamickou sílou horních končetin a kvalitou života. Byla zjištěna mírná pozitivní korelace mezi dynamickou sílou dolních končetin, sílou stisku ruky a kvalitou života, tj. s vyšším výkonem v motorickém testu sed – vztyk ze židle za 30 sekund a vyšší sílou stisku ruky se zvyšuje hodnota skóre kvality života. Korelační analýza prokázala střední pozitivní korelaci mezi úrovní flexibility svalů v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen a kvalitou života, tj. s vyšší flexibilitou se zvyšuje hodnota skóre kvality života. Mezi úrovní aerobní zdatnosti a kvalitou života byla nalezena střední negativní korelace, tj. s nižším časem v chodeckém testu na 1 600 m se zvyšuje hodnota skóre kvality života.

Tab. 2. Korelace mezi motorickými testy hodnotící tělesnou zdatnost a celkovým skóre kvality života
Korelace mezi motorickými testy hodnotící tělesnou zdatnost a celkovým skóre kvality života
Legenda: * korelace vyjádřena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu na hladině p < 0,05; korelace vyjádřena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu na hladině p < 0,05

Diskuse

Kvalita života je důležitým aspektem, který sehrává významnou úlohu v pokračujícím procesu stárnutí české populace(15). Dostatečná úroveň tělesné zdatnosti se jeví jako významný faktor determinující kvalitu života seniorů. Určitá úroveň tělesné zdatnosti je klíčová k realizaci běžných úkonů (aktivit denního života). Existují důkazy, že tělesná zdatnost významně koreluje s kvalitou života seniorské populace(16). Vzhledem ke komplexnosti těchto parametrů je zapotřebí dalšího zkoumání i jejich jednotlivých komponent. V našich pilotních analýzách byl zjištěn vztah mezi kvalitou života a dynamickou sílou dolních končetin, sílou stisku ruky, flexibilitou svalů v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen a aerobní zdatností. Překvapujícím zjištěním je, že v této studii nebyla nalezena korelace mezi kvalitou života a dynamickou sílou horních končetin.

Studie provedená na britské University of Strathclyde prokázala významnou korelaci mezi kvalitou života a svalovou sílou dolních končetin zdravé seniorské kohorty (41 mužů a 43 žen, věk 73,2 ± 7,3 roků). Autoři studie konstatují, že svalová síla extenzorů kolenního a kyčelního kloubu je důležitá pro vytvoření odpovídajících momentů síly, které umožní provádět aktivity denního života (např. bipedální stoj, základní lokomoci). S poklesem svalové síly dochází ke zhoršení pohybové koordinace, což negativně ovlivňuje kvalitu života(17).

Námi zjištěnou korelaci mezi sílou stisku ruky a kvalitou života potvrzují další studie(18). Mnozí autoři považují za významný prediktor funkční deteriorace a mortality sílu stisku ruky (hand-grip), který se jeví jako marker svalové síly i jiných svalových skupin(19). Snížená flexibilita svalů v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen je spojena s bolestí zad, omezením chůze a zvýšeným rizikem vzniku pádu v seniorském věku(20).

Řada studií se zabývá vztahem mezi aerobní zdatností, svalovou sílou a kvalitou života seniorské populace(21, 22). Důvodem tohoto výzkumného zaměření je, že aerobní zdatnost je předpokladem pro habituální pohybovou aktivitu(23) a svalová síla představuje významný faktor ovlivňující mobilitu a tělesnou zdatnost(22). Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících soběstačnost je úbytek svalové síly a svalové hmoty (sarkopenie), zvláště svalových vláken 2. typu(24). Úbytek svalové síly je výraznější u seniorů se sedavým způsobem života nebo s nižší úrovní pohybové aktivity. Následkem jsou obtíže s vykonáváním aktivit denního života a zvýšení nákladů na zdravotní péči(25). Pokles svalové síly představuje rizikový faktor pádů a mortality seniorů(26). Pohybově aktivní životní styl má důležitý význam v prevenci úbytku svalové hmoty a síly v důsledku involučních změn. Ukazuje se, že pohybová aktivita ve formě silového tréninku může příznivě ovlivnit fyziologické změny spojené se stárnutím. Bylo zjištěno, že po 12týdenním silovém tréninku došlo k nárůstu svalové hmoty, zlepšení svalové síly a zlepšení kvality života seniorů(25). Karinkanta et al. uvádějí, že svalová síla koreluje s rychlostí chůze a zvýšením svalové síly se zlepšuje stabilita osob ve vyšším věku. Bylo prokázáno, že pravidelná pohybová aktivita střední intenzity vede ke snížení počtu zlomenin kyčelního kloubu u žen až o 6 %(27). Kang upozorňuje, že ženy vykazují rychlejší pokles tělesné zdatnosti v porovnání s muži, proto je důležitá vhodná pohybová intervence vedoucí ke zlepšení nebo udržení tělesné zdatnosti(28). Schopnost žít nezávisle a zachování dobré kvality života ve stáří má často větší význam než celková délka života.  

Závěr

Výsledky studie neprokázaly souvislost mezi kvalitou života a dynamickou sílou horních končetin (r = 0,161). Byla zjištěna mírná pozitivní korelace mezi kvalitou života a dynamickou sílou dolních končetin (r = 0,249) a sílou stisku ruky (r = 0,239). Korelační analýza prokázala střední pozitivní korelaci mezi kvalitou života a úrovní flexibility svalů v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen. Mezi kvalitou života a úrovní aerobní zdatnosti byla nalezena střední negativní korelace. Získané údaje poukazují na souvislost kvality života s úrovní tělesné zdatnosti seniorek. 

Studie byla realizována s podporou Specifického vysokoškolského výzkumu SVV 2017 – 260466 a projektu PROGRES Q41. 

Mgr. Veronika Kramperová

Katedra plaveckých sportů,

Fakulta tělesné výchovy a sportu UK

Praha 


Mgr. Veronika Kramperová

e-mail: kramperova@ftvs.cuni.cz 


Absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, obor Tělesná výchova a sport. V současné době dokončuje doktorský studijní program Kinantropologie na FTVS UK v Praze. Tématem její disertační práce je Vliv pohybové intervence s prvky aqua-aerobiku na funkční tělesnou zdatnost a kvalitu života seniorek. Od roku 2014 působí na katedře plaveckých sportů FTVS UK v Praze jako asistentka, kde zajišťuje výuku v oblasti zdravotního plavání a aqua-fitness.


Zdroje

1. Fiala T, Langhamrová J. Předpokládaný vývoj obyvatelstva krajů ČR a jeho důsledky. Acta Oeconomica Pragensia 2014; 4: 73–96.

2. Český statistický úřad: Naděje dožití (střední délka života) podle pohlaví a věku v letech 1920–2015 [online]. c2017, aktualizováno dne: 28. 6. 2017 [cit. 30. června 2017]. Dostupné z: ww.czso.cz/csu/czso/demograficka-prirucka-2015.

3. Eurostat Database. Healthy life years and life expectancy at birth, by sex [online]. c2004, aktualizováno dne: 28. 6. 2017 [cit. 30. června 2017]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/tsdph100>.

4. Navaratnarajah A, Jackson SHD. The physiology of ageing. Medicine 2013; 41(1): 5–8.

5. Chung PK, Zhao Y, Liu JD, Quach B. A canonical correlation analysis on the relationship between functional fitness and health-related quality of life in older adults. Archives of Gerontology and Geriatrics 2017; 68: 44–48.

6. Macháčová K. Problematika hodnocení tělesné způsobilosti u seniorské populace. Geriatrie a Gerontologie 2013; 2(3):131–133.

7. Rizzoli R, Reginster JY, Arnal JF, et al. Quality of life in sarcopenia and frailty. Calcified Tissue International 2013; 93(2): 101–120.

8. Hudáková A, Majerníková L. Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství. Praha: Grada 2013.

9. Sýkorová D, Chytil O. Autonomie ve stáří: strategie jejího zachování. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity v Ostravě 2004.

10. Hudáková A, Derňárová L. Sebestačnosť ako významný aspekt kvality života seniorov. Martin: Univerzita Komenského Bratislava, Jesseniova lekárska fakulta Martin, Ústav ošetrovateľstva 2011.

11. Petr P. Dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím (The SF-36 Questionnaire of the Health related Quality of Life). Kontakt 2000; 2(1): 26–29.

12. Sobotík Z. Zkušenosti s použitím předběžné české verze amerického dotazníku o zdraví (SF-36). Zdravotnictví v České republice 1998; 1(1–2): 50–54.

13. Rikli RE, Jones, CJ. Development and validation of criterion-referenced clinically relevant fitness standards for maintaining physical independence in later years. The Gerontologist 2013; 53(2): 255–267.

14. Fleishman JA, Spector WD, Altman BM. Impact of differential item functioning on age and gender differences in functional disability. The Journals of Gerontology. Series B, Psychological Sciences and Social Sciences 2002; 57(5): S275–S284.

15. Káčerová M, Ondačková J. Zdravotná dimenzia kvality života seniorov Českej republiky v prieskume SHARE. Kvalita života 2013: 42–52.

16. Svantesson U, Jones J, Wolbert K, Alricsson M. Impact of Physical Activity on the Self-Perceived Quality of Life in Non-Frail Older Adults. Journal of Clinical Medicine Research 2015; 7(8): 585–593.

17. Samuel D, Rowe P, Hood V, Nicol A. The relationships between muscle strength, biomechanical functional moments and health-related quality of life in non-elite older adults. Age and Ageing 2012; 41(2): 224–230.

18. Chan OY, van Houwelingen AH, Gusekloo J, et al. Comparison of quadriceps strength and handgrip strength in their association with health outcomes in older adults in primary care. Age 2014; 36(5): 9714.

19. Rijk JM, Roos PR, Deckx L, et al. Prognostic value of handgrip strength in people aged 60 years and older: A systematic review and meta-analysis. Geriatrics & Gerontology International 2016; 16(1): 5–20.

20. Lemmink K, Kemper H, De Greef M, et al. The validity of the sitand-reach test and the modified sit-and-reach test in middle-aged to older men and women. Research Quarterly for exercise and sports 2003; 74(3): 331–336.

21. Chang CL, Chiu CM, Hung SY, et al.The relationship between quality of life and aerobic fitness in patients with rheumatoid arthritis. Clinical Rheumatology 2009; 28(6): 685–691.

22. Samuel D, Rowe P, Hood V, Nicol A. The relationships between muscle strength, biomechanical functional moments and health-related quality of life in non-elite older adults. Age and Ageing 2012; 41(2): 224–230.

23. Sloan RA, Sawada SS, Martin, CK, et al. Associations between cardiorespiratory fitness and health-related quality of life. Health and Quality of Life Outcomes 2009; 7(1): 1.

24. Kirkendall DT, Garret WE Jr. The effects of aging and training on skeletal muscle. The American Journal of Sports Medicine 1998; 26(4): 598–602.

25. Geirsdottir OG, Arnarson A, Briem K, et al. Physical function predicts improvement in quality of life in elderly Icelanders after 12 weeks of resistance exercise. The Journal of Nutrition, Health & Aging 2012; 16(1): 62–66.

26. Goodpaster BH, Park SW, Harris TB, et al.: The loss of skeletal muscle strength, mass, and quality in older adults: the health, aging and body composition study. The Journals of Gerontology. Series A, Biological Sciences and Medical Sciences. 2006; 61(10): 1059–1064.

27. Karinkanta S, Heinonen A, Sievanen H, et al. Factors predicting dynamic balance and quality of life in home-dwelling elderly women. Gerontology 2005; 51(2): 116–121.

28. Kang S, Hwang S, Klein AB, Kim SH. Multicomponent exercise for physical fitness of community-dwelling elderly women. Journal of Physical Therapy Science 2015; 27(3): 911–915.

29. Dodds RM, Sydall HE, Cooper R, et al. Grip strength across the life course: normative data from twelve British studies. Public Library of Science One 2014; 9(12): e113637.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 3

2017 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se