A health/social care round table discussion
Autoři: I. Holmerová Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2016, 5, č. 3: 163-164 Kategorie: Zprávy
Koncem května se v Jablonci nad Nisou konal kulatý stůl zaměřený na problematiku zdravotně sociální péče. Hlavními organizátorkami kulatého stolu byly Michaela Albrechtová, ředitelka střediska Diakonie ČCE, a Naděžda Josífková, ředitelka Centra sociálních služeb Jablonec nad Nisou. Setkání se zúčastnili zástupci města Jablonec nad Nisou – primátor Ing. Petr Beitl (který se zúčastnil nejen slavnostního zahájení, ale také celého odborného programu), dále pracovníci všech relevantních odborů a zařízení, zástupci Centra sociálních služeb a další zájemci o tuto problematiku. Patřila jsem také mezi pozvané a prezentovala jsem problematiku péče o geriatrické pacienty a pacienty s demencí.
Mgr. Marcela Hauke, ředitelka Pečovatelské služby města Dvůr Králové nad Labem a vedoucí sekce terénních služeb APSS, hovořila o problematice pacientů s demencí v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby. Zabývala se problémy, s nimiž se pečovatelské služby potýkají. Upozornila na skutečnost, že v současné době se mění klientela pečovatelské služby, lidé si přejí žít doma až do konce svého života. Významná je tedy také problematika zdravotní péče a péče o lidi nesoběstačné. To se týká zejména lidí s demencí. Většina lidí s demencí žije v domácím prostředí, v péči rodinných příslušníků, zpravidla s pomocí dalších služeb. Současné nastavení pečovatelské služby výkony definovanými zákonem již v praxi nestačí. Důležité je propojení s dalšími službami, jako je osobní asistence a jiné. Pokud lidé potřebují 24hodinovou péči 7 dní v týdnu a není k dispozici funkční rodina, de iure by měla být pečovatelská služba zrušena, neboť její poskytování již neodpovídá smlouvě.
Problém představuje i sociální práce. Velmi se o ní v poslední době hovoří, ale v pečovatelských službách není dostačující. Sociální pracovník zahájí péči a poté vytváří pečovatelka individuální plán. Mgr. Hauke je ale přesvědčena, že by sociální práce měla být aktivnější i v plánování služeb a další spolupráci. Spolupráce s dalšími poskytovateli zdravotnických a sociálních služeb je pro poskytování pečovatelské služby klíčová. Například spolupráce s praktickými lékaři, kteří někdy trvají na institucionalizaci či hospitalizaci, i když to není v souladu s přáním daného člověka. Proto ve Dvoře Králové nad Labem organizují případové konference, při nichž se snaží zapojit i lékaře. Podle Mgr. Hauke je však domluva s lékaři obtížná, na setkání v nemocnici se dostavil jen nelékařský personál. Koordinace s lékaři ve městě funguje jen na základě osobní iniciativy.
K zachování kvality života, umožnění toho, aby lidé setrvali doma až do konce svého života, je zapotřebí také paliativní péče dostupná v domácím prostředí. Tato služba se začíná rozvíjet, ale velmi pomalu. Problematické situace nastávají zejména u lidí s demencí, kteří představují 10–20 % klientů v péči. Za problém považuje Mgr. Hauke také otázku diagnostiky syndromu demence – často je zde neochota daného člověka si vůbec problém připustit. Velmi potřebné je přitom včas nastavit adekvátní farmakoterapii. Překážkou v poskytování pečovatelské služby je nedostupnost či nespolupráce rodiny, zejména pokud se u člověka rozvíjí demence. Velkou výzvou pak je hranice důstojných podmínek a respektování práv klienta. Někdy jsou podmínky života takové, že v nich poskytování péče není prakticky možné. Někteří klienti odmítají pomoc, jejich domácnosti jsou v neúnosném stavu. To se může obrátit proti pečovatelské službě viděno očima známých, rodiny či záchranné služby.
Co by bylo potřeba a na co bohužel není při poskytování služby čas, je znalost životního příběhu člověka, možnost aplikace psychosociálních intervencí a podobně.
Jaké jsou možnosti spolupráce při poskytování pečovatelské služby? Zejména jde o lepší spolupráci s lékaři, naopak si Mgr. Hauke cení spolupráce se sociálními pracovníky obcí s rozšířenou působností, například v situacích, kdy člověk odmítá péči a přitom je domácí situace již neúnosná. Zde mohou sociální pracovníci pomoci komunikovat se soudem a podobně. Spolupráce s rodinami a opatrovníky je různá. Velmi významná je ve Dvoře Králové spolupráce s městskou policií. I tady se však řeší problémy s předáváním informací. Organizovány byly případové konference za účasti rodin, které představují bezpečné prostředí pro poskytování péče.
Za klíčové aktéry v systému péče zejména o lidi s demencí považuje Mgr. Hauke další služby – například denní stacionář, ocenili by také nutriční poradenství, aktivizační činnosti, které pečovatelská služba nemůže vykonávat podle zákona, osobní asistenci, která je zatím legislativně oddělená a není vůle ze strany MPSV tyto služby propojit. Důležité je zajištění tísňové péče, kde spolupracuje pečovatelská služba s městskou policií. Dále spolupráce s domovem pro seniory, protože mnoho lidí není možné udržet v domácím prostředí. Domy pro seniory, a zejména domovy se zvláštním režimem zaujímají důležité místo v celém spektru služeb. Je třeba poskytovat též podporu pečujícím rodinám – často se jedná o ženy, které jsou ve složité situaci. Mgr. Hauke upozorňuje na situaci v naší společnosti, kdy se říká, že se rodiny nestarají. Její zkušenost je však spíše opačná: podle ní přibývá rodin, které se starat chtějí. Často se ale dostávají do neřešitelných situací.
Podle stávající legislativy je možné se vyslovit předem k budoucí péči, ale zatím se s tím v praxi nesetkáváme.
Publikace vznikla v rámci projektů 15-32942A – P09 AZV a PRVOUK P20.
doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.
Gerontologické centrum Praha
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
