Péče o výživu u lidí s demencí z pohledu certifikačního systému Vážka®


Nutritional care for people with dementia from the perspective of the Vážka® certification system.

The Czech Alzheimer Society, o.p.s supports, develops and validates the quality of services provided to people with dementia through the Vážka® certification system on a long term basis. The term nutrition is not understood only as a nutrition standard and nutritional tables, but the whole process of food preparation, dining and multidisciplinary cooperation between all who are involved in caring process. The article is based on the recommendations of both foreign and Czech authors.

KEYWORDS:
nutritional care – certification system Vážka – dementia – malnutrition –Bon appétit programme


Autoři: L. Hájková;  I. Holmerová;  M. Mátlová
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2016, 5, č. 3: 165-167
Kategorie: Zprávy

Souhrn

Česká alzheimerovská společnost, o. p. s. (ČALS) se dlouhodobě věnuje podpoře, rozvoji a potvrzování kvality služeb poskytovaných lidem s demencí, a to především v rámci certifikačního systému Vážka®. Pod pojmem péče o výživu však nevidíme pouze nutriční standard a výživové tabulky, ale celý proces přípravy jídla, stolování a také multidisciplinární spolupráci všech zúčastněných. V článku vycházíme z doporučení jak zahraničních, tak českých autorů.

Klíčová slova:
péče o výživu – systém certifikace Vážka – demence – malnutrice – program Bon appetit

Úvod

Na základě mnohaletých zkušeností na pomezí zdravotně sociálních služeb pro lidi s demencí vytvořili odborníci ČALS již před osmi lety evaluační nástroj pro posouzení kvality pobytových služeb. Vzhledem k tomu, že celý certifikační systém a jeho reflexe byly již na stránkách tohoto časopisu popsány v roce 2013(1), čtyři hlavní hodnocené oblasti pouze vyjmenujeme. Jedná se o oblast péče o lidi s demencí, architektonické řešení a vybavení zařízení a personál. Podrobněji jsou jednotlivá kritéria, kterých je celkem 22, popsána v dokumentu Kritéria hodnocení kvality(2).

Systém certifikace byl primárně zaměřen na tzv. kontaktní místa ČALS, brzy se ale zájem o nezávislý odborný audit objevil i mezi jinými poskytovateli – především sociálních služeb. Od začátku hodnocení v roce 2008 tak certifikát Vážka získalo již 57 služeb, které v hodnocení externím odborným týmem získaly alespoň 75 bodů. Sedmnáct z nich (deset v rámci projektu Gerontologická a organizační supervize a sedm v rámci projektu Rozvoj kontaktních míst ČALS)(3) mělo navíc možnost konzultovat rozvoj své organizace a získat podporu při sebehodnocení, které předcházelo zisku certifikátu. Pokud následně získala organizace alespoň 85 bodů, byl jí udělen certifikát Vážka. Konzultováno ČALS – takovéto certifikáty má celkem 12 služeb, 11 organizací. Více informací ohledně pravidel certifikačního systému je zveřejněno na webových stránkách ČALS(4).

Role jídla v kvalitní péči

Je zřejmé, že jídlo, jeho příprava, rituály s ním spojené, podávání jídla a způsob jeho konzumace jsou pro lidi důležité. V pobytových institucích se navíc ukazuje, že právě k jídlu mívají klienti nejčastěji připomínky, mnohdy stížnosti. U jídla se mohou (nemusí) setkávat s ostatními, společně oslavit výročí a narozeniny, různé svátky. Jídlo se přirozeně prolíná celým dnem, někdy je to záležitost programová (např. káva a zákusek po obědě), jindy se může jednat o spontánní aktivitu ze strany klientů, kteří si chtějí společně něco dobrého upéct, uvařit. Z pohledu certifikačního systému Vážka se tedy nejedná pouze o hodnocení toho, zda jsou splněny nutriční standardy. Sledována je řada souvislostí – způsob podávání jídla, estetická úprava jídla i stolu, prostředí jídelny, podávání stravy u lidí se specifickými potřebami, otázky důstojnosti; podstatné je přizpůsobení stravování individuálním možnostem a potřebám jednotlivých klientů. Tyto faktory jsou důležité pro kvalitu života lidí s demencí a přispívají také ke zlepšení jejich nutričního stavu(5).

Přehled zařízení, která získala certifikát Vážka – kontaktní místa (žlutá), bez statutu kontaktního místa (zelená)
Obr. 1. Přehled zařízení, která získala certifikát Vážka – kontaktní místa (žlutá), bez statutu kontaktního místa (zelená)

Demence a malnutrice

Jedním z podstatných důvodů, proč je nutné sledovat a vyhodnocovat stav výživy u lidí s demencí, je zvýšené riziko malnutrice(6, 7). V ČR se problematice malnutrice (a poskytování stravy) v pobytových sociálních službách věnuje v rámci svých systematických návštěv v zařízeních sociálních služeb Kancelář veřejného ochránce práv. Jedním z jeho doporučení je pak právě důsledné sledování váhy klientů a systematické hodnocení váhového úbytku. V některých ze zařízení, která veřejný ochránce práv navštívil, nedochází k systematickému sledování nutrice či v nich není nikdo, kdo by ukazatele vyhodnocoval a dále s nimi pracoval (např. nutriční terapeut nebo zdravotní sestra). Za nepřijatelnou praxi je považováno také přidávání drcených léků do jídla, dále např. neodůvodněná rozhodnutí o mechanické úpravě stravy klientů nebo smíchávání jednotlivých složek stravy. Ochránce dále doporučuje přizpůsobit dobu trvání podávání jídla potřebám klienta. Ochránce si všímá také prostředí – jako nedobrou praxi hodnotí použití židle nebo podstavce pod televizor místo stolu pro podávání jídla anebo nalévání tekutin do plastových kelímků od jogurtu místo sklenic či hrnků(8). Ve Zprávě ze systematických návštěv v roce 2015(9) pak ombudsman kritizuje jako nevhodný způsob podávání stravy např. nalévání tekutin z plastových zahradních konví nebo konzumaci jídla na toaletním přenosném křesle.

Zahraniční doporučení

Důležitost příjmu potravy akcentuje ve svých doporučeních také Alzheimer’s Society UK(6). V textu pojmenovává nejčastější problémy, se kterými se lidé s demencí při příjmu stravy potýkají, a nabízí také jejich řešení. Mezi nejčastější problémy řadí ztrátu chuti k jídlu, kognitivní problémy, problémy s motorikou, smyslové problémy a problémy behaviorální. Jako nejdůležitější důvody ztráty chuti k jídlu uvádí např. depresi, obtíže při komunikaci, bolest, únavu, léky, sníženou fyzickou aktivitu nebo zácpu. U lidí s demencí je samozřejmě také problém v tom, že jídlo nerozpoznají a mohou mít problémy se soustředěním se na něj. Pozornost je věnována také motorickým obtížím při přijímání potravy nebo problémům s polykáním, které vznikají i nevhodným způsobem podávání jídla (např. vleže).

Otázce podávání stravy se věnuje i Alzheimer Europe(7), která se zaměřuje na problematiku příjmu potravy z jiných úhlů pohledu. Svá doporučení zaměřuje na: všeobecná doporučení pro lidi s demencí (dostatečný příjem a sledování tekutin, zajištění speciálního nádobí, které podpoří dobré stolování), doporučení pro lidi s demencí, kteří žijí sami (zajistit si asistenční službu pro pomoc s nákupy, někoho, kdo zajistí, že jídlo v lednici není prošlé, nebo zajistí kontrolu, že jsem jedl – např. telefonickou, odškrtávat si na tabuli, že jsem jedl, čas od času se zvážit) a doporučení pro pečující osoby (snaha o vytvoření příjemného prostředí při podávání jídla, být tolerantní vůči různým způsobům jedení – např. rukou, sledovat příjem jídla a tekutin, vyhýbat se servírování horkého jídla, využívat doplňky stravy).

Rozsáhlým praktickým doporučením v oblasti stravování lidí s demencí se věnuje i kniha Bon appetit. Radost z jídla v dlouhodobé péči(10), jejíž překlad vydala v roce 2013 ČALS. Podrobná publikace se zaměřuje na podávání jídla ve všech stadiích nemoci s přihlédnutím ke specifikům a preferencím jednotlivých strávníků. Zaměřuje se nejenom na stravu a její výživové hodnoty, ale také na prostředí, ve kterém je podávána, na servírování jídla, ale také na ty, kteří jídlo podávají. Program Bon appetit je unikátní v tom, že je postaven právě na spolupráci. Propojuje ty, kteří pečují v přímé péči, ty, kteří jídlo připravují – vedoucí stravovacích úseků a i ostatní členy multidisciplinárních týmů (nutriční terapeuti, rodiny…). Filozofií programu je takové jídlo, které je připraveno s úctou k surovinám a které je podáváno s úctou ke strávníkům. Jídlo a vše, co s ním souvisí, se v rámci tohoto programu stává „aktivitou“(10).

Všechny výše uvedené zdroje kladou důraz na individuální přístup k jednotlivci a jeho důstojnou podporu při podávání jídla.

Závěr

Péči o výživu u lidí s demencí žijících v pobytových zařízeních nelze chápat pouze jako starost o správnou energetickou hodnotu stravy. Stravování u lidí s demencí je mnohem komplexnější problém a pro jeho úspěch je třeba zapojit všechny zainteresované osoby (samotné klienty a jejich preference, pracovníky v přímé péči, rodiny, kuchařky, vedoucí stravovacích provozů, nutriční terapeuty nebo lékaře nutricionisty). Z pohledu certifikace Vážka je podstatné to, zda je v zařízení využíván potenciál stravování jako přirozené každodenní aktivity a zda je jídlo a vše kolem něj přizpůsobeno preferencím a potřebám jednotlivých klientů. Jak preference, tak potřeby přitom musí být pravidelně vyhodnocovány a tato evaluace musí být základem pro případnou úpravu stravování.

Publikace byla podpořena grantem 15-32942A – P09 AZV a do afiliací také CELLO FHS UK.

Mgr. Lucie Hájková1

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.1,2

Mgr. Martina Mátlová1

1Česká alzheimerovská společnost, o. p. s.

2Gerontologické centrum Praha 8


Mgr. Lucie Hájková

e-mail: Lucie.hajkova@alzheimer.cz


Je absolventkou Fakulty humanitních studií UK – katedry Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích (2003–2006), dále pak Zdravotně sociální fakulty JČU, oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (2003–2005). V letech 2005–2007 spolupracovala jako asistentka výzkumu v rámci projektů: „Vliv reminiscenční/ taneční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích“, jejichž řešitelem bylo Gerontologické centrum, Praha 8. Od roku 2007 působí jako sociální pracovník a koordinátor respitní služby v České alzheimerovské společnosti. Jako členka týmu konzultantů ČALS spolupracuje v rámci systému Certifikace Vážka na zvyšování kvality poskytovaných služeb v zařízeních pro lidi s demencí.


Zdroje

1. Hájková L, Janečková H, Hýblová P, Hradcová D, Mátlová M, Susová M. Certifikace Vážka – zkušenosti a reflexe. Geri a Gero 2013; 2(3): 101–104.

2. Kritéria hodnocení kvality Vážka®. Praha: ČALS 2010.

3. Projekty. ČALS. (cit. 2016-06-20). Dostupné z: http://www.alzheimer.cz/cals/projekty-cals/rozvoj-kontaktnich-mist/

4. Certifikace Vážka®. ČALS. (cit. 2016-06-20). Dostupné z:http://www.alzheimer.cz/certifikace-vazka/

5. Hájková L, Hradcová D, Janečková H, a kol. Komplexní péče o lidi s demencí. Na příkladu kritérií Certifikace Vážka®. Praha: Česká alzheimerovská společnost 2016.

6. Alzheimer´s UK. Eating and drinking. (cit. 2016-06-20). Dostupné z:https://www.alzheimers.org.uk/site/scripts/documents_info.php?documentID=149#Common%20problems

7. Alzheimer Europe. Healthy eating. (cit. 2016-06-20). Dostupné z:http://www.alzheimer-europe.org/Living-with-dementia/After-diagnosis-What-next/Dealing-with-practical-issues/Healthy-eating/(language)/eng-GB

8. Tomeček L. Poskytování stravy osobám s demencí v zařízeních sociálních služeb. In: Lukasová M, Hradilová A, a kol. Ochrana práv seniorů v instituci s důrazem na osoby s demencí. (cit. 2016-06-20). Dostupné z:http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Publikace/Ochrana-prav-senioru.pdf

9. Veřejný ochránce práv. Zpráva ze systematických návštěv veřejnéhoochránce práv 2015. Brno: Veřejný ochránce práv. (cit. 2016-06-20).Dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Socialni_sluzby/2015_Zprava_domovy_pro_seniory.pdf

10. Zgola J, Bordillon G. Bon appetit. Radost z jídla v dlouhodobé péči. Praha: Česká alzheimerovská společnost 2013.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 3

2016 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se