Určení etiologických patogenů nozokomiální pneumonie – porovnání validity různých typů odběrů biologického materiálu: prospektivní, observační studie u mechanicky ventilovaných pacientů v intenzivní péči


Autoři: L. Doubravská 1;  R. Uvízl 1;  T. Herkeľ 1;  M. Kolář 2;  T. Gabrhelík 3;  M. Röderová 2;  M. Htoutou Sedláková 2;  K. Langová 4;  V. Kolek 5;  P. Jakubec 5;  M. Adamus 1
Působiště autorů: Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc 1;  Department of Microbiology, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc 2;  Department of Anesthesiology, Tomas Bata Hospital, Zlín 3;  Department of Medical Biophysics, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc 4;  Department of Respiratory Medicine, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc 5
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 66, 2017, č. 4, s. 155-162
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Pro určení optimální metody získání vzorku biologického materiálu k určení etiologického agens nozokomiální pneumonie (HAP) stále neexistuje dostatek důkazů, přičemž snaha je zaměřena na určení nejsnáze proveditelného, levného a přitom dostatečně validního způsobu odběru, který je v klinické praxi snadno proveditelný.

Metody:
Primárním cílem prospektivní, observační studie bylo určení prediktivní hodnoty vzorků výtěru orofaryngu (OS) a žaludečního aspirátu (GA) pro určení původců HAP. Výtěžnost těchto odběrů byla porovnána se vzorky endotracheálního aspirátu (ETA) a krytého brushe (PSB), který je považován za zlatý standard metod průkazu původce HAP.

Výsledky:
Do studie bylo zařazeno 56 pacientů. U 48 z nich bylo určeno v 79 izolátech signifikantní množství bakteriálních patogenů ve dvou kolech odběrů s odstupem 72 hodin. U zbylých 8 pacientů nebylo zaznamenáno signifikantní množství patogenů v žádném izolátu. Senzitivita jednotlivých typů odběrů v prvním kole byla u ETA 98%, PSB 31%, OS 64% a GA 67%; ve druhém kole ETA 87%, PSB 32%, OS 74% a GA 42%. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem dvanáct bakteriálních species. Nejčastěji zachycenými byli: Klebsiella pneumoniae (23,7%), Burkholderia multivorans (21,1%) a Pseudomonas aeruginosa (15,8%).

Závěr:
Necíleně odebraný vzorek ETA je u intubovaných pacientů optimální metoda pro získání biologického materiálu k identifikaci etiologického agens HAP. U vzorků ETA byl zaznamenán výrazně častější záchyt mikrobiálního etiologického agens HAP než u PSB. V případě negativního výsledků ETA/PSB lze přihlédnout k výsledku stěru z orofaryngu a/nebo vzorku aspirátu žaludečního obsahu, které v četnosti záchytu etiologických agens následovaly ETA.

Klíčová slova:
nozokomiální pneumonie – bakteriální původci – endotracheální aspirát – krytý brush


Zdroje

1. Vincent JL, Bihari DJ, Suter PM, et al. The prevalence of nosocomial infection in intensive care units in Europe. Results of the European Prevalence of Infection in Intensive Care (EPIC) Study. EPIC International Advisory Committee. JAMA, 1995;274(8):639–644. doi:10.1001/jama.1995.03530080055041.

2. Uvizl R, Hanulik V, Husickova V, et al. Hospital-acquired pneumonia in ICU patients. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub, 2011;155(4):373–378. doi: 10.5507/bp.2011.067.

3. File TM Jr, Bartlett JG, Thorner AR. UpToDate Epidemiology, pathogenesis, microbiology, and diagnosis of hospital-acquired, ventilator-associated pneumonia in adults. [cit. 2017-03-20] available from: https://www.uptodate.com/contents/epidemiology-pathogenesis-microbiology-and-diagnosis-of-hospital-acquired-and-ventilator-associated-pneumonia-in-adults.

4. Richards MJ, Edwards JR, Culver DH, et al. Nosocomial infections in medical intensive care in the United States. Nosocomial Infections Surveillance System. Crit Care Med, 1991;27:887–892.

5. Fabregas N, Ewig S, Torres A, et al. Clinical diagnosis of ventilator associated pneumonia revisited: comparative validation using immediate post-mortem lung biopsies. Thorax, 1999;54(10):867–873.

6. Chastre J, Fagon JY. Ventilator-associated pneumonia. Am J Respir Crit Care. 2002;165(7):867–903. doi: 10.1164/ajrccm.165.7.2105078.

7. American Thoracic Society, Infectious Diseases Society of America. Guidelines for the management of adults with hospital-acquired, ventilator-associated, and healthcare-associated pneumonia. Am J Respir Crit Care Med, 2005;171:388–416. doi: 10.1164/rccm.200405-644ST.

8. Craven DE, Palladino R, McQuillen DP. Healthcare-associated pneumonia in adults: management principles to improve outcomes. Infect Dis Clin North Am, 2004;18(4):939. doi: 10.1016/j.idc.2004.08.001

9. Uvizl R, Adamus M, Cerny V, et al. Patient survival, predictive factors and disease course of severe sepsis in Czech intensive care units: a multicentre, retrospective, observational study. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub, 2016;160(2):287–297. doi: 10.5507/bp.2015.052.

10. Herkel T, Uvizl R, Adamus M, et al. Epidemiology of hospital-acquired pneumonia: results of a Central European multicenter, prospective, observational study compared with data from the European region. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub, 2016;160(3):448–455. doi: 10.5507/bp.2016.014.

11. Schulgen G, Kropec A, Kappstein I, et al. Estimation of extra hospital stay attributable to nosocomial infections: heterogenity and timing ef events. J Clin Epidemiol, 2000;53(4):409–417. doi: 10.1016/S0895-4356(99)00182-1.

12. Kalil AC, Metersky ML, Klompas M, et al. Management of Adults With Hospital-acquired and Ventilator-associated Pneumonia: 2016 Clinical Practice Guidelines by the Infectious Diseases Society of America and the American Thoracic Society. Clin Infect Dis, 2016;63(5): 575–582. doi: 10.1093/cid/ciw504e61-e111.

13. Kasper DL, TR Harrison. Hospital-Acquired (Nosocomial) Pneumonia. In: Harrison´s Principles of Internal Medicine. 16th edn. New York: McGraw-Hill; Medical Pub. Division; 2005 pp 1538–1541.

14. Jones RN. Microbial etiologies of hospital-acquired bacterial pneumonia and ventilator-associated bacterial pneumonia. Clin Infect Dis, 2010;Suppl 1:S81–87. doi: 10.1086/653053.

15. Sievert DM, Ricks P, Edwards JR. Antimicrobial-resistant pathogens associated with healthcare-associated infections: summary of data reported to the National Healthcare Safety Network at the Centers for Disease Control and Prevention, 2009-2010. Infect Control Hosp Epidemiol, 2013;34:1–14.

16. Jones RF. Microbial etiologies of hospital-acquired pneumonia and ventilator-associated bacterial pneumonia. Clin Index Dis, 2010;51(1 Suppl):81–87. doi: 10.1086/653053.

17. Hanulík V, Uvízl R, Husičková V, et al. Pneumonia-causing bacterial pathogens in intensive care patients. Klin Mikrobiol Inf Lek, 2011;17(4):135–140.

18. Irequi M, Ward S, Sherman G, et al. Clinical importance of delays in the initiation of appropriate antibiotic treatment for ventilator-associated pneumonia. Chest, 2002; 122(1):262–268. doi: 10.1378/chest.122.1.262.

19. Torres A, Ewig S, Lode H, et al. European HAP working group. Defining, treating and preventing hospital acquired pneumonia: European perspective. Intensive Care Med, 2009;35:9–29. doi: 10.1007/s00134-008-1336-9.

20. Baughmann RP. Protected-specimen brush technique in the diagnosis of ventilator-associated pneumonia. Chest, 2000;117(4/Suppl 2):203S–206S. doi:10.1378/chest.117.4_suppl_2.203S.

21. Campbell GD Jr. Blinded invasive diagnostic procedures in ventilator-associated pneumonia. Chest, 2000;117(4/Suppl 2):207S–222S. doi: 10.1378/chest.117.4_suppl_2.207S.

22. Herkeľ T, Uvizl R, Kolar M, Htoutou Sedlakova M, Adamus M, Doubravska L, Gabrhelik T, Pudova V, Langová K, Zazula R, Rezac T, Moravec M, Cermak P, Sevcik P, Stasek J, Sevcikova A, Hanslianova M, Turek Z, Cerny V, Paterova P. Health care associated pneumonia in intensive care patients – optimal settings for the initial empirical antimicrobial therapy: Reults of multicenter obsevational study Anest. intenziv. Med. 2017;28(3):154–162.

23. Joseph HM, Sistla S, Dutta TK, et al. Ventilator-associated pneumonia: A review. Eur J Intern Med, 2010;21:360–368. doi: 10.1016/j.ejim.2010.07.006.

24. Husickova, V., Cekanova, L., Chroma, M., et al. Carriage of ESBL- and AmpC-positive Enterobacteriaceae in the gastrointestinal tract of community subjects and hospitalized patients in the Czech Republic. Biomed. Pap. Med. Fac. Univ. Palacky Olomouc Czech Repub, 2012;156(4):348–353. doi: 10.5507/bp.2012.039.

25. Tenover, F.C., Arbeit, R.D., Goering, R.V., et al. Interpreting chromosomal DNA restriction patterns produced by pulsed-field gel electrophoresis: criteria for bacterial strain typing. J. Clin. Microbiol, 1995;33(9):2233–2239.

26. Mahenthiralingam E, Campbell ME, Henry DA, et al. Epidemiology of Burkholderia cepacia infection in Patients with Cystic Fibrosis: Analysis by Random Amplified Polymorphic DNA Fingerprinting. Journal of Clinical Microbiology, 1996;34:2914–2920.

27. Shorr AF, Sherner JH, Jackson WL, et al. Invasive approaches to the diagnosis of ventilator-associated pneumonia: a meta-analysis. Crit Care Med, 2005;33:46–53. doi: 10.1097/01.CCM.0000149852.32599.31.

28. Rea-Neto A. Youssef NCM, Tuche F, et al. Diagnosis of ventilator-associated pneumonia: a systematic review of the literature. Critical Care, 2008;12:R56. doi: 10.1186/cc6877.

29. Kollef MH. Ventilator-Associated Pneumonia: the role of emerging therapies and diagnostics. Chest, 2015;147:1448–1450. doi: 10.1378/chest.14-2745.

30. Koleff MH, Morrow LE, Niederman MS. Clinical Characteristics and Treatment Patterns Among Patients With Ventilator-Associated Pneumonia. Chest, 2006;129: 1210–1218. doi: 10.1378/chest.129.5.1210.

31. Fujitami S, Sun HY, Yu VL, et al. Pneumonia due to Pseudomonas aeruginosa: part I: epidemiology, clinical diagnosis, and source. Chest, 2011;39:909–919. doi: 10.1378/chest.10-0166.

32. Kowalzcyk W, Rybicky Z, Tomaszewsky D, et al. The comparison of different bronchial aspirate culturing methods in patients with ventilator-associated pneumonia. Anaesthesiology Intensive Therapy, 2001;43(2):64–68.

33. Clec’h C, Jauréguy F, Hamza L, et al. Agreement Between Quantitative Cultures of Postintubation tracheal Aspiration and Plugged Telescoping Catheter, Protected Specimen Brush, or BAL for the Diagnosis of Nosocomial Pneumonia. Chest, 2006;130:956–961. doi: 10.1378/chest.130.4.956.

34. Chastre J, Combes A, Luyt CE. The Invasive (Quantitative) Diagnosis of Ventilator-Associated Pneumonia. Respir Care, 2005;50(6):797–807.

35. Butler KL, Best IM, Oster RA, et al. Is bilateral protecter specimen brush sampling necessary for the accurate diagnosis of ventilator-associated pneumonia. J Trauma, 2004;57:316–322. doi: 10.1097/01.TA.0000088858.22080.CB.

36. Gerbeaux P, Ledorav V, Boussuges A, et al. Diagnosis of nosocomial pneumonia in mechanically ventilated patients: repeatability of the bronchoalveolar lavage. Am J Respir Crit Care Med, 1998;157:76–80.

37. Porzecanski I., Bowton DL. Diagnosis and Treatment of Ventilator-Associated Pneumonia. Chest, 2006;130:597–604. doi: 10.1378/chest.130.2.597.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie

Článek vyšel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se