-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Kariéra
Doporučené pozice
Reklama- Praxe
Top novinky
ReklamaDiskusní příspěvek k článku MUDr. P. Frühaufa „Screening nutričního stavu při přijetí dětského pacienta k hospitalizaci’’
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2011; 66 (2): 126-127.
Kategorie: Diskuze
(Čes-slov Pediat 2011; 66(1): 54–55)
V Čes.-slov. pediatrii č. 1/2011 byl zveřejněn článek MUDr. P. Frühaufa, CSc., s názvem „Screening nutričního stavu při přijetí dětského pacienta k hospitalizaci“. Uvedený článek bych rád doplnil o některé naše vlastní zkušenosti.
Již dříve jsme si uvědomovali, že nutriční stav dětských pacientů je možné částečně posoudit ze zhodnocení hmotnosti a výšky dítěte při přijetí do nemocnice, horší však je rozhodnutí, zda zjištěné údaje již indikují nebo neindikují potřebu nutriční intervence u nemocného dítěte. Zkušený lékař samozřejmě postupuje podle závažnosti onemocnění a posouzení možností výživy nemocného. Většina dětí však má závažnou malnutrici, stravu relativně přijímá a nutriční intervenci tak nedostává. Horší průběh základního onemocnění, vyšší riziko selhání základních funkcí, delší doba hospitalizace a vyšší mortalita těchto pacientů je logickým důsledkem tohoto stavu. Potvrdily nám to i výsledky grantu, který jsme úspěšně obhájili v roce 1999.
V letech 2000–2004 jsme proto v rámci výzkumných záměrů dále hodnotili dětské pacienty na deseti specializovaných dětských klinikách ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole. Celkem jsme zhodnotili 1268 dětí. Podle charakteru onemocnění a tím i charakteru pracovišť jsme zjišťovali rozdíly nutričního stavu dětských pacientů a potřeby jejich nutriční intervence. Výsledkem této studie bylo vytvoření screeningu nutričního rizika pro dětské pacienty ve FN Motol. Screening jsme prezentovali na několika seminářích k pediatrické a ostatní lékařské veřejnosti a publikovali ho v roce 2004 v dokumentu koordinovaném doc. Kohoutem: Dokumentace a hodnocení nutričního stavu pacientů (vydavatelství Maxdorf) pod názvem: Skóre nutričního rizika u dětí (str. 26–31). Screening jsme úspěšně zavedli v celé dětské části naší nemocnice a v rámci akreditačního procesu je tak tento screening včetně screeningu pro dospělé stabilně zabudován do Směrnice výživy dětí a dospělých ve FN Motol.
Uvedený screening je zachycen v příloze 1 na str. 127. Jeho význam podle našeho názoru především spočívá v tom, že u každého přijatého dětského pacienta do nemocniční péče můžeme již na počátku hospitalizace posoudit, zda jeho nutriční stav bude vyžadovat naši větší pozornost, zda bude potřebné do sledování zapojit i k tomu určeného nutričního pracovníka (nutriční terapeutky nebo nutričního lékaře), nezávisle, ale ve spolupráci s odborníkem na léčbu základního onemocnění dítěte. Screening vychází z posouzení poměru hmotnosti k výšce dítěte, případně BMI příslušného percentilového skóre, kdy je známo, že uvedené hodnoty již pod desátým percentilem zvyšují riziko komplikací a tím i průběh základního onemocnění. Dotazník zde respektuje i to, že ve výjimečných případech nelze dítě zvážit či změřit. Především na jednotkách intenzivní péče je tak s výhodou sledování středního obvodu paže (nejlépe nedominantní), který nás informuje o tělesném složení, množství tukové a svalové tkáně. Samozřejmě je zde nutné posoudit možnost otoků. Vyšší BMI či poměr H/V prezentuje již nadváhu a obezitu, což rovněž není nutriční stav bez rizika nemocí metabolického syndromu. Závažnost nemoci jsme trochu více definovali tak, jak je uvedeno v dotazníku. Nelze zapomenout, že nutriční příjem může ovlivnit i bolest.
Omezený nutriční příjem u dětí v předchorobí je vzhledem k jejich rozdílným potřebám v jednotlivých obdobích života hůře definovatelný. Lépe to již může posoudit nutriční terapeut v rámci sledování jídelníčku během hospitalizace. Tyto momenty již dotazník nevystihuje, souvisí však s principy další práce s nutričně ohroženým pacientem. V naší nemocnici tak každý dětský pacient se středním a vyšším skóre nutričního rizika musí být vyšetřen nutriční terapeutkou, která pak ve spolupráci s ošetřujícím lékařem navrhuje další postup nutriční péče. Podle klinického stavu pacientů je nutné diferencovat potřeby hodnocení dalších nutričních markerů (např. albuminu, transferinu, zinku a dalších) k adekvátní nutriční intervenci, především závažně nemocných pacientů.
MUDr. P. Tláskal, CSc.
Dětská poliklinika FN Motol
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Článek vyšel v časopiseČesko-slovenská pediatrie
Nejčtenější tento týden
2011 Číslo 2- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
-
Všechny články tohoto čísla
- Vybrané kapitoly z nové učebnice Klinická pediatrie
- Vybrané kapitoly z nové učebnice Klinická pediatrie
-
Seznam čtenářů se správnou odpovědí na kontrolní otázky k doškolovacímu článku z č. 11/2010
Skálová S., Zieg J., Minxová L.: Henochova-Schönleinova purpura – diagnostika a léčba z pohledu současných poznatků - Účinnost tří nových odvšivovacích přípravků na veš dětskou (Pediculus capitis L.) v in vitro testech
- Diskusní příspěvek k článku MUDr. P. Frühaufa „Screening nutričního stavu při přijetí dětského pacienta k hospitalizaci’’
- XV. kolokvium o dedičných metabolických poruchách Bratislava, 9. 12. 2010
- Pozvánka
- Lékař, vědec, učitel – a milovník života: Prof. Jiří Švorc 85letý
- Doc. MUDr. Milan Duniewicz, CSc. – 90 let
- Životní jubileum MUDr. Emy Aleny Kubíkové-Kouřilové, CSc.
- Zemřel ing. Milan Zaoral, DrSc., objevitel desmopresinu ve věku nedožitých 85 let (5. 5. 1926 – 4. 1. 2011)
- K sedmdesátinám doc. MUDr. Jozefa Hozy, CSc.
- Koncentrace neuron-specifické enolasy v séru jako prediktor mortality u dětí s traumatickým poraněním mozku
- Reaktivní hyperemický index v detekci endoteliální dysfunkce u dětí – pilotní studie
- Léčíme pacienty s kryptorchismem v doporučeném věku?
- Extraezofágový reflux – otorinolaryngologické komplikácie gastroezofágového refluxu
- Kolik dětí se rodí small for gestational age? Analýza populace 7341 dětí ze studie ELSPAC
- Krikofaryngeálna achalázia ako príčina chronického dráždivého kašľa u dojčaťa
- Česko-slovenská pediatrie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Vybrané kapitoly z nové učebnice Klinická pediatrie
- Extraezofágový reflux – otorinolaryngologické komplikácie gastroezofágového refluxu
- Léčíme pacienty s kryptorchismem v doporučeném věku?
- Krikofaryngeálna achalázia ako príčina chronického dráždivého kašľa u dojčaťa
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání