Diskusní příspěvek k článku MUDr. P. Frühaufa „Screening nutričního stavu při přijetí dětského pacienta k hospitalizaci’’


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2011; 66 (2): 126-127.
Kategorie: Diskuze

(Čes-slov Pediat 2011; 66(1): 54–55) 

V Čes.-slov. pediatrii č. 1/2011 byl zveřejněn článek MUDr. P. Frühaufa, CSc., s názvem „Screening nutričního stavu při přijetí dětského pacienta k hospitalizaci“. Uvedený článek bych rád doplnil o některé naše vlastní zkušenosti.

Již dříve jsme si uvědomovali, že nutriční stav dětských pacientů je možné částečně posoudit ze zhodnocení hmotnosti a výšky dítěte při přijetí do nemocnice, horší však je rozhodnutí, zda zjištěné údaje již indikují nebo neindikují potřebu nutriční intervence u nemocného dítěte. Zkušený lékař samozřejmě postupuje podle závažnosti onemocnění a posouzení možností výživy nemocného. Většina dětí však má závažnou malnutrici, stravu relativně přijímá a nutriční intervenci tak nedostává.  Horší průběh základního onemocnění, vyšší riziko selhání základních funkcí, delší doba hospitalizace a vyšší mortalita těchto pacientů je logickým důsledkem tohoto stavu. Potvrdily nám to i výsledky grantu, který jsme úspěšně obhájili v roce 1999.

V letech 2000–2004 jsme proto v rámci výzkumných záměrů dále hodnotili dětské pacienty na deseti specializovaných dětských klinikách ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole. Celkem jsme zhodnotili 1268 dětí. Podle charakteru onemocnění a tím i charakteru pracovišť jsme zjišťovali rozdíly nutričního stavu dětských pacientů a potřeby jejich nutriční intervence. Výsledkem této studie bylo vytvoření screeningu nutričního rizika pro dětské pacienty ve FN Motol. Screening jsme prezentovali na několika seminářích k pediatrické a ostatní lékařské veřejnosti a publikovali ho v roce 2004 v dokumentu koordinovaném doc. Kohoutem: Dokumentace a hodnocení nutričního stavu pacientů (vydavatelství Maxdorf) pod náz­vem: Skóre nutričního rizika u dětí (str. 26–31). Screening jsme úspěšně zavedli v celé dětské části naší nemocnice a v rámci akreditačního procesu je tak tento screening včetně screeningu pro dospělé stabilně zabudován do Směrnice výživy dětí a dospělých ve FN Motol.

Uvedený screening je zachycen v příloze 1 na str. 127. Jeho význam podle našeho názoru především spočívá v tom, že u každého přijatého dětského pacienta do nemocniční péče můžeme již na počátku hospitalizace posoudit, zda jeho nutriční stav bude vyžadovat naši větší pozornost, zda bude potřebné do sledování zapojit i k tomu určeného nutričního pracovníka (nutriční terapeutky nebo nutričního lékaře), nezávisle, ale ve spolupráci s odborníkem na léčbu základního onemocnění dítěte. Screening vychází z posouzení poměru hmotnosti k výšce dítěte, případně BMI  příslušného percentilového skóre, kdy je známo, že uvedené hodnoty již pod desátým percentilem zvyšují riziko komplikací a tím i průběh základního onemocnění. Dotazník zde respektuje i to, že ve výjimečných případech nelze dítě zvážit či změřit. Především na jednotkách intenzivní péče je tak s výhodou sledování středního obvodu paže (nejlépe nedominantní), který nás informuje o tělesném složení, množství tukové a svalové tkáně. Samozřejmě je zde nutné posoudit možnost otoků. Vyšší BMI či poměr H/V prezentuje již nadváhu a obezitu, což rovněž není nutriční stav bez rizika nemocí metabolického syndromu. Závažnost nemoci jsme trochu více definovali tak, jak je uvedeno v dotazníku. Nelze zapomenout, že nutriční příjem může ovlivnit i bolest.


Omezený nutriční příjem u dětí v předchorobí je vzhledem k jejich rozdílným potřebám v jednotlivých obdobích života hůře definovatelný. Lépe to již může posoudit nutriční terapeut v rámci sledování jídelníčku během hospitalizace. Tyto momenty již dotazník nevystihuje, souvisí však s principy další práce s nutričně ohroženým pacientem. V naší nemocnici tak každý dětský pacient se středním a vyšším skóre nutričního rizika musí být vyšetřen nutriční terapeutkou, která pak ve spolupráci s ošetřujícím lékařem navrhuje další postup nutriční péče. Podle klinického stavu pacientů je nutné diferencovat potřeby hodnocení dalších nutričních markerů (např. albuminu, transferinu, zinku a dalších) k adekvátní nutriční intervenci, především závažně nemocných pacientů. 

MUDr. P. Tláskal, CSc.

Dětská poliklinika FN Motol

V Úvalu 84

150 06 Praha 5      


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Článek Pozvánka

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 2

2011 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se