Screening nutričního stavu při přijetí dětského pacienta k hospitalizaci


Screening the nutritional state upon admission of the child patient for hospitalization

Malnutrition is not uncommon among hospitalized children but is often unrecognized and therefore not treated. The main task in the diagnosis of malnutrition is the screening for nutritional risk, identification of patients who require nutritional support.

Key words:
nutritional screening, nutritional status, nutritional intervention, children


Autoři: P. Frühauf ;  P. Szitányi
Působiště autorů: Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha přednosta prof. MUDr. J. Zeman, DrSc.
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2011; 66 (1): 56-58.
Kategorie: Aktuální téma

Souhrn

U hospitalizovaných dětí není malnutrice neobvyklá. Často je však nepoznaná a tudíž neléčená. Hlavním úkolem v diagnostice malnutrice je provádění screeningu nutričního rizika a identifikace pacientů vyžadujících nutriční podporu.

Klíčová slova:
nutriční screening, výživový stav, nutriční intervence, děti

ÚVOD

Počet dětí přijímaných k hospitalizaci na dětská oddělení s malnutricí je podle různých prací odhadován na 6–40 % [1–14].

V důsledku tohoto stavu Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) vydala doporučení týkající se výše zmíněného problému [15].

Doporučení zahrnuje:

  1. Zavedení nutričního screeningu při přijetí a identifikace pacientů, kteří vyžadují nutriční podporu.
  2. Vznik nutričních týmů. Nutriční týmy by měly být multidisciplinární (ošetřující lékař, ošetřující sestra nutricionista, nutriční terapeutka, farmaceut).
  3. Hodnocení efektivity nutriční péče – je udáváno, že dva dny nutriční intervence zkracují pobyt v nemocnici o 1 den [16].

Výše uvedené požadavky ostatně nejsou v rozporu s probíhajícím akreditačním řízením v nemocnicích, kde jedním z bodů je výživa hospitalizovaných pacientů [17].

Klíčovým z výše uvedených bodů je tedy screening nutričního stavu při přijetí k hospitalizaci, který by měl být jednoduchý a proveditelný na všech dětských odděleních. 

KRITÉRIA NEPROSPÍVÁNÍ A INDIKACE K NUTRIČNÍ INTERVENCI

Kritéria pro neprospívání a nutnost bezprostřední nutriční intervence jsou stanovena a vycházejí z dynamického posouzení somatických parametrů [18].

  1. Neadekvátní růst nebo váhový přírůstek trvající déle než jeden měsíc pro děti ve věku pod 2 roky.
  2. Váhový úbytek nebo nepřibývání na váze trvající více než 3 měsíce u dětí starších než 2 roky.
  3. Změny v parametru váha/věk větší než -1 směrodatná odchylka za 3 měsíce u dětí pod 1 rok věku.
  4. Změny v parametru váha/výška větší než -1 směrodatná odchylka za 3 měsíce u dětí nad 1 rok věku.
  5. Pokles v rychlosti růstu o 0,5–1 směrodatná odchylka za rok ve věku pod 4 roky a 0,25 směrodatné odchylky za rok ve věku nad 4 roky.
  6. Pokles v rychlosti růstu o více než 2 cm v období nástupu puberty.

Představa hodnocení těchto parametrů v příjmové ambulanci nebo při ústavní pohotovostní službě je nereálná. Z hodnocení jednoduchých parametrů publikovaných stejnými autory však vychází screnning, u kterého byla prokázána statisticky významná korelace somatických parametrů s údaji, které se mohou stát součástí přijímacího protokolu dítěte [19]. Publikovaných metod nutričního screeningu je samozřejmě velké množství. Citovaná metoda se jeví jako jednoduchá a reálně použitelná v našich podmínkách. 

VLASTNÍ NUTRIČNÍ SCREENING

Screening sestává ze 4 položek (tab. 1):

Tab. 1. Nutriční screening při přijetí dítěte k hospitalizaci.
Nutriční screening při přijetí dítěte k hospitalizaci.
*Odpověď nevím je hodnocena jako negativní (-).

1. Klinické hodnocení nutričního stavu přijímacím lékařem (subkutánní tuk, svalová hmota, facies) – 1 bod.

2. Choroba s vysokým rizikem malnutrice nebo očekávaný velký chirurgický výkon – 2 body.

Rizikové choroby:

  • mentální anorexie
  • popáleniny
  • bronchopulmonální dysplazie (do 2 let)
  • celiakie
  • cystická fibróza
  • nezralost (do korigovaného věku 6 měsíců)
  • chronické kardiální onemocnění
  • infekční choroby (vč. AIDS)
  • nespecifické střevní záněty
  • tumory
  • chronická jaterní onemocnění
  • chronická renální onemocnění
  • pankreatitida
  • syndrom krátkého střeva
  • metabolická onemocnění
  • traumata
  • mentální retardace/neurologické postižení
  • plánovaný chirurgický výkon
  • jiné onemocnění zhodnocené přijímacím lékařem jako rizikové

3.  Nutriční příjem/ztráty – 1 bod.

  • průjem 5 a více/den
  • zvracení více než 3/den
  • redukovaný příjem stravy během posledních dní před přijetím (nepočítá se lačnění před elektivním chirurgickým výkonem)
  • již existující nutriční intervence
  • neschopnost adekvátního příjmu potravy pro bolest

4.  Váhový úbytek nebo nepřibývání na hmotnosti u kojenců během posledních týdnů či měsíců – 1 bod.

První dva body hodnotí pediatr na základě fyzikálního vyšetření a anamnézy, další dva body jsou zhodnoceny na základě informací od rodičů nebo doprovodu. Odpověď nevím je hodnocena jako „ne“.

Hodnocení nutričního screeningu a z toho vyplývající intervence

  • 4–5 bodů: vysoké riziko s nutností intervence minimálně sippingem a potřebou dalšího sledování nutričního stavu, upřesnění diagnózy vedoucí k tomuto stavu výživy
  • 1–3 body: střední riziko s nutností kontroly váhy 2x týdně a zhodnocení nutričního stavu za týden, konzultace o možnosti individuální výživy
  • 0 bodů: riziko nízké, kontrola váhy a zhodnocení nutričního stavu za týden 

ZÁVĚR

Provádění nutričního screeningu představuje nejdůležitější krok v diagnostice malnutrice. Konstatování poruchy nutričního stavu je důvodem k nutriční intervenci a dalšímu sledováni výživového stavu dětí přijatých na dětská oddělení.

Výše uvedená metoda nutričního screeningu vyhovuje i akreditačním požadavkům, protože na rozdíl od nutričního screeningu prováděného u dospělých respektuje i zvláštnosti dětského věku, tj. růst i specifické morbidity dětského období a především specifikum nejvulnerabilnějšího období, tj. kojeneckého věku. 

Práce podporována grantem GA ČR 310/07/0414. 

Došlo: 10. 1. 2011

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Klinika dětského a dorostového lékařství

1. LF UK a VFN

Ke Karlovu 2

121 09 Praha 2

e-mail: fruhauf.pavel@vfn.cz


Zdroje

1. Merritt RJ, Suskind RM. Nutritional survey of hospitalized children. Am J Clin Nutr 1979; 32: 1320–1325.

2. Parsons HG, Francoeur TE, Howland P, et al. The nutritional status of hospitalized children. Am J Clin Nutr 1980; 33: 1140–1146.

3. Cooper A, Jakobowski D, Spiker J, et al. Nutritional assessment. An integral part of the preoperative pediatric surgical evaluation. J Pediatr Surg 1981; 16: 554–560.

4. Moy RJ, Smallman S, Booth IW. Malnutrition in a UK children’s hospital. J Hum Nutr Diet 1990; 3: 93–100.

5. Smith DE, Stevens MCG, Booth IW. Malnutrition at diagnosis ofmalignancy in childhood: common but mostly missed. Eur J Pediatr 1991; 150: 318–322.

6. Hendriks KM, Duggan C, Gallagher L, et al. Malnutrition in hospitalized pediatric patients. Arch Pediatr Adolesc Med 1995; 149: 1118–1122.

7. Hendrikse WH, Reilly J, Weaver LT. Malnutrition in a UK children’s hospital. Clin Nutr 1997; 16: 13–18.

8. Dogan Y, Erkan T, Yalvac S, Altay S, Cokugras FC, Aydin A, et al. Nutritional status of patients hospitalized in pediatric clinic. Turk J Gastroenterol 2005; 16: 212–216.

9. Hendricks KM, Duggan C, Gallagher L, Carlin AC, Richardson DS, Collier SB, et al. Malnutrition in hospitalized pediatric patients. Current prevalence. Arch Pediatr Adolesc Med 1995; 149: 1118–1122.

10. Marteletti O, Caldari D, Guimber D, Mention K, Michaud L, Gottrand F. Malnutrition screening in hospitalized children: influence of the hospitalunit on its management. Arch Pediatr 2005; 12: 1226–1231.

11. Moy R, Smallman S, Booth I. Malnutrition in a UK children’s hospital. J Hum Nutr Diet 1990; 3: 93–100.

12. Pawellek I, Dokoupil K, Koletzko B. Prevalence of malnutrition in paediatric hospital patients. Clin Nutr 2008; 27: 72–76.

13. Tláskal P, Michková E, Baláčková J, Dlask K, Krásničanová H, Kinclová E, Kulichová J. Stav výživy hospitalizovaných dětí. Čes-slov Pediat 2000; 55: 292–295.

14. Joosten KF, Zwart H, Hop WC, Hulst JM. National malnutrition screening days in hospitalized children in the Netherlands. Arch Dis Child 2010; 95: 141–145.

15. Agostoni C, Axelson I, Colomb V, Goulet O, Koletzko B, et al; ESPGHAN Committee on Nutrition. The need for nutrition support teams in pediatric units: a commentary by the ESPGHAN committee on nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2005 Jul; 41: 8–11.

16. Tucker HN, Miguel SG. Cost containment through nutrition intervention. Nutr Rev 1996; 54: 111–121.

17. Marx D, Vlček F (eds). Národní akreditační standardy pro nemocnice – změny platné od 1. 3. 2010. www.sakrcr.cz/cz-main/dokumenty/akreditace/.

18. Joosten KF, Hulst JM. Malnutrition in pediatric hospital patients: Current issues. Nutrition 2010 Aug 12. [Epub ahead of print].

19. Hulst JM, Zwart H, Hop WC, Joosten KF. Dutch national survey to test the STRONGkids nutritional risk screening tool in hospitalized children. Clin Nutrition 2010; 29: 106–111.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 1

2011 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se