Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2008; 63 (7-8): 394-395.
Dostatečný příjem fluoridu spolu s lokální aplikací fluoridových přípravků na povrch zubů snižuje náchylnost skloviny ke vzniku a progresi zubního kazu a obě tyto formy jsou stále základní metodou jeho prevence. Ochranný účinek celkově podávaného a lokálně aplikovaného fluoridu se plně uplatňuje pouze v rámci komplexního preventivního programu, ke kterému patří pravidelná a účinná ústní hygiena, snižování frekvence příjmu sacharidů a pravidelné prohlídky u praktického zubního lékaře.
K významným prostředkům fluoridové suplementace patří u dětí a mládeže fluoridové tablety, které při správné indikaci a dávkování doplňují bazální příjem fluoridu z potravových zdrojů. Fluoridová suplementace v předškolním věku, kdy se vytváří a mineralizuje sklovina stálé dentice, přináší vedle prokazatelného protektivního účinku vůči kazivé atace i určité riziko vzniku vývojových poruch skloviny, známých jako zubní fluoróza. Z toho důvodu je nutné podávání fluoridových tablet správně indikovat a dávkové schéma bezpečně nastavit.
Na preskripci fluoridových tablet dětem předškolního věku se podílejí dětští a zubní lékaři, a proto je nutné strategii fluoridové suplementace mezioborově koordinovat. Při indikaci fluoridových tablet je nutné brát v úvahu zdravotní stav dítěte a výsledky analýzy rizika zvýšené kazivosti. Dávkování tablet se pak nastavuje jako doplněk přirozeného potravového příjmu fluoridu, ve starším předškolním věku i s ohledem na nechtěně polykanou fluoridovou zubní pastu při čistění zubů.
Stávající konsenzuální stanovisko odborných pediatrických a stomatologických společností k fluoridové suplementaci (Vox Paediatriae 2002;8 : 212–214) prochází v současnosti revizí s cílem vypracovat a uvést do praxe checklist, který by poskytovatelům primární pediatrické a stomatologické péče usnadnil indikační rozvahu a bezpečné nastavení dávkového schématu fluoridových suplementů u dětí předškolního a školního věku. Předběžná verze checklistu bude na kongresu představena pediatrické veřejnosti.
Zubní kaz se v současné době považuje za infekční onemocnění a z tohoto pohledu vyžaduje nové preventivní a terapeutické postupy. Důraz klademe zejména na včasné zjištění a zhodnocení ochranných a rizikových faktorů z hlediska vzniku kazu a na stanovení rizika vzniku zubního kazu již u těhotné ženy nebo během první návštěvy dítěte v zubní ordinaci.
První vyšetření dítěte zubním lékařem je vhodné uskutečnit nejpozději ve 12 měsících věku a na základě stanovení rizika vzniku kazu naplánovat nejen nejvhodnější preventivní postupy, kterými je možné eliminovat nebezpečí vzniku především zubního kazu v časném dětství, ale i frekvenci návštěv dítěte v zubní ordinaci. U dětí s vysokým rizikem vzniku kazu se kromě řádné hygieny dutiny ústní spočívající v pravidelném čištění zubů fluoridovanou zubní pastou doporučují kontroly ve 3měsíčních intervalech spojené s aplikacemi lokálních fluoridových přípravků. U dětí s nízkým rizikem stačí dvě prohlídky ročně a používání zubní pasty s fluoridy k čištění zubů.
Nejčastější příčinou zubního kazu v raném dětství je nadměrný příjem slazených nápojů. Závažným faktem je skutečnost, že matky jsou ve více než 80 % informovány o vztahu mezi cukrem a vznikem zubního kazu. Kaz raného dětství (ECC) ohrožuje zdravý přirozený vývoj dítěte svým dopadem na zdravotní stav i psychiku dítěte. Proto je důležitá prevence vzniku zubního kazu v raném dětství, která spočívá především v poučení budoucích matek o zásadách správné výživy a orální hygieny již v poradnách pro těhotné. Poučení by matky měly dostávat opakovaně po narození dítěte. Součástí prevence jsou pravidelné prohlídky chrupu dítěte u zubního lékaře, který určí také nejvhodnější způsob fluorizace.
Prevence zubního kazu v raném dětství má mimořádný význam a měla by mít plnou podporu ze strany zdravotnictví i zdravotních pojišťoven.
Práce byla podpořena projektem MŠMT 1M0528.
Úvod: Úrazy zubů jsou nejčastější traumatická postižení oblasti dutiny ústní a obličeje u dětí. Vyskytují se zejména ve smíšené dentici u stálých zubů s nedokončeným vývojem v období rychlého růstu čelistních kostí. Úraz zubu nebo jeho následek může být příčinou ztráty zubu se všemi nepříznivými důsledky. Z tohoto důvodu je třeba věnovat větší pozornost prevenci úrazů, poskytnutí první pomoci a včasného lékařského ošetření, po kterém mají následovat pravidelné kontroly.
Materiál a metody: Soubor pacientů tvoří 178 dětí (124 chlapců, tj. 69,7 %, a 54 dívek, tj. 30,3 %), které jsme ošetřovali v letech 1995–2002 a následně dlouhodobě sledovali s ohledem na výskyt pozdních následků úrazů. U dětí jsme s ohledem na prevenci úrazů a jejich následků zjišťovali:
Výsledky: U našeho souboru pacientů se nejvíce úrazů stalo při sportu (33,4 %). Z hlediska prevence by bylo možné řadě těchto úrazů zabránit nebo je zmírnit. Podobná situace je u školních úrazů, kterých se u našeho souboru vyskytlo 12,8 %. Nepříznivá situace je v časnosti ošetření u úrazů zubů, a to zejména u avulzí stálých zubů. U tohoto typu poranění je pro další osud zubu rozhodující poskytnutí první pomoci.
Závěr: Prevenci úrazů zubů není u nás věnovaná dostatečná pozornost. Nepříznivá situace je také v úrovni znalostí laické veřejnosti o poskytování první pomoci při úrazech zubů. Z těchto důvodů připravila Česká společnost pro dětskou stomatologii za finanční podpory ČSK a MZ ČR plakáty s tematikou prevence úrazů zubů, které byly společně s výukovým programem Zdravé zuby distribuovány do základních škol v ČR.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
