PULMOPATOLOGIE

PULMOPATOLOGIE

... mutačně specifické protilátky rozpoznají mutace v EGFR u plicního adenokarcinomu

V červencovém čísle Lung Cancer vyšla velmi zajímavá práce japonských autorů referující o vysoké míře specificity při detekci mutací v genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) u plicních adenokarcinomů imunohistochemicky užitím dvou mutačně specifických protilátek. Tyto protilátky jsou konstruované proti nejčastějším mutacím v EGFR –⁠ klon 6B6 detekuje delece v 19. exonu a klon 43B2 bodovou mutaci v kodonu 858 v exonu 21 (L858R). Autoři vyšetřili vzorky celkem 577 pacientů po resekci primárního plicního adenokarcinomu s převahou stádia I, ale zastoupena byla všechna klinická stádia. Expresi obou protilátek posléze korelovali s výsledky v současné době asi nejcitlivějšího molekulárně biologického vyšetření metodou HRMA (high-resolution melting analysis). Posléze dosažené výsledky porovnali a statisticky zhodnotili v závislosti na odpovědi při nasazení biologické léčby inhibitory tyrozinkinázy EGFR (celkem 116 pacientů). Z výsledků vyplývá, že ve srovnání s dosud nejcitlivější molekulárně genetickou metodou dosáhla protilátka rozpoznávající delece v exonu 19 sice menší senzitivity (42,2 %), avšak její specificita byla 99,5 %. V případě protilátky rozpoznávající patogenní mutaci L858R byla opět při vysoké specificitě (97,8 %) i dosti vysoká míra senzitivity (75,6 %). V odhadu prognózy odpovědi nádoru na biologickou léčbu byla statistická výpovědní hodnota imunohistochemického vyšetření stejně excelentní jako u molekulárně biologické analýzy.

Autoři svou prací dokládají, že za nepoměrně nižších nákladů a v daleko kratším čase lze docílit minimálně screeningového odhadu přítomnosti mutací v nádorech a možné účinnosti cílené biologické terapie přímo diagnostikujícím patologem, i když zlatým standardem samozřejmě i nadále zůstává molekulárně biologické vyšetření. Nicméně každá metodika, která zrychlí a zlevní diagnostický proces a navíc ušetří cenný bioptický materiál, posiluje roli patologa coby klíčového koordinátora v komplexním procesu diagnostiky a léčby nádorů moderními biologickými léčivy. Zásadně tak může přispět k potlačení šířícího se chybného chápání úlohy patologa jako pomocného poskytovatele tkání.

Zdroj:

Kozu Y et al. The usefulness of mutation-specific antibodies in detecting epidermal growth factor receptor mutations and in predicting response to tyrosine kinase inhibitor therapy in lung adenocarcinoma. Lung Cancer 2011; 73(1): 45–50.

–⁠ R. Matěj –