MUDr. Vladimír Zeman, CSc., emeritní primář, osmdesátníkem


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 44, 2008, No. 4, p. 113
Kategorie: Osobní zprávy

Léto 2008 bylo pro nás létem osmdesátých narozenin významného českého patologa, emeritního primáře Ústavu patologie a molekulární medicíny Fakultní nemocnice v Motole a 2. LF UK, pana MUDr. Vladimíra Zemana, CSc. Připomínáme si toto výročí retrospektivně ne proto, že bychom jubilanta zanedbávali, ale protože je stále v našem středu, v pilné práci, a protože věříme, že další léta ještě bude. Volili jsme tedy ohlédnutí za jubilantovou pracovní poutí, než abychom připomínali nadcházející výročí.

Obr. 1.

Jako mladý lékař po promoci na pražské lékařské fakultě v roce 1953 nezačínal a neměl ani v úmyslu začít svou životní cestu jako patolog. Jeho zájem byl především o klinickou medicínu, což se potvrdilo hned po promoci, kdy působil na umístěnce na gynekologicko-porodnickém oddělení v Trnavě, a to až do roku 1958. V tomto roce také atestoval z gynekologie a porodnictví. Již jako student se zajímal o gynekologickou cytologii (u doc. MUDr. J. Herolda na I. gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK). To mu umožnilo získat částečný cytologický úvazek v bratislavském onkologickém ústavu SAV pod vedením doc. MUDr. A. Magátha. Aby se mohl vrátit do Prahy, přihlásil se do konkurzního řízení na I. gynekologicko-porodnickou kliniku FVL UK v Praze. Místo získal, ale jeho nástup na kliniku měl dramatický charakter. Jak tomu snad osud chtěl, ale zejména byla taková doba, nastoupil dr. Zeman pouze na jeden den. Z politických důvodů musel místo obratem uvolnit! Tím zůstal bez práce. Nepřijal náhradu v podobě závodního lékaře a ještě v témže roce začal pracovat jako horský obvodní lékař u OÚNZ Doksy. V létě 1960 byl z této služby uvolněn a od září mohl nastoupit zpět do Prahy, kde chtěl dále pracovat a žít se svou rodinou. Zamířil nejprve na patologii Nemocnice Na Bulovce, ale přislíbené místo bylo nakonec protekčně obsazeno jiným uchazečem (i na patologii se děly takové věci), a tak se dr. Zeman obrátil na primáře MUDr. M. Rauchenberga v motolské nemocnici. Rauchenberg jej přijal a dr. Zeman tak zahájil svou druhou lékařskou profesi jako sekundární lékař na patologii. Po Rauchenbergově emigraci do Německa v roce 1968 vedl dr. Zeman oddělení jako zastupující přednosta, ale v roce 1971 byla do funkce přednosty motolské patologie jmenována prof. MUDr. D. Benešová. Prof. Benešová pracoviště řídila, paralelně s albertovským ústavem Fakulty dětského lékařství, do 1973, kdy odchází do penze. V tomto roce uspěl dr. Zeman v konkurzu na primariát a působil nejprve jako zastupující přednosta a následně od roku 1974 již definitivně jako primář. Vedl pak motolské pracoviště až do sloučení s Ústavem patologie 2. LF UK v roce 1997.

Jako primář patologie neměl vždy život jednoduchý. Generace ředitelů nemocnice zcela nebo z větší části ignorovala rostoucí potřeby patologie, a tak nebylo snadné na svém pracovišti prosadit jakoukoliv změnu. Pracovní nasazení bylo také velké, a to ještě vypomáhal s biopsiemi profesoru V. Jedličkovi po Jedličkově odchodu z fakultního pracoviště do FTN v Krči. Přesto se panu primářovi Zemanovi podařilo studovat a shromáždit nálezy nemocných s mezoteliomy a zaslouženě obhájit kandidaturu zpracovanou ve skromných podmínkách, ale s hlubokými znalostmi a novými poznatky pro diagnostiku. Kromě této problematiky se po desetiletí věnoval patologii štítné žlázy v rámci centra pro diagnostiku a terapii poruch štítné žlázy ve FN v Motole po boku významných osobností, především profesora MUDr. J. Němce, DrSc. Tato činnost vyvrcholila i v Zemanových úspěších publikačních. Pro ilustraci je vhodné připomenout článek: Zeman, V., Němec, J., Nahodil, V.: Adenolipomy, lipomatoza a amyloidoza štítné žlázy. Česko-slovenská patologie 28(3) 167–174, 1992. Publikovaných prací je však na štítu pana primáře úctyhodných 135. Mezinárodně je oceňovaná práce: Zeman V., Němec, J., Platil, A., Zamrazil, V, Pohunkova, D.: Anaplastic transformation of medullary thyroid cancer. Neoplasma 25, 249–255, 1978, na kterou dostal přes čtyři stovky žádostí o separátní výtisk a práce je dosud 22krát citována v mezinárodních periodicích.

Láska k oboru Vladimíra Zemana nevyřadila do důchodu, i když by se dokázal zaměstnat na plný úvazek při práci na chalupě a na zahradě ve svém domácím prostředí. Jeho zahradnickou chloubou byly a jsou růže, kterých měl donedávna přes dvě stě keřů, nyní již prý, jak sám říká, „jen“ kolem sta. Aktivitám ve volném čase se také věnoval, ale vedle toho stačil na našem ústavu vyšetřovat peroperační biopsie, cytologie a je nesmírně platným členem našeho týmu. Velmi pomohl také v dobách, kdy jsme zahajovali provoz v nově otevřené budově pro dospělé FN v Motole a čekali na dorost a atestace mladých kolegů. Nyní již řadu let s neutuchajícím elánem pokračuje v diagnostice patologie štítné žlázy a těch má týdně i několik desítek. Je pravidelně přítomen na ranních hlášeních a obracíme se k němu s otázkami nad případy, kterým nerozumíme, a chceme znát jeho názor a oceníme jeho mnohaleté zkušenosti. Přestože v minulém roce utrpěl v městských dopravních prostředcích při cestě do práce závažnou zlomeninu, která by jiného natrvalo vyřadila z pracovního nasazení, nastoupil opět v květnu tohoto roku a patologii se věnuje s nezmenšenou intenzitou. Příklad síly a lidské vytrvalosti, který je nám vzorem. Není však divu, těmito vlastnostmi jubilant oplývá od mládí. Jako autor tohoto medailonku jsem byl vyveden z míry při vyprávění a vzpomínání jubilanta na sportovní výkony z mladých let. Skvěle závodně běhal a cesta na kole z Prahy do Plzně pro něj nepředstavovala žádný problém. Šok jsem však zažil, když mi vyprávěl o návštěvách své tety v Olomouci, za kterou o některých sobotách z Prahy na kole také dojížděl. Cesta do Olomouce na kole ovšem trvala po sobotní práci celý zbylý den, a v neděli jel vytrvalý cyklista zpátky…

Většinou se oslavencovi připomíná věk, ale ten nic nevypovídá o duši a bytí. Duše Vladimíra Zemana je citlivá a laskavá, a to okolí vnímá a váží si toho.

Milý pane primáři, jako blízcí spolupracovníci Vám přejeme s touto vzpomínkou pevné zdraví, rovnováhu sil tělesných a stále svěžího ducha. Do dalších let vše dobré. Quod bonum, faustum, felix, fortunatumque sit.

Za Vaše spolupracovníky s úctou

Roman Kodet


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2008 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se