Historky ze života Heřmana Šikla

Profesor Heřman Šikl měl rád studenty a oni milovali jeho. A to přesto, že byl velmi přísný examinátor a jen tak je u rigorózní zkoušky nepustil. Nepotrpěl si na formality ani na společensky uhlazené chování. Jednou seděl student Evžen Čech, budoucí profesor gynekologie, na trávníku před Hlavovým ústavem patologie a učil se na praktika. Šel kolem profesor Šikl. Všiml si ho a povídá: „Čechu, neseďte tady. Tady sere pes a má možná echinokoka.“

Na gynekologické klinice profesora  MUDr. Antonína Ostrčila zemřela pacientka. Příčina smrti nebyla zcela jasná a k pitvě se dostavil osobně sám pan profesor. Pitval tehdejší docent  Šikl a nalezl velký nepoznaný glioblastom mozku, v tehdejší době těžko diagnostikovatelný a inoperabilní. Profesor Ostrčil se chytal za hlavu. Šikl se ušklíbl: „No jo, tam se to holt nedá vyhmatat.“

Profesor Šikl přednášel o vývojových malformacích. Demonstroval případ zrůdy –⁠ vepře. Rozštěp páteře a míchy, která se ve střední hrudní části dělí, takže zvíře má celou zadní polovinu těla dvojitou. Ke konci demonstrace se Šikl ušklíbl a procedil mezi zuby: „To by bylo něco pro Mičurina. Jedna huba a čtyři šunky.“