Cervikální vertigo –  fikce či realita?
Komentář k článku Z. Kadaňky Jr. et al


Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(5): 527
Kategorie: Komentář k článku

Autorům Neurologické kliniky LF MU a FN Brno se v přehledovém článku podařilo podat velice komplexní souhrn poznatků týkajících se etiologie, patofyziologie, diagnostiky a léčby kontroverzní klinické jednotky cervikálního vertiga.

Přestože víme, že v krční oblasti se nachází řada struktur, které mohou mít přímý vliv na mechanizmy řízení rovnováhy, většina autorů se shoduje v názoru, že závrať v případě narušené funkce těchto struktur u člověka nevzniká [1]. S tímto názorem se ztotožňuje i často citovaná práce německého neurologa prof. T. Brandta „Cervical vertigo –  reality or fiction?”, který se zabýval významem poruchy cervikální propriocepce. Autor práce uvádí, že porucha propriocepce nezpůsobí u člověka nystagmus ani závrať [2]. Za velice zajímavou považuji nověji se objevující teorii patogeneze cervikální závrati, která bere v potaz roli Ruffiniho tělísek [3].

Přestože je cervikální vertigo považováno za kontroverzní entitu, v klinické praxi se velmi často setkáváme s nadužíváním této diagnózy a jsme postaveni do situace, kdy máme pacienty s cervikogenním vertigem léčit.

Nadužívání cervikogenní závrati je pravděpodobně dáno několika faktory, které nás vedou k úsudku, že závrať má původ v poruše krční páteře. Pacienti často popisují výskyt závratí či jejich zhoršení při pohybu krční páteře nebo popisují bolesti v krční krajině, které závrať zpravidla doprovázejí. Dalším důvodem, jak autoři článku správně uvádějí, je nejednotná definice klinické jednotky cervikogenního vertiga a absence spolehlivého klinického testu.

Je také nutné si uvědomit, že na většině pracovišť není rutinně dostupné vybavení pro podrobné vestibulární vyšetření a lékaři nejsou v této oblasti dostatečně proškoleni. Nerozpoznané vestibulární abnormity pak způsobují asymetrickou aktivaci vestibulo-spinálních drah zodpovědných za výskyt funkčních poruch a bolestí krční páteře, které jsou chybně interpretovány jako cervikální vertigo [4]. Kromě autory zmíněného algoritmu vyšetření bychom neměli v praxi zapomínat na provedení manévru k vyšetření benigního paroxyzmálního polohového vertiga laterálního polokruhového kanálku. Konečná diagnóza by měla být stanovena až po vyloučení jiných možných příčin závrati.

Na základě empirických zkušeností jsou často pacienti s cervikogenní závratí indikováni k rehabilitaci krční páteře. Jak autoři uvádějí, systematická analýza výsledků dostupných studií zabývající se rehabilitací cervikogenního vertiga poskytuje jen omezené důkazy o tom, že má terapie pozitivní efekt. V literatuře lze přesto nalézt studie, které krátkodobý i dlouhodobý efekt rehabilitace a manuální léčby dokumentují. Recentně byla publikována randomizovaná kontrolovaná studie na 86 pacientech s cervikogen­ním vertigem, která analyzovala dlouhodobý efekt rehabilitace. Výsledky studie ukazují, že rehabilitovaní měli po 12 měsících signifikantně nižší skóre v dotazníku Dizziness handicap inventory a nižší frekvenci výskytu závratí proti kontrolní skupině [5].

doc. PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

e-mail: ondrej.cakrt@lf2.cuni.cz


Zdroje

1. Hain TC. Cervicogenic causes of vertigo. Curr OpinNeurol 2015; 28(1): 69– 73. doi: 10.1097/ WCO.0000000 000000161.

2. Brandt T. Cervical vertigo –  reality or fiction? Audiol Neurootol 1996; 1(4): 187– 196.

3. Peng B. cervical vertigo: historical reviews and advances. World Neurosurg 2018; 109: 347– 350. doi: 10.1016/ j.wneu.2017.10.063.

4. Keshner EA. Postural abnormites in vestibular disorders. In: Herdman SJ. Vestibular rehabilitation. 3rd ed. Philadelphia: F.A. Davis Company 2007: 54– 75.

5. Reid SA, Cal­lister R, Snodgrass SJ et al. Manual ther­apy for cervicogenic dizzines­s: long-term outcomes of a randomised trial. Man Ther 2015; 20(1): 148– 156. doi: 10.1016/ j.math.2014.08.003.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 5

2018 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více