Umístění bifurkace bazilární tepny ve vztahu k dorsu sel­lae


Autoři: W. Ilków 1;  M. Waligóra 2;  M. Kunc 3;  M. Kucharzewski 4
Působiště autorů: Department of Neurosurgery, University Teaching Hospital in Opole, Poland 1;  Department of Medical Imaging, VITAL MEDIC, Kluczbork, Poland 2;  Helimed Imaging Center, Opole, Poland 3;  School of Medicine with the Division of Dentistry in Zabrze, Department and Division of Descriptive and Topographic Anatomy, Medical University of Silesia in Katowice, Zabrze Rokitnica, Poland 4
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(5): 576-581
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2018576

Souhrn

Cíle:
Cílem studie bylo zhodnotit postavení bifurkace bazilární tepny (BAB) ve vztahu k dorsu sel­lae (DS) na základě CT snímků hlavy. BAB většinou tvoří dva segmenty P1 zadních mozkových arterií na úrovni fos­sa interpeduncularis v těsné blízkosti DS. Tento typ rozdvojení se nazývá bifurkace. V této oblasti může vznikat řada patologií, vč. aneuryzmat BAB, která představují asi 5– 8 % všech intrakraniálních aneuryzmat. V literatuře se uvádí, že umístění aneuryzmatu ve vztahu k DS hraje důležitou roli při plánování chirurgické léčby aneuryzmat v oblasti BAB.

Soubor a metodika:
Do studie bylo zařazeno 100 CT angiografických snímků pořízených u 54 žen and 46 mužů ve věku 18– 88 let (průměrný věk 52,49 let). K analýze byly použity multiplanární rekonstrukce. V koronárním řezu byla analyzována pozice BAB ve vztahu ke střední sagitální rovině (MP) a nejnižšímu bodu DS (LDSP) v transverzální rovině (TP). V sagitálním řezu byla zjišťována vzdálenost mezi BAB a DS.

Výsledky:
U sledovaných pa­cientů (n = 100) byla BAB v 57 % případů umístěna napravo od MP, zatímco ve 41 % případů se nacházela nalevo a ve 2 % případů ve střední rovině. U 47 % pa­cientů byla BAB umístěna nad LDSP (TP) a u 53 % pa­cientů pod ním. Umístění v TP nebylo zjištěno ani v jednom případě. Průměrná vzdálenost mezi BAB a MP byla 0,35 m­m; SD 1,91 m­m, a průměrná vzdálenost mezi BAB BBT a TP byla 1,01 m­m; SD 4,47 m­m. Průměrná vzdálenost mezi BAB a DS byla 9,34 m­m; SD 2,61 m­m.

Závěry:
Studie neodhalila statistické významné rozdíly v umístění BAB v závislosti na pohlaví. Vysoce významný rozdíl byl však zjištěn u osob starších než 45 let, u nichž byla BAB umístěna výše nad TP (ve vztahu k DS).

Klíčová slova:
bifurkace bazilární tepny – hrot bazilární tepny – aneuryzma bazilární tepny – dorsum sellae – výpočetní tomografie

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Rhoton AL Jr. Anatomy of saccular aneurysms. Surg Neurol 1980; 14(1): 59– 66.

2. Michalik R, Ciszek B, Ząbek M et al. Anatomy of distal division of the basilar artery. Przegl Lek 1996; 53 (Suppl 1): 107– 110.

3. Tjahjadi M, Kivelev J, Ser­rone JC et al. Factors determin­­ing surgical approaches to basilar bifurcation aneurysms and its surgical outcomes. Neurosurgery 2016; 78(2): 181– 191. doi: 10.1227/ NEU.0000000000001021.

4. Jamieson GK. Aneurysms of the vertebrobasilar system; surgical intervention in 19 cases. J Neurosurg 1964; 21: 781– 797. doi: 10.3171/ jns.1964.21.9.0781.

5. Drake CG. Surgical treatment of ruptured aneurysms of the basilar artery. Experience with 14 cases. J Neurosurg 1965; 23(5): 457– 473. doi: 10.3171/ jns.1965.23.5.0457.

6. Marchel A, Bidziński J, Bojarski P. Clinical analysis and the results of surgical treatment of aneurysms of the vertebrobasilar system. Neurol Neurochir Pol 1992; 26(2): 192– 200.

7. Majchrzak H, Kopera M. Basilar bifurcation aneurysms. Przegl Lek 1996; 53 (Suppl 1): 71– 74.

8. Lawton MT. Basilar apex aneurysms: surgical results and perspectives from an initial experience. Neurosurgery 2002; 50 (1): 1– 8. doi: 10.1097/ 00006123-200201000-00002.

9. Eskridge JM, Song JK. Endovascular embolization of 150 basilar tip aneurysms with Guglielmi detachable coils: results of the Food and Drug Administration multicenter clinical trial. J Neurosurg 1998; 89(1): 81– 86. doi: 10.3171/ jns.1998.89.1.0081.

10. van Rooij WJ, Sluzewski M. Procedural morbidity and mortality of elective coil treatment of unruptured intracranial aneurysms. AJNR Am J Neuroradiol 2006; 27(8): 1678– 1680.

11. Sugita K, Kobayashi S, Takemae T et al. Aneurysms of the basilar artery trunk. J Neurosurg 1987; 66(4): 500– 505. doi: 10.3171/ jns.1987.66.4.0500.

12. Chanda A, Nanda A. Anatomical study of the orbitozygomatic trans­sel­lar– transcavernous– transclinoidal approach to the basilar artery bifurcation. J Neurosurg 2002; 97(1): 151– 160. doi: 10.3171/ jns.2002.97.1.0151.

13. Hernesniemi J, Ishii K, Niemelä M et al. Subtemporal approach to basilar bifurcation aneurysms: advanced technique and clinical experience. Acta Neurochir Suppl 2005; 94: 31– 38. doi: 10.1007/ 3-211-27911-3_6.

14. Chalouhi N, Jabbour P, Gonzalez LF et al. Safety and ef­ficacy of endovascular treatment of basilar tip aneurysms by coil­­ing with and without stent as­sistance: a review of 235 cases. Neurosurgery 2012; 71(4): 785– 794. doi: 10.1227/ NEU.0b013e318265a416.

15. Drake CG. Treatment of aneurysms of the posterior cranial fos­sa. In: Krayenbühl H, Maspes PE, Sweet WH (eds). Microsurgical approach to cerebro-spinal lesions. Basel: Karger 1978: 122– 194.

16. Yamaura A, Ise H, Makino H. Treatment of aneurysms aris­­ing from the terminal portion of the basilar artery –  with special reference to the radiometric study and acces­sibility of trans-sylvian approach. Neurol Med Chir (Tokyo) 1982; 22(7): 521– 532. doi: 10.2176/ nmc.22.521.

17. Majchrzak H, Ładziński P, Kopera M et al. Approaches to posterior circulation aneurysms and results of the operations. Neurol Neurochir Pol 2000; 34 (Suppl 6): 27– 34.

18. Caruso G, Vincentel­li F, Giudicel­li G et al. Perforat­­ing branches of the basilar bifurcation. J Neurosurg 1990; 73(2): 259– 265. doi: 10.3171/ jns.1990.73.2.0259.

19. Smoker WR, Price MJ, Keyes WD et al. High-resolution computed tomography of the basilar artery: 1. Normal size and position. AJNR Am J Neuroradiol 1986; 7(1): 55– 60.

20. Żurada A, St Gielecki J, Baron J et al. Interactive 3D stereoscopic digital-image analysis of the basilar artery bifurcation. Clin Anat 2008; 21(2): 127– 137. doi: 10.1002/ca.20598.

21. Gonzalez LF, Amin-Hanjani S, Bambakidis NC et al. Skull base approaches to the basilar artery. Neurosurg Focus 2005; 19(2): E3.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 5

2018 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se