Autoři: H. I. Secer 1; S. Kahraman 2; N. C. Ören 3; M. A. Dirik 3; N. Bulakbaşı 3 Působiště autorů: Department of Neurosurgery, Faculty of Medicine, University of Kyrenia, Kyrenia, Cyprus 1; Department of Neurosurgery, Anadolu Medical Center, Istanbul, Turkey 2; Department of Radiology, Faculty of Medicine, University of Kyrenia, Kyrenia, Cyprus 3 Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(4): 427-434 Kategorie: Původní práce doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018427
Úvod: Intramedulární arachnoidální cysty jsou vzácné cystické útvary, které jsou často zaměňovány za syringomyelii. Nemusí nutně představovat komplikaci patologického stavu v páteři a/ nebo mozku. Etiologie a léčba tohoto stavu však zůstávají nejasné. Syringomyelie je spojena s abnormalitou mozku a ve většině případů se objevuje jako komplikace jiných patologií. Cílem této studie bylo určit klinické a radiologické charakteristiky intramedulární arachnoidální cysty a diskutovat rozdíly mezi intramedulární arachnoidální cystou a syringomyelií.
Soubor pacientů a metodika: Od roku 2002 do roku 2012 bylo retrospektivně hodnoceno celkem 77 pacientů s intramedulárními cystickými útvary, z toho 12 s intramedulární arachnoidální cystou bylo vyhodnoceno statisticky. Všichni pacienti měli vstupní snímky a v rámci sledování byli klinicky vyšetřováni a podstupovali MR vyšetření a neuroelektrofyziologické testy.
Výsledky: Průměrná doba sledování byla 50 měsíců (rozmezí 18 – 120 měsíců). Střední rozměr intramedulární arachnoidální cysty v axiální rovině byl 13,26 ± 4,76 mm a střední rozměr v sagitální rovině byl 23,29 ± 7,95 mm. Neurologické vyšetření bylo normální u všech pacientů kromě jednoho, u kterého se po nedávném traumatu v cervikální oblasti objevila drobná ztráta čití. U pacientů nebyly nalezeny žádné motorické neurologické deficity a pacienti zůstali asymptomatičtí nebo stabilní. Velikost a tvar intramedulární arachnoidální cysty byly radiologicky neměnné, vyšetření motorickými evokovanými potenciály a somatosenzorickými evokovanými potenciály na začátku studie a na konci sledování pacientů ukázala normální odpovědi nervus medianus a nervus tibialis.
Závěr: Je pravděpodobné, že radiologické nálezy a klinické známky/ příznaky intramedulární arachnoidální cysty se liší od těch spojených se syringomyelií, neboť se liší primární příčinou. Dále se u intramedulární arachnoidální cysty liší léčebné modality a modality následného sledování
Klíčová slova: intramedulární arachnoidální cysta – syringomyelie – magnetická rezonance
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
1. Pradilla G, Jallo G. Arachnoid cysts: case series and review of the literature. Neurosurg Focus 2007; 22(2): E7.
2. Bitaraf MA, Zeinalizadeh M, Meybodi AT et al. Multiple extradural spinal arachnoid cysts: a case report and review of the literature. Cases J 2009; 2 : 7531. doi: 10.1186/ 1757-1626-2-7531.
3. Hughes G, Ugokwe K, Benzel EC. A review of spinal arachnoid cysts. Cleve Clin J Med 2008; 75(4): 311 – 315.
4. Nabors MW, Pait TG, Byrd EB et al. Updated assessment and current classification of spinal meningeal cysts. J Neurosurg 1988; 68(3): 366 – 377. doi: 10.3171/ jns.1988.68.3.0366.
5. Qi J, Yang J, Wang G. A novel ve-category multimodal T1-weighted and T2 weighted magnetic resonance imaging-based strati cation system for the selection of spinal arachnoid cyst treatment: a 15-year experience of 81 cases. Neuropsychiatr Dis Treat 2014 : 10 : 499 – 506. doi: 10.2147/ NDT.S52517.
6. Brant WE, Helms CA. The Brant and Helms Solution: fundamentals of diagnostic radiology. 3rd ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins 2006.
7. Medved F, Seiz M, Baur MO et al. Thoracic intramedullary arachnoid cyst in an infant. J Neurosurg Pediatr 2009; 3(2): 132 – 136. doi: 10.3171/ 2008.10.PEDS08202.
8. Sharma A, Sayal P, Badhe P et al. Spinal intramedullary arachnoid cyst. Indian J Pediatr 2004; 71(12): e65 – e67.
9. Zekai E, Saleh C, Servello D. Intramedullary cyst formation after removal of multiple intradural spinal arachnoid cysts: a case report. Surg Neurol Int 2016; 7 (Suppl 17): S473 – S474. doi: 10.4103/ 2152-7806.185779.
10. Kataria R, Sinha VD, Chopra S. Intramedullary arachnoid cyst: report of two cases. Neurol India 2012; 60(1): 123 – 124. doi: 10.4103/ 0028-3886.93618.
11. Alugolu R, Arradi V, Sahu BP. Intramedullary arachnoid cyst in an adult: case report and review. Asian J Neurosurg 2016; 11(1): 70. doi: 10.4103/ 1793-5482.145054.
12. Kukreja K, Manzano G, Ragheb J et al. Differentiation between pediatric spinal arachnoid and epidermoid - -dermoid cysts: is diffusion-weighted MRI useful? Pediatr Radiol 2007; 37(6): 556 – 560. doi: 10.1007/ s00247-007-0463-8.
13. Heinz R, Curnes J, Friedman A et al. Exophytic syrinx, an extreme form of syringomyelia: CT, myelographic, and MR imaging features. Radiology 1992; 183(1): 243 – 246. doi: 10.1148/ radiology.183.1.1549680.
14. Willems PW, van den Bergh WM, Vandertop WP. An arachnoid cyst presenting as an intramedullary tumour. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2000; 68(4): 508 – 510.
15. Rahimizadeh A, Soufiani H. Intramedullary arachnoid cyst in association with cervical spondylosis: case report. Spine J 2013; 13(10): e21 – e25. doi: 10.1016/ j.spinee.2013.05.014.
16. Guzel A, Tatli M, Yilmaz F et al. Unusual presentation of cervical spinal intramedullary arachnoid cyst in childhood: case report and review of the literature. Pediatr Neurosurg 2007; 43(1): 50 – 53. doi: 10.1159/ 000097527.
17. Sharma A, Karande S, Sayal P et al. Spinal intramedullary arachnoid cyst in a 4-year-old girl: a rare cause of treatable acute quadriparesis: case report. J Neurosurg 2005; 102 (4 Suppl): 403 – 406. doi: 10.3171/ ped.2005.102.4.0403.
18. Klekamp J. The pathophysiology of syringomyelia – historical overview and current concept. Acta Neurochir (Wien) 2002; 144(7): 649 – 664. doi: 10.1007/ s00701-002-0944-3.
19. Koyanagi I, Houkin K. Pathogenesis of syringomyelia associated with Chiari type 1 malformation: review of evidences and proposal of a new hypothesis. Neurosurg Rev 2010; 33(3): 271 – 284. doi: 10.1007/ s10143-010-0266-5.
20. Heiss JD, Patronas N, DeVroom HL et al. Elucidating the pathophysiology of syringomyelia. J Neurosurg 1999; 91(4): 553 – 562. doi: 10.3171/ jns.1999.91.4.0553.
21. Williams B. On the pathogenesis of syringomyelia: a review. J R Soc Med 1980; 73(11): 798 – 806.
22. Aithala GR, Sztriha L, Amirlak I et al. Spinal arachnoid cyst with weakness in the limbs and abdominal pain. Pediatr Neurol 1999; 20(2): 155 – 156.
23. Rabb CH, McComb JG, Raffel C et al. Spinal arachnoid cysts in the pediatric age group: An association with neural tube defects. J Neurosurg 1992; 77(3): 369 – 372. doi: 10.3171/ jns.1992.77.3.0369.
24. Gelabert-González M, Cutrín-Prieto JM, García--Allut A. Spinal arachnoid cyst without neural tube defects. Childs Nerv Syst 2001; 17(3): 179 – 181. doi: 10.1007/ s003810000367.
25. Fortuna A, Mercuri S. Intradural spinal cysts. Acta Neurochir (Wien) 1983; 68(3 – 4): 289 – 314.
26. Rossier AB, Foo D, Shillito J et al. Posttraumatic cervical syringomyelia. Incidence, clinical presentation, electrophysiological studies, syrinx protein and results of conservative and operative treatment. Brain 1985; 108(2): 439 – 461.
27. Diyora B, Kamble H, Nayak N et al. Thoracic intramedullary arachnoid cyst. Neurol India 2010; 58(6): 964 – 966. doi: 10.4103/ 0028-3886.73774.
28. Tanghe HL. Magnetic resonance imaging (MRI) in syringomyelia. Acta Neurochirurgica 1995; 134(1 – 2): 93 – 99.
29. Barkovich AJ, Sherman JL, Citrin CM et al. MR of postoperative syringomyelia. AJNR 1987; 8(2): 319 – 327.
30. Jinkins JR, Reddy S, Leite CC et al. MR of parenchymal spinal cord signal change as a sign of active advancement in clinically progressive posttraumatic syringomyelia. Am J Neuroradiol 1998; 19(1): 177 – 182.
31. Timpone VM, Patel SH. MRI of a syrinx: is contrast material always necessary? AJR Am J Roentgenol 2015; 204(5): 1082 – 1085. doi: 10.2214/ AJR.14.13310.
32. Hofmann E, Warmuth-Metz M, Bendszus M et al. Phase-contrast MR imaging of the cervical CSF and spinal cord: volumetric motion analysis in patients with Chiari I malformation. AJNR Am J Neuroradiol 2000; 21(1): 151 – 158.
33. Koç K, Anık Y, Anık I et al. Chiari 1 malformation with syringomyelia: correlation of phase-contrast cine MR imaging and outcome. Turk Neurosurg 2007; 17(3): 183 – 192.
34. Smith HC, Savic G, Frankel HL et al. Corticospinal function studied over time following incomplete spinal cord injury. Spinal Cord 2000; 38(5): 292 – 300.
35. Masur H, Oberwittler C. SEPs and CNS magnetic stimulation in syringomyelia. Muscle Nerve 1993; 16(6): 681 – 682.
36. Restuccia D, Mauguière F. The contribution of median nerve SEPs in the functional assessment of the cervical spinal cord in syringomyelia. A study of 24 patients. Brain 1991; 114(1B): 361 – 379.
37. Morioka T, Kurita-Tashima S, Fujii K et al. Somatosensory and spinal evoked potentials in patients with cervical syringomyelia. Neurosurgery 1992; 30(2): 218 – 222.
38. Emery E, Hort-Legrand C, Hurth M et al. Correlations between clinical deficits, motor and sensory evoked potentials and radiologic aspects of MRI in malformative syringomyelia. 27 cases. Neurophysiol Clin 1998; 28(1): 56 – 72.
39. Roser F, Ebner FH, Liebsch M et al. A new concept in the electrophysiological evaluation of syringomyelia. J Neurosurg Spine 2008; 8(6): 517 – 523. doi: 10.3171/ SPI/ 2008/ 8/ 6/ 517
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
