Rozdíly v klinických, radiologických a léčebných modalitách intramedulárních arachnoidálních cyst a syringomyelie v oblasti krční páteře –  12 případů


Autoři: H. I. Secer 1;  S. Kahraman 2;  N. C. Ören 3;  M. A. Dirik 3;  N. Bulakbaşı 3
Působiště autorů: Department of Neurosurgery, Faculty of Medicine, University of Kyrenia, Kyrenia, Cyprus 1;  Department of Neurosurgery, Anadolu Medical Center, Istanbul, Turkey 2;  Department of Radiology, Faculty of Medicine, University of Kyrenia, Kyrenia, Cyprus 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(4): 427-434
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2018427

Souhrn

Úvod:
Intramedulární arachnoidální cysty jsou vzácné cystické útvary, které jsou často zaměňovány za syringomyelii. Nemusí nutně představovat komplikaci patologického stavu v páteři a/ nebo mozku. Etiologie a léčba tohoto stavu však zůstávají nejasné. Syringomyelie je spojena s abnormalitou mozku a ve většině případů se objevuje jako komplikace jiných patologií. Cílem této studie bylo určit klinické a radiologické charakteristiky intramedulární arachnoidální cysty a diskutovat rozdíly mezi intramedulární arachnoidální cystou a syringomyelií.

Soubor pacientů a metodika:
Od roku 2002 do roku 2012 bylo retrospektivně hodnoceno celkem 77 pa­cientů s intramedulárními cystickými útvary, z toho 12 s intramedulární arachnoidální cystou bylo vyhodnoceno statisticky. Všichni pa­cienti měli vstupní snímky a v rámci sledování byli klinicky vyšetřováni a podstupovali MR vyšetření a neuroelektrofyziologické testy.

Výsledky:
Průměrná doba sledování byla 50 měsíců (rozmezí 18– 120 měsíců). Střední rozměr intramedulární arachnoidální cysty v axiální rovině byl 13,26 ± 4,76 mm a střední rozměr v sagitální rovině byl 23,29 ± 7,95 m­m. Neurologické vyšetření bylo normální u všech pa­cientů kromě jednoho, u kterého se po nedávném traumatu v cervikální oblasti objevila drobná ztráta čití. U pa­cientů nebyly nalezeny žádné motorické neurologické deficity a pa­cienti zůstali asymp­tomatičtí nebo stabilní. Velikost a tvar intramedulární arachnoidální cysty byly radiologicky neměn­né, vyšetření motorickými evokovanými potenciály a somatosenzorickými evokovanými potenciály na začátku studie a na konci sledování pa­cientů ukázala normální odpovědi nervus medianus a nervus tibialis.

Závěr:
Je pravděpodobné, že radiologické nálezy a klinické známky/ příznaky intramedulární arachnoidální cysty se liší od těch spojených se syringomyelií, neboť se liší primární příčinou. Dále se u intramedulární arachnoidální cysty liší léčebné modality a modality následného sledování

Klíčová slova:
intramedulární arachnoidální cysta – syringomyelie – magnetická rezonance

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Pradil­la G, Jal­lo G. Arachnoid cysts: case series and review of the literature. Neurosurg Focus 2007; 22(2): E7.

2. Bitaraf MA, Zeinalizadeh M, Meybodi AT et al. Multiple extradural spinal arachnoid cysts: a case report and review of the literature. Cases J 2009; 2: 7531. doi: 10.1186/ 1757-1626-2-7531.

3. Hughes G, Ugokwe K, Benzel EC. A review of spinal arachnoid cysts. Cleve Clin J Med 2008; 75(4): 311– 315.

4. Nabors MW, Pait TG, Byrd EB et al. Updated as­ses­sment and cur­rent clas­sification of spinal men­ingeal cysts. J Neurosurg 1988; 68(3): 366– 377. doi: 10.3171/ jns.1988.68.3.0366.

5. Qi J, Yang J, Wang G. A novel ve-category multi­modal T1-weighted and T2 weighted magnetic resonance imaging-based strati cation system for the selection of spinal arachnoid cyst treatment: a 15-year experience of 81 cases. Neuropsychiatr Dis Treat 2014: 10: 499– 506. doi: 10.2147/ NDT.S52517.

6. Brant WE, Helms CA. The Brant and Helms Solution: fundamentals of dia­gnostic radiology. 3rd ed. Philadelphia: Lippincott Wil­liams and Wilkins 2006.

7. Medved F, Seiz M, Baur MO et al. Thoracic intra­medul­lary arachnoid cyst in an infant. J Neurosurg Pediatr 2009; 3(2): 132– 136. doi: 10.3171/ 2008.10.PEDS08202.

8. Sharma A, Sayal P, Badhe P et al. Spinal intramedul­lary arachnoid cyst. Indian J Pediatr 2004; 71(12): e65– e67.

9. Zekai E, Saleh C, Servel­lo D. Intramedul­lary cyst formation after removal of multiple intradural spinal arachnoid cysts: a case report. Surg Neurol Int 2016; 7 (Suppl 17): S473– S474. doi: 10.4103/ 2152-7806.185779.

10. Kataria R, Sinha VD, Chopra S. Intramedul­lary arachnoid cyst: report of two cases. Neurol India 2012; 60(1): 123– 124. doi: 10.4103/ 0028-3886.93618.

11. Alugolu R, Ar­radi V, Sahu BP. Intramedul­lary arachnoid cyst in an adult: case report and review. Asian J Neurosurg 2016; 11(1): 70. doi: 10.4103/ 1793-5482.145054.

12. Kukreja K, Manzano G, Ragheb J et al. Dif­ferentiation between pediatric spinal arachnoid and epidermoid- -dermoid cysts: is dif­fusion-weighted MRI useful? Pediatr Radiol 2007; 37(6): 556– 560. doi: 10.1007/ s00247-007-0463-8.

13. Heinz R, Curnes J, Friedman A et al. Exophytic syrinx, an extreme form of syringomyelia: CT, myelo­graphic, and MR imag­­ing features. Radiology 1992; 183(1): 243– 246. doi: 10.1148/ radiology.183.1.1549680.

14. Wil­lems PW, van den Bergh WM, Vandertop WP. An arachnoid cyst present­­ing as an intramedul­lary tumour. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2000; 68(4): 508– 510.

15. Rahimizadeh A, Soufiani H. Intramedul­lary arachnoid cyst in as­sociation with cervical spondylosis: case report. Spine J 2013; 13(10): e21– e25. doi: 10.1016/ j.spinee.2013.05.014.

16. Guzel A, Tatli M, Yilmaz F et al. Unusual presentation of cervical spinal intramedul­lary arachnoid cyst in childhood: case report and review of the literature. Pediatr Neurosurg 2007; 43(1): 50– 53. doi: 10.1159/ 000097527.

17. Sharma A, Karande S, Sayal P et al. Spinal intramedul­lary arachnoid cyst in a 4-year-old girl: a rare cause of treatable acute quadriparesis: case report. J Neurosurg 2005; 102 (4 Suppl): 403– 406. doi: 10.3171/ ped.2005.102.4.0403.

18. Klekamp J. The pathophysiology of syringomyelia – historical overview and cur­rent concept. Acta Neurochir (Wien) 2002; 144(7): 649– 664. doi: 10.1007/ s00701-002-0944-3.

19. Koyanagi I, Houkin K. Pathogenesis of syringomyelia as­sociated with Chiari type 1 malformation: review of evidences and proposal of a new hypothesis. Neurosurg Rev 2010; 33(3): 271– 284. doi: 10.1007/ s10143-010-0266-5.

20. Heiss JD, Patronas N, DeVroom HL et al. Elucidat­­ing the pathophysiology of syringomyelia. J Neurosurg 1999; 91(4): 553– 562. doi: 10.3171/ jns.1999.91.4.0553.

21. Wil­liams B. On the pathogenesis of syringomyelia: a review. J R Soc Med 1980; 73(11): 798– 806.

22. Aithala GR, Sztriha L, Amirlak I et al. Spinal arachnoid cyst with weakness in the limbs and abdominal pain. Pediatr Neurol 1999; 20(2): 155– 156.

23. Rabb CH, McComb JG, Raf­fel C et al. Spinal arachnoid cysts in the pediatric age group: An as­sociation with neural tube defects. J Neurosurg 1992; 77(3): 369– 372. doi: 10.3171/ jns.1992.77.3.0369.

24. Gelabert-González M, Cutrín-Prieto JM, García--Al­lut A. Spinal arachnoid cyst without neural tube defects. Childs Nerv Syst 2001; 17(3): 179– 181. doi: 10.1007/ s003810000367.

25. Fortuna A, Mercuri S. Intradural spinal cysts. Acta Neurochir (Wien) 1983; 68(3– 4): 289– 314.

26. Ros­sier AB, Foo D, Shil­lito J et al. Posttraumatic cervical syringomyelia. Incidence, clinical presentation, electrophysiological studies, syrinx protein and results of conservative and operative treatment. Brain 1985; 108(2): 439– 461.

27. Diyora B, Kamble H, Nayak N et al. Thoracic intramedul­lary arachnoid cyst. Neurol India 2010; 58(6): 964– 966. doi: 10.4103/ 0028-3886.73774.

28. Tanghe HL. Magnetic resonance imag­­ing (MRI) in syringomyelia. Acta Neurochirurgica 1995; 134(1– 2): 93– 99.

29. Barkovich AJ, Sherman JL, Citrin CM et al. MR of postoperative syringomyelia. AJNR 1987; 8(2): 319– 327.

30. Jinkins JR, Reddy S, Leite CC et al. MR of parenchymal spinal cord signal change as a sign of active advance­ment in clinical­ly progres­sive posttraumatic syringomyelia. Am J Neuroradiol 1998; 19(1): 177– 182.

31. Timpone VM, Patel SH. MRI of a syrinx: is contrast material always neces­sary? AJR Am J Roentgenol 2015; 204(5): 1082– 1085. doi: 10.2214/ AJR.14.13310.

32. Hofmann E, Warmuth-Metz M, Bendszus M et al. Phase-contrast MR imag­­ing of the cervical CSF and spinal cord: volumetric motion analysis in patients with Chiari I malformation. AJNR Am J Neuroradiol 2000; 21(1): 151– 158.

33. Koç K, Anık Y, Anık I et al. Chiari 1 malformation with syringomyelia: cor­relation of phase-contrast cine MR imag­­ing and outcome. Turk Neurosurg 2007; 17(3): 183– 192.

34. Smith HC, Savic G, Frankel HL et al. Corticospinal function studied over time fol­low­­ing incomplete spinal cord injury. Spinal Cord 2000; 38(5): 292– 300.

35. Masur H, Oberwittler C. SEPs and CNS magnetic stim­ulation in syringomyelia. Muscle Nerve 1993; 16(6): 681– 682.

36. Restuccia D, Mauguière F. The contribution of median nerve SEPs in the functional as­ses­sment of the cervical spinal cord in syringomyelia. A study of 24 patients. Brain 1991; 114(1B): 361– 379.

37. Morioka T, Kurita-Tashima S, Fujii K et al. Somatosensory and spinal evoked potentials in patients with cervical syringomyelia. Neurosurgery 1992; 30(2): 218– 222.

38. Emery E, Hort-Legrand C, Hurth M et al. Cor­relations between clinical deficits, motor and sensory evoked potentials and radiologic aspects of MRI in malformative syringomyelia. 27 cases. Neurophysiol Clin 1998; 28(1): 56– 72.

39. Roser F, Ebner FH, Liebsch M et al. A new concept in the electrophysiological evaluation of syringomyelia. J Neurosurg Spine 2008; 8(6): 517– 523. doi: 10.3171/ SPI/ 2008/ 8/ 6/ 517

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 4

2018 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se