Komentář k článku autorů Světlák et al.
Měření úrovně emočního uvědomění – pilotní studie ověřující základní psychometrické vlastnosti české verze Škály úrovně emočního uvědomění LEAS


Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2015; 78/111(6): 687-688
Kategorie: Komentář k článku

V rámci české adaptace Škály úrovně emočního uvědomění (LEAS) jsou publikovány pilotní výsledky na homogenním souboru českých žen (n = 207). Práce představuje výchozí bod uvedení metody LEAS do klinické a výzkumné praxe. Autoři se soustřeďují především na psychometrické parametry metody. Pozitivně vnímáme avizovanou výzkumnou práci autorského týmu na rozšiřování klinických i neklinických populací jak vedoucí ke kompletaci datové báze představované metody, tak jako další příspěvek k tématu emočního uvědomění [1]. Pilotní výzkum je limitován zkoumaným vzorkem populace mladých žen a zcela jistě si zaslouží doplnění na úroveň reprezentativního vzorku populace. Snaha o uvedení náležitých psychometrických parametrů je u psychodiagnostických nástrojů základ pro jejich využití, zde zvláště s ohledem na skutečnost, že emoční reaktivita byla v minulosti jen zřídka objektivizována relevantními studiemi [2]. Autoři studie zjevně přistupují k převodu a zavedení metody do klinické praxe dle platných standardů pro pedagogické a psychologické testování [3].

V rámci komentáře k práci se jeví jako vhodné poukázat na dia­gnostické paralely s metodami, které umožňují zjišťovat komplexitu a vývojovou úroveň emočního uvědomění ve formě získané na projektivním či semiprojektivním testovém materiálu (tab. 1). Doposud se praxe omezovala jen na nejpoužívanější psychodiagnostické nástroje, viz přehled stavu aplikované psychodiagnostiky [4], a projektivních metod [5].

Tab. 1. Srovnání posuzovacích kritérií komplexity emocí u vybraných psychodiagnostických metod.
Srovnání posuzovacích kritérií komplexity emocí u vybraných psychodiagnostických metod.

Škála LEAS je z uvedených nástrojů velmi přívětivá stran administrace i hodnotících postupů a nevyžaduje specializované schopnosti a náročnou klinickou zkušenost, jako je tomu u psychodia­gnostických metod určených výhradně klinickým psychologům. Doufáme, že se česká adaptace škály LEAS úspěšně etabluje v oblasti neurovědního výzkumu.

Metoda LEAS je postavena zčásti na sémantické citlivosti, což při převodu metody vyžaduje zjištění její stability. V předloženém článku je zmínka pouze o test-retestové reliabilitě původního nástroje. Předpokládáme, že v průběhu experimentálního užívání LEAS bude požadovaná informace o časové stabilitě metody doplněna. Škálu LEAS je potřeba vnímat také kriticky, neboť hodnocená emoční vyjádření jsou finálně vždy získávána na pozadí kognitivního procesu, tj. s částečnou vědomou kontrolou emocí, která umožňuje seberegulaci. Dále je potřeba upozornit na skrytý metodologický jev, který spočívá v korelaci celkového skóru s množstvím získaného verbálního materiálu, tj. délkou odpovědi. Uvedená souvislost indikuje, že motivace a individuální rozdíly ve verbálních schopnostech a schopnostech popisu mohou být významné vedlejší faktory promítající se do validity škály LEAS [6].

Pozitivně hodnotíme, že se eční uvědomění dostává do ohniska recentního výzkumu, neboť srovnávané koncepce byly postulovány v období vzniku výše uvedených psychodiagnostických metod a často vycházely jen z teoretických předpokladů bez příslušné neurovědní verifikace.

PhDr. Radko Obreignerů, Ph.D.

Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Vodární 6

779 00 Olomouc

e-mail: radko.obereigneru@upol.cz


Zdroje

1. Světlák M, Roman R, Obereignerů R, Damborská A. Jak se cítíte „teď a tady“? Neuronální pozadí emočního uvědomění. Psychoterapie 2014; 2: 132–141.

2. Hughes H, Epstein L, Hudson J. The relationship between certain measurable functions of autonomic nervous system activity and color responses on the Rorschach test. J Clin Psychol 1951; 7(3): 244–249.

3. American Educational Research As­sociation, American Psychological As­sociation, National Council an Measurement in Education. Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Praha: Testcentrum 2001.

4. Svoboda M, Řehan V, Vtípil Z, Klimusová H, Humpolíček P. Aplikovaná psychodia­gnostika v České republice. Brno: MSD 2004.

5. Šípek J. Projektivní metody. Praha: ISV 2000.

6. Zunham­mer M, Halski A, Eichham­mer P, Busch V. Theory of Mind and Emotional Awareness in Chronic Somatoform Pain Patients. PLoS ONE 2015; 10(10): e0140016. doi: 10.1371/ journal. pone.0140016.

7. Lane RD, Quinlan D, Schwartz G, Walker P, Zeitlin S. The levels of emotional awareness scale: a cognitive-develop­mental measure of emotion. J Pers As­sess 1990; 55(1–2):124–134.

8. Obereignerů R, Krausová V, Čáp D, Vlačušková K, Reiterová E, Balaban-Cakirpaloglu I et al. Vývoj testu sociálního zrání osobnosti. In: Maierová E, Šrámková L, Hosáková K, Dolejš M, Skopal O (eds). PhD existence 2015: česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech, Sborník odborných příspěvků. Olomouc: Univerzita Palackého 2015; 257–271.

9. Rorschach H. Psychodia­gnostik. Bern: Bircher 1921.

10. Lečbych M. Rorschachova metoda: integrativní přístup k interpretaci. Praha: Grada 2013.

11. Mur­ray HA. Thematic Apperception Test manual. Cambridge, MA: Harvard University Press 1943.

12. Hilsenroth M, Stein M, Pinsker J. Social Cognition and Object Relations Scale: Global Rat­ing Method (SCORS-G; 3rd ed.). Unpublished manuscript, The Derner Institute of Advanced Psychological Studies, Adelphi University, Garden City, NY 2007.

13. Rosenzweig S. The Picture-as­sociation method and its application in a study of reactions to frustration. J Pers Assess 1945; 14: 3–23.

14. Čáp D. Tvorba uživatelské příručky k testu PFT (C-W). Rigorózní práce. Praha: FF UK 2011.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2015 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se