#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Infekcie u pacientov hospitalizovaných s pokročilým chronickým ochorením pečene (cirhóza) – skúsenosti jedného centra


Autoři: Bystrianska N. 1;  Skladaný Ľ. 1;  Adamcova-Selcanova S. 1;  Vnencakova J. 1;  Jancekova D. 1;  Koller T. 2
Působiště autorů: HEGITO – Hepatology, Gastroenterology and Liver Transplantation Division of the Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine, Slovak Medical University, F. D. Roosevelt Hospital, Banska Bystrica, Slovakia 1;  5th Department of Internal Medicine, Comenius University Faculty of Medicine, University Hospital Bratislava Ruzinov, Bratislava, Slovakia 2
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2020; 74(2): 111-115
Kategorie: Hepatologie: původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amgh2020111

Souhrn

Úvod: Cirhóza pečene (ACLD –⁠ advanced chronic liver disease) navodzuje stav imunitného deficitu, ktorý vedie k zvýšenému riziku bakteriálnych infekcií, ich následkov a mortality.

Ciele: Zistiť v kohorte pacientov hospitalizovaných s ACLD výskyt infekcií, ich súvislosti a vplyv na klinické výsledky.

Metodika: Retrospektívna analýza Registra podľa databázy nemocničného informačného systému (CareCenter Copyright 2000, CGM verzia 3.19.1) u pacientov s ACLD hospitalizovaných na HEGITO (Hepatologické, gastroenterologické a transplantačné oddelenie) medzi júlom 2014 a septembrom 2016. Vstupné kritériá: 1. ACLD, 2. hospitalizácia na HEGITO, 3. informovaný súhlas. Vylúčili sme pacientov s malignitou, po transplantácii pečene a s implantovaným peritoneálnym katéterom za účelom liečby ascitu. Zaznamenávali sme demografické údaje, typ infekcie, kultivačný záchyt, pôvodcov infekcií, výskyt baktérií odolných voči viacerým liečivám (MDR –⁠ multi drug resistant), mortalita počas hospitalizácie.

Výsledky: V sledovanom intervale sme identifikovali 400 pacientov, podľa preddefinovaných kritérií vylúčili 46 a do definitívnej analýzy zahrnuli 354 pacientov: 158 žien (44,63 %) s priemerným vekom 55 rokov, s MELD (model for end-stage liver disease) 16 bodov a Child–Turcotte-Pugh skóre 9 bodov. Najčastejšou etiológiou ACLD bola s alkoholom spojená choroba pečene u 214 pac (60 %). Infekčná komplikácia bola zaznamenaná u 95 pac (27 %), v 49 % sa jednalo o infekcie asociované so zdravotnou starostlivosťou, v 35 % o nozokomiálne infekcie, v 15 % o komunitné infekcie. Najčastejšími infekciami boli uroinfekcie, spontánna bakteriálna peritonitída a infekcie dýchacích ciest. Kultivačný záchyt bol pozitívny v 66 % prípadov, MDR sa zistili v 33 %. Mortalita počas hospitalizácie u pacientov s infekciou bola 17,9 % a 1,97 %, (p = 0,0001) bez nej.

Závery: V analyzovanom súbore sme potvrdili 27 % prevalenciu bakteriálnych infekcií u pacientov s ACLD, vysoké zastúpenie MDR baktérií a signifikantne vyššiu mortalitu asociovanú s infekciou. Výsledky sú podobné tým z GLOBAL study. Stewardship musí byť prehodnotený.

Klíčová slova:

ACLD – bakteriálne infekcie – mortalita


Zdroje

1. Wang FS, Fang JG, Zhang Z et al. The global burden of liver disease: the major impact of China. Hepatology 2014; 60(6): 2099–2108. doi: 10.1002/ hep.27406.

2. Mokdad AA, Lopze AD, Shahraz S et al. Liver cirrhosis mortality in 187 countries between 1980 and 2010: a systematic analysis. BMC Med 2014; 18(12): 145. doi: 10.1186/ s12916-014-0145-y.

3. Blachier M, Leleu H, Peck-Radosavljevic M et al. The burden of liver disease in Europe: a review of available epidemiological data. J Hepatol 2013; 58(3): 593–608. doi: 10.1016/ j.jhep.2012.12.005.

4. Plequezuelo M, Benitez JM, Jurado J et al. Dia­gnosis and management of bacterial infections in decompensated cirrhosis. World J of Hepatol 2013; 5(1): 16–25. doi: 10.4254/ wjh.v5.i1.16.

5. Taneja SK, Dhiman RK. Prevention and man­agement of bacterial infections in cirrhosis. Int J Hepatol 2011; 2011 : 784540. doi: 10.4061/ 2011/ 784540.

6. Arvaniti V, D’Amico G, Fede G et al. Infections in patients with cirrhosis increase mortality four-fold and should be used in determining prognosis. Gastroenterology 2010; 139(4): 1246–1256. doi: 10.1053/ j.gastro.2010.06.019.

7. Bajaj JS, O’Leary JG, Reddy KR et al. Survival in infection-related acute-on-chronic liver failure is defined by extrahepatic organ failures. Hepatology 2014; 60(1): 250–256. doi: 10.1002/ hep.27077.

8. Arroyo V, Moreau R, Jalan R et al. Acute-on-chronic liver failure: a new syndrome that will reclassify cirrhosis. J Hepatol 2015; 62 (Suppl 1): S131–S143. doi: 10.1016/ j.jhep.2014.11.045.

9. Levesque E, Hoti E, Azoulay D et al. Prospective evaluation of the prognostic scores for cirrhotic patients admitted to an intensive care unit. J Hepatol 2012; 56(1): 95–102. doi: 10.1016/ j.jhep.2011.06.024.

10. Marciano S, Mauro EM, Gadano AC. Acute-on-chronic liver failure: an update. OA Hepatology 2013; 1(1): 1–8.

11. Martín-Llahí M, Guevara M, Torre A et al. Prognostic importance of the cause of renal failure in patients with cirrhosis. Gastroenterology 2011; 140(2): 488–496. doi: 10.1053/ j.gastro.2010.07.043.

12. Mumtaz K, Ahmed U, Abid S et al. Precipitating factors and the outcome of hepatic encephalopathy in liver cirrhosis. J Coll Physicians Pak 2010; 20(8): 514–518. doi: 08.2010/ JCPSP.514518.

13. Tariq M, Iqbal S, Khan NU et al. Precipitating factors of hepatic encephalopathy. Rawal Med J 2009; 34 : 95–97.

14. Goulis J, Armonis A, Patch D et al. Bacterial infection is independently associated with failure to control bleeding in cirrhotic patients with gastrointestinal hemorrhage. Hepatology 1998; 27(5): 1207–1212. doi: 10.1002/ hep.510270‚504.

15. Piano S, Singh V, Caraceni P et al. Epidemiology and effects of bacterial infections in patients with cirrhosis worldwide. Gastroenterology 2019; 156(5): 1368–1380. doi: 10.1053/ j.gastro.2018.12.005.

16. Rimola A, García-Tsao G, Navasa M et al. Dia­gnosis, treatment and prophylaxis of spon­-taneous bacterial peritonitis: a consensus document. International Ascites Club. J Hepatol 2000; 32(1): 142–153. doi: 10.1016/ s0168-8278(00)80201-9.

17. Horan TC, Andrus M, Dudeck MA. CDC/ NHSN surveillance definition of health care-associated infection and criteria for specific types of infections in the acute care setting. Am J Infect Control 2008; 36(5): 309–332. doi: 10.1016/ j.ajic.2008.03.002.

18. Dražilová S, Janíčko M. Infekcie pri cirhóze. Gastroenterol prax 2015; 14(1): 31–34.

19. Jalan R, Fernandez J, Wiest R et al. Bacterial infections in cirrhosis: a position statement based on the EASL Special Conference 2013. J Hepatol 2014; 60(6): 1310–1324. doi: 10.1016/ j.jhep.2014.01.024.

20. Fagiuoli S, Colli A, Bruno R et al. Management of infections in cirrhotic patients: report of a consensus conference. Dig Liver Dis 2014; 46(3): 204–212. doi: 10.1016/ j.dld.2013.07.015.

21. Mihaličová L, Bališová Z, Janičko M et al. Infekcie pri cirhóze pečene –⁠ naše skúsenosti. Gastroent Hepatol 2016; 70(2): 133–137. doi: 10.14735/ amgh2016133.

22. Wong F, Bernardi M, Balk R et al. Sepsis in cir­rhosis: report on the 7th meeting of the International Ascites Club. Gut 2015; 54(5): 718–725. 10.1136/ gut.2004.038679.

23. Pop A, Andreica V. Infections and liver cirrhosis: a dangerous liaison. HVM Bioflux 2015; 7(4): 264–270.

24. Skladaný Ľ, Kásová S, Purgelová A et al. Spontánna baktériová peritonitída. Klin Mikrobio­l Infekc Lek 2016; 22(4): 136–140.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 2

2020 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#