VLIV DÁVKY REAKTIVÁTORŮACETYLCHOLINESTERASY NA JEJICHÚČINNOST PŘI TERAPII OTRAVY MYŠÍTABUNEM


Effect of a Dose of Acetylcholinesterase Reactivators on Their Efficiency in the Therapyof Tabun Poisoning in Mice

The therapeutic efficacy of selected reactivators of acetylcholinesterase (obidoxime, oxime HI-6,trimedoxime) against acute tabun poisoning in dependence on their dose was examined in experimentson male mice. A comparison of the values of the medium lethal dose (LD50) of tabun in theintoxication influenced by an antidote therapy consisting of atropin and some of the oximes testedrevealed that in all three oximes under study their dose markedly influenced their effect.The highestefficacywas always achieved when oximes were administered in the maximal therapeutic dose (20 %of LD50). It follows from the comparison of the efficacy of equieffective doses of the oximes testedthat in all doses the acute lethal effects of tabun are most effectively eliminated by trimedoxime,and on the other hand, obidoxime seems to be least effective, though in the smallest dose tested (2 %ofLD50) the differences between the therapeutic efficacy of the individual oximes are not statisticallysignificant. Oxime HI-6 is significantly more effective than obidoxime (in a dose corresponding to20 % of LD50), but it is less effective than trimedoxime (in a dose corresponding to 5 % LD50). Theachieved results have shown that oxime HI-6, so effective against soman, another nerve agent, isnot the most advantageous reactivator of acetylcholinesterase for the therapy of acute tabunpoisonings, though its efficacy is partly eliminated by its possible higher dosing in human medicinedue to its lower toxicity for mammals. The most suitable reactivator of acetylcholinesterase for theelimination of acute lethal toxic effects of tabun seems to be trimedoxime. Obidoxime, which is themost widely used reactivator of acetylcholinesterase in the therapy of poisonings by nerve agentsat present, is, like in the case of soman poisonings, a relatively least suitable oxime ensuring thesurvival in lethal tabun poisonings.

Key words:
tabun – mouse – oxime HI-6 – obidoxime – trimedoxime – atropine – dose dependence


Autoři: J. Kassa
Působiště autorů: Vojenská lékařská akademie JEP, Hradec Králové
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2004; , 31-34
Kategorie: Články

Souhrn

V pokusech na myších samcích byla sledována terapeutická účinnost vybraných reaktivátorůacetylcholinesterasy (obidoxim, oxim HI-6, trimedoxim) vůči akutní otravě tabunem v závislosti najejich dávce. Srovnání hodnot střední smrtné dávky (LD50) tabunu při intoxikaci ovlivněné antidotníterapií skládající se z atropinu a některého z testovaných oximů prokázalo, že u všech tří sledovanýchoximů jejich dávka výrazně ovlivňuje jejich účinek. Nejvyšší účinnosti bylo vždy dosaženo připodání oximů v maximální terapeutické dávce (20 % LD50). Ze srovnání účinnosti ekviefektivníchdávek testovaných oximů vyplývá, že ve všech dávkách nejúčinněji eliminuje akutní letální účinkytabunu trimedoxim a naopak jako nejméně účinný se jeví obidoxim, i když v nejnižší testované dávce(2 % LD50) rozdíly mezi terapeutickou účinností jednotlivých oximů nejsou statisticky významné.Oxim HI-6 je statisticky významně účinnější než obidoxim (v dávce odpovídající 20 % LD50), aleméně účinný než trimedoxim (v dávce odpovídající 5% LD50). Dosažené výsledky ukázaly, že oximHI-6, tolik účinný vůči jiné nervově paralytické látce somanu, není nejvýhodnějším reaktivátoremacetylcholinesterasy pro terapii akutních otrav tabunem, i když jeho nižší účinnost je částečněeliminována možností vyššího dávkování v humánní medicíně díky nižší toxicitě pro savce. Nejvhodnějšímreaktivátorem acetylcholinesterasy k eliminaci akutních letálních toxických účinků tabunuse jeví trimedoxim. Obidoxim, který je toho času vůbec nejpoužívanějším reaktivátorem acetylcholinesterasyv terapii otrav NPL, je podobně jako v případě otravy somanem relativně nejméněvhodným oximem zaručujícím přežití letálních otrav tabunem.

Klíčová slova:
tabun – myš – oxim HI-6 – obidoxim – trimedoxim – atropin – dávková závislost

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Farmacie Farmakologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská farmacie


2004 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se