Efektivizace systému nemocniční péče v Česku prostřednictvím dobrovolnické činnosti


Making the hospital care in the Czech Republic more effective through volunteering

Volunteering in the health sector contributes to improving the quality of services and has positive benefits for the volunteers themselves and the health service providers, and especially for patients and their families, as well as for society. The aim of this article is to summarize the main findings of the evaluation of the project Efficiency of the hospital care system in the Czech Republic through volunteering (CZ.03 .3.X/0.0/0.0/15_018/0007517), which was implemented between 2019 and 2023 by the Ministry of Health of the Czech Republic. The evaluation of the project was based on a combination of quantitative research (questionnaire surveys focused on the target groups of the project) and qualitative methods (individual and group interviews).

The internal and external impact evaluation of the project shows significant changes in the short term for patients and their family members who use volunteering in healthcare, as well as for healthcare professionals and providers. The development of volunteering in healthcare and its effective coordination is a suitable and proven tool to support and improve the psychosocial aspect of care for hospitalized patients and a way to achieve the desired goals of the healthcare system.

Keywords:

Health care – volunteering volunteer – volunteer coordinator – volunteering program


Autoři: Miroslav Barták 1,2;  Ladislav Buček 3;  Martin Stanoev 3;  Helena Hnilicová 4
Působiště autorů: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze 1;  Katedra sociální práce FSE UJEP v Ústí nad Labem 2;  Inboox CZ, s. r. o. 3;  Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK v Praze 4
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2023; 162: 93-98
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Dobrovolnická činnost ve zdravotnictví přispívá ke zvýšení kvality služeb a má pozitiva jak pro dobrovolníky samotné a poskytovatele zdravotních služeb, tak zejména pro pacienty a jejich rodinné příslušníky – a také pro společnost jako celek. Zde shrnujeme zásadní poznatky evaluace realizovaného projektu „Efektivizace systému nemocniční péče v ČR prostřednictvím dobrovolnické činnosti“ (CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_018/0007517), který v letech 2019 až 2023 realizovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Evaluace projektu byla založena na kombinaci kvantitativních šetření (dotazníková šetření zaměřená na cílové skupiny projektu) a kvalitativních metod (individuální a skupinové rozhovory).

Interní a externí dopadová evaluace projektu ukazují i v krátkodobém horizontu dosažení významné změny jak u pacientů, kteří dobrovolnictví ve zdravotnictví využívají, a jejich rodinných příslušníků, tak i u zdravotníků a poskytovatelů zdravotních služeb. Rozvoj dobrovolnictví ve zdravotnictví a jeho efektivní koordinace je vhodným a osvědčeným nástrojem, jak podpořit a zkvalitnit psychosociální stránku péče o hospitalizované pacienty a cestou k dosahování žádoucích cílů zdravotnického systému.

Klíčová slova:

dobrovolník – koordinátor dobrovolníků ve zdravotních službách – dobrovolnický program ve zdravotnictví

ÚVOD

Dobrovolnictví ve zdravotnictví je vědomá, svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých, kterou ve zdravotních službách konají lidé – laici bez nároku na finanční odměnu (1). Jak uvádějí specializované webové stránky Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR), dobrovolníci ve zdravotnickém zařízení nenahrazují práci odborného zdravotnického ani pomocného personálu, pomáhají však jiným způsobem, který přispívá k uzdravení a kvalitě života (1). Působí na různých odděleních a šíře jejich činnosti sahá od volnočasových aktivit s pacienty přes činnosti zaměřené na bezpečný pohyb pacientů ve zdravotnickém zařízení a podporu soběstačnosti pacientů až po pomoc při realizaci akcí věnovaných podpoře zdraví. Mohou také pomáhat v mimořádných situacích. Zásadní skutečností je, že dobrovolnictví v žádném případě nechce, a ani nemůže nahradit práci zdravotnických pracovníků (1). V Česku jsou kompetence a pravomoci dobrovolníků dány platným právním rámcem a metodickým doporučením s tím, že jejich konkrétní nastavení není aktuálně předmětem žádné právně závazné úpravy (2).

Dobrovolnická činnost ve zdravotnictví přispívá posílením lidského kontaktu ke zvýšení kvality služeb, kterou poskytovatelé zdravotních služeb svým pacientům nabízejí. Je potřeba organizovat ji tak, aby byla dodržena pravidla pro zajištění kvality a bezpečí zdravotních služeb i bezpečí samotných dobrovolníků (1). Dobrovolníci hrají důležitou pomocnou roli v kontaktu s pacienty a různých podpůrných činnostech, které přispívají k většímu pohodlí a spokojenosti pacientů, jejich rodin i návštěvníků zdravotnických zařízení.

Důležitá se ukázala být i v nedávné době pandemie COVID-19, a to jak v zahraničí, tak Česku. Přes omezení, která si vyžádala epidemiologická situace, dobrovolníci různým způsobem ve zdravotnictví pomáhali, a to včetně zavádění a využívání nových bezkontaktních forem dobrovolnické činnosti. Jednalo se mimo jiné například o „vzdálené dobrovolnictví“, kdy online videokonferenční platformy nabídly nové a zcela netradiční formy dobrovolnictví během pandemie. Jak ukazuje zkušenost z Kanady, dobrovolníci poskytují další pár rukou, aby ulehčili práci personálu v oblasti různých nezdravotnických služeb, zmírnili tlak na zdravotnické pracovníky i pocity osamění a izolace u pacientů, snížili riziko virové infekce a poskytli pacientům a jejich rodinám pocit určité normality (3, 4). V tomto období však klesl počet dobrovolníků a také intenzita jejich zapojení. V mediálním prostoru za ně také byli označováni i lidé, kteří ve zdravotnictví vypomáhali za úplatu (na DPP či DPČ). Toto pojetí však neodpovídá ani pojetí představovaného projektu, ani vymezení dobrovolnictví v tomto článku.

V odborné literatuře nacházíme poznatky, že dobrovolnická činnost u osob, které se jí věnují, zvyšuje fyzickou a kognitivní aktivitu a má příznivý vliv na hodnocení vlastního zdraví, funkční omezení, zdravotní chování, depresi a úmrtnost (5). Bylo zjištěno, že dobrovolnictví je spojeno se sociální integrací a zvýšenou sebeúctou, lepším výkonem každodenních činností a péčí o sebe a celkovým zlepšením kvality života (6, 7). Dobrovolníci jsou celkově zdravější než ti, kteří se dobrovolnictví nevěnují, mají lepší schopnost vyrovnat se se stresem a zotavit se ze zdravotních problémů, pociťují nižší míru deprese a mají delší a spokojenější život (8). Čím více času zejména starší dobrovolníci tráví dobrovolnickou činností, tím je vyšší jejich spokojenost se životem a tím lepší zdraví (8).

Zahraniční zkušenosti ukazují, že existuje pozitivní vztah mezi kvalitou managementu dobrovolnického programu a záměrem dobrovolníků pokračovat v dobrovolnické činnosti, přičemž tento vztah zprostředkovaně ovlivňuje jejich spokojenost s touto aktivitou. Pozitivními nástroji posílení motivace dobrovolníků v těchto programech je pocit uznání, možnost být bezplatně proškolen, a rozšířit tak vlastní kompetenci, flexibilní časový harmonogram a v neposlední řadě příležitost pro sociální interakce a nové kontakty (9).

Kvalitativní výzkum provedený v americkém prostředí ukázal, že k hlavním problémům managementu dobrovolnictví v nemocnicích patří nábor nových dobrovolníků a udržení jejich setrvání v této aktivitě, administrativní problémy nebo provozní potíže související s ekonomickou situací (10). Naopak k hlavním příležitostem, které nabízí, patří propojení dobrovolnictví s výsledky nemocnice s následným pozitivním dopadem na komunitu, což přispívá k nárůstu počtů dobrovolníků a rozšíření dobrovolnických činností. Tomu významně pomáhá rozvoj organizační podpory dobrovolníků a zefektivnění koordinace a managementu dobrovolnických programů (10).

CÍL ČESKÉHO PROJEKTU

Záměrem projektu realizovaného MZ ČR s názvem Efektivizace systému nemocniční péče v ČR prostřednictvím dobrovolnické činnosti (dále „projekt“), který byl realizován v letech 2019–2023, bylo s využitím zahraničních zkušeností připravit, otestovat a celoplošně zavést jednotný národní program dobrovolnictví u poskytovatelů zdravotních služeb (PZS) a prokázat, že řízené zapojení dobrovolníků, sjednocení a profesionalizace programů dobrovolnictví (PD) povede ke zvýšení efektivity a kvality poskytované zdravotní péče, a potažmo také ke snížení nákladovosti. Projekt měl inovativní charakter. Nejdůležitější inovaci představovala implementace zásad zajištění kvality a bezpečí do řízení PD, a to v návaznosti na program řízení kvality a bezpečí vlastních zdravotních služeb. Inovativní prvek tvořilo rovněž rozšíření dobrovolnických aktivit do oblasti podpory zdraví.

Hlavním nástrojem efektivizace byl komplexní přístup k dobrovolnické problematice ve zdravotnictví. Ten zahrnoval optimalizaci řízení a koordinace dobrovolnických programů na národní úrovni, přípravu a pilotní ověření speciálního vzdělávacího programu pro koordinátory dobrovolnictví ve zdravotních službách (KDZS), vytvoření pozice KDZS v Katalogu prací a zavedení jednotné aktualizované Metodiky dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních s prvky kvality, bezpečí a měření efektivity PD. To by se mělo promítnout do nastavení takového systému řízení PD, který bude schopen měřit a sledovat dopady dobrovolnické činnosti a její efektivitu. Dalším důležitým účelem projektu byla snaha o zavedení dobrovolnictví do lůžkových zdravotnických zařízeních, ve kterých PD zatím neprobíhá, a jeho posílení a rozšíření tam, kde jsou pro to vhodné podmínky, včetně zvýšení celkového počtu dobrovolníků. Logickou součást tvořilo také zviditelnění a efektivní marketing dobrovolnictví ve zdravotnictví. Znamenalo to oslovit a informovat o dobrovolnickém programu jak pacienty, tak i zdravotníky, a také propagovat dobrovolnickou činnost ve zdravotnictví v nejširší veřejnosti, která je zdrojem nových dobrovolníků.

Projekt byl realizován prostřednictvím 9 klíčových aktivit (KA 1–9):

• KA 1 – Zpracování analýz stávajícího nastavení a potřeb PD v ČR a zkušeností ze zahraničí pro návrh nové koncepce PD.
• KA 2 – Tvorba aktualizované Metodiky dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních.
• KA 3 – Tvorba vzdělávacího programu pro KDZS a realizace proškolení KDZS.
• KA 4 – Tvorba odborných pracovních pozic v rámci dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních (ZZ).
• KA 5 – Zapojení zdravotních pojišťoven do podpory dobrovolnictví.
• KA 6 – Realizace pilotního testování nového řešení PD ve zdravotnictví ve zdravotnických zařízeních, která byla rozdělena do dvou skupin podle zkušeností s PD. Šestnáct zdravotnických zařízení patřilo mezi zkušené poskytovatele s dlouhodobým dobrovolnickým programem (např. FN Motol, FTN a ÚVN v Praze, FN Olomouc, Psychiatrická nemocnice Bohnice aj.) a čtrnáct představovalo pracoviště, která zatím PD nemají, ale mají zájem jej co nejdříve zahájit.
• KA7 – Tvorba propagačních a informačních materiálů a jejich distribuce.
• KA8 – Realizace workshopů s cílem diskutovat a sdílet zkušenosti s dobrovolnictvím ve zdravotnictví, aktualizace dobrovolnických stránek webu MZ ČR a závěrečná konference projektu.
• KA 9 – Evaluace projektu.

METODIKA

V rámci evaluace projektu byly formulovány následující evaluační otázky (EQ): (EQ1) Do jaké míry přináší navrhované řešení inovaci a změnu pro pacienty? (EQ2) Do jaké míry přináší navrhované řešení inovaci a změnu pro zdravotníky a provoz zdravotnického zařízení? (EQ3) Do jaké míry přináší navrhované řešení inovaci a změnu pro dobrovolnice
a dobrovolníky? (EQ4) Do jaké míry přináší navrhované řešení inovaci a změnu pro odbornou a laickou veřejnost, a potažmo jaké má dopady na společnost jako celek?

Základní metodou hodnocení byla dopadová evaluace (11). Podstatu tvořilo sledování změn, které nastaly v průběhu projektu od jeho počátku v roce 2019 po závěrečný stav na konci února 2023. Pro analýzu změn byl zvolen smíšený metodologický design s využitím kvalitativních i kvantitativních metod, jež se opírá o rozbor primárních a sekundárních dat, která byla projektem získána (12). Jednalo se o desk research, který zahrnoval především analýzu výstupů a dokumentů projektu, a to průběžné zprávy o realizaci projektu, Metodiku dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních a sekundární analýzu dat získaných realizačním týmem projektu a spolupracujícími subjekty v rámci řešení jednotlivých klíčových aktivit (KA 1, KA 7 a KA 8). Mezi spolupracující subjekty patřily výzkumná instituce ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum a výzkumná agentura SC&C. Významné místo v evaluaci zaujímalo vnější expertní hodnocení Metodiky dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních, kdy hodnocení provedli nezávislí experti, orientující se v problematice zdravotnictví i oblasti dobrovolnické činnosti a v neposlední řadě ekonomické (nákladové) analýze a analýze typu SROI (social return of investment), kterou provedla firma Inboox CZ, s. r. o.

Také v rámci řešení KA 1 proběhla výzkumná šetření, realizovaná dodavatelsky, která se týkala dopadu projektu a pozorovaných změn v PD. Jednalo se především o realizaci celkem 8 fokusních skupin a 25 polostrukturovaných rozhovorů, které byly vedeny s pacienty, zástupci PZS (zdravotníci, management nemocnic) a zástupci systémových stakeholderů (ZP, veřejná správa – zřizovatelé ZZ). Dále byla realizována dotazníková šetření s pacienty a rodinnými příslušníky, zdravotníky, koordinátory dobrovolníků, dobrovolníky a dalšími stakeholdery. Výsledky a dopady propagace dobrovolnictví a marketingových aktivit projektu monitorovala v rámci KA 8 společnost REMARK, s.r.o., která rovněž provedla několik šetření mezi pacienty, zdravotníky i veřejností.

Projekt Efektivizace systému nemocniční péče v ČR prostřednictvím dobrovolnické činnosti, CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_018/0007517 byl schválen Etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR.

VÝSLEDKY

Výsledky závěrečné evaluace projektu vycházejí jak z vlastních šetření realizačního týmu, tak i šetření, která byla zpracována dodavateli analýz a evaluací (13, 14).

INOVACE A ZMĚNY PRO PACIENTY

První zkoumanou otázkou bylo, do jaké míry přináší navrhované řešení inovaci (změnu) pro pacienty.

V rámci hodnocení bylo zjištěno, že z demografického hlediska využívají služby dobrovolníků v PZS statisticky významně více pacienti s vyšším stupněm vzdělání (maturitou a vysokoškolským vzděláním), osoby ve vyšším věku (52 % respondentů je více než 65letých) a ženy. Informace o tom, že na oddělení, kde jsou nebo byli respondenti nebo jejich rodinní příslušníci hospitalizováni, lze využít služby dobrovolníka, má 59–67 % dotazovaných, přičemž lépe informovaní jsou příbuzní pacientů než pacienti samotní. Z uvedeného vyplývá, že většina osob, které by služby dobrovolníka mohly využít, informace o jeho působení má, nicméně existuje stále poměrně velký prostor pro další zvýšení informovanosti.

Vyhodnocení míry přínosu dobrovolnického programu k celkové spokojenosti pacientů ukázalo mírně pozitivní výsledek. V rámci vztahu těchto dvou proměnných byl zjištěn korelační koeficient (Spearmanovo rhó) na hodnotě 0,109 při hladině významnosti 0,022. Výsledek je statisticky významný, nicméně naměřená korelace je slabá. U většiny měřených Pickerových dimenzí kvality zdravotní péče se neukázal statisticky významný rozdíl. Přínos dobrovolnické činnosti k vyšší spokojenosti pacientů komplikuje skutečnost, že pacienti i rodinní příslušníci vesměs zdravotnickou péči v nemocnicích hodnotí kladně, a to bez ohledu na (ne)existenci dobrovolnického programu. Rozdíly mezi pacienty jsou v průzkumech vesměs velmi malé, což činí interpretaci výsledků poměrně obtížnou. Také v tomto průzkumu se odehrávalo v jemnějším rozlišení mezi hodnoceními péče jako „velmi dobré“ a „spíše dobré.

Nicméně lze se domnívat, že využívání programů dobrovolnictví pozitivně ovlivňuje celkové hodnocení péče, kde byl respondent hospitalizován. Analogický trend vidíme u příbuzných pacientů, byť jejich hodnocení kvality péče, zdravotnického personálu či uspokojování duchovních a psychických potřeb je diferencovanější, takže naměřené rozdíly jsou průkaznější. Pokud pacient využíval služby dobrovolníka, byl prakticky vždy spokojen, ať již velmi (84,3 %) nebo spíše (15,1 %).

Analogicky u příbuzných pacientů vidíme pozitivní hodnocení působení dobrovolníka u jejich hospitalizovaného příbuzného (velmi 93,9 % nebo spíše 3,1 %). Nikdo nebyl nespokojen, ojediněle zazněly odpovědi „nevím“ nebo „ani spokojen, ani nespokojen“. Všichni respondenti, kteří dobrovolníky mohli využít, ale nevyužili, uváděli jako důvod, že nevědí, co by jim to přineslo. Zde lze spatřovat další podnět k osvětě a šíření informací, a to nejen o tom, že dobrovolnický program existuje, ale také, co konkrétního přináší. Rovněž z kvalitativního šetření vyplynulo, že pacienti, kteří neměli možnost zažít přítomnost dobrovolníka, vidí jeho přínos jako menší než ti, kteří už vlastní zkušenost s dobrovolnictvím měli.

Z pacientů, kteří PD nemohli využívat, by o něj mělo zájem 57,1 % (dalších 14,5 % uvedlo, že neví), mezi rodinnými příslušníky by to bylo dokonce 74 %. Absorpční kapacita pacientské poptávky po dobrovolnické činnosti je tedy vysoká i při stávající úrovni informovanosti, s jejímž zvyšováním by měla dále stoupat.

V rámci řešení KA 1 bylo provedeno analogické šetření mezi pacienty, kteří byli hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních zapojených do projektu v letech 2017–2022 (13). Také v tomto případě bylo zjištěno, že přibližně jedna třetina respondentů nemá informace o tom, že existují PD. Z dotazovaných pacientů mají dvě pětiny zkušenost s PD. Oproti situaci na začátku projektu se jejich podíl zvětšil o 20 %. Spokojenost s ním hodnotí velmi vysoko: 10 z 10 bodů. Zde je pro úplnost třeba uvést, že výzkumy ACCENDO a Inboox se odlišují (například co se týče struktury nebo počtu dotazovaných). Zde prezentované evaluační výsledky jsou zpracovány společností Inboox, přičemž k provedení došlo v období mezi 2. průběžnou a závěrečnou evaluační zprávou projektu v roce 2022.

Ukázalo se, že pacienti a jejich rodinní příslušníci si uvědomují přínosy dobrovolnických činností, mezi které patří lidský přístup dobrovolníků, psychická podpora a celkové zlepšení péče o pacienty. Bariéry dobrovolnictví jsou vnímány výrazně slaběji než jeho pozitiva a více jsou vnímána rizika pro dobrovolníka než rizika pro pacienta. Oproti situaci na začátku projektu na koci projektu zůstalo na stejné úrovni vnímání přínosů PD, snížilo se vnímání bariér PD a zvýšil se podíl pacientů, kteří by doporučili činnost dobrovolníka. Jako nejdůležitější z pohledu pacienta se jeví respekt, ohled a úcta ze strany dobrovolníka, zmírnění pocitu osamělosti, zmírnění strachu a úzkosti z nemoci a hospitalizace. Celkově lze shrnout, že spokojenost s PD je vysoká a v některých oblastech došlo díky projektu ke zlepšení vnímání programu dobrovolnictví.

INOVACE A ZMĚNY PRO ZDRAVOTNÍKY A ZDRAVOTNICTVÍ

Druhou zkoumanou otázkou bylo, do jaké míry přináší navrhované řešení inovaci (změnu) pro zdravotníky a provoz zdravotnického zařízení.

Celkový přínos PD pro ZZ hodnotí jako důležitý 91,2 % (z toho 47 % jako velmi důležitý) z celkem 136 zdravotníků u PZS zapojených do projektu. Podobně pozitivně jsou hodnoceny i jednotlivé aspekty PD. Nejlépe je hodnocen PD z hlediska podpory psychického stavu pacientů: pro 69 % respondentů je velmi důležitý, pro 26 % spíše důležitý. Prioritní přínos dobrovolníků pro psychickou pohodu pacientů a jejich kontakt s „normálním“ světem, zejména při dlouhodobé hospitalizaci, akcentovali také zdravotníci, kteří se účastnili diskuse v cíleně vybraných zainteresovaných skupinách (focus groups).

Z hlediska přispění PD ke kvalitě péče o pacienty vnímá PD jako velmi důležitý 46 % respondentů a jako spíše důležitý 39 % respondentů. Relativně nejnižší přínos PD (stále však přes 50 % pozitivních hodnocení) v rámci všech hodnocených hledisek jsme zaznamenali u usnadnění práce a snížení zátěže zdravotnických pracovníků. Jako velmi důležitý z tohoto hlediska PD vnímá 24,3 % a jako spíše důležitý 31,6 % respondentů. Podle 47,8 % respondentů došlo v důsledku realizace projektu ke zlepšení chodu PD. Nicméně 34,6 % respondentů nevnímá žádnou změnu PD. Vzhledem k tomu, že část respondentů (17 %) neměla možnost srovnávat situaci na začátku PD a na jeho konci, pozitivní změnu vnímá nadpoloviční většina těch respondentů, kteří celou dobu působili v daném ZZ, a tudíž stav před a po realizaci projektu srovnávat mohou.

Specifickou skupinu respondentů tvořili koordinátoři dobrovolnictví. U celkem 16 z nich, kteří měli možnost srovnání, převažuje pozitivní hodnocení přínosu projektu (podle 9 došlo v jejich ZZ oproti začátku projektu k nárůstu počtu hodin dobrovolnické činnosti, podle 4 KDZS je jejich počet přibližně stejný a podle 3 KDZS se jejich počet snížil). 11 KDZS je názoru, že došlo k rozšíření nabídky činností v rámci PD, z toho v 9 případech to bylo hodnoceno jako zásadnější změna. Pět KDZS uvedlo, že nabídka činností zůstala obdobná a dalších 14 KDZS se domnívá, že se zlepšila informovanost zájemců o dobrovolnictví a také informovanost pacientů o PD. Tento názor nesdílejí pouze dva ze 16 KDZS s možností srovnání. Podle 9 KDZS je počet oddělení zapojených do PD větší, podle 7 KDZS stejný. Zájem pacientů o PD označilo 12 KDZS jako stejný, 4 KDZS jej spatřují větší. Tam, kde nedošlo k rozšíření nabídky činností v rámci PD, byla podle dotazovaných koordinátorů bariérou rozvoje PD především pandemie COVID-19 a související nedostatek dobrovolníků a nedostatečný úvazek KDZS.

Pro účely závěrečného vyhodnocení dopadu projektu na PD bylo realizováno dotazníkové šetření u zdravotnických pracovníků ve ZZ zapojených do projektu. Soubor respondentů tvořilo 125 zástupců managementu a 502 respondentů reprezentujících zdravotnický personál. Jak bylo zjištěno, došlo ke zvýšení počtu ZZ, které realizují PD i ke zvýšení počtu ZZ, které realizují PD bez spolupráce s externí dobrovolnickou organizací (EDO). Management ZZ s dlouhodobým PD vykazuje výrazně vyšší spokojenost s PD (průměrné hodnocení 9 bodů z 10bodové škály) než management ZZ s novým PD. Přínos PD je spatřován v posílení lidského přístupu, celkovém zlepšení péče o pacienty, psychické podpoře a rozšíření nabídky služeb pro pacienty. Odlehčení pro personál není většinou respondentů z řad managementu vnímáno jednoznačně jako přínos. Bariéry rozvoje dobrovolnictví v podobě určité finanční zátěže a možných rizik pro pacienty nejsou vnímány tak silně jako přínosy PD. Oproti situaci na počátku projektu došlo k pozitivním posunům v oblasti sledování dat a informovanosti o PD. Zlepšilo se získávání zpětné vazby o průběhu PD a je patrný pozitivní posun v oblasti práce s riziky v souvislosti s PD. Došlo k nárůstu počtu KDZS a zavedení této pozice podle některých respondentů vedlo ke snížení zátěže ostatních zdravotnických pracovníků. Mezi zdravotnickým personálem je spokojenost s PD taktéž vysoká, dosahuje v průměru 9 z 10 bodů a oproti počátečnímu stavu došlo k mírnému zlepšení.

Přínos PD v jednotlivých oblastech hodnotí zdravotnický personál obecně velmi vysoko. Ve srovnání s managementem ZZ hodnotí vysoko i přínos v podobě odlehčení pro personál. Mezi riziky je uváděno bezpečí pacienta, riziko nákazy či zneužití důvěry pacienta. Většina personálu považuje dobrovolníky za dobře vybrané, pouze 4 % respondentů se domnívají, že dobrovolníci nejsou pro svou činnost dobře připraveni. Je patrné zlepšení hodnocení oproti situaci na začátku projektu.

INOVACE A ZMĚNY PRO DOBROVOLNÍKY

Třetí výzkumnou otázkou bylo, do jaké míry přináší navrhované řešení inovaci (změnu) pro dobrovolnice a dobrovolníky.

V rámci dotazníkového šetření mezi dobrovolníky byli osloveni všichni dobrovolníci ze všech spolupracujících ZZ s dlouhodobým i krátkodobým PD. Odpovědi byly získány od dobrovolníků z celkem 19 zdravotnických zařízení, odpovědělo 134 dotázaných. Bylo mezi nimi 25 % (33) mužů a 75 % (101) žen, což reflektuje početnějšího zastoupení žen v pomáhajících profesích. Podle ekonomické aktivity převažovali zaměstnanci v 47 % (63 osob), studenti denního studia v 29 % (39 osob) a starobní důchodci v 9 % (12 osob). Ve vzorku byli více zastoupeni respondenti s vysokoškolským vzděláním. Protože vyšší vzdělání koreluje v populaci s vyššími příjmy, lze se domnívat, že v této skupině jsou zároveň častěji lidé, kteří si mohou dovolit věnovat část svého času neplacené činnosti. Průměrná délka dobrovolnické činnosti jednoho respondenta byla 20,5 měsíce a průměrný počet hodin dobrovolnické činnosti 6,7 měsíčně. Přímo pro ZZ vykonává dobrovolnickou činnost 76 % respondentů a přes externí dobrovolnickou organizaci pak 24 % respondentů.

Podle očekávání se ukázalo, že motivace k výkonu dobrovolnické činnosti je primárně nemateriální. V rámci kvalitativního šetření byly jako nejdůležitější a vzájemně propojené motivy artikulovány smysluplnost dobrovolnické práce samotné a možnost někomu pomáhat.

Pokud se týče vnímání důležitosti dobrovolnické činnosti, 92 % respondentů vnímá dobrovolnickou činnost jako důležitou pro zajištění kvalitní péče a 96 % respondentů jako důležitou pro zajištění psychické péče o pacienty. K usnadnění práce zdravotníků přispívá dobrovolnická činnost podle názoru 95 % dobrovolníků, z nich 39 % se domnívá, že tomu tak je určitě (odpovídali „určitě ano“), a o něco méně, tj. 44 % se k tomuto názoru přiklání (odpovídali „spíše ano“).

DOPADY NA SPOLEČNOST JAKO CELEK

Poslední výzkumnou otázkou bylo, zda přináší navrhované řešení inovaci (změnu) pro odbornou a laickou veřejnost, a potažmo jaké má dopady na společnost jako celek.

Provedená šetření prokázala, že dobrovolnictví ve zdravotnictví je sice na jednu stranu přijímáno pozitivně, na druhou stranu ale veřejnost není o dobrovolnictví ve zdravotnictví informována dostatečně a část veřejnosti vůbec neví, že programy dobrovolnictví ve zdravotnictví existují. Dobrovolnická činnost je přitom většinou respondentů v realizovaných šetřeních vnímána jako užitečná a obohacující. Jako největší bariéra pro ni byla vnímána její psychická a časová náročnost. Ve vztahu k činnosti dobrovolníků je vnímáno jako důležité především dostatečné proškolení a dostatečná informovanost pacientů. Ve vztahu k pacientům respekt, ohled a úcta ze strany dobrovolníků a zmírnění strachu, úzkosti a osamělosti.

Pro zodpovězení této výzkumné otázky byl realizován průzkum mezi veřejností v okolí zdravotnických zařízení zapojených do projektu, kterého se zúčastnilo 416 respondentů. Vyplývá z něj, že 42 % respondentů vůbec nemá informaci, že existují programy dobrovolnictví ve zdravotnictví. Toto povědomí bylo překvapivě nižší oproti zjištění na začátku projektu, kdy tuto informaci nemělo 30 % respondentů. Nicméně metodologie dat obou šetření byla rozdílná, proto je nutné tyto výsledky interpretovat se značnou opatrností.

Přínos dobrovolnictví v ekonomické úspoře je vnímán jako relativně menší než přínos v jiných oblastech, nicméně i tak jej pozitivně hodnotí 65 % respondentů. To je v souladu se zjištěními ekonomické analýzy, která byla v rámci evaluace provedena s tím, že program dobrovolnictví přináší společnosti i ekonomické benefity, které je však potřeba průkazněji dokladovat. V rámci projektu byly společenské přínosy hodiny dobrovolnické činnosti ve zdravotnictví odhadovány pomocí analýzy SROI na 1014 Kč, zatímco náklady byly odhadnuty na 882 Kč, což vytváří pozitivní bilanci ve výši 132 Kč. Je však třeba doplnit, že jakýkoli výpočet v této oblasti je významně ovlivněn tím, jaké položky jsou na straně nákladů i výnosů kalkulovány a jaká data jsou k dispozici. V případě projektu byla dostupná data omezená, a proto nelze chápat uvedenou částku jinak než jako kvalifikovaný odhad.

DISKUSE

Výsledky provedené evaluace ukazují na určitá zlepšení hodnocení dobrovolnictví ve zdravotnictví pohledem samotných pacientů a jejich rodinných příslušníků (13). Toto zjištění odpovídá také zahraničním datům (15). Stejně jako v zahraničních studiích, také poznatky z Česka jsou založeny na subjektivním hodnocení samotných pacientů a chybí evidence prostřednictvím tvrdých dat, jakými by mohly být například kratší délka hospitalizace nebo prokazatelně lepší zdravotní výsledky. Ani v zahraniční literatuře data tohoto typu nejsou k dispozici. Důvodem je pravděpodobně metodologická obtížnost prokázání takového efektu u pacientů jako příjemců dobrovolnické pomoci.

Efektivitou dobrovolnictví se zabývali také manažeři nemocničních trustů v Anglii (16). Většina uvedla, že neexistuje spolehlivé formální měření dopadu dobrovolnictví. Nicméně napříč studiemi je shoda, že primárním cílem dobrovolnické činnosti není „ušetřit“. Dobrovolnictví slouží spíše jako prostředek zlepšení kvality služeb než snížení nákladů (17). Dobrovolníci poskytují pacientům lidský kontakt, jehož význam je v medicíně a zdravotnictví teoreticky uznán, ale z různých důvodů může být v některých případech v praxi opomíjen či nedoceněn. Přínos dobrovolnictví ve zdravotnictví se promítá zejména do lepší zkušenosti lidí se zdravotní péčí, do lepší integrace zdravotní a sociální péče, do snižování nerovnosti ve zdraví a zlepšování veřejného zdraví jako takového (17, 18). Dobrovolnictví má potenciál snížit potřebu formálních zdravotních i navazujících sociálních služeb. Úspěšný rozvoj a fungování dobrovolnictví vyžaduje přípravu, koordinaci a adekvátní začlenění do systému péče o pacienty. Pokud tomu tak není, hrozí nepochopení role a přínosu dobrovolníků a následná skepse placených zaměstnanců k užitečnosti dobrovolnické činnosti.

Naše výsledky rovněž ukazují, že dobrovolnictví ve zdravotnictví je velmi pozitivně hodnoceno ze strany ZZ a pracovníků ve zdravotnictví, včetně manažerů ZZ. Toto zjištění je v souladu s poznatky dalších studií. Například aktuální výzkum dobrovolnictví v oblasti duševního zdraví ukazuje, že odborníci na duševní zdraví z desítky států považují za přínosné nabízet dobrovolnictví svým pacientům a jsou přesvědčeni, že dobrovolnictví má dopad na celou společnost (19, 20).

Důležitým závěrem evaluace projektu jsou zjištění týkající se samotných dobrovolnic a dobrovolníků. Oslovení dobrovolníci vnímají dobrovolnictví zcela pozitivně a věnují se mu dlouhodobě s tím, že benefity dobrovolnictví (pro sebe) vidí v oblasti nemateriální. Toto zjištění je opět v souladu se závěry zahraniční studie, která naznačuje, že dobrovolnictví je nejen formou sociální angažovanosti s pozitivními důsledky pro společnost jako celek, ale může mít také pozitivní vliv na zdraví jednotlivců, zejména těch zranitelnějších (21).

Závěrečnou otázka evaluace bylo, zda dobrovolnictví ve zdravotnictví v Česku přináší užitek společnosti jako celku s tím, že tento společenský přínos byl, byť ne zcela jednoznačně, prokázán. Výstupy a závěry týkající se výše uvedených evaluačních otázek ukázaly, že dobrovolnictví ve zdravotnictví je vnímáno pozitivně všemi zainteresovanými aktéry, tj. pacienty, jejich blízkými, zdravotnickými pracovníky i dobrovolníky samotnými. Je shoda, že dobrovolnická činnost přispívá ke zlepšení sociálně psychologické stránky péče o pacienty a obohacuje dobrovolníky jako smysluplná činnost lidská činnost.

Zahraniční studie naznačují, že dobře organizovaná a koordinovaná dobrovolnická činnost může být také ekonomicky efektivní. Podle kanadská studie se zdá, že dobře integrované programy dobrovolnictví mohou být vysoce ekonomicky přínosné a návratnost každého investovaného dolaru může být téměř sedminásobná (3). Takto vysoký ekonomický výnos nebyl v rámci dobrovolnictví v Česku zaznamenán. Lze se domnívat, že to nelze ani očekávat. V našich domácích podmínkách je jednou z cest ke zvýšení ekonomické efektivity dobrovolnictví její zintenzivnění. Znamená to zvýšení počtu hodin dobrovolnické práce a počtu dobrovolníků. Jak ukazují odhady v rámci projektu, muselo by u některých zařízení dojít ke zvýšení rozsahu dobrovolnictví asi třikrát oproti současnému stavu. Zda to je reálné, ukáže čas. V tomto kontextu je vhodné uvést, že samotní pacienti by jednoznačně uvítali zvýšený počet dobrovolníků.

Limitem dopadové evaluace je skutečnost, že některé dopady projektu lze očekávat až v delším časovém horizontu. V části zjištění se tak evaluace omezuje na dosažené výsledky, zatímco dlouhodobější dopady např. v podobě vyšší všeobecné obeznámenosti s dobrovolnictvím a nárůstu počtu dobrovolníků i nových dobrovolnický programů lze díky provedeným aktivitám očekávat, ale zatím je nelze doložit.

ZÁVĚRY

Realizovaný projekt a jeho evaluace ukázaly dosažení pozitivní změny v hodnocení dobrovolnictví ve zdravotnictví pacienty i jejich rodinnými příslušníky, manažery zdravotnických zařízení a v neposlední řadě také zdravotníky. Příznivě hodnotí dobrovolnictví ve zdravotnictví rovněž samotní dobrovolníci, přestože vesměs nevnímají zásadní změnu v řízení dobrovolnického programu v důsledku realizace projektu.

V rámci systému sledování kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb přinesla zásadní pozitivní vklad aktualizovaná Metodika dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních a vzdělávací program pro koordinátorky a koordinátory dobrovolnických aktivit ve zdravotních službách včetně Metodického pokynu pro přípravu tohoto kurzu. Došlo ke zkvalitnění procesu výběru, zaškolení a hodnocení dobrovolnic a dobrovolníků a k provázání managementu kvality zdravotní péče s řízením kvality PD. Povědomí o dobrovolnictví ve zdravotnictví bylo prokazatelně zvýšeno pomocí realizované sociálně-marketingové kampaně s tím, že oproti odborné veřejnosti nedošlo u nejširší veřejnosti, alespoň prozatím, k zásadní změně v tom, jak je o dobrovolnictví informována.

Celkově lze výstupy realizovaného projektu i jeho aktivit považovat za přínosné, zejména pro pacienty a jejich rodinné příslušníky, zdravotníky, zdravotnická zařízení a jejich management, ale i další aktéry, včetně veřejnosti.

  

Čestné prohlášení

Autoři článku prohlašují, že vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Autoři referují o výsledku výzkumu na základě dílčích a závěrečných zpráv, vzniklých v rámci realizace projektu, jehož realizátorem je Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Spoluautor (M. B.) prohlašuje, že v souvislosti se vznikem a tématem článku byl členem interního realizačního týmu projektu a interním evaluátorem projektu „Efektivizace systému nemocniční péče v ČR prostřednictvím dobrovolnické činnosti“, registrační číslo CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_018/0007517.

Externí evaluaci provedl evaluátor stojící mimo realizátora projektu – Inboox CZ, s. r. o., s realizačním týmem: Iva Sehnalová, Ladislav Buček, Karel Ouroda, Valeria Listkova, Martin Stanoev a Eva Domjenová, projektová manažerka Zuzana Pokorná.

Spoluautorka (H. H.) byla členkou interního realizačního týmu projektu.

  

Poděkování

Ministerstvo zdravotnictví ČR, projekt „Efektivizace systému nemocniční péče v ČR prostřednictvím dobrovolnické činnosti“, reg. č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_018/0007517.

Autoři děkují kolegyním z Ministerstva zdravotnictví ČR, konkrétně Dianě Černochové, Veronice Stejskalové a Lence Hynštové, za cenné připomínky při zpracování tohoto referátu a umožnění vzniku tohoto textu.

  

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.

Katedra sociální práce

Fakulta sociálně ekonomická UJEP

Pasteurova 3544/1, 400 96  Ústí nad Labem

Tel.: 475 283 873

e-mail: miroslav.bartak@ujep.cz


Zdroje
  1. Dobrovolnictví ve zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dostupné na: www.mzcr.cz/category/programy-a-strategie/dobrovolnictvi-ve-zdravotnictvi/
  2. Věstník MZ ČR 2009; 6.
  3. Handy F, Srinivasan N. Valuing volunteers: an economic evaluation of the net benefits of hospital volunteers. Nonprofit Volunt Sector Quarterly 2004; 33: 28–54.
  4. Pickell Z, Gu K, Williams AM. Virtual volunteers: the importance of restructuring medical volunteering during the COVID-19 pandemic. Med Humanit 2020; 46: 537–540.
  5. Detollenaere J, Willems S, Baert S. Volunteering, income and health. PLoS One 2017; 12: e0173139.
  6. European Union. Volunteering in the European Union. Final report submitted by GHK. Dostupné na: https://ec.europa.eu/citizenship/pdf/doc1018_en.pdf
  7. Casiday R, Kinsman E, Fisher C, Bambra C. Volunteering and Health: what impact does it really have? University of Wales, Lampeter, 2015.
  8. Barron JS, Tan EJ, Yu Q et al. Potential for intensive volunteering to promote the health of older adults in fair health. J Urban Health 2009; 86: 641–653.
  9. Cho H, Wong Z, Chiu W. The effect of volunteer management on intention to continue volunteering: a mediating role of job satisfaction of volunteers. Sage Open 2020; 10: 2158244020920588.
  10. Rogers, SE, Rogers CM, Boyd KD. Challenges and opportunities in healthcare volunteer management: insights from volunteer administrators, Hospital Topics 2013; 91: 43–51.
  11. Hendl J, Remr J. Metody výzkumu a evaluace. Portál, Praha, 2017.
  12. Loučková I. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Slon, Praha, 2010.
  13. Veřejná zakázka „Zajištění evaluace projektu „Efektivizace systému nemocniční péče v ČR prostřednictvím dobrovolnické činnosti“. Závěrečná evaluační zpráva. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2022.
  14. Analýza dobrovolnictví v lůžkových zdravotnických zařízeních v ČR a následné vyhodnocení nové koncepce programu dobrovolnictví (A–D). ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú., ve spolupráci s SC&C, spol. s r. o. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2022.
  15. Hall CL, Brooke J, Pendlebury ST, Jackson D. What is the impact of volunteers providing care and support for people with dementia in acute hospitals? A systematic review. Dementia 2019; 18: 1410–1426.
  16. Galea A, Naylor C, Buck D, Weaks L. Volunteering in acute trusts in England: Understanding the scale and impact. King's Fund, London, 2013.
  17. Naylor C, Mundle C, Weaks L, Buck D. Volunteering in health and care. Securing a sustainable future. King's Fund, London, 2013.
  18. Malby R, Boyle D, Crilly T. Can volunteering help create better health and care. An evidence review. London South Bank University, 2017.
  19. Da Costa MP, Conneely M, Da Silva FM, Toner S. Stakeholders’ views on volunteering in mental health: an international focus group study. BMJ open 2022; 12: e052185.
  20. de Wit A, Qu H, Bekkers R. The health advantage of volunteering is larger for older and less healthy volunteers in Europe: a mega-analysis. Eur J Ageing 2022; 19: 1189–1200.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Číslo 2-3

2023 Číslo 2-3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

KOST
Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Svět praktické medicíny 5/2023 (znalostní test z časopisu)

Imunopatologie? … a co my s tím???
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se