EDITORIAL

Sociální lékařství je vědní obor, který se zabývá vlivem společenských faktorů na zdraví, nemoc, zdravotní nerovnosti. Věnuje se také zkoumání zdravotnických systémů, jejich organizaci a řízení a dostupnosti péče o zdraví. Sociální lékařství se z větší či menší části překrývá s mezinárodně užívaným pojmem public health (česky někdy veřejné zdraví, někdy veřejné zdravotnictví, v doslovném významu „zdraví veřejnosti“). Public health zahrnuje hygienu, podporu zdraví, health sciences (zdravotní vědy) i health studies (zdravotnická studia) a další příbuzné obory.

Cílem textů zařazených do tohoto čísla Časopisu lékařů českých je doplnit klinicko-medicínský přístup ke zkoumání zdraví a nemoci o široké multidisciplinární pojetí zdraví a jeho sociálně-ekonomických determinant. Za podstatné považujeme následující charakteristiky:

1. Všechny zmíněné názvy označují soubor vědních disciplín, pro které je charakteristický multidisciplinární přístup ke studiu zdraví populace. Lze jednoznačně konstatovat, že multidisciplinarita je nutnou, vitální a společenským kontextem vyžadovanou podmínkou studia zdraví a faktorů, které jej ovlivňují, což se děje skrze náhled a poznatky jednotlivých disciplín, jež jsou vzájemně kombinovány a využívány při studiu konkrétních zdravotních problémů.
2. Každá z disciplín, které se zabývají zdravím (např. epidemiologie, zdravotní politika, sociologie, antropologie, ekonomie zdraví, etika nebo medicínské právo), má vymezen svůj předmět studia, specifická teoretická východiska a používá jak obecné, tak i specifické metody bádání. Přičemž charakteristické a důležité je, že žádná z disciplín není chápána jako důležitější než jiné disciplíny. Tento přístup umožňuje nalézat řadu perspektiv a sdílení různých pohledů v prostředí společného poznání a vzájemného respektu. Je to sice někdy obtížné, ale nesmírně užitečné.
3. Charakteristickým poznatkovým východiskem je, že zdraví populace nevzniká v ordinacích lékařů a není výlučnou záležitostí medicíny, jakkoliv bez kvalitních zdravotních služeb nelze o zdraví populace hovořit.
4. Charakteristickým výsledkem multidisciplinárního přístupu je, že doporučená intervence ve prospěch zdraví může využít poznatků různých disciplín, čímž se dosahuje synergického efektu. A tak například při řešení důsledků užívání alkoholu získáme komplexní zdravotně politický soubor opatření, který je založený na poznatcích z oborů adiktologie, medicíny, epidemiologie, veřejného zdravotnictví, ekonomie, sociální práce, psychologie a dalších disciplín.

Dokladem multidisciplinárního přístupu je také výběr textů. Jeden z článků bychom zařadili nejspíše do adiktologie, jiný patří do informatiky a další se zabývá zdravotní gramotností a podporou zdraví. Některá témata jsou ze své povahy průřezová, jako například dobrovolnictví ve zdravotnictví, další potom reagují na aktuální a významné zdravotní události, ať už se jedná o zdravotní chování české populace v době pandemie COVID-19 nebo o situaci po příchodu uprchlíků z Ukrajiny do Česka, což se nutně projevilo také ve zdravotnictví.

V rámci naší odborné společnosti jsme přesvědčeni, že zabývat se zdravím populace z různých, vzájemně se doplňujících pohledů je společensky důležitá a užitečná činnost. Je potřebné přicházet s diskusí a argumenty pro takové nastavení priorit systému péče o zdraví, které bude reagovat na stávající zdravotní situaci v kontextu jejích ovlivnitelných příčin a reálného života obyvatel.

prof. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.
Katedra ekonometrie FIS VŠE v Praze
předseda Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze
člen výboru Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP