Jaroslav Jedlička – zakladatel a budovatel samostatné československé ftizeologie a pneumologie a výuka tohoto oboru v době jeho působení na pražské lékařské fakultě


Autoři: Ludmila Hlaváčková
Působiště autorů: Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2018; 157: 383-385
Kategorie: Dějiny lékařství

Souhrn

Příspěvek se zabývá pedagogickým působením profesora ftizeologie Jaroslava Jedličky a jeho přednáškovou činností na půdě pražské lékařské fakulty, která sehrála nepochybně významnou úlohu v historii naší pneumologie a ftizeologie.

Klíčová slova:

Jaroslav Jedlička, ftizeologie, pneumologie, přednášky, klinická výuka

ZAMĚŘENÍ NA TBC

Jaroslav Jedlička (obr. 1), starší bratr patologa Václava Jedličky (1893–1971), se narodil v Benešově 30. 7. 1891. Vynikající student promoval ve druhém válečném roce, konkrétně 26. října 1915, sub auspiciis imperatoris, ale musel nastoupit jako vojenský lékař do Olomouce. Až po válce mohl zahájit svoji úspěšnou vědeckou dráhu. Krátce pracoval jako asistent v ústavu pro soudní lékařství a poté, 1. dubna 1919, byl přijat ve stejné funkci profesorem Ladislavem Syllabou (1868–1930) na I. interní kliniku. Zde jej prof. Syllaba vyzval, aby se věnoval problematice TBC (1). Profesor Vladimír Vondráček ve svých vzpomínkách uvádí, že si Jaroslav Jedlička „ihned opatřil příslušné knihy“ a chodil s tlustým svazkem německé učebnice interny autorů L. Mohra a R. Stähelina (Handbuch der Inneren Medizin, Berlin, 1911–1919) (2).

Jaroslav Jedlička
Obr. 1. Jaroslav Jedlička

V ČELE SANATORIA NA PLEŠI

U prof. Syllaby zůstal Jedlička do konce roku 1921 a poté přijal funkci ředitele plicního sanatoria na Pleši. Tento ústav nedaleko Dobříše, jehož vznik inicioval zejména internista prof. Emerich Maixner (1847–1920), vedl Český pomocný spolek pro nemocné plicními chorobami v Království českém a byl vybudován ve svahu kopce Pleš v letech 1912–1916. Jeho podobu navrhl architekt Josef Kříženecký, který v téže době projektoval i sanatorium v Podolí. Po válce bylo sanatorium ve velmi špatném stavu, ale zásluhou J. Jedličky se dostalo na úroveň srovnatelnou se zahraničními ústavy. Jedličkovy zásluhy ocenil rovněž prezident T. G. Masaryk, který sanatorium navštívil v roce 1922; dal ústavu milion korun a Jedličkovi svou fotografii s podpisem. V čele sanatoria Na Pleši stál Jedlička do roku 1926.

NADANÝ RÉTOR, SCHOPNÝ ORGANIZÁTOR

V roce 1924 se habilitoval v oboru ftizeologie, v tomto oboru u nás jako první, prací „Experimentální příspěvek k poznání absorpční schopnosti dutiny pleurální“. Práce vyšla na pokračování v Časopisu lékařů českých (3). V následujícím roce Jedlička zahájil svoji přednáškovou činnost. Titul mimořádného profesora získal v roce 1936. Byl neobyčejně nadaným rétorem, jak uvádějí všichni, kdo ho slyšeli přednášet. Nejen svým posluchačům, ale i všem lékařům dal také naši první učebnici s názvem „Klinika plicní tuberkulosy“ (Česká grafická unie, Praha, 1938), která se již za dva roky dočkala druhého, poté i třetího vydání (obr. 2 a 3).

Klinika plicní tuberkulosy
Obr. 2. Klinika plicní tuberkulosy

Klinika plicní tuberkulosy
Obr. 3. Klinika plicní tuberkulosy

V meziválečném období, v roce 1936, začal vydávat první československou ftizeologickou revue Studia tuberculosea Pragensia (1. sv. 1936, 2. sv. 1937, 4. sv. 1940, 5. sv. 1948). Jedlička stál i u kolébky našeho prvního specializovaného časopisu pro tuberkulózu nazvaného nejprve Rozhledy v tuberkulose (1939–1951), který pod obměňovanými názvy (Rozhledy v tuberkulose a nemocech plicních 1952–1969, Studia pneumologica et phtizeologica cechoslovaca 1970–1992, Studia pneumologica et phtizeologica od roku 1993) vychází dosud. V roce 1933 spoluzaložil Asociaci československých ftizeologů.

VLASTNÍ KLINICKÉ PRACOVIŠTĚ NA BULOVCE

V roce 1932 se stal přednostou univerzitního Ústavu pro studium tuberkulózy v Praze na Bulovce, který byl zřízen dekretem ministra školství a národní osvěty 9. července 1932. Ačkoliv název tohoto pracoviště neobsahuje termín klinika, domníváme se, že toto datum je možno považovat za založení kliniky TBC, protože byly splněny požadavky na činnost klinického pracoviště. Konaly se zde přednášky s demonstracemi u lůžka a zdejší pracovníci publikovali odborné práce. V historii fakulty máme několik podobných případů, kdy vznikly kliniky de facto i mnohem dříve než de iure.

Karlova univerzita připravovala specializovanou kliniku pro TBC již od roku 1926, kdy bylo rozhodnuto o stavbě pavilónu TBC v rámci výstavby pavilonové městské nemocnice Na Bulovce (výstavba zahájena v roce 1925). Pavilon se začal stavět v únoru 1927. Plány vypracoval zkušený architekt Karel Roštík (1884–1969), který projektoval nemocnice v několika českých městech (4).

Pavilon byl pojat jako moderně koncipovaný ústav, který zahrnoval protituberkulózní centrum s poliklinikou, dispenzář a lůžkové oddělením. Jedlička jej popisuje v I. ročníku Rozhledů v TBC v roce 1939 takto: „I. Klinika tuberkolosy disponuje 92 lůžky, 46 pro muže, 46 pro ženy. II. Poliklinika tuberkulosy (universitní ambulatorium pro diagnostiku a therapii). III. Institut sociálněhygienické péče (dispensář Calmettův pro Prahu VII).“

PŘES MOTOL DO KATEŘINSKÉ

Ústav zahájil činnost 1. října 1932, ale po celou dobu bojoval o svoji existenci, protože se stále uvažovalo o jeho zrušení z úsporných důvodů. Nakonec byl zrušen za okupace v roce 1942 po atentátu na Heydricha, který se odehrál nedaleko. Díky J. Jedličkovi se podařilo zachránit jeho zařízení přestěhováním do tzv. provizorní barákové nemocnice v Motole, postavené v letech 1941–1943. Jedlička zde měl od počátku ledna k dispozici čtyři tuberkulózní pavilony (5).

Bezprostředně po květnové revoluci v roce 1945 a znovuotevření českých vysokých škol dostal Jaroslav Jedlička pro oficiálně založenou kliniku TBC budovu v Kateřinské ulici 19, tedy v novoměstském univerzitním areálu. Doklad o založení kliniky v roce 1945–46 se bohužel zatím nepodařilo v Archivu UK nalézt. Na klinice v Kateřinské zahájil výuku pětihodinovou přednáškou „Klinika TBC“, kterou konal až do svého odchodu na odpočinek v roce 1961. 20. června 1947 byl jmenován řádným profesorem se zpětnou účinností od 28. října 1943. Zemřel 14. prosince 1974.

PŘEDNÁŠKOVÁ ČINNOST

Profesor Jaroslav Jedlička zahájil svoje přednášky v letním semestru školního roku 1925 (6). Všichni habilitovaní měli povinnost ohlašovat své přednášky; pokud tak neučinili po dva roky, ztratili venia legendi. Byly to přednášky nepovinné, ale vzhledem k Jedličkově osobnosti velmi oblíbené a navštěvované i poté, co se konaly na vzdálené a dopravně nepříliš dobře dostupné Bulovce. Jen málokterý z Jedličkových kolegů vypisoval a konal tolik přednášek jako on.

Název jeho první přednášky (s dvouhodinovou časovou dotací) zněl „Perkuse a auskultace se zřetelem k TBC a její rentgenodiagnose“ (obr. 5). Vedle toho vypsal i hodinovou přednášku „Immunologie TBC“. Názvy svých přednášek obměňoval, někdy byly dosti dlouhé. Uveďme zde jako příklad jeho přednášky ohlášené na zimní semestr 1931/32, kdy poprvé mezi nimi nalezneme i přednášku věnovanou historii oboru: 1. „Ftizeologie klinická a sociální“, 3 hod.; 2. „Vývoj bádání ftizeologie a nauky o TBC od nejstarších dob po naše časy“, 1 hod. dle dohody; 3. „Nauka o léčení TBC plicní metodami immobilizačními se zvláštním zřetelem k pneumothoraxu s praktickými cvičeními“, 1 hod.“. Problematice pneumothoraxu věnoval Jedlička zvláštní pozornost jak ve své činnosti vědecké, tak i pedagogické. Zmíněnou přednášku o historii ftizeologie ohlásil v době, kdy právě vycházela jeho kniha „Vývoj fthiseologie, nauky o tuberkulose“ (Česká grafická unie, Praha, 1932). I z dnešního pohledu snese nejpřísnější hlediska na odbornou historickou publikaci (obr. 4). O historii se Jaroslav Jedlička zajímal velmi intenzivně již od studijních let. Zvláště ho přitahovala osobnost Jana Evangelisty Purkyně. V roce 1920 a 1925 dokonce vydal výbor z jeho korespondence.

První přednášky k TBC
Obr. 4. První přednášky k TBC

Vývoj fthiseologie,
nauky o tuberkulose
Obr. 5. Vývoj fthiseologie, nauky o tuberkulose

Své přednášky konal Jedlička až do otevření pavilónu TBC na Bulovce v roce 1933 na I. interní klinice v areálu Všeobecné nemocnice. Po válce ohlásil přednášky hned ve školním roce 1945/46. Konal je na své klinice v Kateřinské ulici a nazval je „Klinika TBC“ (5 hod.). Poté název opět několikrát obměnil a doplnil, v zimním semestru 1947/48 vedle 4hodinové „Kliniky TBC“ přednášel 7hodinovou „Semiologii chorob“.

Po únorovém politickém převratu seznamy přednášek několik let nevycházely. V letech 1955–56 byla TBC vyučována v 6. ročníku v týdenním kurzu. Jedlička v té době vypisoval také nepovinnou hodinovou přednášku „Pneumologická diagnostika“, kterou nabízel až do svého odchodu na odpočinek v roce 1961.

DALŠÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ O TBC NA PRAŽSKÉ LF

Vedle Jaroslava Jedličky ohlašovalo přednášky o TBC několik jeho kolegů, a to jak obecné, tak specializované. Uváděni jsou v chronologickém pořadí ohlašovaných přednášek:

Nejsoustavněji je konal vedle J. Jedličky profesor vnitřního lékařství Richard R. Eiselt (1881–1950), který zároveň přednášel i o chorobách stáří (a mj. byl pověřen vybudováním sanatoria na Pleši).

Profesor vnitřního lékařství Karel Franz (1864–1933), generál rakouské i československé armády, konal přednášky i cvičení o TBC od roku 1919 až do svého úmrtí v divizní nemocnici.

Profesor sociálního lékařství František Procházka (1864–1934) přednášel v letech 1919–20 o TBC z hlediska sociálního.

Chirurg profesor František Zahradnický (1867–1930) věnoval své přednášky od roku 1922 až do své smrti chirurgické léčbě mimoplicní TBC (projevující se v kostech, kloubech či mízních uzlinách).

Chirurg profesor Jiří Diviš (1886–1959) přednášel o chirurgii plicní TBC v letech 1927, 1928 a 1933.

Dermatovenerolog profesor Karel Gawalowski (1890–1965) ohlašoval v letech 1928–1931 kazuistické výklady s demonstracemi o kožním léčení TBC se zvláštním zřetelem k lupusu. Znovu přednášel o kožní TBC v roce 1960.

Profesor chirurgie Josef Bárta (1888–1949) přednášel o chirurgickém léčení TBC v letech 1930–1939 a znovu 1946 a 1947.

Profesor ORL Karel Greif (1885–1964) přednášel hlavně o krční TBC v letech 1930–1939 a po válce v letech 1946–1947.

Docent očního lékařství Jiří Jirman (1901–1953) přednášel v letech 1933–1936 o TBC jako o příčině očních chorob.

Docentka dermatovenerologie Olga Valentová-Denigerová (1900–1981) přednášela v letech 1935–1940 a znovu 1945–1950 o TBC v dermatologii u dospělých i dětí.

Pediatr profesor František Blažek (1903–1977) přednášel o TBC dětských pacientů v letech 1946–1948.

Docent Augustin Hofmann (1872–1949) přednášel od roku 1947 do své smrti o protituberkulózních dispenzářích.

Docent Ladislav Levinský (1912–1996), nástupce Jaroslava Jedličky ve vedení kliniky, se habilitoval s v roce 1949 a poté zřejmě začal přednášet. V 50. letech nevycházely seznamy přednášek, ale povinnost habilitovaných docentů ohlašovat přednášky trvala. Zachytili jsme jeho nepovinné přednášky o pneumologické diagnostice a rentgenové diagnostice chorob hrudních orgánů od roku 1957.

ZÁVĚR

U každého vysokoškolského učitele je třeba hodnotit tři hlavní činnosti: pedagogickou, vědeckou a organizační (dnes nazývanou manažerskou). Se zakladatelem české ftizeologie, Jaroslavem Jedličkou, se v nich může srovnávat jen málokdo.

Poděkování

Děkuji doc. Mgr. K. Černému, Ph.D., přednostovi Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK, za připomínky a obrazovou dokumentaci.

Adresa pro korespondenci:

doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.,

Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK Praha

U Nemocnice 4, 121 08  Praha 2

Tel.: 22496 5621

e-mail: ludmila.hlavackova@lf1.cuni.cz


Zdroje
  1. Životní data J. Jedličky viz:
    Hlaváčková L, Svobodný P (red.). Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348–1939, I. svazek, A–K. Karolinum, Praha, 1988: 246;
    Černý K, Hlaváčková L (eds.). Biografický slovník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1945–2008, I. svazek, A–L. Karolinum, Praha, 2018: 115.
    Zde odkazy na další údaje k osobnosti J. Jedličky.
    Písemná pozůstalost J. Jedličky je uložena na dvou místech: v Literárním archivu Památníku národního písemnictví (17 kartonů) a v Archivu AV ČR (3 kartony). K problematice sledované v tomto článku jsme v ní nenašli nic důležitého.
    Osobní spis J. Jedličky v Archivu UK je na rozdíl od mnoha jiných skoupý, nelze v něm ověřit některá data a fakta.
  2. Vondráček V. Lékař dále vzpomíná. Avicenum, Praha, 1977: 14.
  3. Časopis lékařů českých 1924; 63: 1281–1287, 1319–1325, 1345–1358.
  4. Kolektiv autorů. Sedmdesát let nemocnice Na Bulovce. Fakultní nemocnice Na Bulovce, Praha, 2001.
  5. Veselý M, Hlaváčková L. Fakultní nemocnice v Praze-Motole. Vznik – vývoj – perspektiva. UK, Praha, 1988: 33–36.
  6. Seznam přednášek na Karlově univerzitě v Praze. UK, Praha, 1925–1961.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se