Historie výroby inzulinu v Československu


History of insulin production in Czechoslovakia

The aim of the article is an effort to capture the history of insulin production in Czechoslovakia. Information has been obtained mainly from two Czech journals: „Časopis lékařů českých“ (published since 1862) and „Praktický lékař“ (published since 1921). At first, imported insulin in the form of insulin injections or substances from which insulin was prepared appeared at the market in Czechoslovakia. During years 1923–1945, insulin was produced by five companies, since 1945 only by one company „Léčiva“.

Keywords:
diabetes mellitus – insulin – production of insulin


Autoři: Jindřiška Krejčová ;  Alena Šmahelová ;  František Dohnal
Působiště autorů: Farmaceutická fakulta Univerzita Karlova, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2015; 154: 137-141
Kategorie: Dějiny lékařství

Souhrn

Cílem článku je snaha o zachycení historického vývoje výroby inzulinu v Československu. Informace byly převážně získány z Časopisu lékařů českých (vychází od roku 1862) a z Praktického lékaře (vychází od roku 1921). Nejprve se v Československu objevuje na trhu inzulin dovážený, přičemž byly dováženy přímo hotové injekce nebo substance, ze kterých firmy inzulin připravovaly. Výrobou inzulinu se v letech 1923–1945 zabývalo pět společností, dále zde inzulin vyráběla pouze společnost Léčiva.

Klíčová slova:
diabetes mellitus – inzulin – výroba inzulinu


Objev inzulinu znamenal novou naději na život pro diabetiky. Zasloužila se o něj čtveřice vědců, skotský lékař John James Rickard Macleod a tři Kanaďané, Frederik Grant Banting, Charles Herbert Best a James Bertram Collip. Kanadský fyziolog Banting prováděl pod Macleodovým vedením pokusy se psy, přičemž při odstranění jejich slinivky došlo ke vzniku diabetu, a bylo tudíž prokázáno, že nedostatek vnitřního sekretu Langerhansových ostrůvků, inzulinu, je v příčinném vztahu k jeho vzniku. Inzulin je makromolekula, která se skládá ze dvou polypeptidických řetězců spojených disulfidickými můstky a obsahuje 51 aminokyselin. Je to hormon, který snižuje hladinu glykémie, a proto se inzulinová léčba stala základem léčby diabetu (19).

Benting a Best získali 30. července 1921 z atrofického hovězího pankreatu extrakt, který po i.v. injekci snížil glykémii pankreatomovaného psa z 200 na 120 mg/ml za 2 hodiny. Extrakt vstřikovali i.v. dalším psům a kontinuálně měřili krevní cukr. Vzhledem k tomu, že dosáhli uspokojivých výsledků, snažili se o zjednodušený postup izolace inzulinu. Celou slinivku ihned po vynětí rozřezali na malé kousky a 2 dny ponechali v roztoku 0,2% HCL v 95% alkoholu. Po maceraci vše zfiltrovali a filtrát odpařili do sucha v proudu horkého vzduchu. Suchý filtrát rozpustili v 25 ml Ringerova roztoku. K výzkumnému týmu se přidal i chemik James Bertram Collip, který významně přispěl k získání čistého inzulinu (použil frakciovanou precipitaci s alkoholem). Výzkum byl zakončen prvním podáním pacientovi 1. ledna 1922, a to čtrnáctiletému diabetikovi Leonardu Thomsonovi (1, 15, 16).

Také v nově vzniklé Československé republice se ve dvacátých letech 20. století začala vytvářet pracovní střediska, která se zabývala různými diabetologickými problémy. Na první interní klinice to byli např. J. Stříteský, O. Postránecký a R. Foit a S. Basař, na druhé interní klinice Josef Charvát (také zkoumal inzulin u hypertyreózy a zavedl výkrmné léčby inzulinem), A. Gjurič, A. Vančura (ledvinový práh u diabetu), B. Hejda (diabetické lipémie), J. Syllaba (diabetická ketoacidóza). V Syllabově pracovní skupině byli dále Z. Mařatka, J. Čermák, L. Stehlík, J. Neubarth, J. Hanušová a G. Urbánek. Ve Foitově skupině na Bulovce pracovali např. O. Dub a dále badatelé M. Šírová, E. Němeček a R. Klímová-Sieberová (studium různých druhů inzulinů a později i PAD). V Brně se zabýval problémy diabetu doc. F. Hora a v Bratislavě na Netouškově klinice asistent J. Šimr (10, 17).

V roce 1923 byl dovezený inzulin poprvé aplikován pacientovi na I. interní klinice dvěma sekundáři, doktorem Červenkou a doktorem Kleinem (24). Počátky inzulinové léčby na II. interní klinice popisuje ve svém článku v Časopisu lékařů českých z roku 1973 doc. B. Hejda, který v roce 1923 nastoupil na kliniku jako praktikující medik, tzv. fiškus (10). V květnu 1923 se společně s asistentem B. Vanýskem pokusili vyrobit inzulin pro šestnáctiletou pacientku, která ležela na klinice s těžkou ketonurií. Spolužáci doc. Hejdy, asistenti Felklová a Kaufmann dojeli do holešovických jatek pro čerstvý hovězí pankreas, který asistent Vanýsek rozmělnil v kuchyňce, extrahoval 2 hodiny ve fyziologickém roztoku, zfiltroval a poté podával per rektum pacientce. Bohužel se pokus nezdařil a dívka za 2 dny zemřela v noci v kómatu (10).

Na podzim se na klinice objevil první dovážený inzulin firmy Wellcome, který přinesla paní Želenská, manželka herce Národního divadla. Inzulin byl ve skleněné lahvičce s gumovou čepičkou, kterou jí poslali přátelé z Anglie. Již od roku 1924 bylo možné inzulin dostat z ústavní lékárny (10).

Výrobci inzulinu v Československu

Od roku 1923 se v Československu objevuje na trhu inzulin dovážený, přičemž byly dováženy přímo hotové injekce nebo substance, ze kterých pravděpodobně připravovaly inzulin k aplikaci společnosti Norgine, Interpharma, Mariatherma a Remed (podrobněji viz dále), protože v této době nebyl sběr pankreatu u nás zaveden. Dovážený inzulin prodávala např. Fragnerova lékárna (2), J. Horák z Berouna (3) (obr. 1), Lékárna „U bílého lva“ v Praze (4).

Praktický lékař 1923, č. 5, s. 154
Obr. 1. Praktický lékař 1923, č. 5, s. 154

Na výrobě inzulinu v tehdejším Československu se významně podílelo oddělení organopreparátů ve výzkumném ústavu firmy Baťa ve Zlíně pod vedením doc. dr. Ing. Stanislava Landy. Zde se od ledna 1939 prováděla izolace látek ze živočišných preparátů v laboratorním i poloprovozním měřítku. Toto oddělení se osamostatnilo v lednu 1941 a stalo se Potravinářským ústavem města Zlína. V období protektorátu však byla tomuto ústavu zakázána činnost v oboru biologicko-farmaceutickém, takže doc. Landa musel najít společnost, pod jejíž značkou by mohl tajně ve výzkumech pokračovat. Tím začala spolupráce s firmou Minevita a také s firmou Interpharma v Modřanech, která poskytla provozní budovu. Oficiálně byla v roce 1944 výrobou a distribucí inzulinu pověřena firma Remed (německým státním ministrem pro Čechy a Moravu). Ta však neměla výrobní kapacity, takže se tajně spojila s firmou Interpharma a bylo dohodnuto, že se inzulin bude vyrábět dle zlínského způsobu v Modřanech a Remed zajistí plnění do lahviček a distribuci. Inzulin byl nazván „Gamma“.

Během války se na výrobě inzulinu pracovalo také ve společnosti CETAB v Hořátvi u Nymburka, ale produkt byl příliš znečištěný. Krátkou dobu se připravoval inzulin i ve Státním zdravotním ústavu. V roce 1945 bylo vyrobeno 21 800 000 m.j. Gamma inzulinu (35 000 kg pankreatu), v roce 1947 to již bylo 27 400 000 m.j. inzulinu (9, 14, 18).

Norgine

V roce 1909 založil dr. Viktor Stein v Ústí nad Labem-Předlicích společnost Norgine. Nejprve vyráběl chemikálie a barvy pro textilní a kožedělný průmysl. Pojmenování podniku vzniklo podle mořské řasy, ze které v továrně získávali jód. Od roku 1918 se společnost zaměřila na výrobu léčiv. Byla postavena další budova a v roce 1930 zde pracovalo již kolem sta zaměstnanců. Finančně firmu zajišťovala rodina Schichtova (výroba mýdla) a odborným poradcem byl profesor farmakologie na německé univerzitě v Praze MUDr. Emil Starkenstein. Podle jeho receptury firma vyráběla Ferrostabil, dále se zabývala náprstníkovými glykosidy, spazmolytiky.

Společnost Norgine byla naším prvním výrobcem inzulinu a první inzerce se objevila v Časopisu lékařův českých č. 49 již 8. prosince 1923 (5) (obr. 2 a 3).

Časopis lékařův českých z roku 1923, č. 49, s. 299
Obr. 2. Časopis lékařův českých z roku 1923, č. 49, s. 299

Časopis lékařů českých z roku 1923, č. 49, s. 228
Obr. 3. Časopis lékařů českých z roku 1923, č. 49, s. 228

Pankreas hormon se prodával jako substance ve 4ml lahvičkách a rozpouštěl se přímo před injekcí, v 1 ml bylo 50 m.j. inzulinu. V roce 1925 stála lahvička 350 Kč, v roce 1926 již jen 75 Kč. Zajímavá informace se objevila v Časopisu lékařův českých z 6. května 1938, kde se píše o společnosti Norgine v souvislosti s výrobou inzulinové masti nazvané Ilocutan (8).

Po rozpadu Československa, německé okupaci a vytvoření protektorátu Böhmen und Möhren, byl veškerý židovský majetek arizován, tedy sebrán původním majitelům a předán nebo prodán stoupencům Hitlera. Společnost Norgine v důsledku toho přešla do berlínského koncernu Schering. K továrně byla za války přičleněna firma Heuer v Krásném Březně a pracovali zde i vězni z Terezína. Pro potřeby válečné i civilní medicíny se zde vyráběl éter k narkóze, sulfanilamid a jiná léčiva (7).

Interpharma

V roce 1932 vznikla v Praze nová společnost na výrobu léčiv. Její zakladatelé dr. Ing. Artur Steinhauer, Ing. Jan Rosický a dr. Josef Tamchyna ji nazvali Interpharma (zkratka z Interest pharmacolopae, latinsky zájem lékárníka). Nejprve sídlila v Jungmannově ulici č. 18, ve výrobních prostorách, které dr. Steinhauer vyženil, ale v roce 1935 přesídlila továrna do Modřan do bývalých továrních objektů továrny na zpracování dřeva bratří Karla a Bohdana Zemanových. Nejvýznamnějšími preparáty byly v té době přípravky Eurocan a Dipron. Od počátku svého působení firma spolupracovala s jinými výrobci, což se konkrétně projevilo na přípravku Infadin (roztok vitaminu D), který uvedla na trh společně s firmou B. Fragner. Jejich další spolupráce se rozvíjela v oblasti léčiv proti infekcím, tj. organických sloučenin arzénu a sulfonamidů. V roce 1936 začala vydávat časopis Lékařský svět, který přinášel různé odborné zprávy a zároveň propagoval výrobky vydavatele. V roce 1939 zde bylo zřízeno zvláštní oddělení pro výrobu inzulinu.

V roce 1942 byl dr. Steinhauer odvlečen do koncentračního tábora, kde zemřel. Společnost Interpharma rozšířila za války svoji pracovní náplň. Nezabývala se jen chemickými léčivými látkami, ale vyráběla i jaterní extrakt Hepatonikum, zabývala se také výrobou inzulinu (ve spolupráci s Výzkumným ústavem Bati) a metabolity plísní. Bylo již delší dobu známo, že nahnilé seno obsahuje látku zvanou dikumarol, která snižuje krevní srážlivost. Její nepříjemnou vlastností však bylo, že se účinek projevil až po delší době a také měl dlouhé trvání. Nedala se tedy použít jako léčivo, které by ovlivňovalo krevní srážlivost. Pracovníci Interpharmy J. Rosický, E. Petráček a K. Fučík syntetizovali v roce 1944 analog dikumarolu, který měl výhodnější vlastnosti, a byl proto zaveden do léčebného použití pod názvem Pelentan (v cizině Tromexan). Tento přípravek se používá úspěšně dodnes. (Pro zajímavost: V letech 1942–1944 tu pracovali známí herci – Jaroslav Vojta, Jiřina Šejbalová, Marie Rosůlková, Jiřina Štěpničková a další) (9).

Mariatherma

Založili ji v roce 1918 PhMr. Gustav Welz, lékárník v Touškově a poté v Mariánských Lázních, a litomyšlský lékárník PhMr. Karel Kosinka. Nový podnik zaměřený na laboratorní výrobu léčiv nazvali „Průmysl léčiv v Mariánských Lázních, společnost s ručením obmezeným“ a jeho náplní byla výroba jedů, léčiv a přípravků, jejich prodej a obchod s nimi. V roce 1921 přešla firma na nový způsob výroby a změnila název na „Mariatherma“, továrna lučebnin a léčiv v Mariánských Lázních, akciová společnost. Mezi zakladateli této společnosti byli MUDr. Vladislav Mladějovský, profesor Lékařské fakulty UK, lékárníci K. Kosinka a G. Welz, MUDr. Jan Krauskopf, lázeňský a železniční lékař v Mariánských Lázních, Karel Höschl, disponent Pozemkové banky v Mariánských Lázních, Ing. Miloš Mečíř, člen městského zastupitelstva v Mariánských Lázních. Kancelář a expedice společnosti přesídlily od 1. listopadu 1922 do Přístavní ulice 1353 na Smíchově, kde jim firma Remed uvolnila prostory. Obě firmy se dohodly, že obchodní reprezentanti budou pracovat pro ně společně. Nakonec se administrativní a obchodní kanceláře usadily natrvalo od 15. května 1925 ve Strašnicích, v továrně B. Klöcklera. Firma vyráběla injekční roztoky, farmaceutické přípravky, organopreparáty, fytoterapeutika, chemické přípravky, galenika a léčivá vína značky Klöckler. Od roku 1925 se zde vyráběly tablety inzulinu Pancreatis Mariatherma, které byly poprvé inzerovány v Praktickém lékaři v prosinci 1925 (6). Továrna Mariatherma byla převzata do národní správy 27. února 1948 a národním správcem byl navržen drogista Alois Bendl (22).

Akciová továrna na výrobu lučebnin v Kolíně

Tato továrna byla založena 23. března 1871 v Kolíně s akciovým kapitálem 200 000 zlatých. Provoz továrny byl zahájen v červnu 1872 a plánovalo se, že se zde vyrobí ročně 60 000 metrických centů superfosfátu (ručním mísením v takzvaných „karbech“). Také se zde vyráběla kyselina sírová, a to komorovým způsobem. Časem byla zavedena i výroba kombinovaných hnojiv, zelené a modré skalice a v roce 1890 byla zahájena i výroba kyseliny borité, boritanů a perboritanů.

Čistě anorganická výroba byla v roce 1893 rozšířena o výrobu organickou – kyselinu salicylovou a její deriváty. V roce 1898 byla ke kolínské továrně připojena konkurenční firma v Pečkách zaměřená na výrobu superfosfátu, kožního a kostního klihu a současně Akciová továrna na hnojiva v Českých Budějovicích (vyrábějící kyselinu sírovou, superfosfát, síran hlinitý). V roce 1904 koupil kolínský závod „Kentův mlýn“ na mletí surovin potřebných k výrobě. Inzulin se zde začal vyrábět v roce 1924 pod názvem „Inilin“, není však známo, ve kterém roce jeho výroba skončila.

Po válce zde byla zahájena výroba kyseliny salicylové a jejích derivátů (Acylprin, Acylcoffin). Lučební se také stala prvním závodem v Evropě, kde byla zahájena výroba vitamínových přípravků (výtažek z obilných klíčků Bioklein). Druhá světová válka přinesla stagnaci výroby (kromě kyseliny sírové, důležité pro výrobu střeliva) a také změny ve stanovách společnosti. Od roku 1939 bylo nutné před český název psát Chemische Kolín A. G. Během druhé světové války se v této továrně vyráběl nechvalně proslulý Cyklon B, který byl užíván jako vyhlazovací nástroj v plynových komorách německých koncentračních táborů (11). Po osvobození republiky byly pro zahájení výroby špatné podmínky, pro nedostatek surovin byl pozastaven provoz kyseliny sírové a superfosfátu. V provozu zůstala výroba síranu hlinitého. V březnu 1946 byl podnik znárodněn a došlo k zapojení Lučební do národního podniku Synthesia Semtín.

Remed

Farmaceutická továrna „REMED, výroba léčivých přípravků společnost s r.o.“, byla založena v červnu 1919 a u jejího zrodu stáli MUDr. Adolf Maixner, MUDr. Karel Kurfürst, PhMr. Vondrášek, PhMr. Šilberský a PhMr. Trnka, PhMr. Novák a PhMr. Královec, PhMr. Folprecht, dr. Čakrt, dr. Novák. Firma uvedla na trh nejen farmaceutické výrobky (Ferraxa, Rheumosin, Anaesin, Ferraxa cum Arseno, Pharyngosan, Syrupectol, Tablettae vaginales cum Cholevagin, Remedky, Poudre antiasthmatique, Vermol, Sodamarin), ale také fotovývojky, chloroform a éter pro narkózu, Aethylbromid, Chloralhydrát, náplasti, veterinární léčiva, dále pak plastické hmoty, jako např. izolační desky Isolith atd. Nejznámějším preparátem byl zejména Analgin a Sanadol (chinin s kyselinou acetylsalicylovou).

Remed, spol. s.r.o. byla od 1. ledna 1931 přeměněna na akciovou společnost. Obchodní vedení bylo úplně odděleno od výroby a bylo zřízeno nezávislé propagační oddělení.

V letech 1934–1941 se zde vyráběl Insulin-Remed, který se účinkem vyrovnal inzulinům nejlepších značek. Protamin pro depotní inzulin si firma vyráběla sama a také navázala úzkou spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze, který převzal stálý dohled nad „dosací“ Insulinu-Remed (obr. 4). Každá šarže byla před uvedením do obchodu kontrolována třetím oddělením pro biologickou kontrolu léčiv výše jmenovaného ústavu a každé balení bylo opatřeno jeho kontrolní páskou. Během okupace došlo k významnému omezení výroby, z výrobního programu bylo vyřazeno 45 jednoduchých preparátů (20).

Věstník čs. Lékařů z roku 1934, č. 31–32, s. 895
Obr. 4. Věstník čs. Lékařů z roku 1934, č. 31–32, s. 895

Poválečný vývoj, výroba inzulinu a další osudy výrobních podniků

Na základě dekretu prezidenta republiky o znárodnění byly k 28. říjnu 1945 znárodněny všechny podniky, které měly více než 50 zaměstnanců. Z farmaceutických továren to byly např. B. Fragner, Interpharma, Medica, Remed. Spolu s podniky, jež původně patřily Němcům, např. Hamma, Hell či Schering, a byly proto pod národní správou, utvořilyk 1. lednu 1946 jednotnou organizaci. Ta dostala název Spojené farmaceutické závody (SFZ, později SPOFA). Sídlem společnosti se stala bývalá Fragnerova farmaceutická továrna v Dolních Měcholupech. Výroba inzulinu se v roce 1947 přesunula z Modřan do bývalého závodu Medica ve Vysočanech.

V roce 1951 se začal vyrábět „Globin-Zn-Insulin“, který měl prodloužený účinek (asi 12 hodin), ale s jeho výrobou se skončilo se zavedením purifikovaných (přečištěných) inzulinů. Od roku 1953 se vyráběl „Protamin-Zn-Insulin“, což byla amorfní suspenze ve fosfátovém pufru. Od roku 1958 byly na trhu tyto české inzuliny: Dep-inzulin (amorfní suspenze), Interdep-inzulin (suspenze krystalické a amorfní části70 : 30) a Superdep-inzulin (dlouhodobý, suspenze krystalu).

V roce 1958 vytvořily čtyři pražské továrny n.p. Léčiva Praha. Do něho byla zahrnuta většina pražských výrobců léčiv, a tak vznikl podnik, který vyráběl 40 % československých léčivých přípravků. Ředitelství mělo sídlo v Dolních Měcholupech, v bývalé továrně firmy Fragner. Národní podnik Léčiva tvořily následující závody: Dolní Měcholupy, Žižkov (bývalý Remed), Vysočany (bývalý Medica-inzulin), Modřany, Hořátev u Nymburka, Zahrady u Rumburka (obaly, příbalové letáky) a Dental – stomatologické přípravky.

Důležitou částí Léčiv byl závod Vysočany. Továrna kdysi patřila firmě Medica, za války byla zabrána okupanty, při bombardování Prahy prakticky zničena a po znárodnění byla zrekonstruována. Vyráběla se tu léčiva z živočišných tkání, a proto byla nazvána „Organofarma“. Hlavním produktem byl inzulin získávaný ze zvířecích slinivek. Řadu let se jednalo o likvidaci tohoto závodu, proto do něj Spofa dlouho neinvestovala potřebné finanční prostředky. Kromě inzulinových injekcí se tu vyráběly i jiné injekce, např. s obsahem hormonů. V sedmdesátých letech 20. století byla část výroby přenesena též do Dolních Měcholup.

Léčiva vyráběla následující inzuliny (21): Insulin-Spofa, Neutral-Zinc-Insulin-Spofa, Globin-Zinc-Insulin-Spofa, Protamin-Zinc-Insulin-Spofa, Dep-Insulin, Interdep-Insulin a Superdep-Insulin.

Roku 1990 došlo k rozdělení státního podniku SPOFA na následující společnosti: Biotika, š.p., Farmakon, s.p., Galena, s.p., Chemopharma, s.p., Léčiva, s.p., Léčivé rostliny, s.p., Okula, s.p., Pharming, s.p., Slovakofarma, š.p.a výzkumné ústavy VÚFB s.p., VÚAB s.p., VÚBVL s.p. a VÚL s.p.

V roce 1993 vznikla akciová společnost Léčiva. V roce 1998 získala většinový podíl ve společnosti firma Zentiva společně se skupinou Wartburgpincus Funds. V roce 2003 společnost Zentiva koupila firmu Slovakofarma a došlo k založení značky Zentiva.

Společnost vyráběla dva typy inzulinů v koncentraci 100 m.j./ml – Insulin HM R a Insulin HM NPH.

V roce 2005 společnost koupila rumunskou firmu Sicomed. V roce 2006 získala společnost Sanofi podíl v Zentivě ve výši 24,9 % a stala se tak hlavním akcionářem firmy. V roce 2009 se Zentiva stala součástí skupiny Sanofi (12).

Norgine

V roce 1945 připadla společnost Československé národní správě, která byla vytvořena na základě dekretu prezidenta republiky o znárodnění. Také byly znárodněny Chemické závody Schering, a.s., závod P. Beiersdorf, a.s. Ústí nad Labem, kde se vyráběly náplasti, a Cephag, a.s. Krásné Březno. Všechny tyto tři závody byly také včleněny do Spojených farmaceutických závodů. V roce 1946 se závod přejmenoval na SPOFA 30 – Ústí nad Labem. Od roku 1949 se společnost specializovala na výrobu sulfonamidů, steroidních hormonů a zdravotnických náplastí. Dne 1. října 1952 vznikl samostatný podnik Chemopharma Ústí nad Labem a sulfonamidy se staly jeho nosným programem. V chemické části továrny se vyráběly čisté farmaceutické substance, které se pak v dalším podniku SPOFA zpracovávaly na tablety, dražé, masti nebo injekce.

V letech 1955–1960 byly vybudovány nové aparatury pro výrobu sulfonamidu, sulfochloridu, acetanilidu, cholesterolu, ftalylsulfothiazolu a sulfadimidinu.

V roce 1997 došlo k privatizaci společnosti a jejím majitelem se stala pražská akciová společnost Kvestar. V současné době se společnost zabývá výrobou zdravotnických prostředků, samolepicích pásek, veterinárních prostředků („Pixtape“, který se používá k ošetření končetin hospodářských zvířat, a velkoplošná náplast „Zoopor“). Dále pak výrobou farmaceutických substancí a polyamidových prachů (nosiče pro kosmetický průmysl).

Ve výrobě náplastí má společnost mnoholetou tradici a je držitelem ochranné známky SPOFAPLAST. Společnost patří mezi největší výrobce a zároveň i dodavatele farmaceutických substancí v České republice (14, 17).

Interpharma

V důsledku dekretu prezidenta republiky o znárodnění byla společnost znárodněna a v lednu 1946 se stala součástí Spojených farmaceutických závodů a později se stala samostatným národním podnikem s názvem n. p. Léčiva Modřany.

Začátkem devadesátých let 20. století se s.p. Léčiva potýkal s řadou problémů a hledal zahraniční partnery. Od ledna 1992 vznikla akciová společnost Interpharma Praha s kapitálovou účastí profesora MUDr. Miloše Sováka, který je Čechem trvale žijícím v USA.

Interpharma dnes vyrábí důležité farmaceutické substance pro český trh i pro přední zahraniční výrobce léků. Významným úspěchem firmy Interpharma je spolupráce s americkou firmou Auguron, která patentovala účinný preparát pro kontrolu nemoci AIDS (9).

Akciová továrna lučebnin v Kolíně

V březnu 1946 byl podnik znárodněn a došlo k zapojení Lučební do národního podniku Synthesia Semtín. V roce 1949 byl vytvořen samostatný národní podnik Lučební Kolín, ale již v roce 1958 se znovu stal součástí chemického koncernu Východočeské chemické závody Synthesia (13).

ZÁVĚR

Od aplikace inzulinu prvnímu člověku uběhlo přes 90 let. Od té doby jsme zaznamenali mnoho nových objevů a významně se prohloubily naše znalosti o diabetu. Změnil se rovněž podstatně způsob výroby inzulinů a je k dispozici mnoho různých nových typů. Velký pokrok nastal i v aplikaci – ze začátku se používaly kovové jehly a skleněné stříkačky s nutností vyvařování, dále jednorázové injekce a dnes máme k dispozici inzulinová pera a předplněné jednorázové aplikátory. Taktéž se rozvíjí možnosti technologické (glukometry, inzulinová pumpa) a diagnostické. Můžeme zde také konstatovat, že vysoký standard léčby a krok se světem v diabetologii udržuje Česká republika dodnes.

Práce byla podpořena grantem UK v Praze SVV 260187.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Mgr. Jindřiška Krejčová

Katedra sociální a klinické farmacie

Farmaceutická fakulta UK

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové

e-mail: krejcova@amgen.com


Zdroje

1. Campbell F. Pancreatic extracts in the treatment of diabetes mellitus. The Canadian Medical Association Journal 1961; 141–146.

2. Inzerce Fragner. Čas. Lék. čes. 1923; 27: 186.

3. Inzerce Firma Horák z Berouna. Čas. Lék. čes. 1923; 40: 190.

4. Inzerce Lékárna U bílého lva. Čas. Lék. čes. 1923; 44: 208.

5. Inzerce Norgine. Čas. Lék. čes. 1923; 51: 236.

6. Inzerce Mariatherma. Čas. Lék. čes. 1925; 47: 1716.

7. Černá P. Farmacie na Ústecku v proměnách času. Diplomová práce. Hradec Králové: FaF UK 2011.

8. Gjurič A, Čermák J. Léčení úplavice cukrové novými druhy insulinu. Čas. Lék. čes. 1938; 18: 568–575.

9. Hais I. Český farmaceutický výzkum v době 2. světové války a po ní. Příspěvky k historii československého chemického průmyslu 1994; 22: 64–93.

10. Hejda B. Počátky inzulinové léčby diabetu na II. interní klinice prof. Pelnáře. Čas. Lék. čes. 1973; 30: 936.

11. Plavec M. Výroba plynu Cyklon B v Kolíně. In Hořejš M, Lorencová I. Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války. Praha: NTM 2009; 326–336.

12. http://www.zentiva.cz/about-us/history/Documents/History-bro-chure.pdf. 07-04-2013

13. Jarešová M, Rojčíková J. Sto čtyřicet let na stejném místě a ve stejném oboru. Kolín: Povrchové úpravy 2011; 3: 1–3.

14. Jehlička S. Vývoj výroby inzulínu u nás. Příspěvky k historii československého chemického průmyslu 1994; 22: 47–63.

15. Lasker SP, McLachlan CS, Wang L, Ali SMK, Jelinek HF. Discovery, treatment and management of diabetes. Journal of Diabetology 2010; 1: 1.

16. Singh M, Kumar N, Sood S, Makkar B, Arora V. Historical Milestones in Diabetes. Australasian Medical Journal 2010; 3(13): 860–864.

17. Korec R. K 50. výročiu objevenia a izolácie inzulína. Čas. Lék. čes. 1971; 18: 416–418.

18. Kříž F. Lékárna-kolébka farmaceutického průmyslu. Příspěvky k historii československého chemického průmyslu 1994; č. 22: 1–16.

19. Neumann V. 75 let inzulinu. Prakt. Lék. 1997; 5: 256.

20. Písaříková Z. Příspěvky k dějinám průmyslu-firma Remed. Diplomová práce. Hradec Králové: FaF UK 2007.

21. Inzerce Spofa. Prakt. Lék. 1975; 23: 856.

22. Rusek V, Valášková L. Mariatherma-historie české farmaceutické firmy. Pharm Business Magazine 2008; 3(6): 66–67.

23. Péče o nemocné cukrovkou 2011. Praha: ÚZIS ČR 2012; 6.

24. Škrha J. Počátky terapie inzulinem v českých zemích. Sborník k 90. výročí objevu inzulinu. Praha: Galén 2013; 17.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se