Odborné setkání alergologů

Dne 14. února se uskutečnilo v rámci akcí CSAKI (Česká společnost alergologie a klinické imunologie) v kongresovém sále Nemocnice Na Homolce odborné setkání s cílem věnovat se obtížnému tématu provokačních testů v alergologii. Tyto testy jsou náročné z hlediska personálního i technického zabezpečení a časová zátěž je rovněž značná. Proto většina terénních specialistů vyšetření neprovádí. V nemocničních centrech lze podmínky zajistit, ale i tam se naráží na řadu problémů, které metodika provokací obsahuje. Významnost testů spočívá v získání nenahraditelné informace prokazující příčinnou souvislost alergií. Za účelem co nejširší výměny poznatků mezi všemi zainteresovanými odbornostmi byli přizvání odborníci z oboru pneumologie, pracovního lékařství, pediatrie a samozřejmě alergologie. Všechny přednášky byly vyzvané s ohledem na zkušenosti jednotlivých pracovišť z celé republiky.

Byly prezentovány a následně diskutovány provokační testy z respirační oblasti, dále lékové a samozřejmě provokační testy potravinové spíše s ohledem na dospělé pacienty. Testy respirační byly rozděleny na bronchiální a nazální včetně metodiky detekce a kvantifikace nálezů, a to nejen spirometricky, ale i rhinomanometricky.

Dr. J. Satinská-Kociánová z Ostravy prezentovala velmi ucelený přehled metodiky bronchiálních provokací s ohledem na standardizaci a dostupnost příslušné techniky v České republice. Dr. P. Klusáčková, Ph.D. z Kliniky pracovního lékařství UK v Praze seznámila auditorium s alergickými reakcemi na látky vysokomolekulární (pšeničná mouka, žitná mouka, srst zvířat) aj., které jsou nejčastěji I. typu, a nízkomolekulární (izokyanáty, akrylové pryskyřice, pigmenty barev, soli platiny aj.), které jsou nejčastěji III. nebo IV. typu, případně i I. typu. Informovala o metodice expozičních, simulovaných, reexpozičních, specifických i nespecifických testů. Dr. I. Krčmová, Ph.D. se podělila mimo jiné o zkušenosti s nazálním provokačním testem s lysin-acetylsalicylátem a seznámila přítomné s různými úskalími rhinomanometrických testů. Dr. L. Sedláčková nabídla velmi koncízní a užitečný přehled metodiky testů lékových hypersenzitivit včetně nezbytného pojmosloví a následujících zkratek: DRESS (léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky), AGEP (akutní generalizované exantematózní pustulóza), SJS (syndrom Stevens-Johnson), TEN (toxická epidermální nekrolýza), DHS (syndrom lékové přecitlivělosti) aj. Dr. J. Paukert, pediatr z Nemocnice v Kolíně, se zabýval publikovanými doporučeními EAACI/ENDA a metodikou lékových testů, včetně ukázek konkrétních protokolů. Nabídl také vlastní výsledky a fotografický materiál ilustrující závažnost některých reakcí.

Dr. K. Ettlerová z hradeckého pracoviště nás seznámila s provokačními testy na potraviny u dospělých osob, s protokoly eliminačních diet a expozičních testů a zmínila i významně spolupůsobící fakt tělesné námahy (tzv. food dependent exercise induced allergy).

V této oblasti je bohužel více otázek než odpovědí a v praxi provést dvojitě zaslepený placebem kontrolovaný test je velmi obtížně až nemožné. Financování je zcela nedořešené.

Testovat lékovou hypersenzitivitu je jistě potřebné, nicméně nevděčné finančně i časově. Metodika testů je někdy dost obtížná vzhledem k faktu, že standardní testovací mate-riál chybí nebo jeho využití je z různých důvodů komplikované. Testy s sebou nesou přirozeně i riziko vyvolání silné reakce. Potřebnost testování vyplývá z nutnosti objektivně lékovou hypersenzitivitu potvrdit, nebo jako falešně pozitivní suspekci vyvrátit. Aspekt potřebnosti lze demonstrovat na příkladu alergie na PNC, který jakožto ATB je samozřejmě v dnešní nabídce nahraditelný, máme-li ovšem na mysli běžné indikace. Pokud bychom však hodnotili význam PNC antibiotik z pohledu jejich schopnosti penetrovat přes hematoencefalickou bariéru při bakteriální meningitidě nebo vnímali tento typ ATB jako součást parenterální ATB kombinace při bakteriální peritonitidě apod., stává se z „obyčejného“ PNC život zachraňující ATB. Falešně pozitivní nálepka z dětského věku, pochybně odůvodněná, pak může doživotně diskvalifikovat toto užitečné ATB z léčby. Naproti tomu testovat lokální anestetika, když cca 90 % těchto reakcí je pseudoalergických, je silně diskutabilní. Je nezbytné počítat s reakcí nejen akutní, subakutní, ale také pozdní. Nebývá vzácné, že reakce na PNC ATB se objeví až se zpožděním několika dní a pak může být příčinná souvislost i zpochybňována. Problematika lékových hypersenzitivit je v praxi dosti odlišná u dětí a dospělých.

Věcná a bohatá diskuze v závěru potvrdila důležitost zvoleného tématu. Účast v kongresovém sále, který byl prakticky celý zaplněn i přes dobu zimní dovolené, byla dostatečným důkazem zájmu o danou problematiku. Za přípravu a dramaturgii setkání byl odpovědný doc. MUDr. P. Čáp z Centra AKI Nemocnice Na Homolce, který také spolu s MUDr. B. Novotnou z Brna celý meeting moderoval.

Závěrem lze s uspokojením konstatovat, že únorová odborná schůze CSAKI byla smysluplná, zaměřená na praxi a debaty k věci pokračovaly živě i v kuloárech.

V rámci schůze České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP proběhl slavnostní křest knihy Akutní a chronický kašel –⁠ teorie a praxe. Předseda ČSAKI doc. Petrů spolu s hlavními autory doc. P. Čápem a prof. V. Vondrou za laskavé asistence spolupředsedající schůze MUDr. B. Novotné knihu symbolicky pokřtili a popřáli jí mnoho úspěchů. Publikace vydaná nakladatelstvím Mladá fronta a.s. usiluje o komplexní a všestranný pohled na problematiku kašle, který je rozebrán v nejrůznějších souvislostech etiologických, diagnostických i terapeutických. Kniha vznikla díky spolupráci významných českých a slovenských specialistů –⁠ alergologa, pneumologa, patofyziologa, pediatra, farmakologa a fyzioterapeuta. Autoři byli vedeni snahou nabídnout aktuální příspěvek užitečný v praxi jak specialistů, tak praktiků.

doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.

Centrum alergologiea klinické imunologie

Nemocnice Na Homolce

Rentgenova 2, 150 30 Praha 5

e-mail: Petr.Cap@homolka.cz