Doc. MUDr. Jan Malý, CSc., sedmdesátníkem


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2013; 152: 163-164
Kategorie: Osobní zprávy

Významné životní jubileum, své sedmdesátiny, oslavil nedávno přední český odborník v oblasti vnitřního lékařství a nefrologie, dlouholetý statutární zástupce ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, později i jeho ředitel, doc. MUDr. Jan Malý, CSc.


Narodil se 10. května 1943 v Praze. Jeho otcem byl významný český antropolog se světovou proslulostí prof. MUDr. Jiří Malý, člen ČSAV (†1950), profesor antropologie na UK a ředitel Antropologického ústavu UK, držitel vyznamenání „Za statečnost“ (1939–1945), „Za zásluhy“ I. stupně „in memoriam“ za zásluhy o stát v oblasti vědy (2001). Matkou RNDr. Ludmila Malá, rozená Čížková.

Jan Malý vystudoval v letech 1960–1966 Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1973 získal atestaci II. stupně z vnitřního lékařství a v témže roce se stal kandidátem lékařských věd (CSc.). V roce 1985 byl habilitován a v roce 1991 získal atestaci z nefrologie.

Od promoce až do roku 1967 působil v pražské Thomayerově nemocnici jako sekundární lékař, poté byl v letech 1967–1973 aspirantem Výzkumného ústavu experimentální terapie (VÚET) v Praze-Krči. V té době byl také jedním z nefrologů, kteří stáli u zrodu Československé nefrologické společnosti (v té době Nefrologické sekce Československé internistické společnosti ČLS JEP).

Po sloučení původně samostatných výzkumných ústavů v krčském areálu do integrovaného IKEM (1971) pracoval jako vědecký pracovník tohoto institutu a v akademickém roce 1979–1985 působil i jako asistent Subkatedry nefrologie tehdejšího Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (ILF).

Doc. Malý byl a je znám jako široce vzdělaný internista se zálibou v diferenciální diagnostice, významně se však po celý svůj profesionální život věnoval i metabolicky pojaté nefrologii, k níž ho přivedl jeho učitel prof. MUDr. Otto Schück, DrSc. Soustředil se především na metabolismus kyseliny močové ve vztahu k ledvinám a jejich onemocněním; jeho přínosy se týkaly zejména vlivu různých typů diurézy (vodní, osmotické) a různých farmak (benzbromaron, prednison, azathioprin) na renální clearance a frakční exkreci kyseliny močové. Tyto nálezy byly též tématem jeho habilitační práce (1985) a v těchto směrech doc. Malý významně doplnil Schückovu krčskou skupinu zaměřenou na metabolické a nutriční aspekty renálních onemocnění dlouhodobě a na nejvyšší úrovni. Své zaměření na problematiku kyseliny močové doc. Malý později rozšířil i na metabolismus a vylučování aminokyselin a na terapeutický vliv nízkoproteinové diety u pacientů s chronickou renální insuficiencí. V době rozvoje transplantační aktivity v IKEM studoval doc. Malý uvedenou problematiku i u jedinců s transplantovanou ledvinou. U těchto pacientů rovněž zásadním způsobem přispěl k měření glomerulární filtrace na podkladě sérových koncentrací cystatinu C. V posledních letech se doc. Malý podílel i na experimentálním výzkumu arteriální hypertenze. Podporoval a zasadil se společně s prof. Červenkou o zásadní modernizaci – přestavbu Centra experimentální medicíny IKEM.

To, že doc. Malý vedle vynikajících odborných výsledků dosahoval úspěchů i ve sféře řídící a organizační, se pro tehdejší vedení IKEM stalo podnětem k jeho jmenování do vedoucích funkcí. Doc. Malý tak v letech 1987–1991 nejprve jako přednosta vedl I. interní výzkumnou základnu IKEM. Jeho příchod na kliniku zásadním způsobem podpořil prof. Bartoše při realizaci transplantace ledvin u diabetiků, které do této doby u nás nebyly příliš doporučovány. Díky svým vedoucím, organizačním i lidským vlastnostem a schopnostem harmonicky rozvíjel multidisciplinární kolektiv gastroenterologů, nefrologů, diabetologů, odborníků v transplantační i metabolické intenzivní péči, klinických farmakologů i všeobecných internistů. Od roku 1995 do roku 1996 vykonával funkci zástupce přednosty kliniky diabetologie a hepatogas-troenterologie IKEM.

Poté strávil řadu let v nejvyšších postech Institutu – od listopadu 1996 do července 2007 byl statutárním zástupcem jeho tehdejších ředitelů (MUDr. K. Filipa, prof. R. Poledneho a MUDr. Š. Vítka), v červenci roku 2007 byl sám jmenován do funkce ředitele Institutu a tuto funkci vykonával až do září roku 2011. Při ukončení funkce ředitele IKEM (říjen 2011) mu byla udělena pamětní medaile „Za zásluhy o IKEM“ a ministr zdravotnictví mu při této příležitosti předal dopis s poděkováním za mnohaleté působení ve prospěch Institutu klinické a experimentální medicíny. Nelze také nevzpomenout na 17 let tradičních koncertů České filharmonie s předními světovými dirigenty a sólisty, které významně přispívaly k významným setkáním představitelů medicíny, ekonomie i politických činitelů s pracovníky IKEM.

Výpady bulvárních médií vůči němu a jeho blízkým spolupracovníkům v souvislosti s údajnými předraženými zakázkami byly Policií České republiky a Vrchním soudem v Praze shledány jako neoprávněné, urážlivé a nepravdivé a příslušná média za ně musela zveřejnit omluvy v denním tisku.

V současnosti je doc. Malý (od října roku 2011) přednostou Pracoviště odborné ambulantní péče IKEM. Rovněž působil jako externí učitel na 3. LF UK pro obor vnitřní lékařství a externí učitel Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (IPVZ).

Jako řešitel řady výzkumných úkolů a grantů je doc. Malý autorem či spoluautorem více než 250 odborných publikací v českých i prestižních zahraničních časopisech a spoluautorem 12 odborných monografií. Významná je i jeho aktivita přednášková (autor a spoluautor 320 odborných přednášek) jakož i rozsáhlá přednášková činnost v rámci pregraduální i postgraduální výuky. Během výkonu funkce odborného asistenta Subkatedry nefrologie tehdejšího ILF v letech 1979–1987 se doc. Malý projevil též jako výborný pedagog.

Významná je rovněž činnost doc. Malého v mezinárodním kontextu. V letech 1984–1985 byl členem týmu zakládajícího nefrologického oddělení v hlavním městě Severního Jemenu – Sanná. V roce 2005 získal nejvyšší státní vyznamenání VSR udělované cizincům za zdravotnickou pomoc – „Řád přátelství“. Patří mu i poděkování a uznání (diplom) osobního lékaře prezidenta USA Baracka Obamy za dokonalé zajištění zdravotní péče o prezidenta a jeho doprovod při jejich návštěvě České republiky v roce 2009. Podobně byl požádán o garanci případného poskytnutí zdravotní péče o Billa Gatese (2004). Ministrem zdravotnictví ČR byl jmenován členem kolegia lékařů zajišťujícího zdravotní péči o prezidenta Václava Havla.

Za výsledky své vědecké, pedagogické, klinické i organizační práce získal doc. Malý řadu domácích i zahraničních ocenění, mj. odborné ceny Nefrologické společnosti ČSL JEP (1979, 1983), „Čestné uznání IPVZ“ za výsledky v postgraduální činnosti (1987), Cenu Jana Broda, Cenu rektora UK za monografii Klinická nefrologie (spoluautor), Cenu Josefa Hlávky za monografii Urologie 1–3 (1999 – spoluautor), cenu výboru české společnosti pro hypertenzi za práci „Angiotensin induced hypertension in bradykinin B2 receptor mice“(spoluautor), nebo Cenu IPVZ za monografii „Metabolismus a ledviny“ (2001 – spoluautor).

Doc. Malý je členem řady domácích i zahraničních vědeckých a redakčních rad a odborných společností, mj. Vědecké rady 1. LF UK (2007–2012) a 3. LF UK, redakční rady časopisů Medical Tribune a Praktický lékař, Českých společností internistické a diabetologické, dále European Association for the Study of Diabetes (EASD) či International Nefrology Society INS). V letech 1997–2012 byl členem koordinační rady UK a AV ČR pro postgraduální doktorské studium v biomedicíně a v letech 2005–2011 členem Etické komise MZ ČR.

Společně s manželkou JUDr. Marií Malou, která pracuje jako notářka, vychovali dva syny (Tomáše a Jiřího, který pracuje jako kardiochirurg v IKEM).

Tak tedy: Ad multos annos.

Mgr. Jaroslav Hořejší


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se