Vybrané souhrny


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 81-82
Kategorie: Vybrané souhrny

Frulloni L, et al.

Identification of a novel antibody associated with autoimmune pancreatitis

N Engl J Med 2009; 361(22): 2135–2142.

Identifikace nové autoprotilátky asociované s autoimunitní pankreatitidou

Autoimunitní pankreatitida je charakterizována zánětlivým procesem, který vede k orgánové dysfunkci. Příčina onemocnění je neznámá. Odlišit tuto autoimunitní pankreatitidu od karcinomu pankreatu bývá obtížné. Dosavadní sérologické markery pankreatitidy zahrnují orgánově nespecifické i specifické autoprotilátky, ale jejich senzitivita a specificita není uspokojivá. Cílem studie bylo nalézt potenciální sérologický marker se schopností odlišit autoimunitní pankreatitidu od pankreatického adenokarcinomu. Autoři identifikovali protilátku anti-PBP (anti-plazminogen vázající protein), se kterou byli schopni detekovat přibližně 95 % nemocných s pankreatitidou autoimunitní etiologie a která se současně vyskytovala jen u 5 % nemocných karcinomem pankreatu. Identifikovali relevantní autoantigenní terče v homogenizovaných skupinách s jasně stanovenou diagnózou. Přestože ROC charakteristika této protilátky je pro uvedený účel velmi příznivá, nelze tuto autoprotilátku k odlišení autoimunitní pankreatitidy od karcinomu použít zcela samostatně.

Folli C, Descalzi D, Bertolini S, Riccio AM, Scordamaglia F, Gamalero C, Barbieri M, Passalacqua G, Canonica GW.

Effect of statins on fibroblasts from human nasal polyps and turbinates

Eur Ann Allergy Clin Immunol 2008; 40(3): 84–89.

Účinky statinů na fibroblasty odebrané z lidských nosních polypů a skořep

Statiny jsou látky snižující sérovou hladinu cholesterolu a jsou využívané v prevenci a léčbě aterosklerotických vaskulárních onemocnění. Existují však narůstající doklady o jejich imunomodulačním a protizánětlivém působení, a mohou se tak osvědčit jako neocenitelné v léčbě imunologických, respektive zánětlivých stavů. Na této bázi byl hodnocen účinek statinů na proliferaci fibroblastů odebraných z nosních polypů a oblasti skořep a určena jejich schopnost modulovat přestavbu dýchacích cest. Fluvastatin (0,01–0,1–1 μM), atorvastatin (0,1–1–10 μM) a simvastatin (0,1–1–10 μM) byly testovány v kulturách fibroblastů (derivovaných z polypů a skořep) a studovány po stimulaci FGF beta (Fibroblast Growth Factor beta (10 ng/ml)). Všechny kultury byly ovlivněny 3H-Thymidinem (1 μCi/ml) za účelem testování proliferace buněk. Autoři doložili, že proliferace byla významně inhibována všemi třemi shora uvedenými statiny.

Fluvastatin byl účinný v nejnižší dávce (0,01 μM), zatímco atorvastatin a simvastatin účinkovaly ve vyšších plazmatických koncentracích (1 μM). U žádného ze statinů nebyl zaznamenán inhibiční efekt statinů na fibroblasty derivované z polypů s výjimkou simvastatinu, který byl účinný po 144 hodinách po stimulaci.

Souhrn: Tyto léky vykazují pozoruhodný antiproliferační účinek a jejich odlišné výsledky závisejí na odlišném druhu fibroblastů v testech in vitro. Získané poznatky skýtají určitou výzvu k využití v léčbě chronických zánětlivých chorob.

Darrasse-JŹze G, Deroubaix S, Mouquet H, Victora GD, Eisenreich T, Yao KH, Masilamani RF, Dustin ML, Rudensky A, Liu K, Nussenzweig MC.

Feedback control of regulatory T cell homeostasis by dendritic cells in vivo

J Exp Med 2009; 206(9): 1853–1862.

Zpětnovazebná kontrola homeostázy T-regulačních buněk dendritickými buňkami in vivo

T-regulační buňky CD4(+)CD25(+)Foxp3(+) udržují autotoleranci a potlačují autoimunitní onemocnění – jako například diabetes mellitus I. typu a IBD (nespecifické záněty střevní).

T-buňky jsou naprosto zásadní v udržení normálního počtu dendritických buněk (DC). Když T-regulační buňky chybí, existuje kompenzační na Flt3 závislý mechanismus navýšení dendritických buněk. Avšak je velmi málo známo o tom, jak je homeostáza T-regulačních buněk udržována in vivo. Autoři demonstrovali existenci zpětnovazebné regulační smyčky mezi dendritickými buňkami a T-regulačními buňkami. Bylo zjištěno, že ztráta DC buněk vede ke ztrátě T-regulačních buněk a že zbylé T-regulační buňky vykazují nižší expresi transkripčního faktoru Foxp3. Na DC dependentní ztráta T-regulačních buněk vede ke zvýšení počtu T-buněk produkujících prozánětlivé cytokiny, jako jsou interferon gamma a interleukin 17. Naopak zvýšení počtu DC buněk vede ke zvýšenému zastoupení T-regulačních buněk a jejich akumulaci mechanismem, který vyžaduje expresi HLA II na DC buňkách. Zvýšení počtu T-regulačních buněk indukované expanzí DC buněk je dostačující k prevenci diabetu I. typu a IBD, což poukazuje na to, že vzájemný vztah s popsanou zpětnovazebnou smyčkou vytváří nové příležitosti pro terapeutické intervence na imunologickém základu.

Nagata Y, Kamijuku H, Taniguchi M, Ziegler S, Seino K.

Differential role of thymic stromal lymphopoietin in the induction of airway hyperreactivity and Th2 immune response in antigen-induced asthma with respect to natural killer T cell function

Int Arch Allergy Immunol 2007; 144(4): 305–314.

Diferenciální role TSLP v indukci AHR a Th2 imunitní odpovědi u antigenem indukovaného astmatu s ohledem na funkci NKT buněk

Astma je zánětlivé onemocnění, u kterého sehrávají velmi významnou patogenetickou úlohu tzv. NKT-buňky (natural killer T-lymfocyty). Informace z poslední doby ukazují, že cytokin TSLP (thymický stromální lymfopoetin) má zcela zásadný roli v rozvoji antigenem indukovaného astmatu. Autoři zkoumali vztah mezi NKT a TSLP na myším modelu u astmatu. TSLP působí na NKT tak, že preferenčně zvyšuje produkci IL-13, ale nikoliv interferonu gama nebo IL-4. U alergenem indukovaného modelu astmatu byl zvýšený rozvoj AHR (hyperreaktivity dýchacích cest), kardinálního rysu astmatu, a to jen u TSLP transgenních myší, zatímco u TSLP transgenních myší s chybějícími NKT-buňkami tento účinek zaznamenán nebyl. Je zajímavé, že u TSLP transgenních myší nebyla zjištěna plicní eozinofilie ani zvýšení IgE. Lymfocyty z plic TSLP transgenních myší s chybějícími NKT produkovaly mnohem méně IL-13 během CD3 stimulace v porovnání s TSLP transgenními myšmi bez chybějících NKT.

Souhrn: Výsledky ukazují na to, že u alergenem indukovaného astmatu TSLP působí na NKT-buňky s následným posílením AHR up-regulací jejich produkce IL-13, zatímco eozinofilie a IgE produkce ovlivněny nejsou.

Hawiger D, Flavell RA.

Regulatory T cells that become autoaggressive

Nat Immunol 2009; 10(9): 938–939.

Regulační buňky, které se stávají autoagresivními

Exprese transkripčního faktoru T-regulačních buněk Foxp3 není stabilní, může být potlačena jak in vitro, tak in vivo u regulačních T-buněk, které takto konvertují do prozánětlivých efektorových T-buněk. Ztráta exprese Foxp3 u regulačních T-buněk za autoimunitních stavů může vyústit v konverzi supresorických T-buněk do vysoce autoagresivních lymfocytů.

doc. MUDr. Petr Čáp, PhD.

Nemocnice Na Homolce

150 30 Praha 5, Rentgenova 2

e-mail: petr.cap@homolka.cz


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se