Praktická doporučení pro prevenci, diagnostiku a léčbu respirační deprese vzniklé v souvislosti s neuroaxiálně podanými opioidy


Autoři: V. Černý
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ;  Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ;  Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové ;  Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada ;  Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 2, s. 123-125
Kategorie: Nová mezinárodní doporučení

Text zpracoval: Černý V.
Reference: Practice Guidelines for the Prevention, Detection, and Management of Respiratory Depression Associated with Neuraxial Opioid Administration: An Updated Report by the American Society of Anesthesiologists Task Force on Neuraxial Opioids and the American Society of Regional Anesthesia and Pain Medicine. Anesthesiology. 2015 Dec 11. [Epub ahead of print] PubMed PMID: 26655725.

Editor rubriky: Vladimír Černý

ÚVODNÍ POZNÁMKY

  • Dokument aktualizuje doporučení z roku 2008.
  • Výběr textu neodpovídá struktuře jednotlivých doporučení v originálním dokumentu.
  • V textu nejsou uváděna doporučení pro epidurálně podávaný hydromorfon z důvodu jeho nedostupnosti (hydromorfon je k dispozici v ČR jen ve formě tablet).
  • Jednotlivá doporučení jsou založena na analýze existující literatury a odstupňována do kategorií A, B, C (podrobná metodika je uvedena v originálním textu).
  • Za neuroaxiální (NA) opioidní analgezii je považováno epidurální nebo subarachnoidální podání opioidů – jednorázové, kontinuální či intermitentní nebo v režimu pacientem kontrolované analgezie (PCA).
  • Respirační deprese může být definována jedním z kritérií:
    • pokles dechové frekvence (např. pod 10 dechů/min),
    • pokles SpO2 (např. pod 90 %),
    • hyperkapnie nebo hyperkapnémie (např.paCO2 nad nad 50 mm Hg),
    • jiné klinické příznaky související s poruchou dýchacího systému (např. zhoršení stavu vědomí, epizody zástav dýchání, cyanóza).

DOPORUČENÍ PRO IDENTIFIKACI PACIENTŮ S RIZIKEM RESPIRAČNÍ DEPRESE

  • Před každou neuroaxiální aplikací opioidů mají být provedeny:
    • cílená anamnéza,
    • klinické vyšetření.
  • Speciální pozornost má být věnována údajům a klinickým známkám syndromu spánkové apnoe, průvodním chorobám (obezita, diabetes mellitus) a současné farmakoterapii (včetně předoperačně podávaným opioidům).
  • Fyzikální vyšetření má obsahovat zhodnocení základních životních funkcí, stavu dýchacích cest a kognitivních funkcí.

DOPORUČENÍ PRO PREVENCI RESPIRAČNÍ DEPRESE

  • Pacienti s anamnézou spánkové apnoe a s domácím použitím neinvazivní ventilace mají být vyzváni k použití vlastního domácího přístroje i v nemocnici.
  • Jednorázové NA podání opioidů může být bezpečně použito místo parenterálního podání opioidů bez zvýšení rizika respirační deprese.
  • Jednorázové NA podání fentanylu nebo sufentanilu je bezpečnou alternativou jednorázového NA podání morfinu.
  • Kdykoliv je klinicky možné či vhodné, pomalu se uvolňující (extended-release epidural) morfin by měl být preferován před použitím jiných formulí epidurálně podávaného morfinu (např. morfin určený pro i. v. podání).
  • Kontinuální epidurální podávání morfinu je preferováno před parenterálním podáváním opioidů z důvodu nižšího rizika respirační deprese.
  • Přiměřené dávky kontinuálně epidurálně podávaného fentanylu či sufentanilu mohou nahradit kontinuálně epidurálně podávaný morfin bez zvýšení rizika respirační deprese.
  • NA podávaný morfin by neměl být podáván ambulantním chirurgickým pacientům (outpatients surgical patients).
  • Zvolená dávka NA podávaného opioidu by měla být co nejnižší možná.
  • Současné systémové podávání opioidů nebo hypnotik by mělo být pečlivě zvažováno.
  • Současné NA podávání opioidů a systémové podávání opioidů, hypnotik nebo magnezia vyžaduje zvýšené monitorování pacientů (rozsah a/nebo doba trvání monitorování).

DOPORUČENÍ PRO DETEKCI A MONITOROVÁNÍ RESPIRAČNÍ DEPRESE

  • U všech pacientů s NA podávanými opioidy by měly být monitorovány:
    • adekvátnost ventilace (např. dechová frekvence),
    • oxygenace (pulzní oxymetrie),
    • stav vědomí.
  • Zvýšená intenzita monitorování (ve smyslu rozsahu nebo doby trvání) by měla být zajištěna u všech pacientů se zvýšeným rizikem respirační deprese (např. nestabilita klinického stavu, obezita, syndrom spánkové apnoe, extrémní věkové skupiny, současné systémové podávání opioidů, hypnotik apod.).
  • Jednorázové NA podání lipofilních opioidů (např. fentanyl):
    • minimální doba monitorování jsou 2 hodiny od podání,
    • monitorování musí být kontinuální v průběhu prvních 20 minut od podání a následně nejméně jednou za hodinu po dobu prvních 2 hodin,
    • po uplynutí 2 hodin je frekvence monitorování určena klinickým stavem pacienta a povahou současně podávaných farmak.
  • Kontinuální infuze NA (nebo NA PCA) podávaných lipofilních opioidů:
    • monitorování musí probíhat po celou dobu jejich podávání,
    • monitorování musí být kontinuální v průběhu prvních 20 minut od podání a následně nejméně jednou za hodinu po dobu prvních 12 hodin,
    • v intervalu 12–24 hodin musí být monitorováni nejméně jednou za 2 hodiny,
    • po uplynutí 24 hodin musí být monitorování nejméně jednou za 4 hodiny,
    • po ukončení NA podávání (nebo NA PCA) lipofilních opioidů je frekvence monitorování určena klinickým stavem pacienta a povahou současně podávaných farmak.
  • Jednorázové NA podání hydrofilních opioidů (např. morfin, ale nikoliv extended-release morfin):
    • minimální doba monitorování je 24 hodin od podání;
    • monitorování musí být nejméně jednou za hodinu prvních 12 hodin od podání, následně nejméně jednou za 2 hodiny po dobu dalších 12 hodin;
    • po uplynutí 24 hodin od podání je frekvence monitorování určena klinickým stavem pa­cienta a povahou současně podávaných farmak.
  • Kontinuální infuze NA (nebo NA PCA) podávaných hydrofilních opioidů:
    • monitorování musí probíhat po celou dobu jejich podávání;
    • monitorování musí být nejméně jednou za hodinu prvních 12 hodin od zahájení podávání, následně nejméně jednou za hodinu po dobu dalších 12 hodin;
    • po uplynutí 24 hodin musí být monitorování nejméně jednou za 4 hodiny;
    • po ukončení NA podávání hydrofilních opi­oidů je frekvence monitorování určena klinickým stavem pacienta a povahou současně podávaných farmak.
  • Extended-release epidurální morfin:
    • monitorování musí být nejméně jednou za hodinu prvních 12 hodin od zahájení podávání, následně nejméně jednou za 2 hodiny po dobu dalších 12 hodin;
    • po uplynutí 24 hodin musí být monitorování nejméně jednou za 4 hodiny po dobu nejméně 48 hodin.

DOPORUČENÍ PRO LÉČBU RESPIRAČNÍ DEPRESE

  • Možnost přídatné oxygenoterapie by měla být dostupná pro všechny pacienty s NA podávanými opioidy.
  • Oxygenoterapie musí být zahájena u všech pacientů s alterací stavu vědomí, respirační depresí, hypoxémií do doby zlepšení klinického stavu.
  • Nitrožilní přístup musí být zajištěn/udržován u všech pacientů se známkami respirační deprese.
  • Antagonisté opioidů musí být k dispozici pro jejich případné podání pacientům se známkami respirační deprese.
  • U těžké respirační deprese musí být zahájeny přiměřené postupy resuscitace životních funkcí.
  • Techniky neinvazivní ventilace mohou být zváženy ke zlepšení ventilace.
  • Neinvazivní ventilace pozitivním tlakem by měla být zahájena u všech pacientů, u nichž dojde v průběhu pooperačního monitorování k projevům hypoxémie a/nebo obstrukce dýchacích cest.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

e-mail: cernyvla1960@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 2

2016 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se