Doporučené postupy ČSARIM – Zásady bezpečného a účelného používání svalových relaxancií v anesteziologii


Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 20, 2009, č. 3, s. 131
Kategorie: Anesteziologie

I. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA

  • Svalová relaxace je součástí vybraných technik celkové anestezie (doplňovaná anestezie).
  • Svalová relaxace nesmí nahrazovat nedostatečnou hloubku anestezie/analgezie.
  • Způsob monitorování hloubky nervosvalové blokády (dále jen blokády) i její průběh musí být náležitě dokumentovány.
  • Kontinuální monitorování životních funkcí pacientů po anestezii s použitím svalových relaxancií na náležitě vybaveném pracovišti je doporučeno.

II. VOLBA SVALOVÝCH RELAXANCIÍ V ANESTEZIOLOGII

  • Podání, volba i dávkování svalového relaxancia během anestezie je odborným rozhodnutím lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru AR nebo lékaře pod jeho odborným dohledem.
  • Pro tracheální intubaci u pacientů s nízkým rizikem aspirace a bez současného předpokladu obtížného zajištění dýchacích cest jsou preferována nedepolarizující svalová relaxancia.
  • Použití suxamethonia je doporučeno zejména v následujících situacích:
    • plánovaná tracheální intubace pacientů s rizikem aspirace (technika tzv. bleskového úvodu),
    • plánovaná tracheální intubace pacientů s předpokladem obtížné intubace (pokud byla zvolena apnoická technika s požadavkem svalové relaxace),
    • neplánovaná tracheální intubace při akutní obstrukci dýchacích cest a nutnosti svalové relaxace.
  • Pro udržování svalové relaxace během anestezie jsou preferována nedepolarizující svalová relaxancia se střední délkou účinku.
  • Použití dlouhodobě účinných nedepolarizujících relaxancií během anestezie je možné při plánování odložené extubace a/nebo pokračující pooperační ventilace.

III. MONITOROVÁNÍ SVALOVÉ RELAXACE

  • Účinky svalových relaxancií mohou přetrvávat do pooperačního období, a zvyšovat tak četnost pooperačních komplikací (především plicních).
  • Mezi doporučované klinické známky zotavení z nervosvalové blokády patří:
    • elevace hlavy po dobu delší než 5 s,
    • elevace dolní končetiny po dobu delší než 5 s,
    • konstantní stisk ruky po dobu delší než 5 s,
    • konstantní síla skusu po dobu delší než 5 s,
    • maximální inspirační tlak větší než 50 cm H2O.
  • Klinické hodnocení hloubky bloku a odeznění efektu svalových relaxancií nejsou spolehlivé.
  • Semikvantitativní (subjektivní, smyslové [vizuální nebo taktilní]) hodnocení evokované svalové odpovědi na stimulaci motorického nervu periferním stimulátorem je nespolehlivé, je však vhodné ho upřednostnit před pouhým klinickým vyšetřením bez pomůcek.
  • Kvantitativní (objektivní) vyhodnocení hloubky blokády a jejího odeznění je doporučeno. Jako nejvhodnější se v současnosti jeví akcelerometrické hodnocení odpovědi svalů thenaru na stimulaci loketního nervu. Za adekvátní zotavení z účinku nedepolarizujících relaxancií se považuje dosažení TOF-ratio nad 0,9.
  • Monitorování účinku svalových relaxancií zlepšuje operační podmínky a zvyšuje bezpečnost jejich podávání.

IV. FARMAKOLOGICKÁ ANTAGONIZACE NEDEPOLARIZUJÍCÍ BLOKÁDY (DEKURARIZACE)

  • Při indikaci farmakologické antagonizace je nutné zohlednit poměr přínosu a rizika jejího podání v individuální klinické situaci a organizaci pooperační péče.
  • Spolehlivá detekce reziduální kurarizace je možná pouze kvantitativním vyhodnocením evokované svalové odpovědi na dráždění motorického nervu periferním nervovým stimulátorem.
  • Odeznění nervosvalové blokády lze podpořit podáním farmakologické dekurarizace (inhibitorem cholinesterázy [neostigminem], podaným společně s vagolytikem). Podání neostigminu je vhodné až při klinických známkách alespoň částečného zotavení z nervosvalové blokády a/nebo po dosažení dvou až tří svalových odpovědí při použití metody TOF (train-of-four, série čtyř).
  • Příslušná farmaka k dekurarizaci musí být podána v dostatečné dávce, správně načasovaná a jejich účinek spolehlivě ověřen. Podání reverzibilních inhibitorů cholinesterázy nevylučuje rekurarizaci.
  • Antagonizace účinku nedepolarizujících svalových relaxancií ze skupiny aminosteroidů (především rokuronia) je u dospělých a dětí starších 2 let možná podáním derivátu gama-cyklodextrinu (sugammadex). Mechanismus jeho účinku je zcela odlišný od neostigminu a aplikace není provázena vedlejšími účinky podání inhibitorů cholinesterázy.
  • Antagonizace sugammadexem je účinná i u hluboké blokády, při podání proto není třeba vyčkat jejího částečného odeznění. Riziko rekurarizace je minimální.

Připravila pracovní skupina: Milan Adamus, Vladimír Černý, Ivan Herold, Karel Cvachovec a Pavel Ševčík.


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 3

2009 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se