VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Video Hledání cest k lepším výsledkům pacientů s resekabilním karcinomem pankreatu – nové poznatky
Karcinom pankreatu (CaP) je 4. nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění, ač její výskyt je relativně nízký. Podle odborných predikcí se navíc má do roku 2030 posunout z 4. na 2. místo. Incidence maligních tumorů slinivky pomalu, ale jistě stoupá, přičemž nepřicházejí žádné zásadní novinky, které by omezily mortalitu. Takto pesimistickými vyhlídkami zahájil svou prezentaci, v níž se zaměřil především na lokalizovaný nádor, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc. Naději na zlepšení spatřuje v časné diagnostice, dalších inovacích léčebných postupů, principech precizní onkologie i koncentraci léčby časných stadií CaP do specializovaných center.
Podcasty MUDr. Miroslav Chochola: Spolupráce lékařů při léčbě chronické žilní insuficience není ideální
AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 51: V novém dílu podcastu meditalks+ jsme se zaměřili na chronickou žilní insuficienci (CHŽI) a její diagnostiku i léčbu v českém zdravotním systému. Jak v této souvislosti funguje spolupráce mezi lékaři různých odborností – praktiky, angiology, flebology a dermatology? Jací pacienti se dostávají na oddělení invazivní angiologie a jakou léčbu jim mohou tamní lékaři nabídnout? A jakou roli může mít i v pokročilých stadiích CHŽI užívání venotonik a kompresivní terapie? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v našem rozhovoru s vedoucím lékařem oddělení invazivní angiologie 2. interní kliniky − kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Miroslavem Chocholou, CSc.
Články časopisu Výživa v akutní fázi nemoci
Recentní výzkum výživy v akutní fázi onemocnění ukázal důležité nové poznatky o podávání vyšších dávek proteinů a možných nežádoucích účincích u pacientů v katabolizmu. Na druhou stranu se ukazuje, že realimentační hypofosfatemie a realimentační syndrom může být významným problémem u chronicky podvyživených akutně hospitalizovaných pacientů. Navíc se zdá, že enterální výživa nemusí být výhodnější než parenterální výživa u pacientů v šokovém stavu, u kterých dokonce nelze vyloučit horší výsledky enterální přístupu.