VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Vliv hyperglykemie na výskyt kardiovaskulárních onemocnění u pacientů s diabetem
Diabetes mellitus (DM) je chronické onemocnění, které je doprovázeno hyperglykemií z důvodu absolutního či relativního nedostatku inzulinu. S onemocněním souvisí i rozvoj akutních a chronických komplikací, které jsou vyvolány hlavně nedostatečnou terapií hyperglykemie a arteriální hypertenze. Bylo zjištěno, že hyperglykemie je výrazný rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Z tohoto důvodu byla provedena metaanalýza randomizovaných klinických studií, jejímž cílem bylo zjistit, zda intenzivnější léčba a kontrola glykemie vede ke snížení incidence KVO.
Novinky Pozdní diagnóza infekce HIV: jak je závažná a jak jí předcházet?
V roce 2014 bylo na světě 36,9 milionu HIV pozitivních osob, z nichž 17,7 milionu o své nemoci nevědělo. Tato část nemocných je významnou překážkou v celosvětové strategii boje proti HIV/AIDS a je nanejvýš žádoucí jejich počet snížit.
Novinky Individualizovaná profylaxe s dosažením vyšších minimálních hladin jako možná cesta optimální léčby hemofilie A
Profylaktické podávání koncentrátu faktoru VIII (FVIII) je u osob s těžkou formou hemofilie A standardem péče. Tradičně bylo cílem profylaxe udržení minimálních hladin FVIII > 1 %. Ukázalo se však, že tento cíl nemusí u řady hemofiliků chránit před krvácivými epizodami. Jak si tedy stojí profylaxe udržující vyšší hladiny FVIII? Tyto informace přinesla studie PROPEL, jejíž výsledky byly recentně publikované v časopisu Blood.
Novinky Predikce rizika rozvoje DM2 a KVO na základě stanovení lipidomického rizika
Incidence diabetu mellitu 2. typu (DM2) a kardiovaskulárních onemocnění (KVO) je silně ovlivněna životním stylem a způsobem stravování. Hypertenze, hypercholesterolémie a zvýšená glykémie jsou často detekovatelné ještě před plným rozvojem příznaků onemocnění. Stejně tak lze zachytit i změny zastoupení jiných, méně nápadných markerů − plazmatických lipidů.
Novinky Pozitivní efekt ivabradinu v terapii srdečního selhávání
Vysoká tepová frekvence představuje pro pacienty se srdečním selháním významný rizikový faktor, který zvyšuje morbiditu i mortalitu. V terapii je indikované použití beta-blokátorů, které snižují tepovou frekvenci. Jejich nežádoucím efektem je však negativně inotropní vliv na srdeční svalovinu a snížení krevního tlaku. Následující článek shrnuje informace o ivabradinu, který je v terapii srdečního selhání výhodný hlavně z důvodu absence zmíněného negativně inotropního vlivu na srdeční svalovinu.
Články časopisu VYUŽITÍ REÁLNÉHO MODELU PÁNVE V PŘEDOPERAČNÍM PLÁNOVÁNÍ
Článek je věnován k výročí 80. let vzniku Úrazové nemocnice v Brně.
Novinky Nástup účinku etanerceptu u revmatoidní artritidy dle hodnocení léčených pacientů
Účinek léčby blokátorů tumor nekrotizujícího faktoru (TNF) se obvykle hodnotí po 2 až 4 týdnech léčby. Právě doba nástupu účinku podávaného léku je velmi významnou proměnnou v terapii revmatoidní artritidy (RA).
Novinky Na dávce závislý efekt atorvastatinu v managementu infarktu myokardu
Dyslipidémie je klíčovým faktorem ve vývoji jak infarktu myokardu (IM), tak jeho komplikací. Je asociovaná s endoteliální dysfunkcí a aktivací zánětlivých procesů a podílí se na trombogenezi. Podávání statinů je zahrnuto jak v primární, tak i sekundární prevenci aterosklerózy a její klinické manifestace.
Novinky Vliv infekční mononukleózy a nikotinismu na rozvoj roztroušené sklerózy
Predispozice pro vznik
roztroušené sklerózy je ovlivněna
genetickými faktory a rizikovými vlivy okolního prostředí.
Mezi základní vlivy okolního prostředí se řadí infekce virem Epstein-Barrové, manifestující se
jako infekční mononukleóza (IM), a nikotinismus.