VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.
Novinky Miniinvazivní léčba pilonidálního sinu: laserová a podtlaková terapie jako šetrná a účinná modalita
Rostoucí incidence pilonidálního sinu přispívá k rozvoji nových metod léčby. Zkušenosti z Nemocnice AGEL Přerov ukazují, že metody SiLaC (sinus laser ablation of the cyst) a NPWT (negative pressure wound therapy) představují v případě pilonidálního sinu šetrný a účinný postup, který urychluje léčbu i následnou rekonvalescenci.
Články časopisu Luxace proximálního tibiofibulárního kloubu - kazuistika
Cíl práce:
Cílem práce bylo představit diagnostický a léčený postup při proximální tibiofibulární luxaci.
Materiál a metody:
Autoři popisují diagnostiku a léčbu anterolaterální proximální tibiofibulární luxaci u 27letého pacienta po pádu na levé koleno. Diagnostika se zakládala hlavně na klinickém vyšetření, které bylo doplněno rentgenem (rtg) a vyšetřením výpočetní tomografie (CT). Zavřenou repozici autoři provedli v analgezii pacienta, a to při flexi v koleni a dorzální flexi nohy tlakem na hlavu fibuly. Po repozici bylo provedeno kontrolní CT vyšetření a naložena ortéza. Pacient byl a je bez neurologické léze.
Cílem práce bylo představit diagnostický a léčený postup při proximální tibiofibulární luxaci.
Materiál a metody:
Autoři popisují diagnostiku a léčbu anterolaterální proximální tibiofibulární luxaci u 27letého pacienta po pádu na levé koleno. Diagnostika se zakládala hlavně na klinickém vyšetření, které bylo doplněno rentgenem (rtg) a vyšetřením výpočetní tomografie (CT). Zavřenou repozici autoři provedli v analgezii pacienta, a to při flexi v koleni a dorzální flexi nohy tlakem na hlavu fibuly. Po repozici bylo provedeno kontrolní CT vyšetření a naložena ortéza. Pacient byl a je bez neurologické léze.
Novinky Péče o diabetika není jen o diabetu. Na co vše se zaměřit v rámci dispenzarizace?
Dispenzární péče o diabetika v praxi praktického lékaře i specialisty nespočívá pouze v kompenzaci glykémie. Zaměřuje se také na ostatní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO), časný záchyt komplikací a obecné screeningové programy. Ty jsou náplní prohlídek zejména u praktického lékaře. Na co se tedy v rámci dispenzarizaci zaměřit?
Novinky Jak na individuální stanovení cílů léčby diabetu 2. typu?
Cíle léčby diabetu 2. typu mají být vždy stanoveny individuálně. V praxi jde zejména o ukazatel úspěšnosti dlouhodobé kompenzace – glykovaný hemoglobin (HbA1c). Doporučení pro diagnostiku a léčbu diabetu pro praktické lékaře z roku 2020 uvádějí různé cílové hodnoty HbA1cdle rizika hypoglykémie a dalších parametrů. Připomínají rovněž odlišné cílové hodnoty u zdatných, křehkých a závislých seniorů.